Historie
Obecná historie:
Ví se jen, že v r.1839 zde bydlel Jakub Hájek. Měl to být původně velmi malý mlýn ve čtvrti města, kde se říká na Malé straně. Vodu čerpal z potoku Permánek, který tekl z brdských lesů. Ještě však začátkem padesátých let byl znatelný náhon. Potok byl však do r. 1973 postupně dán do kanalizace, protože byly do něj vypouštěny splašky a odpad z jatek. Velmi proto smrděl. Samotný dům čp. 173 i sousední 257 byl r. 1986 zbořen. V současnosti zde tak již tento mlýn nestojí a náhon je zasypán. Byl to tedy poslední dochovaný mlýn na Dobříši. Teď již zde není žádný.
Podle nových zjištění vznikl tento mlýn až nejdříve po r. 1890, kdy na jeho stavbu bylo využito odkoupené zařízení ze zrušeného Podpažského mlýna. Zda a jestli vůbec došlo ke spuštění tohoto mlýna nevíme, protože se zatím neobjivala žádná žádost o povolení mlynářské koncese v těchto místech.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: