Je to mlýn, kterému chybí voda.
(německé rčení)

Lučický, Olivův mlýn

Lučický, Olivův mlýn
59
Lučice
503 51
Hradec Králové
Lučice u Chlumce nad Cidlinou
50° 8' 21.1'', 15° 27' 23.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Ve mlýně je prodejna starožitností.
Cidlina
veřejně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Lučický mlýn má prastarý původ. První zmínku o něm je v zápisech již z roku 1532. V roce 1547 zdejší mlynář odváděl vrchnosti ze mlýna dva vepře. Roku 1571 tu byl nájemním mlynářem Petr Vohanka. Ten platil 2 kopy 16 grošů 4 denáry, z role a luk dával 12 gr. jednu slepici. Mlynář Vohanka tenkrát patřil ke štědrým příznivcům chlumecké školy. V roce 1584 se rozhodl, že bude každý týden dávat do školy jeden pecen chleba a zápisem k tomu zavázal i další držitele mlýna.
Roku 1604 hospodařila na mlýně mlynářka Kateřina. Ta odvádě­la z mlýna 2 korce (později již 5 korců) obilí vrchnosti.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Na sklonku tři­cetileté války se uvádí, že zde mlynařil Martin Rakouský. Po něm se tu  vystřídali mlynáři Václav Rovenský v roce 1651, roku 1663 Daniel Miřinský, v letech 1671-76 Jan Kožený a v letech 1690-99 Jindřich Kozdera.
V roce 1700 odkoupillučický mlýn od chlumecké vrchnosti Jiří Rovenský do dědičného užívání za trhovou cenu 300 kop míšeňských. V té době to bylo starodávné dřevěné stavení, přestože bylo opraveno po požáru. Mlýn měl dvě složení, jahelku a čtyři stoupy. Mlynář, i kdyžmlýn koupil, musel ročně odvádět 6 korců pšenice, 21 korců a 3 věrtele žita předního, směsného 47 korců a 1 věrtel a 12 korců ječmene a vykrmit osm vepřů. Dále byl povinen mlít obilí pro vsi Lučice, Olešnici, Stít, Přepych, Vápno, Újezd a Komárov, jež měly celkem 56 obyvatel. Jako další povinnost lučického mlynáře se uvádí zásobování dvorské čeledi ve dvoře Rtánově, Bukovce a Kolesech.
Mlynář Rovenský zůstal na lučickém mlýně jen krátce, neboť ještě téhož roku se uvádí na mlékosrbském mlýně. Ten tady pak mlynařil téměř tři desítky let. Jan Klicpera byl nejen  mlynářem, ale i pěstitelem ovoce. Ještě před svou smrtí předal roku 1730 lučický mlýn svému synovi Jiřímu Klicperovi. Ten však musel vyplatit svých pět sourozenců - Juditu, provdanou v Rakousku, Jana, mlynáře v Hradišť­ku, Václava, mlynáře v Pamětníku, Ludmilu, provdanou za Josefa Rů­žičku v Žiželicích, a Annu, provdanou za Matouše Kováříka v Chlumci nad Cidlinou.

Po smrti Jiřího Klicpery v roce 1763 převzal lučický mlýn jeho syn Jan Benedikt s manželkou Annou. Roku 1779 prodal mlýn Václavu Hálovi za trhovou cenu 2 890 zlatých rýnských.
Do roku 1835 se na lučickém mlýně vystřídalo osm majitelů. Posledním z nich byl Jan Jalowetzki, jenž mlýn prodal Josefu Řehákovi. Lučický mlýn pak po několik generací zůstal v mlynářském rodě Řeháků. Někteří příslušníci tohoto rodu mívali s místními lidmi nedorozumění. Kvůli nadržování vody u mlýna totiž byly zaplavovány okolní pozemky a potíže měl při mletí na lučickém mlýně i kladrubský mlynář. Lučický mlynář tehdy upravoval mlýnská stavidla většinou v noč­ních hodinách, když se v náladě vracel z místní hospody. Přes varování a přátelské domluvy se mlynář Řehák nepolepšil, a tak si na něho sousedé políčili. Když se jako obvykle pozdě vracel do mlýna, počkali si na něj a dali mu na pamětnou.

1899 - majitel mlýna Alois Řehák členem výboru Společenstva mlynářů pol okr. Novobydžovského a Chlumeckého (Fr. Duška - Kapesní kalendář mlýnů česko-moravských, r. 1899) (HŠ)

V roce 1912 chtěl mlynář Alois Řehák instalovat na lučickém mlýně dvě Francisovy turbíny namísto dosavadních čtyř vodních kol. Velkostatek v Chlumci nad Cidlinou mu to však nechtěl povolit. Spor se táhl až do roku 1915, kdy nadřízené orgány stížnost a námitky velkostatku zamítly a Řehákovi stavbu turbín povolili.

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

Moderní zařízení mlýna v Lučicích bylo pak kolaudováno v roce 1922.
Rok nato koupil mlýn obchodník z Chlumce nad Cidlinou Jiří Oliva, a to již ve špatném stavu. Zřejmě však mlýn dal do pořád­ku a tak ho v roce 1937 mohl převzít jeho syn, také Jiří. Ještě za jeho otce byl pohon mlýna převeden na elektřinu. Za mlynářů Olivů doznal mlýn velkých vylepšení - značně nákladně jej přestavěli na válcový mlýn, jenž se pak stal převážně v průmyslovém mletí největ­ším na Chlumecku.

V letech 1945-51 byla na lučický mlýn uvalena nucená správa. Později postupně docházelo k rušení některých mlýnů v kraji a po roce 1951 byl zastaven i lučický mlýn, který potom sloužil jen ke skladovacím účelům.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Vohanka
  • Rakouský
  • Rovenský
  • Miřinskský
  • Kožený
  • Kozdera
  • Klicpera
  • Řehák
  • Hála
  • Oliva

Historie mlýna také obsahuje:

1899 - Alois Řehák /HŠ)

1939 - Jiří Oliva (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • podpis mlynáře
  • razítko
částečně adaptován
05 2012
    průmyslový areál
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    mlýnice a dům samostatné budovy
    • historizující a architektura druhé pol. 19. století
    • raná moderna do roku 1920
    • moderní 1920 – 1945
    zděná
    vícepodlažní
    • kamenické prvky barokní a mladší
    • dveře
    • okno
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
    • vyskladňovací otvor
      • zcela bez technologie aj.
      Žádná položka není vyplněna
      • náhon
      • odtokový kanál
      • turbínová kašna
      • most, propustek
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      Výrobce
      PopisV r. 1930 zde byly 2 Francisovy turbíny, průtok 1,1 + 1,27 m3/s, spád 1,6 m, výkon 38,9 k.
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      Výrobce
      PopisV r. 1930 zde byly 2 Francisovy turbíny, průtok 1,1 + 1,27 m3/s, spád 1,6 m, výkon 38,9 k.
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
      Rok vydání1932
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
      Rok vydání1932
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorFr. Duška
      NázevKapesní kalendář mlýnů česko-moravských
      Rok vydání1899
      Místo vydáníPraha,Tiskárna Dra Grégra
      Další upřesněnístr. 29, viz Ostatní (HŠ)
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje

      Žádná položka není vyplněna

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - vodní dílo

      Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

      Ostatní

      Vytvořeno

      21.12.2013 15:19 uživatelem Radomír Roup

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Rudolf (Rudolf Šimek) 11.5.2017 18:56
      Helena Špůrová 14.3.2019 18:50
      Radim Urbánek 8.1.2016 00:05