Táhne tu jako v náhoně.
(německé rčení)

Pustovětský mlýn, nyní Čarovný mlýn

Pustovětský mlýn, nyní Čarovný mlýn
7
Pustověty
270 23
Rakovník
Pustověty
50° 3' 19.5'', 13° 48' 52.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn z roku 1850, je součástí nevelké usedlosti, jedná se o patrovou stavbu s klasicistní fasádou, rozdělený je na stavení, mlýnskou část a kůlny/chlívky. Areál mlýna je obehnaný kamennou ohradní zdí. V mlýnské části je dochované strojové vybavení vč. válcové stolice Ganz, loupačky, ssavky, 2 mlecí složení a další. Mlýn je nemovitou kulturní památkou.
V centru obce Pustověty
Rakovnický potok
mlýn 104665, technologie 10466
přístupný po domluvě

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Pustovětský mlýn čp. 7 postavil v roce 1850 tesařský tovaryš Josef Hejda. Po svém otci zdědil na daném pozemku domkářské stavení, které z větší části strhnul a postavil místo něj nový mlýn. Z původní stavby se dochovaly sklepy s plackovou klenbou pravděpodobně z 18. století.

Josef Hejda zde působil se svojí manželkou Marií, rozenou Vyskočilovou z Kostelíka, až do roku 1879, kdy umírá. Po něm zdědila mlýn jeho jediná a tehdy nezletilá dcera Helena Hejdová (1866-1919). Ta se roku 1887 provdala za Jarolíma Kučeru z Městečka, jehož otec Josef Kučera zaplatil dluh 3000 zlatých, který na mlýně vázl. Za to na něj byla převedena polovina mlýna. V této době mlýn nejvíce prosperoval. Jarolím mlýn stále zdokonaloval. Za jeho života byl přestavěn na tzv. umělecký, byla vyměněna střecha (r. 1910), zakoupena válcová stolice (stolice Ganz v r. 1923) a další stroje (např. loupačka Opitz). V roce 1903 byla vodní kola nahrazena Francisovou turbínou.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Po smrti Jarolíma Kučery v r. 1929 přešla polovina mlýna na jeho dceru Marii a vnuka Josefa Varyše ml., o mlýn se fakticky ale staral jeho zeť Josef Varyš st. jako synův poručník. Přes tíži doby (hospodářská krize) se snažil udržet mlýn v provozuschopném stavu.

Velkou ránu uštědřila mlýnu jarní povodeň v roce 1939, neboť byl poničen jez a mlynář Varyš neměl na opravu dostatek finančních prostředků. V listopadu 1941 pak byl mlýn na příkaz nacistů zapečetěn a ukončení mletí.

Po válce se Josef Varyš snažil o obnovení mlynářské živnosti v původním rozsahu, ale bezúspěšně. Nepřízeň nového režimu a nemoc a smrt jeho ženy pak vedly i k brzké Varyšově smrti (v r. 1949).

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti

Josef Varyš ml. se již mlynářské činnosti nevěnoval (pracoval v zemědělství), navíc veškeré, byť malé naděje na obnovení provozu byly ukončeny v roce 1950, kdy Pustovětský mlýn musel ustoupit velkomlýnu v Čisté, a tak jako mnoho dalších v okolí, byl definitivně uzavřen. Mlýnský náhon byl zasypán a stržen přístavek lednice, další úpravy ale na mlýně provedeny nebyly, takže se dodnes zachovalo téměř všechno původní technologické zařízení.

V roce 2012 byl mlýn vyhlášen kulturní památkou.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Hejda
  • Kučera
  • Varyš

Historie mlýna také obsahuje:

1850 - 1879 Josef Hejda

pak vdova Marie a dcera Helena

1887 - 1929 Jarolím Kučera a jeho žena Helena, roz. Hejdová  

1929 - Josef Varyš ml. (syn Josefa Varyše a Marie, roz. Kučerové) - fakticky na mlýně hospodaří jeho otec Josef Varyš st. (jako poručník)

1939 - Josef Varyš (RR)

1947 - umírá Marie Varyšová, roz. Kučerová

1949 - umírá Josef Varyš st.

cca 1993 - umírá Josef Varyš ml.

2009 - umírá Miroslava Varyšová (vdova po Josefu ml.)

2009 - majitelkou se stává Karolína Leitnerová

 /upravil a doplnil MŠr./

Mlynář Jarolím Kučera byl rovněž i aktivním občanem, v obci patřil mezi zakladatele spolku dobrovolných hasičů (on a dalších pět zakládajících členů na první schůzi 23.2.1896 vložilo do spolkové pokladny vklad 5 zlatých).

Činnosti dobrovolných hasičů se později účastnili i Varyšové. 

/http://www.sdhpustovety.cz/history/

 

Josef Varyš st. působil ve 20. letech 20. století i v obecním zastupitelstvu Pustovět.

/http://sasan.blog.cz/1002/obec-pustovety-6-dil-1928-1932/

 


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • klasicismus do roku 1850
      • raná moderna do roku 1920
      zděná
      jednopatrový
      Dochovaná klasicistní podoba mlýna.
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • klenba
      • krov
      • dveře
      • schodiště
      • historický mobiliář
      • existující torzo obyčejného složení
      • existující umělecké složení
      Dochované unikátní strojní zařízení ve mlýně Pustověty čp. 7
      Popis zařízení s fotodokumentací.

      David Veverka
      ( technik a odborník v oblasti strojní zařízení mlynářství, textilní a sklářský průmysl.)

      1. Válcová mlecí stolice Ganz.
      Válcová mlecí stolice Ganz je jedna z prvních stolic, které se začaly v poslední čtvrtině 19. století vyrábět. Sloužila jako náhrada za mlecí kameny, kdežto mouka pak byla kvalitněji a rychleji vymleta. Strojírna Ganz v Budapešti vyráběla tyto stroje již od r. 1879.
      Samotný stroj pochází z let v rozmezí 1882 až 1884 (katalog Ganz und Comp. 1884). Je doposud jediným kompletně dochovaným strojem tohoto typu. Vzácnost stroje navyšuje pak i to, že se jedná o tzv. tuplovku, neboli dvoupárovou mlecí stolici. V podstatě jsou to 2 stroje v jednom. Stolice má 4 válce, ale s uzavřenými dvěma samostatnými okruhy a každé 2 válce mlely samostatně. První okruh má válce rýhované, sloužily k rozemílání a šrotování. Druhý okruh zajišťoval tzv. luštění krupice (oddělení zbytků otruby od krupice a její rozmělnění) pomocí hladkých válců. Nad válci se nachází podavací zařízení se signalizací, netypicky hnané z jedné řemenice. Zvláštností od stolic ostatních je také řešení konstrukce nastavení mlecí mezery mezi válci a s tím spojený seřizovací mechanismus. Stroj má mechanismy uložené v dřevěné skříni, s lehkými zdobnými prvky.

      2. ssavka
      Tento stroj sloužil k čištění krupice od zbytků otrub a k jejich třídění dle velikosti. Nejprve byla krupice vytříděna excentrickým sítem – žejbrem na sorty. Dále saný vzduch vytvářený ventilátorem odváděný do filtru za pomoci komor třídil částice dle velikosti – váhy na jednotlivé sorty (čím byla částice větší, tím byla i těžší a padala do komory nacházející se blíže, lehčí pak byla unášena do vzdálenějších komor).
      Na území Česka známe pouze několik málo případů tohoto zachovaného zařízení. Téměř na všech mlýnech byla v průběhu 1. pol. 20. stol. nahrazena výkonnější reformou. Z těch několika málo případů, je tento stroj nejstarší a jediný tohoto typu. Na rozdíl od ostatních má trochu jinou konstrukci aspirace, nastavení intenzity průduchů a žejbrovacího síta. Předpokládáme, že stroj byl vyroben někdy kolem r. 1885.

      3. Loupačka
      Před samotným mletím po vyčistění, se zrno muselo vyloupat. Zbavilo se tak klíčku, zadiny, a vnější obalu - slupky, které by znehodnotily kvalitu mouky. Dělo se tak za pomoci rychle se otáčejících perutí na hřídeli, které odstředivou silou vrhaly zrno na smirkový plášť po obvodu uvnitř bubnu. Lehčí slupky pak odsál ventilátor do filtru.
      Tento stroj pochází z r. 1892. Výrobcem byla firma Hübner – Opitz v Pardubicích. Stroj je dochován pouze zde a na jedné lokalitě ve mlýně na Chrudimsku (Leštinka čp. 4). Je to jeden z nejstarších průchodových loupacích strojů vůbec.


      4. kapsový výtah
      Zajišťoval vertikální dopravu zrna a rozemletých produktů na stroje do vyšších pater. Dělo se tak za pomoci plechových kapes (naběráků) uchycených na textilním pásu. Pás běhal po plochých řemenicích a vše mělo dřevěné opláštění. Dole (pata výtahu) kapsy produkt nabraly, nahoře na konci (hlava výtahu) se zrno vysypalo do dřevěné spádové trubky, kde pokračovalo na jednotlivé stroje.
      Jediný kompletně dochovaný výtah ve mlýně, který od jiných výtahů je velmi ojedinělý. Jeho velikost je totiž na rozdíl od většiny takových dopravníků o 1/3 menší. Dopravoval krupici na ssavku. Řemeslně vyrobený někdy ke konci 19.stol.


      5. Transmise
      Hřídel s řemenicemi uložena v ložiskách. Zajistila potřebný rozvod pohonné síly po plochých kožených řemenech k jednotlivým strojům.
      Transmise je zde ojediněle uchycena u stropu na věšákách z ohýbaného plechu (jiné mlýny: litinové, dřevěné věšáky). Jsou zde i pěkně dochované řemeslně vyrobené dřevěné řemenice.


      6. Mlýnská hranice

      Dřevěná konstrukce, složená z masivních sloupů a trámů působila dříve jako nosný prvek mlecích kamenů, bylo na ní umístěno i zařízení na nastavení mlecí mezery mezi kameny – tzv. lehčení. Později nesla i mlecí stolici s loupačkou a pod ní byla umístěna hlavní hnací transmise. Zajímavé je uložení právě této transmise na trámkách uložených ve sloupech hranice.

      Předpokládané stáří je rok 1850. Celá hranice je vyzdobená a ve velmi pěkném stavu.


      7. Hranolové vysévače.

      Stroj třídící rozemletý produkt na jednotlivé druhy. Používal se i k čištění zrna.
      Princip: šestiboký hranol na hřídeli mírně skloněný k jedné straně se otáčel v dřevěné skříni. Na hranolu byla navinuta síta dle potřeby (hedvábná, textilní, drátěná). Do hranolu se vsypával rozemletý produkt. Nejprve byly otáčením vysévány jemné druhy přes jemná síta, dále pak přes hrubší síta hrubší a nejhrubší druhy. Na výskoku z vysévače byla hrubá krupice, která se dále čistila, u předvysévače výskok vracel nerozemletý produkt zpět nad stolici spádovou trubkou do zásobníku. Vysévače rozlišujeme dle funkce na: Předvysévače dělící, moučné vysévače, krupičné vysévače, a hrudové čistící vysévače. Všechny tyto druhy byly na Pustovětském mlýně zastoupeny. Třídily pasáže krupic, krupiček, mouky a šrotů.

      Ve mlýně se vysévače dochovaly, jsou pouze rozebrané a dva z nich nekompletní. Stroje pochází z řemeslné výroby konce 19. století a nesou na sobě zdobné prvky.


      8. Mlecí kameny

      Mletí zrna před nástupem mlecích stolic, později jen šrotování, nebo špicování (loupání před osazením loupačkou). Spodní kámen stojí (ležák) vrchní se otáčí (běhoun). Zrna se sypalo středovým otvorem mezi kameny z menší násypky shora. Mlecí mezera se dala nastavit seřízením – lehčení kamenů. Pro mletí bylo důležité správně kameny nakřesat a narýhovat. Nejprve se zvedly speciálním jeřábem a křesalo se ručně nástroji pamrlicí, špičákem, okřesem a oškrtem. Kameny měly dřevěné opláštění zvané lub a centrální boční otvor, kde rozemleté částečky vypadávaly. (Rýhované válce mlecích stolic se také za čas omlely a tak se také rýhovaly, ale na speciálních strojích – rýhovačkách. To prováděl např. výrobce mlýnských strojů František Falta z Kvíčku u Slaného)

      Na mlýně se dochovaly 2 páry mlecích kamenů. Jeden z nich má zajímavě řešeno lehčení a pohon přes pravoúhlé soukolí, druhý pár kamenů byl poháněn řemenicí přes zkřížený řemen.


      9. Regulace turbiny.

      Regulovalo se tak množství vody proudící na oběžné kolo turbiny přes nastavení regulačních lopatek. Daly se tak seřídit výkon a otáčky stroje. Aby pan mlynář nemusel chodit až k turbině do strojovny, používala se k regulaci dlouhá tyč se šroubovým mechanismem, převodem a regulačním kolem.

      Je to poslední strojní unikát na Pustovětském mlýně. Turbina se nedochovala, avšak regulace je kompletní, pravděpodobně fa. Kohout Smíchov, z r. 1903. Na rozdíl od četně dochovaných regulací na jiných mlýnech je tato zavěšena na zdi konstrukcí a regulační kolo je na bok na hřídeli regul. šroubu.

      Žádná položka není vyplněna
      obyčejné mlecí složení
      Dochovaný
      • pohon zemědělských strojů
      • jez
      • stavidlo
      • náhon
      • jalový žlab
      • odtokový kanál
      • turbínová kašna
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      PopisV roce 1930 byla ve mlýně 1 Francisova turbína, spád 3,7 m, výkon 9,5 HP.
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      PopisV roce 1930 byla ve mlýně 1 Francisova turbína, spád 3,7 m, výkon 9,5 HP.
      Typelektrický motor
      StavDochovaný
      Popis
      Typelektrický motor
      StavDochovaný
      Popis
      Historické technologické prvky
      dvojnásobná
      • francouzský kámen | Počet: 1 složení
        • Válcová stolice s 2 páry rýhovaných válců v dřevěné skříni
        • průchodová
        • válcový
        • čistírenský vysévač | Počet: 1
        • moučný vysévač | Počet: 1
        • jiný | Počet: 2 - předvysévač, vysévač krupičný
          • sací filtr
          • kapsový výtah | Počet:
          • AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydání
            Další upřesněníPraha, str. 20
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydání
            Další upřesněníPraha, str. 20
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorLeitnerová Karolína
            NázevO Pustovětském mlýně
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesněníčlánek z internetu
            Odkazhttp://carovnymlyn.cz/rubriky/povidani-o/3-o-pustovetskem-mlyne
            Datum citace internetového zdroje11.7.2016
            AutorBednařík, Tomáš
            NázevČarovný mlýn - muzeum, mydlářská dílna a galerie.
            Rok vydání2012
            Místo vydáníRakovník
            Další upřesněníRaport - týdeník pro Rakovnicko a Novostrašecko
            Odkazhttp://raport.cz/publicistika/2012-09-carovny-mlyn-muzeum-mydlarska-dilna-a-galerie/2012-03-22
            Datum citace internetového zdroje11.7.2016
            AutorWeberová Lenka
            NázevKoupila starý mlýn u Křivoklátu. Neměl záchod, koupelnu ani vodu
            Rok vydání2016
            Místo vydání
            Další upřesněníčlánek na internetu
            Odkazhttp://bydleni.idnes.cz/rekonstrukce-mlyna-bydleni-v-mlyne-d6c-/rekonstrukce.aspx?c=A160629_133515_rekonstrukce_web
            Datum citace internetového zdroje11.7.2016

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Plány - stavební a konstrukční

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            16.7.2012 19:41 uživatelem mlynářka (karolina leitnerová)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 22.10.2015 08:56
            David Veverka (David Veverka) 22.10.2015 08:53
            Helena Špůrová 22.10.2015 08:53
            Radomír Roup 19.6.2018 18:40
            srubarski (Michal Šrubař) 11.7.2016 18:16