mlýn Horky

zpět | tisk | pdf
mlýn Horky
40
--
Horky
570 01
Svitavy
Horky
49°55'23.752'' 16°14'55.347''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn se zachovalou strojní technologií. Přestavěn na rekreační objekt s možností ubytování. Unikátní jsou dochované stolice (Prokop z r. 1885 a Wegmann z r. 1882) a loupačka od Fa Sedláček - Kostelecké Horky. Stroje byly zrestaurovány v r. 2012 a 2013 Davidem Veverkou.
Na samotě, u rybníka Heřmánek, cca 400 m vzdušnou čaru od centra obce
Labuťka
--
http://www.mlyn-horky.cz
přístupný po domluvě

Mlýn původně již ze 17. století.

K roku 1878, kdy ve mlýně proběhlo vodoprávní řízení, byla majitelkou mlýna Kateřina Brýdlová. Mlýn nějakou dobu stál, do provozu jej uvedl až nový majitel Václav Jaroš, 24.9.1938. K roku 1939 byla majitelkou mlýna Marie Sýkorová, která mlýn převzala po Václavovi a Boženě Jarošových dne 11.7.1938. Mlynářskou živnost provozoval však manžel, Václav Sýkora.


Posledním mlynářem byl pan Sýkora. Současný majitel je pan Křivka, který mlýn nechal zrekonstruovat a opravit. 

částečně adaptován
venkovský
potok
mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
    zděná
    jednopatrový
    Mlýn je součástí uzavřeného dvora, na jedné straně obytná budova s bývalou mlýnicí, na protilehlé budova chlévů, komory a stodoly.
    • kamenické prvky barokní a mladší
    • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
    • krov
    • existující umělecké složení
    Podkolí > spodní převodová část - Kovová hřídel od vodního kola prochází zdí hřídelovým otvorem do podkolí. Na hřídeli je boční ozubené kolo (není paleční) o průměru 3,5 metru, které je zajímavé tím, že má celolitinový ozubený věnec uchycený na 6 - ti dřevěných ramenech namontovaných na litinovém středovém disku. Zuby věnce zapadají do pastorku na další hřídeli uchycené v dřevěných ložiskách na jejíž konci je menší paleční kolo čelní. To roztáčelo další hřídel s pastorkem s velkou dřevěnou řemenicí, jenž otáčela pomocí širokého plochého řemenu hlavní transmisí s 10-ti řemenicemi točící se v kovových ložiskových věšácích na stropních trámech. Podkolí disponuje unikátní klasicistní velmi zdobenou mlýnskou hranicí (dvojnásobná - původně 2 vodní kola, dvě mlecí složení + krupník) datovanou rokem 1809. Dále jsou zde paty kapsových výtahů, šnekový dopravník, pohon zkříženým řemenem mlecích kamenů, dále původně motor uchycený na jednom ze sloupů mlýnské hranice v dynamovém provozu a elektromotor. První (mlecí) podlaží > nalezneme zde 3 unikátní stroje. První z nich je mlecí stolice Prokop z r. 1885 s rýhovanými válci v dřevěné skříni. Jedná se o první výrobní typ těchto stolic od fa Josef Prokop Pardubice. Stolice má průměr válců 350 mm, a nemá pod válci žádný ometací mechanismus. Též zde nebylo ani žádné vyrukování válců, pouze pružinový tlumič a regulace mlecí mezery mezi válci. Pak je zde stolice k luštění krupic od fa Wegmann Zürich s válci porcelánovými v dřevěné skříni. Stroj je z r. 1882 a jedná se o jednu z vůbec nejstarších dochovaných stolic tohoto typu na území ČR. Dále zde spatříme loupačku polořemeslné výroby od fa. Sedláček Kostelecké Horky cca z r. 1920. Jsou zde i mlecí kameny od Fa Hübner - Opitz Pardubice a pytlovací lávka. V podstřeší > pak nalezneme novější reformu (typ z r. 1932 až 1936) od fa. Josef Prokop a synové, Pardubice a rovinný vysévač jednoskříňový od stejného výrobce. Dále je zde kombinovaný celokovový čistící stroj pravděpodobně z r. 1942 s aspirací, čistícím vysévačem typu hranolový odstředivý a trieurem - koukolníkem. Jsou zde i rezervoáry, filtry od reformy a loupačky, hlavy kapsových dopravníků, další šnekový dopravník a také dvě menší transmise. Stolice Wegmann a loupačka byly zrestaurovány v r. 2012 a v r. 2013 zrestaurována stolice a reforma Prokop. Restaurování, opravu a výzkum provedl strojní technik D. Veverka ze mlýna Světce čp. 13
    Výrobce: Jos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
    Výrobce: František Sedláček, Kostelecké Horky
    Výrobce: Julius Hübner a Karl Opitz, Pardubice
    Výrobce: Jos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
    Výrobce: Friedrich Wegmann, Vídeň a Zürich
    Výrobce: Bratři Křečkové, Kácov nad SázavouKoukolník kombinovaný s poloodstředivým hranolovým vysévačem, k čištění zrna. 30. léta.
    1878: dvě obyčejná složení a krupník na přístrk

    původní trieur, několik hranolových vysévačů, ssavka, starší kapsové dopravníky, transmise v dřevěných věšácích a dřevěné paleční kolo s převodem staršího typu nahrazeny novější technologií v průběhu 40. let.

    stav k červenci 1939:
    čistírna: násypný koš a výtah k hrudkovému vysévači domácí výroby, hrudkový hranolový vysévač domácí výroby 1500x700 mm, koukolník neznámé výroby 2000x500 mm, průchodová loupačka Fr. Sedláček 500x700 mm
    mlecí a šrotovací stroje: dvouválcová stolice Prokop s rýhovanými válci 300x500 mm (mletí žita a šrotování pšenice), dvouválcová stolice Wegmann s porcelánovými válci 350x300 mm (mletí krupic), francouzské kameny Prokop p. 100 cm
    vysévací stroje: sortýr domácí výroby 1800x700 mm, moučný hranolový vysévač domácí výroby 3200x800 mm, dvoukrupičná ssavka Metzl 2250x700 mm
    aspirace není, mouka se míchala ručně v truhle dřevěnou lopatou

    1941 – mlynář Sýkora vyměnil ssavku firmy Metzl (dochován štítek) za jednoduchou čtyřkrupičnou reformu Prokop š. rámečku 365 mm

    1949 – postaven jednoskříňový dvoudílný vysévač Prokop se skříní 1600x900 mm, se 2x10 síty (namísto sortýru 1800x700 mm a hranol. vysévače 3200x800 mm)
    • výroba elektrické energie
    Pracoval zde motor od firmy Jan Šenk a Josef Poslušný Ústí nad Orlicí, předělán pro dynamový provoz k výrobě elektrické energie.
    • stavidlo
    • náhon
    • vantroky
    • rybník
    • odtokový kanál
    • lednice
    Vodu mlýn bral buď z Netřebského rybníka nebo v dobách sucha z náhonu přicházejícího přímo od Netřebského mlýna čp. 9.
    Normální znamení bylo osazeno dne 28.6.1978 na zahrádce u mlýna č. parc. 123, 5 m od náhonu a 3,6 m od východní strany mlýna. Znamení představoval mlýnský spodek p. 70 cm, v. 26 cm s železnou skobou, s datací a iniciálami mlynářky “K.B.”
    bez dochovaného vodního motoruVýrobce: Poslední uvedené kolo (r. 1939) je na vrchní vodu průměru 400 cm, š. 75 cm, hl. korečků 25 cm, 8 obr/min. Z rybníka šla voda přes betonový vstupní objekt na vantroka, odkud vtékala zvrchu na lopatky vodního kola. Po vykonání práce voda odcházela zpět odtokovým kanálem do dalšího rybníka. Ve vstupním betonovém tělese pak byly česlice a uzavírací regulační šoupě.

    Vodní kolo mělo 4 dřevěná ramena z každé strany, namontovány přes sebe na litinové rozetě s kovovou hřídelí a nesly 2 dřevěné věnce s korečky (lopatkami)
    elektrický motorVýrobce: Radiomotor Grünwald, Kutta a spol., Nedvědiceelektrický motor od Fa. Radiomotor Grünwald, Kutta a spol. Nedvědice, 10 HP, 21 A
    • vodní kolo
    • pomocný motor
    • transmise, řemenice, převody
    • mlýnská hranice - dvojnásobná
    • mlecí kámen
      umělý kámen
    • násypný koš
    • válcová stolice
      Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v dřevěné skříni - Počet: 1x
      Válcová stolice s 1 párem porcelánových válců v dřevěné skříni - Počet: 1x
    • loupačka - průchodová
    • koukolník - válcový
    • magnet - pevný
    • aspiratér, tarár
    • vysévač hranolový
      čistírenský vysévač - Počet: odstředivý, novější typ
    • vysévač rovinný - jednoskříňový - Počet: 1x
    • reforma - Počet: 1x
    • filtr
      autokap
      spirokap
    • výtahy a dopravníky
      šnekový dopravník - Počet: 2x
      kapsový výtah - Počet: 4x jednoduchý, 1 x dvojitý
    • generátor, dynamo
    • elektrické rozvaděče a desky
    • pytlovací lávka

    Literatura / Internet

    Název Autor Vydání Datum citace Odkaz Další upřesnění
    Mlýn Horky 0 2.5.2013 http://www.mlyn-horky.cz/ubytovani

    Prameny

    Místo uložení Název fondu Název archiválie Karton Inventární číslo, signature
    NA Praha Mlynářské ústředí 398 sign. 4236-64
    Městský úřad Litomyšl Vodní kniha Litomyšl s. 146



    Obrazy


    Současné fotografie - exteriér



    Současné fotografie - vodní dílo




    Současné fotografie - technologické vybavení





































    Hlavní autor
    David Veverka (David Veverka)2012-11-19 22:12:57
    Spoluautoři
    Rudolf (Rudolf Šimek) 2016-05-20 09:44:36
    Hana Klimešová 2016-05-20 09:44:36