Mlýn vodníka Slámy

zpět | tisk | pdf
Mlýn vodníka Slámy
1
K mlýnu
Háj ve Slezsku
747 92
Opava
Lhota u Opavy
49°54'34.716'' 18°3'1.155''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Vodní mlýn byl přestavěn na parní, v areálu dnešního válcového mlýna je dnes venkovský areál s muzeem Havlíčkovy mlýny.

V Mlýně vodníka Slámy vás čeká nejen stálá muzejní expozice o historii mlýna, ale také vyhlášená restaurace, penzion, minizoo pro děti a spousta dalších aktivit.
--
Opava
--
http://uslamy.cz
veřejně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Středověk - do nástupu Habsburků na český trůn (1526)

1460 - zmínka ve štítinském urbáři 

Novověk B – do zrušení poddanství (1620 – 1848)

1721, zmínka v karolinském katastru, vodní mlýn o dvou slo­ženích

20.1. 1822 vlastnil mlynářský mistr Franz Hrnčíř (Hienczirz) se svou ženou Mechtildou Annou, dcerou mlynáře Franze Wallera z Černého mlýna na raduňském panství. Sám byl sy­nem Petra Hrnčíře, mlynáře z Třebovic.

Novověk C - od zrušení poddanství (1848 – 1913)

 24.7. 1905 majitelem Jan Havlíček mladší

1906 - starý mlýn zbourán

1911 - mlýn zdvižen o patro, přistavěna obytná budova

1913 - mís­to vodního kola postavena tur­bína a zřízeno elektrické osvět­lení nejen pro mlýn, ale také pro lhoteckou školu, hosti­nec, nádraží a dalších pět cha­lup

27.2. 1914 byla mlynářská živnost zapsána do obchodního rejstříku jako fir­ma jednotlivce pod názvem J. Havlíček, umělý válcový mlýn, Lhota.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Hrnčíř, Halfar, Suchánek, Jurečka, Havlíček

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

20.1. 1822 vlastnil mlynářský mistr Franz Hrnčíř (Hienczirz) se svou ženou Mechtildou Annou, dcerou mlynáře Franze Wallera z Černého mlýna na raduňském panství. Sám byl sy­nem Petra Hrnčíře, mlynáře z Třebovic. Mlynář Franz Hrnčíř měl sestru Terezii (1798-1855), provdanou v r. 1821 za hájeckého hostinského Jacoba Vaška (1793-1844), a byl tak strýcem profesora a novináře Antonína Vaška a prastrýcem básníka Petra Bezruče.

19.6. 1872 koupili mlýn manželé Anton a Marie Halfarovi (prostřednictvím jejich provdané dcery Marie mlynařil ve Lhotě Petr Suchá­nek, syn kateřinského mlyná­ře Jana Suchánka),

2.4. 1890 manželé Franz a Marie Jurečkovi a

29.7. 1893 manželé Jan (*15.1. 1846) a Magdalena (*22.7. 1848) Havlíčkovi.

 syn Jan Hav­líček se 12.2. 1895 oženil a založil rodinu s Marií (*3.9. 1874), dcerou hutníka Josefa Husara z Moravské Os­travy a jeho manželky Rozá-lie, roz. Slavíkové. Na svět spo-1 lu přivedli v Martinově dceru Boženu (*16.12. 1896) a syna Jana (*12.7. 1903). Další dvě děti, Ludvík (*16.8. 1905) a Ladislav (*14.12. 1906), se jim narodily již ve mlýně v Lhotě u Opavy, který na základě od­stupní smlouvy č. 3986 z 24.7. 1905 získali i se selskou used­lostí č.p. 1 od rodičů.

 31.12. 1937 Firmu po něm převzal jeho syn Ladislav Havlíček

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Vražda Lhotského mlynáře:

http://mlyn.uslamy.cz/uvodni/historie/vrazda-lhotskeho-mlynare.html

Pověst

Hasrman půjčí zadluženému mlynáři peníze.

Nědaleko od Mokrych Lazec stoji při Opavici Havličkuv mlyn, kery před padesači rokoma kupil Havličkuv tačik od Halfara. Halfar měl na tym mlyně hromadu dluhu. Raz měli ho přišč panove z Opavyšacovač. Halfar si myslel, že ten džeň něpřežije a tak se šel pod stav utopič. Jak už  chčel do vody skočič, objevil se hasrman aptal se ho, jak idže, alebo co tu džela. Halfar mu povědal, co se s nim džeje, a tak že se idže utopič. Hasrman mu pravěl, že se něma išč topič, že mu pošča na dest rokuv dvacet čišic. Hasrman skočil hnedaj do vody a přuněs v kuli dvacet čišic. Potym pravěl Halfarovi, že za deset rokuv tež v tu hodžinu ma přiščs penizoma a zavolač ho. Halfar s radoščum šel dodom a dal panum dvacet čišic, bo měl na mlyně telej dluhu. Jak minulo deset rokuv, šel ku vodže, ale bez peniz, a volal hasrmana. Jak tak isto pul hodžiny volal, ozval se hlas z vody: "Co chceš po nim?" Halfar pravěl, že by chčel s nim mluvič. Tu mu z vody odpovědželo, že už ho davno něni, že ho hrom zabil. Halfar odešel s radoščum dodom, bo němusšel peníze vraceč. Potym mlyn předal Havličkovi ba žil ve vyměnku na Lhoče.

podle vyprávění Marie Kaštovské z Mokrých Lazec publikoval Tomáš Čep ve Věstníku Matice Opavské (viz odkaz)

Pozn.: Domnívám se, že by se tato pověst dala přiřadit i k Doškovu mlýnu v Mokrých Lazcích, ale na stránkách muzea ho přiřazují sem http://mlyn.uslamy.cz/uvodni/historie/o-vodniku-slamovi.html

 

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování - josefské (1764 - 68)
Císařský povinný otisk (1826 - 43)
částečně adaptován
--
řeka
--
    --
    --
    --
          --
          Žádný prvek není vyplněn
          --
            --
              --
              Výrobce: V r. 1930 zde byla Francisova turbína, průtok 2 m3/s, spád 2,3 m, výkon 46 k.
              Žádný motor není vyplněn

                Literatura / Internet

                Název Autor Vydání Datum citace Odkaz Další upřesnění
                Seznam a mapa vodních děl republiky československé Ministersto financí 1932
                Lidové povídky o slezské o ohnivých mužích, hasrmanech, morách, čarodějnicích a čertech Čep Tomáš Opava 1928 in Věstník Matice Opavské 33-34, 1927-1928, s 32-54
                Vodní mlýny na Moravě a ve Slezsku, 1. díl Solnický Pavel Praha 2007
                O vodníku Slámovi Mlýn vodníka Slámy 0 4.5.2015 http://mlyn.uslamy.cz/uvodni/historie/o…
                Vražda Lhotského mlynáře Mlýn vodníka Slámy 0 4. 5. 2015 http://mlyn.uslamy.cz/uvodni/historie…
                O Janu Havlíčkovi PhDr. Josef Gebauer 0 4. 5. 2015 http://mlyn.uslamy.cz/uvodni/historie/o…

                Prameny

                Seznam je prázdný ...



                Historické mapy



                Historické fotografie a pohlednice


                Hlavní autor
                dedeon 2012-10-22 21:25:13
                Majitel
                mlynvodnikaslamy
                Spoluautoři
                Rudolf (Rudolf Šimek) 2016-06-24 14:18:20
                Radomír Roup 2016-06-24 14:18:20
                mlynvodnikaslamy 2016-06-24 14:18:20