Podoudavský, Stružinecký, Šmahelův mlýn

Tento starodávný mlýn vznikl před rokem 1764 neboť je již vyobrazen na mapě I. vojenského mapování. Prvním mlynářem z rodiny Šmahelů byl Josef, který přišel do Stružince z Možděnice v roce 1784. V kupní smlouvě sepsané v témže roce písařem studenecké vrchnosti se mimo jiné uvádí: "Poněvadž tento mlýn jest zpustlý, jemu se nechávají z panského důchodu prkna a šindel ... 2,5 štuky z panského přediva přísti, v žitných žních tři dny statečného žence na robotu, též na naháňku jíti neb poslati, židovi studeneckému strych dobrého popele proti zaplacení 8 kr. odvádět ... Též jemu mlynářovi se dá kus dřeva na hřídel, což on udělat musí, jen práce na hrázi z roboty se povedou ... Kámen (mlecí) přiveze jedno robotní dvouspřeží a on dá na cestu oves a peníze ... By lidem k témuž mlýnu patřícímu (ves, dvůr, hajný) spravedlivě a dobře mlel. Tak zvané mýto vybírat od korce semletí jedno čtvrtce pražské, od měřice rakouské šestnáctý díl přijímá ..."

Na Barchaneckém potoce byl do roku 1870 rybník, pod jehož hrází stával tento mlýn o jednom složení. Jeho činnost skončila zrušením tohoto rybníka při stavbě železniční trati za mlynáře Goldreicha, jemuž předcházely tři generace Šmahelů.

Vnuk zmíněného mlynáře Josefa Šmahela, také Josef Šmahel, prodal mlýn ve Stružinci a pokračoval v mlynářském řemesle zakoupením mlýna Hrkačka v Chrudimi v roce 1850. Je pradědečkem spisovatelky Heleny Šmahelové, která napsala velkou mlynářskou trilogii o osudech jejích předků. Události ze života rodu Šmahelů na Stružineckém mlýně jsou zachyceny ve druhém dílu "Stopy mých otců", vydaném v Praze v roce 1985.