Historie
Obecná historie:
V r. 1930 vlastnil mlýn Štěpán Brajko. Původní č. p. bylo 2.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
r. 1670 na mlýně Vilém Markus (03/1670 kmotruje https://ebadatelna.soapraha.cz/d/4698/57)
20.4.1747 od majitele panství Křivsoudov knížete Viléma z Trantsonu a Falkenštejna zakoupil mlýn za 300 zl. rýn. na věčné časy mlynář Jan Mates Marek z Borovského mlýna.
16. října 1770 postoupil mlýn svému synovi Matěji Markovi (*17.1.1733) a jeho manželce Terezii roz. Ciplové (byla dcerou mlynáře)
mlýn zdědil syn Jakub Marek (*19.6.1774) s Annou roz. Holmanovou (dcera pražského měšťana)
(syn František se stal farářem v Červených Janovicích)
1842 mlýn zdědil syn Arnošt Marek (*10.1.1816) s Antonií roz. Franclovou, dcerou mlynáře ze Švihova
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1889 mlýn převzal syn Josef Marek (nedostudoval gymnasium a vyučil se mlynářem) a vyplatil sourozence. 1894 se oženil s Marií Skřivanovou, dcerou pražského uzenáře a postoupil jí 1/2 mlýna.
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
První světová válka (1914–1918)
1922 zemřela Marie Skřivanová, svoji polovinu mlýna odkázala dceři Marii
1921-1927 nájemce Jan Bach
1926 Marie se provdala za Štěpána Brajka, adjunkta plaňanského velkostatku (Rusín, který po říjnové revoluci uprchl z Ukrajiny). Složil mlynářskou zkoušku a převedl živnost na sebe.
I přes obrovské nebezpečí mlynář pomáhal sousedům.
1941 Živnostenská rada v Praze udělila diplom a zlatou medaili za 200leté nepřetržité provozování živnosti.
syn Milan se také vyučil mlynářem a až do znárodnění ve mlýně pracoval
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
1.1.1953 mlýn znárodněn a zastaven
1953 Štěpán Brajko zatčen a odsouzen na 15 let
mlýn převzalo Rolnické družstvo
do povodně 1956 mlýn dodával elektřinu
mlýn převeden na Komunální služby Dolní Kralovice
1962 Štěpán Brajko zemřel ve vězení Plzeň - Bory
1967-1970 mlýn zbořen a zatopen přehradou Švihov
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1670 Vilém Markus
-1747 Vilém z Trantsonu a Falkenštejna
1747-1770 Jan Mates Marek
1770- Matěj Marek
-1842 Jakub Marek
1842-1889 Arnošt Marek
1889- Josef Marek
1894-1922 1/2 Marie Marková
1922-1927 1/2 Marie Marková ml. provd. Brajková
1927-1953 Štěpán Brajko
nájemce:
1921-1927 Jan Bach
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
