Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn byl založen v druhé polovině 17. století. Roku 1812 došlo k výrazné přestavbě mlýna.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
V roce 1929 se v Lučním mlýně ve Smržovce našel ručně psaný spis z 18. století s názvem Trojnásobné pekelné zaříkání. V mlýně knihu objevil a studoval učitel Meissner ze Smržovky. Přeložil ji a publikoval její statě v německém vlastivědném magazínu. Konzultace s celním ředitelem Echardtem přinesla překvapující zjištění. Ačkoli se do té doby znalo a prozkoumalo již v celku velké množství čarodějných faustovských knih, dosud v žádné nebyl obsažen takzvaný Klíč. Návod k tomu, jak tajemné formulky číst a rozumět jim. Přesto ji učitel Meissner považoval spíše jen za výtvor lidských pověr. Posléze ji se souhlasem mlynáře uložil do jabloneckého archivu, kde ležela bez vážnějšího zájmu. Kniha neměla být předána druhé osobě. Některé pasáže přímo hrozí i smrtí. A že kolem knihy tajemné síly působí, dokazuje osud Lučního mlýna. Mlynář Fišer věnoval rukopis Meissnerovi. A v roce 1947 Luční mlýn do základů vyhořel. Polohu mlýna jsem nalezl pomocí indikační skici z roku 1843, kde je mlýn značený jako spalný.
Události
- Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Brückner
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
Ostatní
Kittelovo muzeum v Krásné zahájilo výstavu čarodějné knihy známé jako Smržovský grimoár. Proč zrovna zde? Podle některých pověstí vlastnil svého času knihu Josef Eleazar Kittel, bájný doktor z hor, kterému byly připisovány styky s nadpřirozenými silami.Výstava s vysvětlující expozicí potrvá do 5. srpna, muzeum je otevřeno denně od 10 do 18 hodin.
„Smržovský grimoár je jednou z nejcennějších písemností nalezených na Jablonecku," zve k návštěvě muzea jeho vedoucí Richard Hübel.
Trošku symbolicky, v pátek 13. července, o čarodějné knize přímo v muzeu pohovořili odborníci. Se zájmem je poslouchaly desítky lidí, které se do stísněných prostor muzea vešly jen stěží.
O čarodějné knize
Text Smržovského grimoáru, obsažený v asi padesáti listech, sepsal údajně sám pověstmi opředený doktor Faust. „Je však zcela jasné, že Smržovský grimoár je pouze opisem Faustova díla, který vznikl v osmnáctém století. Což nic nemění na unikátnosti díla," přiblížil posluchačům Pavel Pilz, archivář Státního okresního archivu Jablonec.
Kniha to je plná čarodějných kruhů, kouzelných léčivých bylin. Obsahuje magické symboly, jak vyvolat ďábla, ale i návod k létání na kouzelném plášti či jak ovládat černé ptáky. A klíč k pokladům.
Á propos létající plášť. Ten podle pověstí doktor Kittel vlastnil a díky jeho schopnostem dokázal být v jednu chvíli třeba v Praze, aby se za chvíli procházel po Šumburku (dnešní Krásná). Podle knihy se měl při „oživení" pláště chovat takto: „Nejprve se červený plášť na zem položí. Doprostřed se do kruhu rozloží znamení označené pod č. 33, do ruky ale se uchopí znamení označené č. 32. Pozpátku pak na plášť stoupni tak, aby ale operista uprostřed znamení stál, a hlavně nesmí nohou přešlápnout, jinak při jízdě nešťasten budeš. Pokud nyní správně stojíš, začni následující citaci a uveď, kam jeti chceš, pokud z místnosti odjet chceš, nezapomeň okna otevřít, jinak duch ven nevyjede, nýbrž zdí prostupovati bude a neštěstí velkého se obávati musíš. To dobře na paměti měj."
Nález čarodějné knihy
V roce 1929 se v Lučním mlýně ve Smržovce našel ručně psaný spis z 18. století s názvem Trojnásobné pekelné zaříkání.
V mlýně knihu objevil a studoval učitel Meissner ze Smržovky. Přeložil ji a publikoval její statě v německém vlastivědném magazínu. Konzultace s celním ředitelem Echardtem přinesla překvapující zjištění.
Ačkoli se do té doby znalo a prozkoumalo již v celku velké množství čarodějných faustovských knih, dosud v žádné nebyl obsažen takzvaný Klíč. Návod k tomu, jak tajemné formulky číst a rozumět jim. Přesto ji učitel Meissner považoval spíše jen za výtvor lidských pověr. „Posléze ji se souhlasem mlynáře uložil do jabloneckého archivu, kde ležela bez vážnějšího zájmu," popsal Ladislav Loutchan, který grimoár studoval, spolu s Jindřichem Kallwachem jej znovu přeložil a v omezeném nákladu dokonce na počátku milénia vydal. „Dlouho uvažovali, zda knihu vydat. Nakonec vyšla v roce 2002 v omezeném nákladu určeném jen znalcům magie.
Zneužití? Smrt!
Při této práci narazili na velké dilema. Kniha totiž upozorňuje na vážná nebezpečí v případě jejího zneužití. Kniha neměla být předána druhé osobě. Některé pasáže přímo hrozí i smrtí.
A že kolem knihy tajemné síly působí, dokazuje osud Lučního mlýna. Mlynář Fišer věnoval rukopis Meissnerovi. A v roce 1947 Luční mlýn do základů vyhořel.
Stejně tak první restaurátor a tvůrce faksimile knihy zemřel nedlouho po té, co byl s prací hotov.
