Uživatel

Hledat

| Zaregistrovat se

Kdo chce mlít, nejde do kovárny.
(německé přísloví)

Munzarův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Munzarův mlýn

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Mohelnice nad Jizerou

PSČ

294 13

Okres

Mladá Boleslav

Katastrální území

Mohelnice nad Jizerou

GPS

50° 33' 35.6'', 14° 58' 45.5''

Mapová značka

Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu

Stručný popis

Mlýn stojí na pravém břehu Mohelky v místech, kde se Mohelka otáčí o téměř 180 stupňů. Toho bylo využito k vybudování náhonu napříč obtékaným "poloostrovem". Ke mlýnu patří budovy č.p.2 a č.p. 3 - mlýn a obytná budova. Mlýn slouží k obytným účelům.
Ve mlýně je unikátní vodní elektrárna.

Poloha vůči obci

Uprostřed obce

Vodní tok

Mohelka

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

Události, vztahující se ke mlýnu, z kroniky obce: r. 1891 požár kolny u č.p. 3

Objekt v Mohelnici čp. 3 byl původně selskou usedlostí. Výhodná poloha domu na pravém břehu Mohelky v místě, kde řeka vytváří mohutný meandr, vnukla pravděpodobně majiteli Václavu Sedláčkovi myšlenku, přebudovat hospodářskou budovu v zadní části na vodní mlýn. Projekt vypracoval inženýr Wagner, je datován v Mladé Boleslavi 30. července 1877. K realizaci došlo v roce 1879. (MH)

Václav Sedláček se narodil 6. června 1838 v Mohelnici v domku čp. 26, 1. listopadu 1860 se oženil s Marií Ferklovou z Chocnějovic. V té době již rodina bydlela v budově budoucího mlýna čp. 3. Zde se jim v roce 1861 narodil syn Josef a v roce 1862 dcera Anna. (MH)

Po Václavovi Sedláčkovi převzal živnost jeho syn Josef. V roce 1888 je uveden jako účastník řízení posuzující zřízení nového splavu u mlýna čp. 44. (MH)

Na začátku 20. století je na mlýně uváděn jako mlynář Eduard Munzar s manželkou Katuší. Z této doby se zachoval popis mlýna a jeho zařízení datovaný k roku 1906, ve kterém se uvádí, že zde byla také pekárna.(MH)

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

První světová válka (1914–1918)

V roce 1914 nahradil mlynář vodní kolo Francisovou turbínou. (MH)

Události, vztahující se ke mlýnu, z kroniky obce: r. 1917 požár objektu založený malým chlapcem.

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

První republika (1919–1938)

Majitelem byl mlynář Eduard Munzar, který pronajímal mlýn, posledním nájemcem byl p. Šulc - info: pí. Hošková z č.p.7.

V roce 1930 byla majitelkou mlýna Kateřina Munzarová, maželka Eduarda Munzara staršího.

Od roku 1919 provozoval mlýn syn Eduarda Munzara - Eduard Munzar ml. V roce 1934 se majitelkou poloviny objektu stala jeho manželka Zdeňka. Od 6. 11. 1934 provozoval mlýn jako nájemce Ladislav Šulc, který zde pravděpodobně také bydlel, neboť Munzarovi měli adresu Podolí u Bělé pod Bezdězem. Nájemce zpočátku provozoval mlýn bez živnostenského listu, ten mu vyla 14. 7. 1939 Okresní úřad v Mnichově Hradišti. Roční nájemné za mlýn a 5,96 ha pozemků činilo 26 000 korun. (MH)

1938 semleto 1 832 q pšenice, 3 011 q žita, sešrotováno 176 q

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

1939 - Eduard Munzar, nájemce Ladislav Šulc (RR)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Sedláček
Munzar
Šulc

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1879 - ? Václav Sedláček

konec 19. st. Josef Sedláček

začátek 20. st. Eduard Munzar

1930 - Kateřina Munzarová

1939 - Eduard Munzar (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

živnostenský list

Architektura

Stav nemovitosti

dochován bez větších přestaveb

Stav nemovitosti k datu

05 2013

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům samostatné budovy

Stavební etapy

klasicismus do roku 1850
raná moderna do roku 1920
moderní 1920 – 1945

Dominantní stavební konstrukce

roubená+zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Obytná budova je roubená, budova vlastního mlýna je zděná.

Na obytném stavení je pavlač.

Dle popisu z protokolu z března 1906: Mlýn je zděný o 1 patře a krytý lepenkou. Obytná budova mlýna měla zděné přízemí a roubené patro s dřevěným štítem orientovaným k Mohelce. Mlýnice byla vybudována z bývalé hospodářské budovy. Ta byla zděná o jednom patře, střecha byla pokrytá lepenkou. Pekárna se nalézala ve zvláštním stavení domovním při čp. 3, které bylo z ohnivzdorného materiálu a kryté břidlicí. Místnost pekárny byla 7,1 m dlouhá, 5,6 m široká a 3,6 m vysoká. Osvětlení bylo zajišťováno elektrickými žárovkami. Komín pekárny byl cele zřízen ohnivzdorně a k prolézání byl opatřen železnými dvířky pro kominíka. (MH)
Dle soupisu pro Mlynářské ústředí z roku 1941: Mlýnská budova byla zděná 16,9 m dlouhá a 8,9 m široká, dvoupatrová (druhé patro v podstřeší). K její zadní stěně přiléhala zděná přízemní budova čistírny. (MH)
\n

V roce 1914 nahradil mlynář Eduard Munzar vodní kolo Francisovou turbínou firmy Kohout s kolmou hřídelí o hltnosti 1 250 listrů za vteřiny. Spádu 1 900 mm a výkonu 26 HP. (MH)

V roce 1927 byla provedena rekonstrukce mlýna včetně instalace modernějšího zařízení. (MH)

Historické stavební prvky – exteriér

pavlač, balkón

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1879: 2 složení
1906: 2 válcové stolice šrotovací, francouzský kámen a 1 stolice porcélanová, každá o 1 páru válců.
Přízemí slouží za skládku obilí, 1. patro obsahuje místnost manipulační, na půdě jsou stroje vysévací, savka a dynamo.
Dle popisu z protokolu z března 1906: Mlýn byl postaven před 26 lety a z té doby pochází také fixní bod zasazený na rohu obytného stavení poblíž říčních stavidel. Ve mlýně jsou umístěny dvě válcové stolice šrotovací, francouzský kámen a jedna stolice porcelánová, každá stolice o jednom páru válců. Přízemí slouží za skládku obilí, první patro obsahuje místnost manipulační, na půdě jsou stroje vysévací na mouku a jedna savka. Dále je zde dynamoelektrický stroj k vyrábění elektrické energie pro osvětlení mlýna, pekárny a bytu mlynáře. (MH)
Dle soupisu pro Mlynářské ústředí z roku 1941: Zařízení čistírny se skládalo z prachového hranolového vysévače 2000 x 650 mm, jednoduchého aspiratéru Prokop 500 mm, magnetu Prokop bez stírače, koukolníku Prokop 2500 x 650 mm, průchodové loupačky Kohout s pláštěm 1000 x 700 mm a Tlakového filtru neznámé výroby se 144 hadicemi. Pro mletí pšenice se používala čtyřválcová stolice Machaň, rýhovaná a hladká 600 x 200 x 300 mm. Pro mletí žita to byla čtyřválcová stolice s rýhovanými válci Machaň 600 x 300 x 300 mm a jeden jednoduchý talířový roztěrač Machaň o průměru 400 mm. Pro vysévání se používal čtyřdílný rovinný vysévač Machaň na 4 x 12 sít, pro čištění krupice a dunstů jednoduchá reforma Kohout 355 mm. Pro aspiraci sloužil sací filtr Machaň se 6 hadicemi k aspiraci pšeničné a žitné stolice a tlakový filtr Machaň se 100 hadicemi k aspirování reformy. Další zařízení tvořila ležatá míchačka Hübner a Opitz s válcem 1750 mm na 70 q mouky. Pro šrotování obilí sloužil šrotovník Theimer s umělými kameny o průměru 500 mm a dvouválcové mačkadlo na oves firmy Kohout 600 x 300 mm. V roce 1938 se ve mlýně semlelo 1832 q pšenice, 3011 q žita a sešrotovalo 176 q obilí pro krmné účely. (MH)

Doplňkové a další provozy

Nezjištěn

pekárna

Dochovaný

výroba elektrické energie

Doplňkové a další provozy – popis

Unikátní vodní elektrárna, instalovaná v roce 1914, po drobných úpravách od 90. let 20. stol. opět v provozu.
Začátkem 20. st. za mlynáře Eduarda Munzara st. byla v objektu také pekárna. (MH)
1906: pekárna nalézá se ve zvláštním stavení domovním při čp. 3, které je zřízené z ohnivzdorného materiálu a kryté břidlicí. Přístupna jest dveřmi napravo od domovní síně. Jest to místnost 7,10 m dlouhá, 5,6 m široká a vysoká 3,6 m, opatřená čtyřmi na dvůr směřujícímu okny. Osvětlení elektrickými žárovkami. Komín pekárny jest cele zřízen ohnivzdorně a k prolézání jest opatřen železnými dvířky vstupními pro kominíka.

Cesta vody ke mlýnu

jez
stavidlo
náhon

Popis cesty vody ke mlýnu

Václav Sedláček vybudoval přímo naproti vjezdu do dvora na Mohelce stavidlový jez, který zvedal vodu asi o půl metru. Sestával z 5 oken, z nichž prvá dvě u pravého břehu měla šířku 1,8 m, za nimi následoval volný otvor 3,5 m a k levému břehu směřovala ještě další 2 okna široká 1,8 a 4,5 m. Před jezem odbočoval 28 m dlouhý přívodní kanál ke mlýnu, který hned vedle břehu přemosťovala přístupová cesta k okolním domům, a dál pokračoval napříč dvorem mezi vlastním domem a sousedním domem čp. 4 Josefa Zímy. Na začátku mlýnského náhonu instalována 2 vpouštěcí stavidla 1,2 m vysoká a 0,75 m široká. Před mlýnskou budovou pak ještě 1,2 m široké a 0,85 m vysoké stavidlo vpouštějící vodu na vodní kolo. Vedle něho existovalo ještě stavidlo regulující odtok do jalového kanálu. Odtud vedl 16 m dlouhý odpadní kanál zpět do Mohelky(MH)
Dle popisu z protokolu z března 1906: Vodu Mohelky zdvíhalo 6 stavidel o šířce 1,9 m a výšce 0,5 m. Voda byla vedena klenutým kanálem přes dvůr k mlýnici ležící na zadní straně dvora. Vodní kolo bylo na střední vodu, voda na ně byla pouštěna stavidlem 1,35 m. Odpad spadal zpět do Mohelky. (MH)
7.8.1880 položeny vodní cejchy - fixní bod zasazen na rohu stavení obytného poblíže říčních stavidel.

Vodní motory

Typturbína Francisova

StavDochovaný

VýrobceJosef Kohout, Praha Smíchov

Popis1914 vodní kolo nahrazeno Francisovou turbínou s kolmou hřídelí o hltnosti 1250 l/s, spádu 1900 mm a výkonu 26 HP.
V roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, hltnost 1,215 m3/s, spád 1,9 m, výkon 23,1 HP.

Typturbína Francisova

StavDochovaný

VýrobceJosef Kohout, Praha Smíchov

Typvodní kolo na střední vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis

Typvodní kolo na spodní vodu

StavZaniklý

Popis1879: 1 kolo na spodní vodu

Pomocné motory a generátory

Typdynamo

StavNezjištěn

PopisV roce 1906 zde byl dynamoelektrický stroj k vyrábění elektrické energie pro osvětlení mlýna

Typdynamo

StavNezjištěn

PopisV roce 1906 zde byl dynamoelektrický stroj k vyrábění elektrické energie pro osvětlení mlýna

Historické technologické prvky

Prameny

Literatura / Internet

AutorInternet

NázevMohelnice nad Jizerou

Rok vydání0

Místo vydání

Další upřesněníUdálosti, které ovlivnily život obce Mohelnice nad Jizerou v letech 1818 - 2002

Odkazhttp://mohelnice.mysteria.cz/kronika.htm

Datum citace internetového zdroje24.5.2013

AutorInternet

NázevMohelnice nad Jizerou

Rok vydání0

Místo vydání

Další upřesněníUdálosti, které ovlivnily život obce Mohelnice nad Jizerou v letech 1818 - 2002

Odkazhttp://mohelnice.mysteria.cz/kronika.htm

Datum citace internetového zdroje24.5.2013

AutorInternet

NázevMohelnice nad Jizerou

Rok vydání0

Místo vydání

Další upřesněnírok 1932

Odkazhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Mohelnice_nad_Jizerou

Datum citace internetového zdroje24.5.2013

AutorInternet

NázevMohelnice nad Jizerou

Rok vydání0

Místo vydání

Další upřesněníhistorické pohlednice

Odkazhttp://www.fotohistorie.cz/Stredocesky/Mlada_Boleslav/Mohelnice_nad_Jizerou/Default.aspx

Datum citace internetového zdroje24.5.2013

AutorInternet

NázevMOHELNICE NAD JIZEROU

Rok vydání0

Místo vydání

Další upřesněníMlýn čp. 3:

Odkazhttp://www.mistopis.eu/mistopiscr/machuv_kraj/mnichovohradistsko/mohelnice/mohelnice.htm

Datum citace internetového zdroje24.5.2013

AutorMinistersvo financí

NázevSeznam vodních děl Republiky československé

Rok vydání1932

Místo vydání

Další upřesněníJičín, str.24

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorZdeněk Jodas

NázevVodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky

Rok vydání2015

Místo vydáníLiberec

Další upřesněnístr. 107-109

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Historické mapy

Plány - stavební a konstrukční

situační plán ke stavbě nového mlýna čp. 3, 1877, © Karel Pulz, zdroj: Zdeněk Jodas: Vodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky

Historické fotografie a pohlednice

Munzarův mlýn na dobové pohloednici - obr. vlevo nahoře, 1918, © http://www.fotohistorie.cz/Stredocesky/Mlada_Boleslav/Mohelnice_nad_Jizerou/Default.aspx

Povodeň - fotka ze stavidla Munzarova mlýna, 1926, © http://www.fotohistorie.cz/Stredocesky/Mlada_Boleslav/Mohelnice_nad_Jizerou/Default.aspx st. Fotky 3

Současné fotografie - exteriér

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Současné fotografie - vodní dílo

Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

živnostenský list nájemce mlýna Ladislava Šulce, 1939, © zdroj: Zdeněk Jodas: Vodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky, (Prvky na obrázku: živnostenský list)

Autoři

Vytvořeno

24.5.2013 19:40 uživatelem Helena Špůrová

Majitel nemovitosti

Není vyplněn

Spoluautoři

Uživatel	Poslední změna
Rudolf (Rudolf Šimek)	5.8.2017 11:41
Radomír Roup (Radomír Roup)	14.6.2018 12:52
doxa (Jan Škoda)	18.4.2024 13:52
cestovatelka	8.12.2016 14:53

Munzarův mlýn

Identifikační údaje

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Události

Události

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Technologické vybavení

Technologické vybavení

Nezjištěn

Dochovaný

Vodní motory

Pomocné motory a generátory

Prameny

Literatura / Internet

Prameny

Ikonografie

Základní obrázky

Historické mapy

Plány - stavební a konstrukční

Historické fotografie a pohlednice

Současné fotografie - exteriér

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Současné fotografie - vodní dílo

Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

Autoři

Vytvořeno

Majitel nemovitosti

Spoluautoři

Ubytování ve mlýně - hotely a penziony:

Mlýn vodníka Slámy

Martinský mlýn

Kadlcův, Pařízkův, Svatojánský mlýn

Peckův mlýn; Schöppamühle

Horní, Klášterní, Cisterciácký mlýn; Obermühl, Joischmühle, Jochesmühle