Hačecký mlýn, mlýn Hačka; Hatchekmühle

Nejstarší záznam o mlynáři je z roku 1562 – Jan mlynář pod rybníkem Hačickým. Lze však předpokládat, že Hačečký mlýn vznikl ještě dříve, podobně jako ostatní mlýny v okolí (V Jevanech, Penčicích), možná již v době vzniku tvrze ve 14. století. Jednalo se o mlýn panský.

V roce 1677 je zmiňován mlýn s pilou Jakuba Hačeckého „kterejž bejval o dvou kolách nebo strojích mlejnských a stoupy se kolem mlejnským táhly. Vody tok svobodný i na pilu z rybníka panského Dlouhého Hačeckého“.

Již v urbáři černokosteleckého panství z roku 1677, tzv. Zlaté knize, je zmiňována jalová trouba, později přesněji nazývaná Mlýnský potok, kterou se na mlýn a pilu „od starodávna“ přiváděla voda z Dlouhého hačeckého rybníka. Tato strouha měřila téměř 1,5 kilometru a vodou zásobovala malou retenční nádrž nad mlýnem.

1745 - Jan Kaše, mlynář v malém mlýně v Háčku (SOA Praha, Kostelec nad Černými lesy 07, sn. 181) (mGh)

V 1774 je na mlýně uváděn Josef Horžiczka. K datu 12. 5. 1774 existuje zápis o sňatku, kdy Josef Horžiczka, mlynář z Haček čp. 35, se oženil s Annou Fijalovou, dcerou Josefa Fijaly, mlynáře z Penčic. U data z roku 1784 je uvedeno jméno Josef Hořický. Lze předpokládat, že jde o stejného mlynáře jako v roce 1774 a že se jedná o dvě podoby jednoho jména.

1780 Václav Hořecký, mlynář

1841 František Sýkora

V roce 1848 přešel panský mlýn do soukromých rukou. Okolní lesy i nadále zůstaly panské. Tehdy panství vlastnil rod Smiřických.

Rok 1849. Mlynář František Suchan na Hateckém mlýně u vsi Hačka čp.35.

Ve stabilním katastru z roku 1871 je jako majitel uváděn Franz Sykora. Vlastnil také rozsáhlé pozemky v okolí mlýna.

V roce 1901 došlo patrně k přestavbě mlýnské budovy, neboť dle informace od současného obyvatele budovy – syna posledního mlynáře – byl před nanesením nové omítky v horní části štítu mlýnice napsán letopočet 1901. Nová omítka tento nápis zakryla.

Od roku 1924 hospodařil na mlýně František Kopecký. který je zde uvváděn i v roce 1930. Dle informace od jeho syna koupil mlýn od jistého Strejčka původem z Českého Šternberka. František Kopecký byl posledním mlynářem na tomto mlýně.

Mlýn přestal mlít hned na začátku Protektorátu, bylo to pravděpodobně hned v roce 1939. Dle vzpomínek syna posledního mlynáře, který v budově bývalého mlýna bydlí, jeho otec tehdy řekl: „je lepší mít zavřený mlýn, než zavřenou rodinu“ a mlýn sám zastavil. Tehdy měl mlýn turbínu a dynamo na výrobu elektrické energie pro osvětlení mlýna a celého hospodářství. K obnově provozu už nedošlo.

V současné době patří nemovitost potomkům posledního mlynáře Františka Kopeckého, kteří se zde také bydlí (syn a vnuk s rodinou). Syn posledního mlynáře bydlí přímo v budově bývalého mlýna, vnuk (Vlastimil Kopecký) s rodinou v přistavěné nové vilce vedle. Dochovala se turbína, je však nefunkční.