Kdo chce mlít, nejde do kovárny.
(německé přísloví)

Podbukovinský, Růtův mlýn

Podbukovinský, Růtův mlýn
9
Horní Bukovina
295 01
Mladá Boleslav
Horní Bukovina
50° 32' 14.9'', 14° 56' 13.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí o samotě na levém břehu Zábrdky mezi obcemi Klášter Hradiště a Horní Bukovina. Mlýn je v soukromém vlastnictví.
Samota
Zábrdka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Ve zlomku urbáře hradišťského kláštera z období kolem roku 1400 existuje zmínka o mlýnu ve vsi Bukovina, je zde nazýván Hraníkův mlýn. Není však známo místo, kde přesně stával. (MH)

Mlýn v Bukovině se připomíná již v 16. století.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Podbukovinský mlýn byl vystavěn v roce 1763 Janem Chlumeckým,

Současný Podbukovinský mlýn vystavěl v roce 1763 s povolením vrchnosti Jan Chlumecký (existuje písemná zmínka z tohoto roku o „mlejnu podbukovinskym nově vystavěnym“). Jan Chlumecký zde hospodařil do roku 1788. 24. 10. 1788 jej koupil mlynář z Rožátovského mlýna Ondřej Kumpert pro svého syna Jana za 1166 zlatých. Jan Chumecký si na mlýně vymínit pro sebe a svou manželku Annu doživotně výměnek. (MH)

V roce 1816 zde byl mlynář Ignác Jakš v manželkou Rozarií. K tomuto roku se vztahuji zápis v matrice o sňatku jeho dcery Terezie ve věku 21 let. Mlynář zemřel 22. 12. 1820 na mrtvici ve věku 70 let.  Vystřídal ho Jan Rosendorf. (MH)

V 30. letech 19. st. převzal mlýn Josef Herfurth, který pocházel z mlynářské rodiny Franze Herfurtha z Podsetna (dnes Dolní Cetno). Jeho manželkou byla Terezie, dcera Václava Javůrka, mlynáře z Trenčína (dnes součást Bakova nad Jizerou). V roce 1833 se jin narodil syn Josef Eugenius a v roce 1935 dcera Marie Terezie. Ta se v roce 1859 provdala za Floriána Bartla, syna mlynáře z Podhory. (MH)

20. srpna 1847 se podbukovinský mlynář Josef Herfurth jako první na Hradišťsku vykoupil z roboty.  (MH)

1885 dražba na mlýn, majitelé Vavruškovi. (RR)

Na přelomu 80. a 90. let 19. st. uvádějí matriky mlynáře Václava Němce s manželkou Marií. V listopadu 1889 se manželům ve mlýně narodil syn Vlastimil. V tomto roce byla na mlýně instalována Louvelova turbína (pravděpodobně Hentschel-Jonvalova) konstruovaná na 20 HP při spádu 2,87 m a průtoku 715 litrů za vteřinu. V té době pravděpodobně existovala ve mlýně také pekárna. V matrice je v roce 1892 v Dolení Bukovině čp. 9 uváděn Antonín Kotrman jako pekař. Zápis se týká úmrtí jeho dcery Kateřiny. (MH)

V roce 1899 při kolaudaci vodovodu v Klášteře Hradišti nad Jizerou je jako majitelka mlýna v Dolní Bukovině uváděna Marie Bizová. (MH)

2. 1.1904 byla povolena instalace nové turbíny, která nahradila dosavadní turbíny z roku 1889. (MH)

V roce 1930 je na mlýně uváděn Josef Košek.

Počátkem 20. let 20. st. byl majitelem František Havlíček s manželkou Kateřinou. Na dotaznících k zápisu do mlynářského rejstříku je do roku 1931 jako majitel uváděn Josef Růta (poprvé zmíněn ve mlýně v roce 1922). Potom přešlo vlastnictví na dva nové majitele. Jedním byl František Strnadel, nakladatel z Prahy, druhým Josef a Marie Koškovi z Dolní Bukoviny. V roce 1935 jsou na mlýně zmiňování nájemci Biegl a Odnoha. Po nich od roku 1935 jako provozovatel a nájemce Josef Růta. Jeho živnostenský list vydal Okresní úřad v Mnichově Hradišti 16. ledna 1937. Tento Josef Růta byl nejstarším synem mlynáře Josefa Růty z Nového Mlýna (Vápno). (MH)

V roce 1925 došlo k výměně turbíny z roku 1903 (1904) za novou Francisovu s horizontální hřídelí s radiálním vtokem, kontruovanou pro spád 2,95 m, při maximálním průtoku 750 litrů za vteřinu. Výrobcem byla firma Martinek z Přerova. Vodoprávní povolení Okresní správy politické v Mnichově Hradišti je datováno 26. 8. 1925. (MH)


Od roku 1930-31 byl na mlýně Dolní Bukovina mlynář František Paclt 1907-1987 (zde se narodil jeho syny Miroslav 1931-2010), info Tomáš Klášterka (RŠ)

V době 2. světové války jsou jako majitelé mlýna uváděni Josef a Marie Koškovi. (MH)

Po válce byl mlýn znárodněn a fungoval jako šrotovník pro zemědělské družstvo. Později v budově zřídili sklad civilní obrany. Zařízení bylo odmontováno, zůstala pouze turbína. (MH)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Chlumecký
  • Kumpert
  • Jakš
  • Herfurth
  • Němec
  • Růta
  • Košek
  • Paclt

Historie mlýna také obsahuje:

1763 - Jan Chlumecký

1885 - Vavruška (RR)

1930 - Josef Košek

1931 - 33 - mlynář František Paclt v letech 1931-1933 (info Tomáš Klášterka, Jelenice)

1939 - Josef Růta (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • razítko
částečně adaptován
05 2013
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
    • raná moderna do roku 1920
    zděná
    vícepodlažní
    Obytná budova je jednopatrová, mlýnice dvoupatrová.

    Část budov je pobořená.

    Hlavní mlýnská budova byla dlouhá 13 m a 9 m široká, zděná se 4 podlahami (později bylo vrchní patro zbouráno, v současné době je třípodlažní). K ní přiléhala čelně obytná část a přes dvůr stály hospodářské budovy. (MH)
          Žádná položka není vyplněna
          Zbytek po turbíně v turbínové kašně
          Popis mlýnského zařízení dle Příkazu k zápisu do mlynářského rejstříku z listopadu 1941: V čistírně byl jednoduchý aspiratér 500 mm, koukolník 2000 x 600 mm, průchodová loupačka 900 x 420 mm a tlakový filtr se 100 hadicemi. Z mlecích strojů je uváděna čtyřválcová rýhovaná a hladká stolice 700 x 220 x 300 mm pro mletí pšenice, čtyřválcová rýhovaná stolice 500 x 300 x 300 mm pro mletí žita. Z vysévacích strojů dva jednoskříňové dvoudílné rovinné vysévače 2 x 10 sít. Pro čištění krupic jednoduchá reforma 300 mm. Dále aspiratér k odsávání mlecích strojů a reformy, ležatá míchačka s válcem 1500 mm a obsahu 65 q. Pro šrotování složení francouzských kamenů 920 mm a dvouválcové mačkadlo na oves 600 x 300 mm. Všechny stroje byly od firmy Machaň. Denní výrobní schopnost mlýna činila 35 q pšenice, 35 q žita. Pro osvětlení mlýna a bytu sloužilo dynamo firmy AEG. (MH)
          • stavidlo
          • náhon
          • odtokový kanál
          • turbínová kašna
          Dle protokolu o revizi z roku 1933 se dochoval popis původního stavu před instalací turbíny: Voda byla z potoka vedena do vantrok 6 sáhů dlouhých se 3 stavidly na konci. Jedno stavidlo na pravé straně bylo jalové, druhá dvě stavidla sloužila k vedení vody do žlabů ke dvěma mlýnským kolům. Stavidla ke kolům měla šířku asi 1,2 m a výšku 32 cm. První žlab byl asi 90 cm dlouhý a 105 cm široký, druhý žlab asi 480 cm dlouhý a 105 cm široký. (MH)
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, spád 2,9 m, výkon 22,04 HP.
          Typdynamo
          StavZaniklý
          VýrobceAEG
          Popisdynamo pro osvětlení mlýna
          Typdynamo
          StavZaniklý
          VýrobceAEG
          Popisdynamo pro osvětlení mlýna
          Historické technologické prvky
          AutorInternet
          NázevHorní Bukovina
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesněníHistorie obce
          Odkazhttp://www.hornibukovina.e-obec.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRS-all&rstema=3
          Datum citace internetového zdroje22.5.2013
          AutorInternet
          NázevHorní Bukovina
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesněníHistorie obce
          Odkazhttp://www.hornibukovina.e-obec.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRS-all&rstema=3
          Datum citace internetového zdroje22.5.2013
          AutorInternet
          NázevDolní Bukovina
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesněníPodbukovinský mlýn
          Odkazhttp://www.mistopis.eu/mistopiscr/machuv_kraj/mnichovohradistsko/dolni_bukovina/podbukovina.htm
          Datum citace internetového zdroje22.5.2013
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam vodních děl a mapy republiky Českolovenské
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesněníJičín, str. 24
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorZdeněk Jodas
          NázevVodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky
          Rok vydání2015
          Místo vydáníLiberec
          Další upřesněnístr. 249-251
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorInternet
          NázevZábrdka, Malá Jizera
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://informacni-stredisko-roven6.webnode.cz/zabrdka/
          Datum citace internetového zdroje7.12.2016

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

          Ostatní

          Vytvořeno

          22.5.2013 18:09 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 19.12.2017 20:44
          Radomír Roup 10.6.2018 16:28
          cestovatelka 7.12.2016 11:29