Anderlův, Tužínský mlýn

zpět | tisk | pdf
Anderlův, Tužínský mlýn
36
--
Tužín
507 13
Jičín
Tužín
50°27'48.838'' 15°26'33.249''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Patrový zděný trojdílný mlýn s třípodlažní mlýnicí.
Mlýn se nachází v intravilánu obce.
Tužínský potok
--
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

První republika (1919-1938)

V roce 1930 vlastnil mlýn Jakub Anderle. (RŠ)

Mlýn je vyobrazen na:

Císařský povinný otisk (1826 - 43)
Indikační skica (1826 - 43)
dochován bez větších přestaveb
venkovský
nestálá voda
mlýnice je součástí dispozice domu
  • klasicismus do roku 1850
zděná
vícepodlažní
Klasicistní patrový zděný trojdílný dům s třípodlažní mlýnicí krytý sedlovou střechou.
  • lomenice, hrázděný štít
  • kamenické prvky barokní a mladší
  • dveře, vrata
  • dveře
  • existující torzo obyčejného složení
  • existující torzo polouměleckého složení
Mlýn s unikátně dochovaným polouměleckým složením, a to v nejvyspělejší podobě, jaká se v Čechách dochovala, tj. s čistírenskou i vysévací částí, jaké známe z jednodušších venkovských periodických mlýnů.
Přízemí:
Výstroj – na hřídeli vodního kola (které se ovšem nedochovalo) paleční kolo s čelními palci, zapadá do cévního kola na krátké dřevěné hřídeli s palečním kolem s lícními palci.
Torzo mlýnské hranice.
Ventilátor ke štosce (poškozený). Torzo dřevěných závěsů (typického lichoběžníkového tvaru), proti nim torzo klikové hřídele s litinovým setrvačníkem a s dřevěnou ojnicí (zlomená) a s dřevěnou řemenicí s osedláním – jedná se o zbytky celého zařízení k zavěšení a pohonu žejbra pod štoskou.
Litinová hřídel s 1 litinovou a 3 dřevěnými řemenicemi (na dvou z těchto dřevěných vysoustružené? drážky).
Mlecí podlaha:
1 mlecí kamenné složení s násypným košem a signalizačním zvonkem, průměr kamenů cca 110-120 cm, na jeho železí dřevěná řemenice pro plochý řemen k pohonu sousedního malého kamenného složení (špičák)
1 špicovací kamenné složení s násypným košem (pohozený vedle – jeho čelu ve tvaru slunce), v běhounu zděř s 1 výstupkem pro pohyb rejholce(!),průměr kamenů cca 55-65 cm
1 kratší hranolový vysévač (cca 220-230 cm) s hustým plátěným sítem (nepochybně moučný), tři vysévací pole
1 štoska (čtyřkrupičná) s žejbrem nad sebou (a s druhým pod sebou (viz přízemí)
1 transmise s 3 litinovými a 5 dřevěnými řemenicemi (z dřevěných jedna s archaickým osedláním)
Mlecí podlaha díky své poměrně velké ploše sloužila zároveň jako manipulační.

Podstřeší:
Není členěno - ani technologicky – na dvě podlaží.
1 čistící hranolový vysévač a drátěným potahem
1 tarár (snad) domácí výroby, na něj je napojená dvoukomorová prašná komora
delší (cca okolo 2 m) moučná truhla se 2 komorami, snad na míchání mouky

Přes všechna 3 podlaží procházely původně 3 kapsové výtahy, nyní z přízemí 2 odstraněny.
Výrobce: mlynář, sekerník
--
    --
    • normální znamení
    • lednice
    --
    bez dochovaného vodního motoruVýrobce: V roce 1930 bylo u mlýna vodní kolo na svrchní vodu a využívalo průtok 37 l/s, na spádu 7,73 m, o výkonu 2,48 HP.
    Žádný motor není vyplněn
    • transmise, řemenice, převody
    • mlýnská hranice - dvojnásobná
    • mlecí kámen
      pískovcový kámen - Počet: 2
    • kamenné složení
    • násypný koš
    • žejbro, žejbrovací síta
    • moučná truhla
    • koukolník - válcový
    • aspiratér, tarár
    • vysévač hranolový
      čistírenský vysévač
      moučný vysévač
    • štoska
    • výtahy a dopravníky
      kapsový výtah - Počet: 1
    • jiné zařízení

    Literatura / Internet

    Název Autor Vydání Datum citace Odkaz Další upřesnění
    Seznam a mapa vodních děl republiky Československé Ministerstvo financí Praha 1932 s. 14, sešit 8
    Dílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách Luděk Štěpán, Magda Křivanová Praha 2000
    Dílo mlynářů a sekerníků v Čechách II. Luděk Štěpán, Radim Urbánek, Hana Klimešová a kolektiv Praha 2008
    Vodní mlýny a posuzování jejich hodnot Radim Urbánek 2010 Zprávy památkové péče, ročník 70, s. 23-30.

    Prameny

    Seznam je prázdný ...
    Unikátní z hlediska technologického vybavení – jde o jeden ze tří mlýnů v Čechách, kde je nyní známé a dochované poloumělecké složení. Zde je ovšem v nejvyšší fázi vyspělosti.

    Mlýn vlastnila i Marie Andrlová, která jako první žena na Jičínsku složila mlynářskou zkoušku (viz Štěpán – Křivanová 2000).


    Historické mapy



    Současné fotografie - exteriér



    Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků







    Současné fotografie - vodní dílo



    Současné fotografie - technologické vybavení



    Hlavní autor
    Radim Urbánek 2012-10-07 23:24:16
    Spoluautoři
    Rudolf (Rudolf Šimek) 2016-10-12 20:28:25
    kolssteyn 2014-10-08 12:18:30