Uživatel

Hledat

| Sign up

Mlynář nekrade, každý mu řekne: vezmi si napřed mé.
(baden-württemberské přísloví)

mlýn Horky

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

mlýn Horky

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Horky

PSČ

570 01

Okres

Svitavy

Katastrální území

Horky

GPS

49° 55' 23.5'', 16° 14' 55.1''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Mlýn se zachovalou strojní technologií. Přestavěn na rekreační objekt s možností ubytování. Unikátní jsou dochované stolice (Prokop z r. 1885 a Wegmann z r. 1882) a loupačka od Fa Sedláček - Kostelecké Horky. Stroje byly zrestaurovány v r. 2012 a 2013 Davidem Veverkou.

Poloha vůči obci

Na samotě, u rybníka Heřmánek, cca 400 m vzdušnou čaru od centra obce

Vodní tok

Labuťka

Číslo kulturní památky

Webové stránky

www.mlyn-horky.cz

Přístupnost

přístupný po domluvě

Historie

Obecná historie:

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Jan Brýdl s povolením vrchnosti vystavěl roku 1740 mlýn na půdě Jakuba Eliáše z Horek. Mlýn si šacuje na 250 kop míš. Ročně bude odvádět do důchodu 25 zl nájmu. Kdyby rybník zvaný Heřmánek, který pro tento mlýn zadržuje vodu, měl utrpět nějakou škodu od vody na hrázy nebo na rybách, je za tyto škody odpovědný držitel mlýna a musí vrchnosti škody nahradit. Za pozemek pod mlýnem a palouk, které dostal od vrchnosti dědičně má ke gruntu Eliášovu platit ročně 2zl 30kr. Roku 1752 přikoupil mlynář palouk od Jana Kroulíka z Heřmanic za 68 zl a vystavěl na něm chlívy a založil sad.
Roku 1762 koupil mlýn od svého otce Franz Brydl za 300 kop. Peníze se mají vyplatit následovně: „…nápadníkům po Vítovi Jílkovi do Malých Sedlišť 87 kop 31 gr, do casy sirotčí na dluh 31 kop 30 gr a otci 180 kop 59 gr…“. Navíc měl mlynář vydat odpovídající věno sestře Anně a otci výminek, „…ten ale až do své vůle hospodařit bude…“.
V roce 1769 má Franz Brydl mlýn doplacen.

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

K roku 1878, kdy ve mlýně proběhlo vodoprávní řízení, byla majitelkou mlýna Kateřina Brýdlová.

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

První republika (1919–1938)

1930 Anna Brydlová

Mlýn nějakou dobu stál, do provozu jej uvedl až nový majitel Václav Jaroš, 24.9.1938.

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

K roku 1939 byla majitelkou mlýna Marie Sýkorová, která mlýn převzala po Václavovi a Boženě Jarošových dne 11.7.1938. Mlynářskou živnost provozoval však manžel, Václav Sýkora.

Posledním mlynářem byl pan Sýkora.

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

Poslední mlynář, který v Horkách opravdu mlel, se jmenoval Sýkora. Zemřel prý někdy v polovině minulého století. Pak tady žila jeho dcera, která ve svých 72 letech odešla do domova důchodců a areál o rozloze 450 metrů čtverečních koupily dvě rodiny z Pardubic. „Byli to velcí fandové fotbalu, proto sem jezdili nejen na rekreaci, ale i na soustředění, na tréninky, třeba i se školáky. Navozili do mlýna kovové postele, snad z kasáren, aby se jich sem vešlo co nejvíc. Bylo to spartánské hospodaření."

Vývoj po roce 1989

Současný majitel je pan Křivka, který mlýn nechal zrekonstruovat a opravit.

Rekonstrukce byla započata v roce 2008. Samotnou rekonstrukci následující rok zkomplikoval požár, který propukl po aplikaci Climatizeru na pravé části objektu. ,,Naštěstí,, se jednalo o část, kde nebyla technologie mlýna. Samotná rekonstrukce byla dokončena v roce 2011, ikdyž mlýnské kolo chybí dodnes

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Jaroš
Sýkora
Brýdl

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1740-1762 Jan Brýdl

1762-1769 František Brýdl

1878 Kateřina Brýdlová

1930 Anna Brydlová

1938 Václav Jaroš

1939 - Václav Sýkora (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

visačka na pytel

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Mlýn je součástí uzavřeného dvora, na jedné straně obytná budova s bývalou mlýnicí, na protilehlé budova chlévů, komory a stodoly.

Historické stavební prvky – exteriér

pavlač, balkón
kamenické prvky barokní a mladší
drobné sakrální památky
vrata, brána

Historické stavební prvky – interiér

krov
topeniště, kamna, pec

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

existující umělecké složení

Stav mlýnské technologie – popis

Podkolí > spodní převodová část - Kovová hřídel od vodního kola prochází zdí hřídelovým otvorem do podkolí. Na hřídeli je boční ozubené kolo (není paleční) o průměru 3,5 metru, které je zajímavé tím, že má celolitinový ozubený věnec uchycený na 6 - ti dřevěných ramenech namontovaných na litinovém středovém disku. Zuby věnce zapadají do pastorku na další hřídeli uchycené v dřevěných ložiskách na jejíž konci je menší paleční kolo čelní. To roztáčelo další hřídel s pastorkem s velkou dřevěnou řemenicí, jenž otáčela pomocí širokého plochého řemenu hlavní transmisí s 10-ti řemenicemi točící se v kovových ložiskových věšácích na stropních trámech. Podkolí disponuje unikátní klasicistní velmi zdobenou mlýnskou hranicí (dvojnásobná - původně 2 vodní kola, dvě mlecí složení + krupník) datovanou rokem 1809. Dále jsou zde paty kapsových výtahů, šnekový dopravník, pohon zkříženým řemenem mlecích kamenů, dále původně motor uchycený na jednom ze sloupů mlýnské hranice v dynamovém provozu a elektromotor. První (mlecí) podlaží > nalezneme zde 3 unikátní stroje. První z nich je mlecí stolice Prokop z r. 1885 s rýhovanými válci v dřevěné skříni. Jedná se o první výrobní typ těchto stolic od fa Josef Prokop Pardubice. Stolice má průměr válců 350 mm, a nemá pod válci žádný ometací mechanismus. Též zde nebylo ani žádné vyrukování válců, pouze pružinový tlumič a regulace mlecí mezery mezi válci. Pak je zde stolice k luštění krupic od fa Wegmann Zürich s válci porcelánovými v dřevěné skříni. Stroj je z r. 1882 a jedná se o jednu z vůbec nejstarších dochovaných stolic tohoto typu na území ČR. Dále zde spatříme loupačku polořemeslné výroby od fa. Sedláček Kostelecké Horky cca z r. 1920. Jsou zde i mlecí kameny od Fa Hübner - Opitz Pardubice a pytlovací lávka. V podstřeší > pak nalezneme novější reformu (typ z r. 1932 až 1936) od fa. Josef Prokop a synové, Pardubice a rovinný vysévač jednoskříňový od stejného výrobce. Dále je zde kombinovaný celokovový čistící stroj pravděpodobně z r. 1942 s aspirací, čistícím vysévačem typu hranolový odstředivý a trieurem - koukolníkem. Jsou zde i rezervoáry, filtry od reformy a loupačky, hlavy kapsových dopravníků, další šnekový dopravník a také dvě menší transmise. Stolice Wegmann a loupačka byly zrestaurovány v r. 2012 a v r. 2013 zrestaurována stolice a reforma Prokop. Restaurování, opravu a výzkum provedl strojní technik D. Veverka ze mlýna Světce čp. 13

Technologické vybavení

VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)

VýrobceJulius Hübner a Karl Opitz, Pardubice

VýrobceFriedrich Wegmann, Vídeň a Zürich

Popis

VýrobceFrantišek Sedláček, Kostelecké Horky

Popis

VýrobceBratři Křečkové, Kácov nad Sázavou

PopisKoukolník kombinovaný s poloodstředivým hranolovým vysévačem, k čištění zrna. 30. léta.

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1878: dvě obyčejná složení a krupník na přístrk

původní trieur, několik hranolových vysévačů, ssavka, starší kapsové dopravníky, transmise v dřevěných věšácích a dřevěné paleční kolo s převodem staršího typu nahrazeny novější technologií v průběhu 40. let.

stav k červenci 1939:
čistírna: násypný koš a výtah k hrudkovému vysévači domácí výroby, hrudkový hranolový vysévač domácí výroby 1500x700 mm, koukolník neznámé výroby 2000x500 mm, průchodová loupačka Fr. Sedláček 500x700 mm
mlecí a šrotovací stroje: dvouválcová stolice Prokop s rýhovanými válci 300x500 mm (mletí žita a šrotování pšenice), dvouválcová stolice Wegmann s porcelánovými válci 350x300 mm (mletí krupic), francouzské kameny Prokop p. 100 cm
vysévací stroje: sortýr domácí výroby 1800x700 mm, moučný hranolový vysévač domácí výroby 3200x800 mm, dvoukrupičná ssavka Metzl 2250x700 mm
aspirace není, mouka se míchala ručně v truhle dřevěnou lopatou

1941 – mlynář Sýkora vyměnil ssavku firmy Metzl (dochován štítek) za jednoduchou čtyřkrupičnou reformu Prokop š. rámečku 365 mm

1949 – postaven jednoskříňový dvoudílný vysévač Prokop se skříní 1600x900 mm, se 2x10 síty (namísto sortýru 1800x700 mm a hranol. vysévače 3200x800 mm)

Doplňkové a další provozy

Dochovaný

výroba elektrické energie

Doplňkové a další provozy – popis

Pracoval zde motor od firmy Jan Šenk a Josef Poslušný Ústí nad Orlicí, předělán pro dynamový provoz k výrobě elektrické energie.

Cesta vody ke mlýnu

stavidlo
náhon
vantroky
rybník
odtokový kanál
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

Vodu mlýn bral buď z Netřebského rybníka nebo v dobách sucha z náhonu přicházejícího přímo od Netřebského mlýna čp. 9.
Normální znamení bylo osazeno dne 28.6.1978 na zahrádce u mlýna č. parc. 123, 5 m od náhonu a 3,6 m od východní strany mlýna. Znamení představoval mlýnský spodek p. 70 cm, v. 26 cm s železnou skobou, s datací a iniciálami mlynářky “K.B.”

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,06 m3/s, spád 4,3 m, výkon 3 HP
Poslední uvedené kolo (r. 1939) je na vrchní vodu průměru 400 cm, š. 75 cm, hl. korečků 25 cm, 8 obr/min. Z rybníka šla voda přes betonový vstupní objekt na vantroka, odkud vtékala zvrchu na lopatky vodního kola. Po vykonání práce voda odcházela zpět odtokovým kanálem do dalšího rybníka. Ve vstupním betonovém tělese pak byly česlice a uzavírací regulační šoupě.

Vodní kolo mělo 4 dřevěná ramena z každé strany, namontovány přes sebe na litinové rozetě s kovovou hřídelí a nesly 2 dřevěné věnce s korečky (lopatkami)

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Pomocné motory a generátory

Typelektrický motor

StavDochovaný

VýrobceRadiomotor Grünwald, Kutta a spol., Nedvědice

Popiselektrický motor od Fa. Radiomotor Grünwald, Kutta a spol. Nedvědice, 10 HP, 21 A

Typelektrický motor

StavDochovaný

VýrobceRadiomotor Grünwald, Kutta a spol., Nedvědice

Popiselektrický motor od Fa. Radiomotor Grünwald, Kutta a spol. Nedvědice, 10 HP, 21 A

Typelektrický motor

StavZaniklý

VýrobceJan Šenk a Josef Poslušný, Ústí nad Orlicí

Popis

Historické technologické prvky

transmise, řemenice, převody

mlýnská hranice

Varianta: dvojnásobná

mlecí kámen

umělý kámen | Počet:

násypný koš

válcová stolice

Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v dřevěné skříni
Válcová stolice s 1 párem porcelánových válců v dřevěné skříni

loupačka

průchodová

koukolník

válcový

magnet

aspiratér

vysévač hranolový

čistírenský vysévač | Počet: odstředivý, novější typ

vysévač rovinný

jednoskříňový

Počet: 1x

reforma

Počet: 1x

odlučovací zařízení

autokap
spirokap

výtahy a dopravníky

šnekový dopravník | Počet: 2x

kapsový výtah | Počet: 4x jednoduchý, 1 x dvojitý

elektrická rozvodná deska

pytlovací lávka

Prameny

Literatura / Internet

Autor

NázevMlýn Horky

Rok vydání0

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttp://www.mlyn-horky.cz/ubytovani

Datum citace internetového zdroje2.5.2013

Autor

NázevMlýn Horky

Rok vydání0

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttp://www.mlyn-horky.cz/ubytovani

Datum citace internetového zdroje2.5.2013

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnísešit 07 (Chrudim), s. 17

AutorMiluše Vopařilová

NázevMlynáři na Litomyšlsku (1650–1800)

Rok vydání2008

Místo vydáníPardubice

Další upřesněníDiplomová práce, s. 83-84

Prameny

Místo uloženíNA Praha

Název fonduMlynářské ústředí

Název archiválie

Evidenční jednotka398

Inventární číslo, signaturasign. 4236-64

Místo uloženíNA Praha

Název fonduMlynářské ústředí

Název archiválie

Evidenční jednotka398

Inventární číslo, signaturasign. 4236-64

Místo uloženíMěstský úřad Litomyšl

Název fondu

Název archiválieVodní kniha Litomyšl

Evidenční jednotka

Inventární číslo, signaturas. 146

Ikonografie

Základní obrázky

Pohled přes rybník Heřmánek, 2012, © Klimešová

celkový pohled na mlýn, 2013, © David Veverka

Historické mapy

Císařský povinný otisk, výřez, 1839, © viz archivnimapy.cuzk.cz

Indikační skica, výřez, 1839, © viz archivnimapy.cuzk.cz

Obrazy

obraz od malíře pana Horského z r. 2013, 2013, © Horský

Historické fotografie a pohlednice

Mlýn před renonstrukcí, 1999, © Ondřej Getzel, Martin Mašín a rodinný archiv

Současné fotografie - exteriér

mlýn v zimě..., 2012, © David Veverka

pohled na mlýnici, zajímavé je boční zaoblený roh mlýnice na návodní zdi, zpevněný vysloužilými mlecími kameny., 2012, © David Veverka

Pohled na mlýn, 06 2022, © Jakub Křivka

Průčelí mlýna, 12 2021, © Ondřej Getzel, Martin Mašín a rodinný archiv

Pohled zezadu, 12 2021, © Ondřej Getzel, Martin Mašín a rodinný archiv

Průčelí mlýna před rekonstrukcí, 05 2022, © Jakub Křivka

Pohled do dvora před rekonstrukcí, 05 2022, © Jakub Křivka

Pohled na mlýn před rekonstrukcí, 05 2022, © Jakub Křivka

Rekonstrukce mlýna, 05 2022, © Jakub Křivka

Budova po požáru, 05 2022, © Jakub Křivka

Rekonstrukce mlýna, 05 2022, © Jakub Křivka

Rekonstrukce mlýna, 04 2022, © Jakub Křivka

Rekonstrukce mlýna, 05 2022, © Jakub Křivka

Pohled do dvora v průběhu rekonstrukce, 05 2022, © Jakub Křivka

Rekonstrukce krovu, 05 2022, © Jakub Křivka

Rekonstrukce mlýna, 05 2022, © Jakub Křivka

Mlýn v průběhu rekonstrukce, 05 2022, © Jakub Křivka

Průčelí mlýna po rekonstrukci, 05 2022, © Jakub Křivka

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Současné fotografie - interiér

Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

Současné fotografie - vodní dílo

Současné fotografie - technologické vybavení

detail klasicistní výzdoby předního sloupu 1. dvojice sloupů mlýnské hranice, 2012, © David Veverka, (Prvky na obrázku: mlýnská hranice)

velké ozubené kolo (není paleční) 1. převodového stupně, 2012, © David Veverka, (Prvky na obrázku: transmise, řemenice, převody)

průchodová loupačka od fa Sedláček - Kostelecké Horky cca z r. 1920, stav před restaurováním, 2012, © David Veverka, (Prvky na obrázku: loupačka)

zrestaurovaná loupačka fa. Sedláček Kostelecké Horky, 2012, © restaurování a dokumentace > David Veverka, (Prvky na obrázku: loupačka)

stolice fa Friedrich Wegmann - Zürich z r. 1882, stav před restaurováním..., 2012, © David Veverka, (Prvky na obrázku: válcová stolice)

podavací mechanismus stolice Prokop, stav před zrestaurováním, 2012, © David Veverka, (Prvky na obrázku: válcová stolice)

stolice fa Friedrich Wegmann - Zürich z r. 1882, po restaurování, 2012, © restaurování a dokumentace > David Veverka, (Prvky na obrázku: válcová stolice)

zrestaurovaná stolice Fa Prokop - Pardubice z r. 1885, 2013, © restaurování a dokumentace > David Veverka, (Prvky na obrázku: válcová stolice)

zrestaurovaný podavací mechanismus stolice Fa Prokop - Pardubice z r. 1885, 2013, © restaurování a dokumentace > David Veverka, (Prvky na obrázku: válcová stolice)

zrestaurovaný klapkový seřizovací mechanismus stolice Fa Prokop - Pardubice z r. 1885, 2013, © restaurování a dokumentace > David Veverka, (Prvky na obrázku: válcová stolice)

zrestaurovaný seřizovací mechanismus válců stolice Fa Prokop - Pardubice z r. 1885, 2013, © restaurování a dokumentace > David Veverka, (Prvky na obrázku: válcová stolice)

zrestaurovaná reforma od fa Josef Prokop a synové - Pardubice, 2013, © restaurování a dokumentace > David Veverka, (Prvky na obrázku: reforma)

převod mlecích kamenů řemenicí přes zkřížený řemen z transmise, 2012, © David Veverka, (Prvky na obrázku: transmise, řemenice, převody)

Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

Visačka na pytel (není jisté, že se jedná o tento mlýn), nedatováno, © autor neznámý (viz aukro.cz), (Prvky na obrázku: visačka na pytel)

Autoři

Vytvořeno

19.11.2012 22:12 uživatelem David Veverka (David Veverka)

Majitel nemovitosti

Není vyplněn

Spoluautoři

Uživatel	Poslední změna
Rudolf (Rudolf Šimek)	5.5.2021 11:37
Hana Klimešová	20.5.2016 09:44
Radomír Roup (Radomír Roup)	10.6.2018 16:11
doxa (Jan Škoda)	3.6.2022 11:58

mlýn Horky

Identifikační údaje

Historie

Obecná historie:

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Události

Hospodářský typ mlýna

Hospodářský typ mlýna

Hospodářský typ mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Technologické vybavení

Technologické vybavení

Dochovaný

Vodní motory

Pomocné motory a generátory

Prameny

Literatura / Internet

Prameny

Ikonografie

Základní obrázky

Historické mapy

Obrazy

Historické fotografie a pohlednice

Současné fotografie - exteriér

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Současné fotografie - interiér

Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

Současné fotografie - vodní dílo

Současné fotografie - technologické vybavení

Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

Autoři

Vytvořeno

Majitel nemovitosti

Spoluautoři

Ubytování ve mlýně - hotely a penziony:

Porčův mlýn

Passtreicherův mlýn, mlýn Byňov

Kadlcův, Pařízkův, Svatojánský mlýn

Podviniční mlýn

Horní, Klášterní, Cisterciácký mlýn; Obermühl, Joischmühle, Jochesmühle