Točí se mu v hlavě mlýnské kolo.
(německé rčení)

Domaslavický mlýn

Domaslavický mlýn
2
Domaslavice
463 43
Liberec
Vlčetín u Bílé
50° 40' 48.7'', 15° 0' 31.8''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí na pravém břehu potoka Rašovka u odbočky silnice Český Dub - Liberec a Hodkovice nad Mohelkou.
V roce 1864 navštívila mlýn spisovatelka Karolína Světlá (majitelé mlýna Mužákovi byli příbuzní jejího manžela). Do mlýna poté zasadila část děje svého románu Kříž u potoka. V románu je mlýn nazýván „Dolanský“.
Na okraji obce u odbočky silnic
Rašovka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

r. 1769 - první zmínka o mlýnu Josef Šmíd odkoupil mlýn po svém otčímu Antonu Majslovi od své matky Marie

r. 1783 - Josef Šmíd pronajal mlýn svému nevlastnímu bratrovi Antonínu Majslovi

r. 1806 - syn Florian Šmíd, syn Josefa Šmída

r. 1819 - mlynářem František Cee, který se oženil s Dorotou, vdovou po Floriánu Šmídovi

Nejstarší záznam o zdejším mlynářském rodu Šmídů lze nalézt v českodubské matrice z let 1676 - 1696. Jiřímu Ssmidtovi a jeho manželce Anně se v roce 1677 narodila dcera Dorota a v roce 1684 syn Jiří. Další zápis je z 29. června 1697, kdy je uváděna Rosina, dcera mlynáře z Domaslavic Jiřího Šmída, jako kmotra při křtu syna Johana Kotka z Bystré. (MH)

Jiří Šmíd, syn Jiřího a Anny Šmídových narozený v roce 1684 se oženil s Marií (příjmení neznámé) a společně odešli do Proseče pod Ještědem, kde žili na tamním mlýně u mlynáře Adama Šmída. S velkou pravděpodobností lze předpokládat, že to byl jejich příbuzný. Zde se jim narodili dva synové Jiří (1730) a Josef (1732). (MH)

Na domaslavickém mlýně je počátkem 18. století uváděna rodina Jägerů jako mlynářská. Dle zápisu z 3. srpna 1701 se zde mlynáři Abrahamu Jägerovi a jeho ženě Marii narodila dcera Judita. Kromě Abrahama Jägera bydlel na domaslavickém mlýně tehdy také jeho otec Caspar. Členové velké rodiny Jägerů tedy bydleli také v Horním mlýně v Českém Dubu.(MH)

V roce 1756 se na mlýn do Domaslavic vrací rodina Šmídova, která bydlela na mlýně v Proseči p. J. Jiří Šmíd mezitím v roce 1733 zemřel a vdova Marie se znovu provdala za Henrich Moisela z Janova Dolu. Manželé se vrátili do Domaslavic i s dětmi hospodařili zde do roku 1769.(MH)

30. listopadu 1769 převzal mlýn po svém zemřelém otčímovi Henrichu Moiselovi Josef Šmíd (psán také Schmidt), syn Jiřího a Marie Šmídových, narozený roku 1732 v Proseči, za 600 kop. Oženil se s Veronikou Schritterovou z Javorníka. Postupně se jim na mlýně narodilo 8 dětí. (MH)

Josef Šmíd hospodařil až do roku 1783, kdy již neměl dost sil, aby se o mlýn staral a proto jej pronajal nevlastnímu bratrovi Antonínu Moiselovi, synovi Henricha Moisela a Marie, vdovy po Jiřím Šmídovi. Antonín hospodařil na mlýně až do roku 1806. Mezitím dospěl syn Josefa Šmída Florián, narozený v roce 1774, a v roce 1805 se oženil s Dorotou Knischke z Pasek.  31. prosince 1806 převzal Florián Šmíd domaslavický mlýn od dosavadního pachtýře, svého strýce Antonína Moisela, za 2500 zlatých. (MH)

V roce 1818 Florián Šmíd zemřel ve věku 44 let. Jako příčina je uvedena vodnatelnost plicní. Ještě před smrtí stihl sepsat závěť, ve které odkázal mlýn své ženě Dorotě. Ta se 16. února 1819 znovu provdala, a to za turnovského mlynáře z podkláštěrního mlýna Franze Cee. V květnu 1819 převzal Franz Cee od Doroty celý mlýn i s příslušenstvím. (MH)

Franz Cee zemřel v roce 1845 a 14. května toho roku přešel mlýn opět na Dorotu Cee. (MH)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

r. 1861 (?) - dědicové mlýn prodali manželům Marii a Františku Mužákovýn, příbuzným manžela Karoliny Světlé

Po dceři (?) Johaně Mužákové ve mlýně hospodařili František a Zdeněk Buriánkovi, po nich Zdeňka Sírová

Dorota Cee zemřela 2. března 1861 a dne 16. října 1861 přešlo vlastnické právo na mlýn na 4 dědice Františka Cee: na Josefa Cee, Petra Otrubce, Josefa Vericha a Annu Sejdlovou. V roce 1862 prodali tito 4 dědicové mlýnskou usedlost v Domaslavicích i s pozemky manželům Františku a Marii Mužákovým z Pasek pod Ještědem za 7 280 zlatých.(MH)

Mlynář František Mužák se narodil v roce 1810 ve Světlé pod Ještědem v rodině rychtáře Jana Mužáka a Barbory rozené Prokopové. Je mladší bratr Petr Mužák byl profesorem kreslení a krasopisu v Praze a měl za manželku Johanu Rottovou, spisovatelku známou pod pseudonymem Karolína Světlá. (MH)

Po rodině Mužákových vlastnili mlýn manželé František a Zdeňka Burjánkovi. (MH)

V roce 1864 navštívila mlýn spisovatelka Karolína Světlá (majitelé mlýna Mužákovi byli příbuzní jejího manžela). Do mlýna poté zasadila část děje svého románu Kříž u potoka.  V románu je mlýn nazýván „Dolanský“.

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

1928 - přestavba mlýna

1930 - majitelem mlýna byl Bohumír Škoda, manželka Bohuslava - poslední majitelé mlýna

V roce 1923 prodala vdova po Františku Burjánkovi Zdeňka mlýn Bohumíru Škodovi z Javorníka. František Burjánek mezitím zemřel a Zdeňka se znovu provdala, mlýn prodávala už jako Zdeňka Süssová. (MH)

Bohumír Škoda kopil smlýn dle trhové smlouvy dne 27. listopadu 1923. Za manželku měl Bohuslavu rozenou Poršovou z Vlčetína. V roce 1928 mlýn přestavěl a dne 7. prosince proběhlo nové normování celého díla, při té příležitosti byl popsán mlýn i celé jeho strojní vybavení (viz technologie). (MH)

1947 - přestavba mlýna

31. července 1945 úřady provoz mlýna zastavily a 29. srpna 1945 stroje zaplombovaly. Proti jeho uzavření se ohradil jak mlynář, tak i obec Vlčetín, jejíž představitelé podpořili mlynářovu žádost. Odvolání zabralo a mlýn byl 16. září 1945 znovu zprovozněn. (MH)

V roce 1947 provedl mlynář Bohumír Škoda stavební úpravy. (MH)

r. 1952 - ukončení provozu mlýna

r. 1971-2 - odstraněny mlýnské stroje

V roce 1952 úřady mlýn zrušily, stal se součástí JZD a v roce 1971 bylo demontováno mlýnské zařízení. (MH)

Poslední mlynář Bohumír Škoda zemřel v roce 1980 ve věku 82 let, jeho manželka Bohuslava již v roce 1972. Měli dva potomky, syna Bohumíra a dceru Olgu. (MH)

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

V bývalém mlýně dnes hospodaří vnuk posledního mlynáře Ladislav Fiala, syn jeho dcery Olgy. (MH)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Majsl
  • Šmíd
  • Cee
  • Buriánek
  • Síra
  • Škoda

Historie mlýna také obsahuje:

do 1769 - Anton Majsl

1769 - Josef Šmíd

1783 - Antonín Majsl

1806 - Florian Šmíd

1819 - František Cee

1861 - Marie a František Mužákovi

František a Zdeněk Buriánkovi

Zdeňka Sírová

130 - Bohumír Škoda

 

Text z podpůrného dopisu představitelů obce Vlčetín k mlynářově žádosti na úřady týkající se obnovy provozu mlýna v roce 1945:

„… Ani Němci nebyl mlýn zastaven a již první zprávy o jeho zavření vyvolaly ve vsi hlasitou kritiku: Němci nám mlýn nechali a v třetím měsíci republiky ho chtějí páni zavřít a říká se lidově: Hlas lidu – hlas Boží. To platí dvojnásob dnes, kdy denně čteme: vše pro lid.

Výše jmenovaný mlýn jest starým panským mlýnem se svojí lokální historií. Píše o něm spisovatelka Karolína Světlá a nejednou do roku přijde turista s otázkou: Kde je zde Dolanský mlýn, dějiště Kříže u potoka? A my občané zdejší odpovíme: byl, ale není, a jak to takovému zvědavému turistovi vysvětlíme na otázku proč? Sám ještě nevím…“ (MH)

Pověst o domaslavickém hastrmanovi zaznamenaná v knížce Františka Křeliny „Hrst pověstí z Podještědí“:

„Jednou hlídal jeden u Domaslavic pšence. Seděl hezky v kupě, kouří a podřimuje. A tu před ním stojí nějaký mládenec, celý zelený, šaty, boty, vlasy, všecko zelené. Strejda se lekne a kleje: ‚Ke čertu, pudeš vocad nebo né!‘. A žene se na mládence a chce mu jich pár vrazit – ale najednou se udělala mlha a mlha – a mládenec pryč. Byl to prý hastrman.“ (MH)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    08 2014
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • raná moderna do roku 1920
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      přízemní
      Obytná budova a mlýnice jsou postaveny kolmo k sobě. Štít obytné budovy je kryt prkny.\n

      r. 1928 a 1947 - mlýn přestavován

      • skládaný bedněný štít
      • okno
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
          Žádná položka není vyplněna
          Dle listiny z normování z roku 1928 měl mlýn jedno vodní kolo na vrchní vodu o průměru 6 m, šířce korečků 69 cm a hloubce 30 cm. Kapacita kola činila 0,069 m3 vody za vteřinu, při spádu 7,22 m mělo maximální výkon 4 HP. Jako náhradní zdroj je v listině uváděn naftový motor o výkonu 6 HP, o jeho schválení však požádal mlynář až v roce 1930. Jednalo se o naftový motor firmy Novák, systém Ursus o výkonu 6 HP, umístěn byl ve zvláštním prostoru vedle mlýnice. (MH)
          V žádosti o zápis do mlynářského rejstříku z roku 1948 je vybavení mlýna popsáno takto: Mlýn pohánělo vodní kolo na vrchní vodu o průměru 600 cm a šířce 80 cm. Jako záloha byl instalován naftový motor systému Dentz Diesel od firmy Hermann Brock Bischleben-Erfurt-Thüringen o výkonu 15 HP. K čištění obilí se používal prachvový hranolový vysévač, koukolník o délce 175 cm a průměru 45 cm od firmy Prokop a synové Pardubice, loupačka průběžná o délce 70 cm a šířce 160 cm od firmy Julius Škrlandt a spol. z Českých Budějovic. Pro mletí pšenice a žita sloužila válcová stolice o dvou rýhovaných válcích 400/300 mm od firmy K. Hořejší Slaný z roku 1927. Dalším vybavením byl třídící hranolový vysévač s drátěným pletivem 1600/700 mm a moučný vysévač 3700 x 750 mm. Dále je uváděna jednoduchá reforma č. 1 o šířce rámečků 37 x 52 cm od firmy Prokop a synové Pardubice. Z pomocných strojů to byl aspiratér se dvěma hadicemi od firmy Richter Pilníkov a míchačka mouky ležatá válcová od firmy Jindřich Borůvka, sekerník z Pecky. Pro mletí šrotu se používal ležatý šrotovník z umělého kamene o průměru 90 cm od firmy Heller Žandov. (MH)
          • vantroky
          • rybník
          Mlýn leží těsně nad ústím Prosečského potoka do Rašovky. Protože průtok v průběhu roku značně kolísal, potřeboval mlýn zásobu vody. Proto byl nad mlýnem založen rybník, který zadržoval asi 560 m3 vody. Z něho vedl krátký náhon. (MH)
          Dle listiny z normování provedeného v roce 1928: Jako vodní zdroj pro rybník je uvedena voda přitékající od Javorníka (od potoka Rašovky) a z Prosečského potoka. Na obou tocích byly vybudované jezy. V hrázi existovala dvě stavidla – náhonu a odtoku. Stavidlová desky vpouštějící vodu do náhonu měla rozměry 60 x 80 cm. Za ní proudila voda do dřevěného žlabu o šířce 60 cm, hloubce 30 cm, délce 24 m a směřovala nad vodní kolo na vrchní vodu. Druhé dvoudeskové stavidlo regulovalo odtok vody z rybníka. (MH)
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, spád 6,635m, výkon 4,35 HP.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, spád 6,635m, výkon 4,35 HP.
          Typnaftový motor
          StavDochovaný
          VýrobceHermann Brock Bischleben-Erfurt-Thüringen
          Popisrok 1948 - naftový motor systému Dentz Diesel od firmy Hermann Brock Bischleben-Erfurt-Thüringen o výkonu 15 HP
          Typnaftový motor
          StavDochovaný
          VýrobceHermann Brock Bischleben-Erfurt-Thüringen
          Popisrok 1948 - naftový motor systému Dentz Diesel od firmy Hermann Brock Bischleben-Erfurt-Thüringen o výkonu 15 HP
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníJičín, str. 40
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníJičín, str. 40
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorInternet
          NázevDOMASLAVICKÝ MLÝN
          Rok vydání2005
          Místo vydání
          Další upřesněníhistorie + historické fotografie
          Odkazhttp://zabrdka.wz.cz/Vlcetin/Domaslavice-mlyn.htm
          Datum citace internetového zdroje21.8.2014
          AutorZdeněk Jodas
          NázevVodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky
          Rok vydání2015
          Místo vydáníLiberec
          Další upřesněnístr. 145-149
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Plány - stavební a konstrukční

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          21.8.2014 18:26 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 19.2.2018 20:25
          cestovatelka 5.12.2016 10:17