Buškovský mlýn

Buškovský mlýn je připomínán v gruntovní knize z roku 1580, kdy jej mlynář Adam Mlejnek prodal za 200 kop grošů českých kosteckému úředníkovi Volfu Voldřichu Rosedorfovi ze Špremberku, který jej obratem prodal střehomskému mlynáři Ondřeji Poláčkovi.

1582 Ondřej Poláček a jeho manželka Dorota zemřeli, mlýn převzal syn Simeon zvaný Semík

1586 Semík Poláček mlýn prodal mlynáři Vítovi z Dolního Bousova a jeho manželce Mandelíně.

1596 Mlynář Vít zemřel, mlýna se ujal Jiřík, syn Mikuláše Brykcího z Dobšic, s manželkou Mandalénou.

1606 Adam, syn mlynáře Víta

1615 prodal mlýn Václavovi, synu Jan Lejska, a jeho manželce Kateřině.

1635 po smrti Václava Lejska jeho druhá manželka Mariana předala mlýn synovi Václava Lejska z prvního manželství Janovi.

1636 Jan Lejsek zemřel, mlýn převzal jeho švagr Bartoň Kraus s manž. Alžbětou

1659 vdova Alžběta prodala mlýn Jiříkovi Janatkovi, mlynáři červenskému z Dolního Bousova

Od roku 1659 mlýn v majetku Janatků (ŠJ)

1659-1682 Jiřík Janatka

1682-1726 Václav Janatka

1726-1758 Karel Janatka

1758-1790 Jiřík Janatka

1790-1825 Václav Janatka, vrchnosti platí činži 34 zl. 8 kr.

1825-1852 Jiří Janatka s manž. Annou

od Janatků pak roku 1852 přešel do majetku Mrákotových, kteří si jej udrželi do roku 1887. Po té mlýn drželi až do roku 1911 Josef a Kateřina Pavlů, kteří jej prodali Františku Balákovi. (ŠJ)

1852 od Jiřího a Anny Janatkových (kteří zůstali na mlýně jako slušně zaopatření výměnkáři) zakoupili mlýn za 4.000 zlatých ve stříbře Jan a Anna Mrákotovi. Po brzké smrti Anny se Jan Mrákota znovu oženil s Barborou. 

1873 Jan Mrákota zemřel a necelý měsíc po něm i nejstarší syn Jan. Na mlýně zůstala vdova Barbora s 8 nezletilými dětmi, majitelem ustanoven nezl. František Mrákota s poručníkem Josefem Helikarem, který přivedl mlýn na buben.

1887 (1889?) dražba mlýna v odhadní ceně 30.052 zl., majitel Mrákota, mlýn zakoupili Josef a Kateřina Pavlů. (RR)

Po dlouhých staletích a mnoha generacích mlynářů koupil v roce 1911 vodní mlýn s 15 ha pozemků za 29.600 K sobotecký statkář a pozdější starosta města Sobotka pan František Balák, zpočátku provozoval mlýn ve vlastní režii a mletí zajišťoval stárek Josef Strnad, poté nájemce Josef Pekař.

V roce 1930 byl mlynářem ve mlýně František Balák.

Do r. 1931 nájemce Josef Pekař.

1931 nový nájemce Miroslav Bobek, předtím stárek ve Strakově mlýně na Bechově, nájemné 1000 Kč za měsíc. 

Za II. světové války měl jako jediný mlýn mezi Střehomí a Šlejfernou povoleno mletí, Miroslav Bobek zde pracoval se synem Miroslavem ml., vyučeným mlynářem.

Z písemných pramenů vyplývá, že jako poslední mlynář zde působil pan Miroslav Bobek.

Původně poddanský mlýn pod hrází Buškovského rybníka na Klenici zřejmě fungoval do roku 1945, kdy se kolu zlomila hřídel.

1945 převzal syn František Balák

1950 Miroslav Bobek ml. odveden na vojnu, po návratu 1952 mu byla odebrána koncese.

V roce 1953 byl mlýn znárodněn a předán JZD, později Státnímu rybářství, pro které zde Miroslav Bobek šrotuje kukuřici a žito pro ryby a kachny, rodina Balákova 1953 vystěhována do okresu Rokycany, od roku 1964 zůstal mlýn neobydlený a chátral.

1984 od státu zakoupil Miroslav Štěpánek.

V osmdesátých letech nový majitel mlýn částečně přebudoval pro rekreaci.

V roce 2020 po přestavbě na penzion na prodej za 15,290 mil Kč. (RŠ)

V roce 2021 jej koupil Marek Váša. (MŠr)