Mlýnský osel, který otáčí hřídelí,
nepotřebuje světlo.
(německé přísloví)

Benešův, Panský mlýn

Benešův, Panský mlýn
51
32
Zapečská
Chlumec nad Cidlinou
503 51
Hradec Králové
Chlumec nad Cidlinou
50° 9' 19.5'', 15° 28' 1.6''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn byl zbořen před několika lety, na google-street se již nezobrazuje.
Původní č. p. bylo 32.
Cidlina
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn původně panský, byl postaven již roku 1407.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V roce 1547 se uvádí, že nájemce mlýna platil ročně do panského důchodu 100 kop grošů českých a měl za povinnost vykrmit pro vrchnost dva vepře. V roce 1571 se poznamenává, že mlýn je dobře vystavěný, má šest moučných kol a sedmou stoupu. V té době se na mlýně pekl chleba pro zámek. Byla tu již i pila pro potřeby panstva.
Mlynář měl také povinnost mlít slady k vaření piva nejen pro zámek, ale i chlumeckým měšťanům pro jejich várky pro pivovary.
V letech 1534-60 mlynařil na chlumeckém Panském mlýně císařský mlynář Jan Vrabec. Poté co zemřel, byl jeho náhrobek umístěn u kostela sv. Voršily.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Za třicetileté války v roce 1634 Svédové Chlumec zapálili. Tehdy utrpěl újmy také chlumecký Panský mlýn, byla zcela zničena i pila u něj.
V roce 1752 prodala chlumecká vrchnost Panský mlýn do dědič­ného užívání dosavadnímu kladrubskému mlynáři Janu Šourkovi a jeho potomkům za 2 500 zl. Mlynář se však musel zavázat, že "povede bohabojný život, ku kterému povede i svoji čeládku, a že bude mlíti obilí a slad pro panský pivovar". Tehdy byly k Panskému mlýnu na mletí přiděleny obce Skochovice, Žantov, Nepolisy, panský dvůr a špitál v Chlumci nad Cidlinou.
K povinnostem mlynáře patřilo opravovat si mlýnské zařízení a udržovat mlýn v dobrém stavu. Na opravu mlýna mu vrchnost poskytovala dubové dřevo na vodní kola, hřídele a stavidla. Rovněž mu přidě­ lovala palivo, které si však musel připravit sám nebo s čeládkou. Dostával i borové dřevo na louče. Byl ovšem povinen z vodního díla vrchnosti
platit ročně 165 zl., kromě určeného odvodu semletého obilí.
Po smrti mlynáře Jana Šourka si vdova Šourková netroufala mlýn sama vést a postoupila jej Janu Štočkovi. Roku 1768 Štoček prodal Panský mlýn Matěji Křížovi. Po něm se stal vlastníkem mlýna Jan Mališ z opočenského panství. Mlynář Mališ v roce 1781 postavil u mlýna pilu, když předtím vrchnost požádalo souhlas. Svolení dostal, ale za podmínky, že na pile každoročně rozřeže vrchnosti zdarma dvacet klád na prkna.
Po smrti mlynáře Jana Mališe se vdova Kateřina Mališová roku 1802 provdala za Karla Šuberta, mlynáře z Veletova.

Od roku 1808 vlastnil Panský mlýn Václav Kieker, kolínský měšťan, který tehdy zamlýn zaplatil 46 000 zl. Od něho mlýn koupil v roce 1809 Václav Hála.
Mlynář Hála zemřel roku 1820; v závěti si přál, aby mlýn zůstal nadále v rodě Hálů, a učinil pro to i určitá finanční opatření. Z té doby pochází mimo jiné malovaný obraz svatého Václava, umístěný ve štítě mlýna. V roce 1824 převzal mlýn syn Václava Hály Matěj, který si vzal za manželku Annu, dceru smidarského mlynáře na Medříči. Mlynařil tu však krátce, zemřel mlád v 35 letech. V závěti určil nástupcem na mlýně svého bratra Vilíma, kterému tehdy ale nebyly ani tři roky. Pozůsta­lá vdova vedla tedy mlýn až do jeho dospělosti. Po zrušení roboty v roce 1848 se i chlumecká mlynářka vykoupila z poddanských povinností částkou 3 801 zl.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

V roce 1858 (ve 24 letech) se Vilím Hála oženil s Annou Vaníčkovou, dcerou chlumeckého měšťana.
V roce 1879 Panský mlýn v Chlumci nad Cidlinou vyhořel a v dražbě jej roku 1881 koupil Jan Svoboda. Roku 1883 se stal majitelem mlýna Josef Beneš. Tehdy měl mlýn sedm složení - čtyři česká, dvě amerikánská a jedno složení měla pila. Mlelo se na svrchní vodu, která se hnala jako původně z řeky Cidliny ke mlýnu vantroky. Mlýnské zdymadlo mělo jedenáct okenic.

1899 - Jos. Beneš, majitel mlýna, místostarostou Společenstva mlynářů  pol. okr. Novobydžovského a Chlumeckého (Fr. Duška, Kapesní kalendář mlýnů česko-moravských, r. 1899) (HŠ)

Mlynář Josef Beneš byl od roku 1910 až do své smrti v roce 1917 starostou města Chlumce nad Cidlinou.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Roku 1918 se stal majitelem mlýna jeho syn Dobroslav Beneš. Ten také pořídil Francisovu turbínu se svislou hřídelí, která byla kolaudována v roce 1922.

Na chlumeckém mlýně se ještě v roce 1939 mlelo na vodní pohon. Poté byly již mlýnské stroje poháněny elektrickou energií. Za druhé světové války zásoboval mlýn místní i okolní obyvatele při nedostatku potravin moukou.

Dobroslav Beneš prodal mlýn roku 1940 Václavu a Haně Tůmo­vým. Posledním nájemním mlynářem na chlumeckém mlýně byl Antonín Zeman, a to do roku 1949. Potom objekt sloužil jako sklad.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Vrabec
  • Šourek
  • Mališ
  • Šubert
  • Kiekar
  • Hála
  • Svoboda
  • Beneš
  • Tůma
  • Zeman

Historie mlýna také obsahuje:

1899 - Jos Beneš (HŠ)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      venkovský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • pila
              Typvodní kolo na vrchní vodu
              StavZaniklý
              Výrobce
              PopisV r. 1930 zde bylo 5 kol na svrchní vodu, průtok 0,226 + 0,313 + 0,236 + 0,3 + 0,136 m3/s, spád 2,86 m, výkon 30,43 k.
              Typvodní kolo na vrchní vodu
              StavZaniklý
              Výrobce
              PopisV r. 1930 zde bylo 5 kol na svrchní vodu, průtok 0,226 + 0,313 + 0,236 + 0,3 + 0,136 m3/s, spád 2,86 m, výkon 30,43 k.
              Žádná položka není vyplněna
              Historické technologické prvky
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
              Rok vydání1932
              Místo vydání
              Další upřesnění
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
              Rok vydání1932
              Místo vydání
              Další upřesnění
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorFr. Duška
              NázevKapesní kalendář mlýnů česko-moravských
              Rok vydání1899
              Místo vydáníPraha,Tiskárna Dra Grégra
              Další upřesněnístr. 29 , viz Ostatní (HŠ)
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Historické fotografie a pohlednice

              Ostatní

              Vytvořeno

              21.12.2013 14:18 uživatelem Radomír Roup

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 28.11.2017 20:32
              Helena Špůrová 14.3.2019 18:22