Lancknechti nenechají nic ležet,
jen mlýnské kameny a žhavé železo.
(německé přísloví)

mlýn Krkavec

mlýn Krkavec
94
Veselí nad Lužnicí
391 81
Tábor
Veselí nad Lužnicí
49° 10' 18.2'', 14° 43' 56.4''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Kromě samotného mlýna je zde obytný dům a katr, kde se řeže dřevo na prkna. Při náhonu je turbínka. Celý areál je typem soběstačného hospodářství.
východně od města
Nežárka
přístupný po domluvě

Obecná historie:

Mlýn zde stál již za Rožmberků. Před poslední mlynářskou rodinou Pechů, vlastnila mlýn rodina Waldsteinů, ale pro dluhy jej musela dát do dražby. Mlynář Josef Pech jej koupil v roce 1910. Od té doby začal mlýn vzkvétat. Investoval do jeho modernizace, jeho syn Vladimír zde hospodařil až do příchodu komunistů. Za druhé světové války byl velmi oblíben, protože pomáhal mnohým lidem v okolí. Pekl se zde chleba, provozovala elektrárnička, pracovala pila. Dnes je mlýn znovu v majetku rodiny Pechů, provozují zde pilu a dávají mlýn do pořádku.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn na řece Nežárce nedaleko Veselí nad Lužnicí byl majetkem poddanského městečka Mezimostí, které jej pronajímalo jednotlivým mlynářům. Nejstarší zprávy o něm pocházejí z konce 16. století, kdy v r.1586 byl na tzv. Jelínkově mlýně mlynářem Jan Jelínek, syn mlynáře Jiříka Cvikara a poddaný pánů z Hradce, s manželkou Marianou, dcerou mlynáře Voneše ze strážského panství. Kolem roku 1670 byl Jelínkův mlýn uváděn jako zrušený a pustý, ale v roce 1696 už byl znovu obnoven a mlynářem na něm byl Tobiáš Rab. Díky tomuto mlynáři zřejmě získal mlýn svoje nové jméno, poněvadž německé jméno "Rabe" označovalo havrana či krkavce a za jeho nástupců na mlýně se poprvé objevuje označení mlýna jako "Krkavcový". Na mlýně se v dalších letech vystřídala celá řada nájemců, kteří po kratší či delší dobu na mlýně hospodařili. Původní budova mlýna byla jednopatrová s kamennými mlecími stolicemi a třemi vodními koly na spodní vodu. Postupně vystavěné chlévy se sýpkami a stodolou uzavíraly kameny vydlážděný dvůr a na druhé straně náhonu vyrostla pila na vodní pohon. Na přelomu 19. a 20. století, kdy byl mlýn v majetku rodiny Honsových, se zde vyráběly betonové dlaždice a tvarovky, přičemž vlastní mlýn chátral, mlýnská kola se rozpadala a nakonec došlo k nucenému prodeji mlýna. V r. 1910 jej koupil Josef Pech, který okamžitě zahájil obnovu mlýna. Ještě téhož roku nechal odstranit nefunkční vodní kola a nahradil je Francisovou turbínou, která přímo poháněla celé zařízení mlýna a také dynamo pro výrobu elektrického proudu. Po výměně dynama za generátor na střídavý proud (1920) dodával mlýn elektřinu i do Drahova, na samotu Dehetník a do blízkého lomu. V roce 1919 byla vybudována u mlýna nová pila, která je dodnes funkční. Další velkou investicí byla stavba parní pekárny na 300 kg chleba, která se osvědčila zejména za války, kdy zásobovala chlebem okolní vesnice. Dnes je mlýn znovu v majetku rodiny Pechů, kteří na mlýně provozují pemzion a pilu a postupně mlýn rekonstruují.

Autor textu - Zdenka Kociánová

No.666

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Mlýn s pilou a elektrárnou uveden v Seznamu vodních děl Republiky československé z r. 1932

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Jelínek
  • Anděl
  • Šetek
  • Zeman
  • Rob
  • Pech

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • mlynářské účelové známky
dochován bez větších přestaveb
05 2012
    venkovský
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    mlýnice a dům samostatné budovy
    • předbělohorské období do roku 1620
    • baroko do roku 1800
    • klasicismus do roku 1850
    zděná
    jednopatrový
    • zdobený zděný štít
    • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
    • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • existující torzo uměleckého složení
      Žádná položka není vyplněna
      Dochovaný
      • pila
      • výroba elektrické energie
      Nezjištěn
      • pekárna
      • jez
      • náhon
      • odtokový kanál
      • turbínová kašna
      • turbínový domek
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      Popis
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      Popis
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      • Válcová stolice s 1 párem hladkých válců v dřevěné skříni
      • kapsový výtah | Počet:
      • AutorAug. Sedláček
        NázevStarý místopis městečka Mezimostí
        Rok vydání1878
        Místo vydání
        Další upřesněníČESKÝ JIH, Roč.VI, číslo 36 z 7.6.1878
        OdkazSokA Tábor, inv.č. 854/VI, sign. E2 1877/1878
        Datum citace internetového zdroje3.5.2020
        AutorAug. Sedláček
        NázevStarý místopis městečka Mezimostí
        Rok vydání1878
        Místo vydání
        Další upřesněníČESKÝ JIH, Roč.VI, číslo 36 z 7.6.1878
        OdkazSokA Tábor, inv.č. 854/VI, sign. E2 1877/1878
        Datum citace internetového zdroje3.5.2020
        AutorMinisterstvo veřejných prací
        NázevSEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníSešit 2
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje3.5.2020

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Vytvořeno

        24.5.2013 12:23 uživatelem veselikim (Václav Jelínek)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 28.8.2017 09:18
        doxa (Jan Škoda) 26.5.2017 11:40
        pepino 3.5.2020 10:58
        No.666 31.8.2016 21:01