Zadržuje-li mlynář dlouho vodu,
musí ji stejně nakonec nechat běžet.
(německé přísloví)

Weskův mlýn

Weskův mlýn
Stupná
507 82
Jičín
Stupná
50° 29' 41.4'', 15° 35' 1.0''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn zanikl po r. 1953. Původní čp. bylo 6.
Zlatnice
volně přístupný

Obecná historie:

Mlýn je zakreslen již na mapě I. voj. mapování (1763-1787). Některé zdroje  jeho vznik datují až rokem 1795.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Prvním známým majitelem byl H. Linhart (v letech 1795-1809), poté František Horáček (do roku 1813), následně Josef a Antonín Šturmovi (do roku 1872).

Po r. 1872 mlýn vlastnila rodina Weskova (Augustin a Gustav). Podle sčítání lidu žilo ve mlýně roku 1901 pět obyvatel, nejspíše rodiče Weskovi a tři svobodné děti. 10. listopadu 1911 ale Augustin Weska zemřel, čímž nastal v osudu mlýna zvrat. Syn Gustav v něm zhruba deset až patnáct let po smrti otce ještě skutečně mlel i pro širokou veřejnost. Oženil se v červnu roku 1913 s Češkou Františkou Dyrovou ze Štikova. Ta byla o osm let mladší, pár ale zůstal bezdětný.

Mlýn mlel pro veřejnost určitě ještě za první světové války, nejspíše ještě na konci dvacátých let 20. století.

Nejméně od počátku dvacátých let 20. století vedl v obci obecně oblíbený G. Weska velice svérázný život. Mlel již pouze pro svou potřebu a zabýval se s oblibou jinou aktivitou – lovem na svém pozemku a hlavně pytláctvím na úkor majetku jiných. Nijak se tím netajil a úspěšně unikal
zátahům lesníků. V rodinné mytologii se dochovaly různé způsoby, jak svůj lup ukrýval – např. srnu zavěsil do vodního kola, zajíce uschoval do moučnice (do které plival žvýkací tabák, což odradilo vyšetřovatele od jejího prozkoumání). Pamětníci vzpomínají dodnes další Weskovy metody – např. chůzi pozpátku či ukrývání upytlačené zvěře v dětské kolébce. Zavěšení srny do kola potvrzuje i zachycená pověst v publikaci "Peckovské vesnice", ta dokonce upřesňuje, že Wesku stíhal hajný Rothmayer.

Johann Spitschan ve svém vzpomínkovém textu na Stupnou v dobách před odsunem německého obyvatelstva již mlýnské kolo pamatuje pozastavené, mlýn mlel již velmi málo, vlastně jen pro potřebu majitele. V roce 1945 již ve mlýně žil jen Gustav Weska s manželkou.  Díky manželství s Češkou nebyl šestasedmdesátiletý Němec Weska po skončení války odsunut.

 

Mlynář a pytlák Gustav Weska zemřel 3. ledna 1952 v nedožitých třiaosmdesáti letech (jeho manželka nejspíše ještě dříve).  Po jeho smrti zřejmě nebyl v dosahu žádný příbuzný Weska, který by mohl mlýn převzít, navíc v atmosféře po únoru 1948 již bylo mlynářství komunistickým
režimem cíleně likvidováno. Vetchou budovu mlýna a přilehlé pozemky zdědil Gustavův synovec Zdeněk Langner (tehdy jedenatřicetiletý) z Pecky čp. 155, syn Weskovy nejmladší sestry.
Mlýn byl v té době podle dochované korespondence zřejmě „prozatímně chráněn“ jako památka.
Soukromé mlynářství již na počátku padesátých let 20. století nebylo možné provozovat, a tak jmenovaný Langner zařídil  vyjmutí mlýna z památkové ochrany a rozebral ho. Tím skončila zhruba stosedmdesátiletá historie mlýna čp. 6 ve Stupné.

Zdroj: Mgr. Matěj Pešta

 

 

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Linhart
  • Horáček
  • Sturm
  • Weska

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      mlýn na „potoku“ (50 - 1000 l/s)
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
              Typturbína Francisova
              StavZaniklý
              Výrobce
              PopisV r. 1930 zde byla Francisova turbína, průtok 0,08 m3/s, spád 7 m, výkon 3,43 k.
              Typturbína Francisova
              StavZaniklý
              Výrobce
              PopisV r. 1930 zde byla Francisova turbína, průtok 0,08 m3/s, spád 7 m, výkon 3,43 k.
              Typturbína Francisova
              StavZaniklý
              VýrobceHübner a Opitz z Pardubic
              PopisV únoru 1929 zde byla dle Vodní knihy kolaudována jedna Francisova turbína značky Hübner-Opitz vyrobená v Pardubicích.
              Žádná položka není vyplněna
              Historické technologické prvky
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
              Rok vydání1932
              Místo vydání
              Další upřesnění
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
              Rok vydání1932
              Místo vydání
              Další upřesnění
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Obrazy

              Historické fotografie a pohlednice

              Ostatní

              Vytvořeno

              4.12.2013 10:28 uživatelem Radomír Roup

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 4.12.2013 12:30