Má více řeči než mlynář vody.
(české přirovnání, 14. století)

mlýn Světce, Zdechův mlýn, u Camrdů

mlýn Světce, Zdechův mlýn, u Camrdů
13
Světce
378 21
Jindřichův Hradec
Světce
49° 16' 13.7'', 14° 56' 28.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Objekt mlýna s bohatou historií, jehož existence sahá do 2. poloviny 13. století. Mlýn v sobě skrývá vzácně dochované strojní zařízení, z nichž některá zařízení jsou technickými unikáty. Mlýn byl po 70 letech spuštěn do provozuschopného stavu v roce 2018 po rozsáhlých opravách a citlivých renovacích. Po dohodě je možno už nyní mlýn zpřístupnit - připravuje se MUZEUM.
PROHLÍDKU MLÝNA možno domluvit na tel.723 615 591
mail: strojni.muzeum@email.cz
David Veverka - restaurátor strojů
Světce
Dírenský potok
přístupný po domluvě

Obecná historie:

R. 1486 při obnově Světeckého rybníka ještě žila Zdechova rodina (mlynářský rod Zdechů a majitelé mlýna). Hráz dal opravit Jindřich 4. z Jindřich. Hradce, správce Bechyňska. Výnos rybníku patřil Hradeckému proboštovi a rybník byl proto pojmenován na Proboštský. Porybný bydlel v čp. 25 (Kepkovi). Rybník původně sloužil i k pohonu Zdechova mlýna, ale po stržení Husity již na mlýn postavili dlouhý náhon, aby docílili většího spádu. Mlynář Šimon pod hrází platil proboštovi 3 slepice a 25 grošů. R. 1633 měl Půlpytel pod hrází pozemky a platil proboštovi 23grošů a 29 krejcarů. R. 1716 předal mlýn Jan Půlpytel Pavlu Půlpytlovi za 300 kop. R. 1853 tvořily Půlpytlův mlýn tři domy s třemi popisnými čísly. Čp. 13 – přední polovina mlýna (mlýnice a obytná část), čp. 14 – zadní polovina mlýna (Mikšova hospoda) a čp. 37 malá chaloupka se dvěma světnicemi a chlévem pro čtyři kusy dobytka, kde měli koně přespolní sedláci (z Březiny), kteří zde čekali na semletí. Na kamenném složení se větší množství zrna dříve mlelo i několik dnů, než se pořídila mlecí stolice. R. 1906 koupil mlýn od Rudolfa Šámala Petr Camrda (1865) z čp. 49 s Anežkou Píchovou ze Starého Bozděchova. Mlýn po roce 1908 nechal Petr Camrda modernizovat, později doplnil o starší mlecí stolici (1 kamenné mlecí složení demontováno a odstraněno) a k tomu příslušné strojní zařízení. Připojil také na transmisi dynamo na výrobu stejnosměrného proudu. Modernizace proběhla ještě mezi léty 1922 – 1928, kdy bylo odstraněno druhé kamenné mlecí složení sloužící k loupání neboli špicování a nahrazeno bylo strojem loupačkou. Dále se pořídila reforma a pracovala zde souběžně se ssavkou. Vedle vodních kol byla osazena i turbína typu Bánki a dynamo na výrobu 110 V stejnosměrného proudu. Turbína poháněla pouze dynamo, mlýn stále na pohon vodním kolem. Petr Camrda také nechal obnovit pilu poškozenou požárem. Měl čtyři děti. Žofie (1898 – 1952) zůstala svobodná, syn Bedřich, mlynář, hudebně nadaný a jako samouk ve hře na housle hrával před mlýnem chase a u Čejnů nacvičoval zpěv, když chlapci Maňourovi Rudolf, Tomáš a Bedřich zpívali písně z Mrštíkovy Maryši. Měli velký úspěch u obecenstva i v okolních vesnicích. Maryšu hrála Bedřichova milá Mařenka Strouhalová z čp. 1. Oba zemřeli na tuberkulózu, Bedřich v 38 a Marie v 31 letech. Při pohřbu v r. 1929 jí šlo na hřbitov vyprovodit 52 párů družiček a mládenců. Dalším synem byl František C., (1904 – 1936), vyučený truhlář u Kadeřábků, zemřel též na TBC v 32 letech. Poslední mlynář, Karel C. (1910 – 1993) se také vyučil truhlářem. Když přestal mlít na svém mlýně, ještě mlel v Mnichu u Dolejších a v Samosolech. Karel Camrda si vzal Marii Širůčkovou z Vícemile, měli 4 děti (Jaroslav, Milan, Pavel, Eva). Jaroslav (16.9. 1944), Pavel (1950) mechanik a traktorista JZD žije v čp. 22, Milan (1948) opravář zemědělských strojů se přiženil do čp. 3 a v roce 2010 tragicky při dopravní nehodě zemřel. Dcera Eva Camrdová se provdala do Chválkova a byla listonoškou. V letech 1633 – 1850 ke mlýnu patřila malá chaloupka čp. 37. Stála před mlýnem a pod Solkovou hospodou a cestou na straně k Deštné a bydlel v ní další Půlpytel Jan. Dne 16.7. 1857 se narodila Kateřina. Otcem byl František Doucha, tkadlec ve Světcích čp. 37, syn Kašpara Douchy, rovněž tkalce v čp. 37 a Josefy Kůrkové ze Světců čp. 2 .Matkou dítěte byla Kateřina dcera Jana Půlpytla, chalupníka ze Světců čp. 37. Svědci Tomáš Vosol, obecní kovář z čp. 15 a jeho manželka Marie. Po první světové válce pak v čp. 37 žila rodina Maryškova a měla 3 děti. Marie M. se stala ženou tesaře Františka Janoty v čp. 50. Syn František zůstal svobodný. Syn Tomáš Maryška, obecní servus, měl za manželku Antonii Plášilovou z Mnichu a byli bezdětní. Dům čp. 37 zdědil v roce 1960 Ladislav Janota z čp. 50 a ten ho zbořil. (Po první světové válce se tam říkalo u Podrázkých.) informace převzaty od pamětníků Kadeřábek, Vosol, synové Camrdovi a z Kroniky obce Světce

 SOkA Pelhřimov - výpis z matriky 1928

- Petr Camrda, mlynář a pilař, *1867 ve Světcích, mlýn koupil r. 1906
- Anežka Camrdová, manželka a hospodyně *1867 v Bozděchově
- děti:
- Žofie, hospodyně, *1898 ve Světcích
- Bedřich, mlynář, *1901 ve Světcích
- František, zemědělec, *1903 ve Světcích
- Karel, mlynář, pilař, truhlář, *1910 ve Světcích

výpis z evidence r. 1906:

- v majetku: 2 úly, 20 slepic, 2 krávy
- dále: polnosti 5 měřic, les

v roce 1913/1914 > 200q obilí
v roce 1914/1915 > 200q obilí
400 až 500 q možno semlít 

V roce 1940 předal Petr Camrda živnost Karlu Camrdovi.

 Historie mlýna v bodech:

  • > Zdechův mlýn od r. 1255 až do r. 1486.
  • > Od roku 1633 do r. 1853 Půlpytlův. Pak mlýn prodán Vojtěchu Pakostovi.
  • > R. 1685 prodal mlýn Martin Tkadlec Matěji Čejnů z čp. 36.
  • > V letech 1853 - 1858 byl mlýn Vojtěcha Pakosty z Deštné (otec básníka).
  • > R. 1858 majitelem František Veselý z Rynárce od Pelhřimova.
  • > 1859 Jan Málek z Proseče.
  • > Po r. 1860 – požár mlýna?
  • > 1879 -96 Josef a Kateřina Vondráčkovi.
  • > 1890 - 95 František Souhrada. Polovinu prodal Václavu Mikšovi a ten ji přestavěl na hospodu čp. 14.
  • > 1895 až 1904 Rudolf Houdek z Kamenice.
  • > 1904 až 1906 Rudolf Šamal s Annou, dcerou J. Nováka z Babína.
  • > Od r. 1906 mají postupně mlýn Camrdovi.
  • > Mlýn v 1. čtvrtině 20. století modernizován na válcový strojní, byla zakoupena již starší válcová stolice, jenž nahradila původní mlecí kameny, dále pak loupačka a ostatní mlýnské stroje. Přestavěna byla i pila - osazena katrem místo tzv. jednušky.
  • > První mlynář z rodu Camrdů zde byl Petr.
  • > Později, spolu s Karlem zde mlel i jeho bratr Bedřich C., ten se mlynářskému řemeslu věnoval nejvíce, protože Karel provozoval k tomu ještě řemeslo truhlářské.
  • > Poslední mlynář, Karel Camrda mlel až do r. 1960. Dále mlel ve mlýně v Mnichu a v Samosolech, také pracoval ve sklárně ve Včelničce v expedici skla. Zemřel v r. 1993.
  • > Pavel C. pak dostal pilu, (zachovaná, dodnes provozuschopná).
  • > Posledním majitelem mlýna z rodu Camrdů byl Milan, který ho prodal rodině Veverků v r. 2009. Tragicky zahynul 22. června 2010 při nehodě.
  • > Od r. 2009 je mlýn D. Veverkou citlivě rekonstruován a restaurován pro muzejní účely.
  • > Po první světové válce měl původní Zdechův mlýn 3 popisná čísla...
    • -- čp. 37 malá chaloupka u Podrázkých
    • -- čp. 14 hostinec Václava Mikše, pak Jana Čejny
    • -- čp. 13 mlýn Petra a Karla Camrdy

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

Nucené zastavení provozu mlýna. Násilně zničeno a poškozeno vodní dílo.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Zdech
  • Půlpytel
  • Tkadlec
  • Čejna
  • Pakosta
  • Veselý
  • Málek
  • Vondráček
  • Souhrada
  • Houdek
  • Šamal
  • Camrda

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • výuční list
  • živnostenský list
  • pytel s názvem mlýna
  • domovský list
  • razítko
dochován bez větších přestaveb
01 2018
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
    • středověk
    • předbělohorské období do roku 1620
    • baroko do roku 1800
    • klasicismus do roku 1850
    • raná moderna do roku 1920
    • moderní 1920 – 1945
    • 1945 – současnost
    zděná
    přízemní
    Mlýn gotického původu (je možné, že původně dřevěná stavba), následovalo mnoho přestaveb a úprav (v renesanci, baroku, klasicismu a ve 20. století). Dnes má zachovanou podobu původní z doby mezi rokem 1910 a 1920.
    • kamenické prvky barokní a mladší
    • vyskladňovací otvor
    • prostup pro hřídel vodního kola
    • tesařsky zdobené podpůrné sloupy
    • trámový strop
    • klenba
    • krov
    • dveře
    • schodiště
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
    • historický mobiliář
    • existující torzo obyčejného složení
    • existující umělecké složení
    Dřevěná hřídel od vodního kola procházela do mlýna, kde otáčela dřevěným palečním kolem o Ø 1,8 metru, jehož zuby (palce) poháněly litinový pastorek. Pastorek na kovové hřídeli roztočil velkou řemenici, která pak dále přes plochý kožený řemen předala energii na hlavní transmisi. Transmisní hřídel s řemenicemi uchycená na věšácích s kluznými ložisky u stropu hnala přes řemeny jednotlivé stroje o podlaží výše a také malou transmisi pod střechou. Prostor, kde se tento hlavní převod nacházel se nazývá podkolí. Pracoval zde ještě čistící stroj – tarár se žejbrem. Paleční kolo v minulosti pohánělo i mlecí kameny přes vertikální hřídel s pastorkem. Kameny byly úplně dementovány po r. 1924, kdy mletí plně nahradila válcová stolice zakoupená již jako použitá z jiného mlýna. Mlecí stolice s rýhovanými válci v dřevěné skříni od Fa. Hübner – Opitz z Pardubic byla vyrobená před r. 1892. Lze ji proto považovat za technický unikát, neboť takovéto staré stolice od tohoto výrobce se jinde nedochovaly. Dalším unikátem pak je zde malá ssavka – stroj ku třídění a čistění krupic i krupiček větrem ssaným. Původní se zde nedochovala a tak byla zachráněna a převezena z Rohova mlýna čp. 11 na Pelhřimovsku. Stroj je zrestaurován a usazen ve mlýnici. Vedle je také loupací stroj - loupačka, která nahradila tzv. špicovací složení na poč. 30. let. 20. stol. od fa Union České Budějovice. Je zde ještě pytlovací lávka z reformy a moučného vysévače, kde se pytle připínaly. V podstřeší pak nalezneme dva hranolové vysévače – stroje na třídění rozemletého produktu na jednotlivé sorty. Jeden z nich byl předvysévač a druhý vysévač moučný, jenž třídil 3 sorty mouk a krupic. Dále je zde reforma - novější stroj na čistění a třídění krupic z roku 1928 od pražského výrobce Gabriel Žižka a koukolník zvaný trieur (triér) na čištění zrna. K vertikální (svislé) dopravě sloužily 3 kapsové dopravníky, takže mlýn pracoval poloautomaticky. Stroje v podstřeší poháněla malá transmise uchycená v ložiskách na nosných trámech.
    MLECÍ PROCES:
    1. čištění
    2. loupání
    3. mletí a vysévání (třídění) - několikanásobné
    4. čištění krupice a další mletí
    5. domílka
    6. míchání mouk a vážení s evidencí

    [D. Veverka, posudek technologie, 2010]

    ----------------------------------

    V roce 1902 vodní kniha pro okres Kamenice nad Lipou uvádí u mlýna 1 české složení s mlýnským kamenem o Ø 80 cm, jednolistovou pilu, dvě vodní kola pro mlýn a pilu na vrchní vodu vysoké 4 lokte (2,4 metru) a šíře 80 cm. Splav 5 metrů široký, náhon o šíři 1,1 metru, vantroka široká 3 metry, 2 stavítka široká každé 40 cm, hluboké 50 cm.

    roku 1906 uvedeny:
    MLÝN
    1 české složení, kámen o Ø 32 palců (cca 80 cm), vodní kolo o Ø 2,7 metru a široké 70 cm
    PILA
    prostor pily s rozměry 17 x 3,5 metru, zdvih pily: 18 starých palců (44 cm), šíře převodu: 15 cm, vodní kolo o Ø 2,7 metru
    STOUPA
    2 oddělení, v každém 2 stoupy

    V roce 1915 uvedeno umělecké složení:
    2 obyčejná kamenná mlecí složení doplněná větrákem, triérem, výtahy, stroji vysévacími a transmisemi. 3 vodní kola.
    Denní mlecí kapacita:
    žito: 4q
    pšenice: 4q
    promelek činil 4%
    mlýnice má sklad 30 m²

    V r. 1924 uvedeno složení umělecké:
    stolice válců, cylindry (vysévače), stroj krupičný (ssavka), výtahy, čistící stroje, transmise a příslušenství.

    V roce 1928 uvedeno umělecké složení:
    stolice válců s příslušenstvím

    V roce 1930 uvedena 3 vodní kola na vrchní vodu, 2 pro mlýn a jedno pro pilu.
    1. vodní kolo - průtok 0,076 m³/vt., spád 3,33 metru, Ø 2,76 metru
    2. vodní kolo - průtok 0,065 m³/vt., spád 3,27 metru, Ø 2,7 metru
    3. vodní kolo - průtok 0,077 m³/vt., spád 3,27 metru, Ø 2,7 metru
    výkon vodního díla: 6,22 HP (≈ 4,64 kW)

    Roku 1938 uvedena 2 vodní kola pro mlýn a pilu, válcové složení, loupačka, reforma, cylindry (vysévače) a příslušenství.
    Bánkiho turbína pro pohon dynama.


    Zdroj: zápisky mlynáře, mlynářské ústředí, vodní kniha
    SOkA Pelhřimov


    VýrobceJulius Hübner a Karl Opitz, Pardubice
    Popisválcová mlecí stolice
    VýrobceJulius Hübner a Karl Opitz, Pardubice
    Popisválcová mlecí stolice
    VýrobceUnion a. s., České Budějovice
    Popisprůchodová loupačka
    Výrobcemlynář, sekerník, zhotovitel (tesař truhlář), řemeslná dílna nebo malá tovární výroba
    Popismlýnská hranice, paleční kolo, hranolové vysévače, kapsové dopravníky
    VýrobceGabriel Žižka, Praha Vinohrady a fy následující
    Popisreforma čtyřrámečková
    Původně zde bývalo obyčejné české složení s mlecími kameny, později rozšířené o druhé složení tzv. špicovací (loupací) a každé mělo samostatný pohon vodním kolem. Pracovaly zde i 2 stoupy. Moučnice demontována před rokem 1915 po předělání na umělecké složení. Později, při modernizaci po pořízení válcové mlecí stolice, nejprve demontováno kamenné mlecí složení a po další modernizaci, kdy mlynář zakoupil loupačku, odstraněno špicovací kamenné složení, stoupy a třetí vodní kolo.
    Dochovaný
    • pila
    • výroba elektrické energie
    • kovoobráběcí dílna
    • dřevoobráběcí dílna
    Zaniklý
    • pekárna
    • stoupa
    • pohon zemědělských strojů
    • hostinský provoz
    Pracovala zde dřevoobráběcí dílna se stroji napojenými na transmisi - dřevosoustruh, vrtačka, pásová pila, hoblovka. Transmise mlýna poháněla ještě zemědělské stroje (Šrotovník, mlátičku, rezačku, fofr), dále pak cirkulárku. Výroba elektrické energie přes dynamo.
    • jez
    • stavidlo
    • náhon
    • vantroky
    • jalový žlab
    • normální znamení
    • akumulační nádržka
    • odtokový kanál
    • lednice
    Voda nejprve od jezu širokého 5 metrů procházela pod stavidlem do náhonu, jenž byl dlouhý cca 1200 metrů a široký 1,1 metru. Asi 50 metrů před mlýnem byl jalový přepad a voda vtékala na konci náhonu potrubím pod cestou do malé akumulační nádržky, kde se pouštěla dvěma stavidly (každé široké 40 cm, hluboké 50 cm) na vantroka široká 3 metry s hloubkou 50 cm. Zde natékala na vodní kola a případně na turbínu. Voda pak volně odcházela zpět do Deštenského potoka otevřenou odtokovou struhou dlouhou asi 120 metrů.
    Typvodní kolo na vrchní vodu
    StavZaniklý
    Výrobce
    PopisDvě dřevěná vodní kola na vrchní vodu, obě s Ø 2,7 metru, šíře 70 cm, jedno pohánělo mlýn, druhé pilu. Určité období cca mezi léty 1910 - 1935 zde byla 3 vodní kola na vrchní vodu, 2 pro mlýn a jedno pro pohon pily.
    Typvodní kolo na vrchní vodu
    StavZaniklý
    Výrobce
    PopisDvě dřevěná vodní kola na vrchní vodu, obě s Ø 2,7 metru, šíře 70 cm, jedno pohánělo mlýn, druhé pilu. Určité období cca mezi léty 1910 - 1935 zde byla 3 vodní kola na vrchní vodu, 2 pro mlýn a jedno pro pohon pily.
    Typturbína Bánki
    StavZaniklý
    Výrobceneznámý - místní výrobce
    PopisMezi koly pracovala později i malá turbina systému Bánki, která poháněla osvětlovací dynamo na 120 V stejnosměrného proudu.
    Typelektrický motor
    StavDochovaný
    VýrobceBergmann Werke - Bodenbach (Děčín Podmokly)
    PopisElektrický motor vypomáhal v době nedostatku vody. V současné době slouží k pohonu mlýna pro muzejní účely a je součástí expozice historických strojů
    Typelektrický motor
    StavDochovaný
    VýrobceBergmann Werke - Bodenbach (Děčín Podmokly)
    PopisElektrický motor vypomáhal v době nedostatku vody. V současné době slouží k pohonu mlýna pro muzejní účely a je součástí expozice historických strojů
    Historické technologické prvky
    • paleční kola, pastorky a cévníky (řemeslný výrobek)
    • ozubená kola, pastorky (průmyslový výrobek)
    • transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)
    dvojnásobná
    • pískovcový kámen | Počet: 1 složení, uloženy mimo původní místo
    • francouzský kámen | Počet:
    • umělý kámen | Počet: 1 složení, mimo původní místo
      • uměleckého složení
      • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v dřevěné skříni
      • průchodová
      • válcový
      • moučný vysévač | Počet: 1, třídil 3 sorty
      • předvysévač | Počet: 1
        • jednoduchá
        1, jednodílná čtyřrámečková
        • autokap
        • větrová komora
        • šnekový dopravník | Počet: 1 pod předvysévačem
        • kapsový výtah | Počet: 3
        • pytlový skluz - exteriér | Počet:
          • ruční
          • pemrlice
          • špičák
          • oškrt
          • rudlík
          • šablony
          • líhy
          • pachole
          • sekera (sekernická)
          AutorAntonín Vosol
          NázevKronika - obec Světce
          Rok vydání2002
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorAntonín Vosol
          NázevKronika - obec Světce
          Rok vydání2002
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Místo uloženíSOkA Pelhřimov
          Název fondu
          Název archiválie
          Evidenční jednotka
          Inventární číslo, signatura
          Místo uloženíSOkA Pelhřimov
          Název fondu
          Název archiválie
          Evidenční jednotka
          Inventární číslo, signatura

          Vzpomínka syna Karla Camrdy, kterého vyzpovídal David Veverka:
          Ten můj otec, Petr Camrda nosíval dlouhý vous, ono to tenkrát bylo zvykem tak nosit. Jednou se mu na transmisi ten vous namotal a to byl z toho pak velký úraz. Otci to utrhlo kůži a znetvořilo ve stáří tvář, která se mu již nikdy pořádně nezahojila.

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

          Ostatní

          Vytvořeno

          28.8.2012 17:00 uživatelem David Veverka (David Veverka)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 27.8.2017 22:33