Když mlýn stojí, tancují osli.
(německé přísloví)

mlýn Borovice

mlýn Borovice
13
Borovice
295 01
Mladá Boleslav
Borovice
50° 33' 46.5'', 14° 55' 51.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí uprostřed obce na potoku Zábrdka. V současní době majitel provádí rekonstrukci objektu.
Uprostřed obce
Zábrdka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Nejstarším dokladem o existenci mlýna je soupis vsí a jejich obyvatel podléhajících správě cisterciáckého kláštera v Klášteře Hradišti nad Jizerou, který vznikl kolem roku 1400. Seznam osob ze vsi Borovice uvádí Jíru ze mlýna, který platil 4 groše úroku při sv. Jiří a další 4 při sv. Havlovi. Kromě toho musel i robotovat. (MH)

Další uvedenou osobou ze mlýna je Staněk.  Ten platil 30 grošů úroku při sv. Jiří a při sv. Havlovi a musel také robotovat. (MH)

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V matrice narozených z Mnichova Hradiště z období 1683 – 1738 je k roku 1702 uveden borovický mlynář Jiří Korselt s manželkou Annou. 24. 2. 1702 se jim zde narodila dcera Terezie a o 2 roky později 1. 5. 1704 další dcera Marie Barbora. V roce 1727 je mlynář Jiří Korselt zmiňován jako svědek při křtu a v roce 1731 je zmínka o synovi Samuelovi. Z této doby pochází také popis mlýna v Tereziánském katastru, kde je popsán jako mlýn o 3 kolech, 3 stoupách a pile. (MH)

V 80. setech 18. st. je ve mlýně v Borovici uváděn mlynář Josef Menger s manželkou Benedictou. Dne 4. 12. 1787 je jim zde narodila dcera Barbora. Avšak již 2. 11. 1789 mlynářka Benedicta zemřela a Josef Menger se znovu oženil, a to s Kateřinou Zemanovou. Když se jim 27. 12. 1791 narodila dcera Monika, byl již mlynář několik měsíců mrtev, neboť zemřel 7. 4. 1791 ve věku 38 let. (MH)

V 90. letech 19. st. hospodařil na mlýně mlynář Franz Bendl se ženou Veronikou rozenou Flaminkovou. V letech 1793 – 1798 se ve mlýně narodily 4 děti, 3 synové a jedna dcera. První syn František narozený 27. 1. 1793 patrně brzy zemřel, protože když se jim 17. 1. 1794 narodil další syn, dostal opět jméno František. V únoru 1796 následovala dcera Anna a v listopadu 1798 syn Josef. (MH)

Dne 19. 8. 1847 se zde v rodině mlynáře Josefa Dirycha narodil Josef Václav, později známý jako spisovatel a politik Josef Dürich. V roce 1923 umístili místní obyvatelé na budovu mlýna pamětní desku s tímto textem: „Zde se narodil 19. srpna 1847 Josef Dürich, český mlynář, spisovatel, vynikající těsnopisec a neohrožený slovanský bojovník. Dne 8. května 1915 vydal se tajně za hranice, aby tam s nasazením života a statků pracoval pro osvobození národa.“ (MH)

Ve 20. letech 19. st. je na mlýně Jan Heller s manželkou Marií. O Marii je v matrice uvedeno, že byla dcera Josefa Valešenského, mlynáře z panství Hořice. (MH)

Počátkem 40. let 19. st. převzal mlýn Josef Dirych (psáno také Dyrich, Dirich, později Dürich) s manželkou Kateřinou. Josef Dirych pocházel z měšťanské rodiny Kuřívod, Kateřina byla dcera sedláka Josefa Kabeše ze Skalska. V letech 1842 – 1853 se jim ve mlýně narodila 5 dětí, Antonie Marie 1842, Josef Václav 1847, Marie Magdalena 1849, Karel 1851 a Štěpán 1853.  Syn Josef Václav se stal významnou osobností známou jako spisovatel Josef Dürich. Dirychovi vlastnili mlýn do roku 1859, kdy se přestěhovali do Kláštera Hradiště nad Jizerou, kde 1. ledna 1860 převzali mlýn čp. 37.  Důvodem přestěhování byla pravděpodobně tragická smrt jejich syna Karla, který zemřel 12. 5. 1854 po nešťastném pádu pod vodní kolo ve mlýně. (MH)

12. 5. 1854 po nešťastném pádu pod vodní kolo ve mlýně zemřel syn tehdejšího mlynáře Josefa Dirycha Karel. (MH)

Po Dirychových převzal mlýn podvicmanský mlynář Josef Skála s manželkou Marií rozenou Kotrmanovou. Josef Skála pocházel z mlynářské rodiny z Podhory, byl synem tamního mlynáře stejného jména a jeho ženy Františky rozené Mitlenerové. Počátkem 60. let je zde uváděn mlynářský stárek z Bakova Prokop Kuna, který si vzal za manželku dceru Josefa Skály Františku. V roce 1867 mlynář Josef Skála zemřel na tuberkulózu ve věku 51 let, jeho manželka Marie ho ze stejného důvodu následovala v roce 1874 ve věku 60 let. Mlýn po něm převzal jeho syn Emanuel narozený 16. 6. 1852 v podvicmanské mlýně.  Za něj, v roce 1878 u mlýna zasadili normální znamení. 18. 9. 1878 se k tomu účelu sešla úřední komise a byl sepsáno protokol, kde je popsána tehdejší podoba mlýna. (MH)

V roce 1904 převzal mlynářskou živnost Emanuelův syn Josef Skála. Okresní úřad v Mnichově Hradišti mu vydal živnostenský list 25. 7. 1904. V tomto roce také proběhla rekonstrukce mlýna, při které vodní kola nahradila horizontální Francisova turbína firmy J. Kohout Praha-Smíchov o hltnosti 450 litrů za vteřinu, spádu 4 m a výkonu 18 HP. (MH)

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

V roce 1923 byla instalována turbína pro pohon pily od firmy Hübner a Opitz z Pardubic, hltnost 250 litrů za vteřinu, spád 4 m a výkon 10 HP. Poháněla katr o šířce 550 mm, okružní pilu a brus. (MH)

V roce 1932 proběhla revize a normalizace vodního díla. Jako majitelé v té době jsou uváděni Josef Skála a Anna Skálová. Dle popisu nebylo množství vody v Zábrdce pro turbínu o hltnosti 450 litrů dostačující, nebo běžný přítok vody z potoka činil asi 220 – 240 litrů. Proto měl mlýn ještě záložní zdroj energie – parní lokomotivu systému Lanz o výkonu 26 HP, vyrobenou v roce 1918 firmou Heinrich Lanz v Mannheimu. Měla přetlak 10 atmosfér a výhřevnou plochu asi 10m2. (MH)

Počátkem roku 1941 převzal od otce mlýn Adolf Skála narozený v roce 1913 s manželkou Marií. Živnostenský list mu byl vydán 16. 5. 1942. Mezi 16. 3. 1944 a 30. 6. 1945 měl od Josefa Skály mlýn pronajatý Václav Novotný z Kláštera nad Jizerou. (MH)

Po válce se Adolf Skála stal na krátkou dobu starostou Mukařova. Stal se ale nepohodlný novému režimu a z vesnice musel odejít. (MH)

 

Dodnes je v objektu funkční pila, kterou současný majitel zrekonstruoval. (MH)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Korselt
  • Menger
  • Heller
  • Dürich
  • Skála

Historie mlýna také obsahuje:

1939 - Josef Skála (RR)


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2013
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • raná moderna do roku 1920
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      jednopatrový
      Obytná budova mlýna s mlýnicí jsou postaveny do tvaru písmene L.

      Na štítu mlýna je v kruhu datace - 1921, omítka mlýna je ozdobena vodorovným pásem mezi přízemím a prvním patrem.\n

      V roce 1904 za mlynáře Josefa Skály proběhla rekonstrukce mlýna, při které vodní kola nahradila horizontální Francisova turbína firmy J. Kohout Praha-Smíchov o hltnosti 450 litrů za vteřinu, spádu 4 m a výkonu 18 HP. (MH)


      V roce 1923 byla instalována turbína pro pohon pily od firmy Hübner a Opitz z Pardubic, hltnost 250 litrů za vteřinu, spád 4 m a výkon 10 HP. (MH)

      • malovaná výzdoba fasád a štítů
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        Dle zápisu úřední komise z roku 1878: Mlýn měl 3 mlecí složení a špičák a 4 vodní kola na vrchní vodu. Vedle mlýna byla pila. (MH)
        Dle popisu z konce 30. let 20. st. bylo ve mlýně toto zařízení: V čistírně hranolový vysévač prachový a hrudový od firmy J. Kohout Praha 1700/800 mm (v roce 1940 nahrazen aspiratérem od firmy Josefa Prokopa, typ H), triér od firmy Kohout Prahe 2400/600 mm, loupačka od firmy Kohout Praha 1000/600 mm (v roce 1941 nahrazena loupačkou od firmy Tesařík Palacký o rozměrech bubnu 750/650 mm). Na mletí se používala čtyřválcová stolice s rýhovanými válci Luther Brunšvik 600 x 250 x 250 mm šrotovací, dvouválcová stolice s rýhovanými válci Kohout 650 x 350 mm domílací, dvouválcová stolice s rýhovanými válci Prokop 500 x 300 mm domílací (předchozí dvě stolice byly v roce 1941 nahrazeny jednou čtyřválcovou stolicí s rýhovanými válci firmy Prokop 600 x 300 mm), dvouválcová stolice s porcelánovými válci Záruba 400 x 300 mm, dvouválcová stolice s hladkými válci Kohout 400 x 300 mm k mačkání ovsa, jedno složení francouzských kamenů Kohout o průměru 1200 mm domílací, jedno složení umělých kamenů Kohout o průměru 900 mm na šrotování ke krmným účelům. Z vysévacích strojů zde byly hranolové vysévače od firmy Kohout Praha dunstový, mlučný (3 kusy) a třídící, všechny o rozměrech 3700 /700 mm a dvojitá reforma Kohout o šířce 2 x 370 mm. Jako pomocné stroje jsou uvedeny tlakový filtr o 96 hadicích o průměru 150 mm a míchací stroj Kohout ležatý šnekový, rozměry šneku 1400/400 mm na obsah 40 q mouky. K výrobě elektrické energie sloužilo dynamo firmy Motor Gesellschaft Wien bez udání výkonu a jedno rezervní dynamo od firmy Duda o výkonu 2 kW. (MH)
        V roce 1938 se ve mlýně semlelo 1237 q pšenice, 1867 q žita a sešrotovalo 124 q obilí pro krmné účely. (MH)
        Dochovaný
        • pila
        • výroba elektrické energie
        • stavidlo
        • náhon
        • vantroky
        Dle zápisu úřední komise z roku 1878: Nad mlýnem existoval 2 stavidla, každé o dvou oknech. Jedno vpouštělo vodu do vantrok a druhé do jalové strouhy. Na vantrokách existovalo 5 stavidel hlavních a 2 vedlejší. 4 hlavní stavidla vpouštěla vodu k jednotlivým kolům mlecích složení (3) a ke špičáku, páté hlavní stavidlo bylo jalové. Jedno vedlejší stavidlo pouštělo vodu k pile, druhé bylo opět jalové. Normový bod se nacházel na louce mezi potokem a jalovou strouhou. Tvořil jej kamenný hranol 70 cm dlouhý postavený v jámě na kovovou desku. Na vrcholu hranolu byla kovová deska s hřebem, opatřená letopočtem 1878 a písmeny E. S., značícími mlynáře Emanuela Skálu. (MH)
        Po instalaci Francisovy turbíny, která nahradila 4 dosavadní vodní kola, byla voda k turbíně přiváděna betonovými vantroky o šířce 2m a výšce 1,1 m. (MH)
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis
        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        VýrobceJosef Kohout, Praha Smíchov
        PopisV roce 1904 byla instalována horizontální Francisova turbína firmy J. Kohout Praha-Smíchov o hltnosti 450 litrů za vteřinu, spádu 4 m a výkonu 18 HP.(MH)

        V roce 1930 měl objekt mlýna a pily 2 Francisovy turbíny s výkonem 12 a 10,5 HP, spád 4 m. (MH)
        Typturbína - nespecifikováno
        StavZaniklý
        VýrobceJulius Hübner a Karl Opitz, Pardubice
        PopisV roce 1923 byla instalována turbína pro pohon pily od firmy Hübner a Opitz z Pardubic, hltnost 250 litrů za vteřinu, spád 4 m a výkon 10 HP. (MH)
        Typdynamo
        StavNezjištěn
        VýrobceMotor Gesellschaft Wien
        PopisKonec 30. let 20. st - k výrobě elektrické energie sloužilo dynamo firmy Motor Gesellschaft Wien bez udání výkonu. (MH)
        Typdynamo
        StavNezjištěn
        VýrobceMotor Gesellschaft Wien
        PopisKonec 30. let 20. st - k výrobě elektrické energie sloužilo dynamo firmy Motor Gesellschaft Wien bez udání výkonu. (MH)
        Typdynamo
        StavNezjištěn
        VýrobceAlois Duda, Praha Vinohrady
        PopisKonec 30 let 20. st - rezervní dynamo od firmy Duda o výkonu 2 kW k výrobě elektrické energie.(MH)
        Historické technologické prvky
        AutorInternet
        NázevREJSTŘÍK VODNÍCH MLÝNŮ, HAMRŮ, PIL…
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesněnípovodí Jizery
        Odkazhttp://zabrdka.wz.cz/Rejstrik-mlyny.htm
        Datum citace internetového zdroje22.5.2013
        AutorInternet
        NázevREJSTŘÍK VODNÍCH MLÝNŮ, HAMRŮ, PIL…
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesněnípovodí Jizery
        Odkazhttp://zabrdka.wz.cz/Rejstrik-mlyny.htm
        Datum citace internetového zdroje22.5.2013
        AutorZdeněk Jodas
        NázevVodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky
        Rok vydání2015
        Místo vydáníLiberec
        Další upřesněnístr. 246-248
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinistervo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníJičín str. 24
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorInternet
        NázevKniha Vítěz, který prohrál – Poslanec Josef Dürich
        Rok vydání2009
        Místo vydáníInformační centrum Mnichovo Hradiště
        Další upřesněníčlánek
        Odkazhttp://www.mnhradiste.cz/18-aktuality/mic/690-kniha-vitez-ktery-prohral-poslanec-josef-durich
        Datum citace internetového zdroje6.12.2016
        AutorInternet
        NázevJosef Dürich
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_D%C3%BCrich
        Datum citace internetového zdroje6.12.2016

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Plány - stavební a konstrukční

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Vytvořeno

        22.5.2013 19:35 uživatelem Helena Špůrová

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 18.11.2017 19:19
        Radomír Roup 15.6.2018 09:46
        cestovatelka 13.12.2016 12:42