Appeltův mlýn

zpět | tisk | pdf
Appeltův mlýn
(47)
--
Jeřmanice
463 12
Liberec
Jeřmanice
50°41'13.729'' 15°6'20.700''
Mlýniště bez mlýna
Jeřmanický mlýn čp. 47 zvaný Appeltův se nacházel na samotě v údolí na pravém břehu řeky Mohelky v místě, kde dnes probíhá cyklostezka 14B a napojuje se k rychlostní silnici R35 připojovací pruh R65 od Jablonce n.N.
GPS zpřesněna podle Pozemkového katastru. (RŠ)
samota
Mohelka
--
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A - do bitvy na Bílé Hoře (1526 - 1620)

Mlýn existoval již v polovině 16. století, pravděpodobně ještě dříve. Nejstarší zmínka o mlynáři v Jeřmanicích je ze správního registru panství Frydštejn z roku 1548. Jmenoval se Waniek.

V roce 1561 je zde jako mlynář v seznamu katolických a nekatolických poddaných ze statku Vesec uváděn pravděpodobně jeho potomek s německou podobou jména Wancke.

Novověk B – do zrušení poddanství (1620 – 1848)

V polovině 18. století vlastnil mlýn Julian Jäger s manželkou Kateřinou. V roce 1755 byla v obci Jeřmanice postavena kaple. Mlynář Julián Jäger do ní v roce 1760 věnoval sochu a v roce 1764 varhany.

Po Juliánovi převzal mlýn jeho syn Dominik Jäger narozený na mlýně roku 1774. V roce 1795 se oženil s dcerou hodkovického měšťana a tkalce Marianou Sigmundovou.

Posledním mlynářem z rodu Jäger byl Dominikův syn Franz Jäger narozený v roce 1805.

 

Novověk C - od zrušení poddanství (1848 – 1913)

V roce 1865 umírá poslední mlynář z rodu Jäger Franz. Psal se také František Jágr. Za něj byl mlýn přestavěn a zmodernizován.

Následně mlýn získal Franz Appelt, syn sedláka z Vratislavic. Nejprve si ho pronajal, později koupil. Z doby jeho působení na mlýně se dochoval zápis ve vodní knize obsahující popis původního vodního díla (viz technologie).

V roce 1893 byl mlýn opět přestavěn a také rozšířen a získal parní pohon.. V té době zde hospodařil Franz Appelt ml., syn předešlého Franze Appelta. Za manželku měl Marii Kirchhofovou, dceru továrníka Augustina Kirchhofa z Hodkovic. Z roku 1894 existuje v matrice zápis o narození jejich dcery Marie Karolíny Antonie.

První světová válka (1914 – 1918)

V době 1. Světové války je se jménem Franze Appelta spojeno upsání válečné půjčky. Mlynář půjčku svým vlivem velmi propagoval a obec Jeřmanice se upsala k ohromné částce 135 000 korun. Naštěstí poválečná inflace snížila tuto částku na jednu desetinu původní výše.

První republika (1919-1938)

Ve 20. letech 20. století se mlynáři Appeltovi přestalo dařit a zchudl.

v roce 1930 je jako mlynář uváděn František Appelt.

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949-1989)

Mlýn byl zbourán pravděpodobně v 50. letech 20. století.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Waniek, Wancke, Jäger, Appelt

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování - josefské (1764 - 68)
II. vojenské mapování - Františkovo (1836 - 52)
III. vojenské mapování - Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, 1877 - 80, Čechy)
Císařský povinný otisk (1826 - 43)
Indikační skica (1826 - 43)
neexistuje
venkovský
malá řeka
--
    --
    --
    --
        • zcela bez technologie aj.
        --
        Žádný prvek není vyplněn
        Dle zápisu v Protokolu o normování vodního díla z 10. října 1879 se tehdy jednalo o obilní mlýn se dvěma složeními a s jedním špicovacím složením.
          --
          • jez
          • stavidlo
          • náhon
          • odtokový kanál
          Protokol o normování vodního díla z 10. října 1879: Náhon začínal pod Rádelským mlýnem ležící na toku Mohelky o něco výše. Vodu zde vzdouval jednoduchý okenicový jez široký 3,14 m s výškou 0,45 m, osazený dvěma dřevěnými okny o šířkách 1,46 m a 1,35 m a výšce 0,48 m. Voda do náhonu vtékala přes stavidlo široké 93 cm a vysoké 90 cm. Poté náhon pokračoval pod tehdejší okresní silnicí směrem ke mlýnu. Voda zde poháněla vodní kolo na vrchní vodu o průměru 7,10 m. Odtud vedl odpadní kanál zpět do Mohelky. Množství vody v náhonu bylo ještě posilováno vodou z Jeřmanického potoka vtékající do Mohelky u Rádelského mlýna. Na Jeřmanickém potoce se na parcele obce Jeřmanice č. 899 nacházel práh, od něho vedly dva žlaby. Levý žlab byl dlouhý 185 m, měl šířku 47 cm a hloubku 24 cm. Vedl pod jeřmanicko-rychnovskou silnicí k Rádelskému mlýnu, Pravý žlab byl 70 cm široký a 26 cm hluboký. Pokračoval v linii původní vodoteče a ústil do náhonu Appeltova mlýna.
          bez dochovaného vodního motoruVýrobce: V roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu Turbínu, spád 7 m, výkon 10,5 HP.
          Žádný motor není vyplněn

            Literatura / Internet

            Název Autor Vydání Datum citace Odkaz Další upřesnění
            Seznam a mapa vodních děl republiky Československé Ministerstvo financí Praha 1932 Liberec, str. 32
            Vodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky Zdeněk Jodas Liberec 2015 str. 29

            Prameny

            Seznam je prázdný ...


            Historické mapy








            Historické fotografie a pohlednice




            Současné fotografie - exteriér





            Současné fotografie - vodní dílo



            Hlavní autor
            cestovatelka 2016-11-02 17:44:00
            Spoluautoři
            Rudolf (Rudolf Šimek) 2016-11-03 21:01:33