Svatý Albín pouští vodu na mlýn.
(česká pranostika, 16. 12.)

Hrnčířův mlýn

Hrnčířův mlýn
94
Osvobození
České Meziříčí
517 71
Rychnov nad Kněžnou
České Meziříčí
50° 17' 6.7'', 16° 2' 54.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn připomínaný k roku 1598, zůstal až do roku 1848 majetkem vrchnosti (hrabat Colloredo) a byl pouze pronajímán. Teprve poté odprodán mlynáři Františku Šefelínovi. Naposledy se zde vystřídaly čtyři generace rodu Hrnčířů, 1950 ukončen provoz.
Koncem června 2017 byla schválena demolice mlýna, následným rychlým jednáním z iniciativy pana Vlastimila Šimka se však podařilo zahájit jednání ohledně prohlášení za kulturní památku a převod mlýna na Společnost ochránců památek ve východních Čechách, která započala práce na jeho záchraně. V mlýně by měla vzniknout expozice mlynářství a místní historie.
350 m od kostela
Dědina
nepřístupný

Obecná historie:

Mlýn v Meziříčí je poprvé připomínán k roku 1598 v urbáři opočenského panství. Je uváděn jako panský, nájemcem byl mlynář Pavel Šnorař. V roce 1740, když si mlýn najímal František Matyáš, byl obnoven. Po zrušení poddanství koupil v roce 1848 mlýn za 8 000 zlatých František Šefelín. Roku 1862 od Františka Šefelína mlýn koupil Jan Hrnčíř ze Lhoty u Nahořan za 22 000 zlatých. Rodina Hrnčířova vlastnila mlýn ještě v 50. letech minulého století, kdy se přestalo mlít.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1598 první zmínka v urbáři panství Opočenského:

Pavel Šňorař z mlejna ouroka svatojánského 31 grošů III. den, ouroka svatohavelského 29 grošů III. den. Mandalena mlynářka s rolí VII prutů, ouroka svatojiřského XVIII 1/2 grošů, ouroka svatohavelského XVIII 1/2 gr.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1651 soupis obyvatel podle víry:

Václav Havlanský, mlynář, 32 roky starý, nekatolík, jest ale naděje k zejskání k víře katolické. Dále v mlýně Jakub, bratr mlynáře, 13 roků starý a Dorota, děvka, 21 roků stará

1655 zápis v urbáři:

V té vsi jest mlejn jeho excelence o třech kolách moučných, z kteréhož vychází platu stálého vejmelného: pšenice 6 korců, směsnýho 122 korce 2 věrtele, vepřů panských vykrmiti 5, na kteréž se platí do důchodu 50 tolarů rýnských. V témž mlýně mlynářem jest Václav Havlovský, 34 léta, Lidmila žena jeho 20 let, Rozina dcera 8. Václav syn 1 1/2a Tobiáš syn 6 neděl

1714 mlynář Filip Matyáš mele na 3 složeních a vydělává ročně 350 zlatých

1738 Franc Matyáš

1740 postavena dnešní budova (resp. alespoň její jádro)

1744 mlynář Václav Chocenský

1788 mlynář Václav Král, manžel vdovy po Janu Matyášovi

1806 Jan Maršán

1812 František Šefelín

 

1848 František Šefelín kupuje mlýn od panství za 8.000 zl.

1862 od F. Šefelína kupuje Jan Hrnčíř ze Lhoty Nahořanské za 22.000 zl.

1893  Karel Hrnčíř, předseda společenstva mlynářů, člen mnoha spolků,  1897 zakládající člen a 1899 po schválení stanov 1. starosta meziříčského Sokola

cvičení Sokola zpočátku pořádána na zahradě mlýna,kde byla mj. též instalována hrazda

k mlýnu náleželo 5 ha pozemků

1939 Oldřich Hrnčíř

výkon mlýna 150-200 q týdně

1950 v důsledku nemoci provoz zastaven, živnost zrušena, Oldřich Hrnčíř odešel pracovat do výroby

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

po 2000 pozemky náležející k mlýnu včetně mlýna samotného odprodány nadnárodní společnosti Tereos TTD a.s., nový majitel však o mlýn nejeví zájem

mlýn rychle chátrá, z bezpečnostních důvodů alespoň zazděna okna

bývalý starosta Českkého Meziříčí p. Panenka zde zamýšlí ve spolupráci s cukrovarem vybudovat muzeum, od záměru však bylo záhy upuštěno, jelikož cukrovar věnoval veškeré finance na opravu historického cukrovaru v Dobrovicích

28.6.2017 zastupitelstvo obce odhlasovalo návrh majitele cukrovaru na demolici Hrnčířova mlýna

o záchranu se pokouší p. Vlastimil Šimek, o situaci informována Společnost ochránců památek ve východních Čechách (SOPVČ)

12.9.2017 podán návrh na prohlášení objektu za kulturní památku

16.9.2017 společnost Tereos TTD a.s. (předseda ing. Oldřich Reinberger) nabízí bezplatný převod objektu na nového majitele, který jej bude rekonstruovat

8.11.2017 zahájeno správní řízení ohledně zavedení památkové ochrany

9.11.2017 představenstvo společnosti Tereos TTD a.s. potvrzuje, že je ochotno odprodat objekt mlýna za 1,- Kč, za předpokladu, že Tereos TTD a.s. nebude do jeho rekonstrukce vkládat vůbec žádné prostředky a veškeré náklady ponese nový majitel, který nebude oprávněn objekt dále převádět a SOPVČ do určitého termínu veřejně představí záměr renovace a následného využití mlýna

V opraveném mlýně by měla vzniknout expozice mlynářství a regionální historie, rovněž by zde měla být zřízena pamětní síň zdejšího rodáka - 23. královéhradeckého biskupa ThLic. Karla Otčenáška.

 

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Hrnčíř
  • Šňorař
  • Havlanský
  • Havlovský
  • Matyáš
  • Chocenský
  • Král
  • Maršán
  • Šefelín

Historie mlýna také obsahuje:

nájemci:

1598 Pavel Šňorař

1651-1655 Václav Havlanský (Havlovský)

1714-1738 Filip Matyáš

1738-1744 František Matyáš

1744-1788 Václav Chocenský

1788-1806 Václav Král

1806-1812 Jan Maršán

1812-1848 František Šefelín

majitelé:

1848-1862 František Šefelín

1862-1893 Jan Hrnčíř

1893-1939 Karel Hrnčíř

1939-1950 Oldřich Hrnčíř


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • reklama, inzerát
dochován bez větších přestaveb
05 2012
    venkovský
    mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
    • baroko do roku 1800
    • klasicismus do roku 1850
    • historizující a architektura druhé pol. 19. století
    zděná
    jednopatrový
    Kamenné zdivo silné až 1 m, střecha v minulosti kryta šindelem.

    Mlýn byl patrně již od poloviny 18. století koncipován jako patrový, neboť dle písemných pramenů měl tři mlýnská kola, z nichž jedno sahalo až do patra. Další stavební změny proběhly určitě v souvislosti se změnou mlýnské technologie z českého složení na umělecké v 70. letech 19. století, např. osazení sedlového bedněného vikýře. Dochovaná technologie pochází z konce 19. a počátku 20. století. Konstrukce střechy s vaznicovým krovem odpovídá přelomu 19. a 20. století. Kolmo k podélnému průčelí mlýna přiléhá menší přístavek z počátku 20. století pro Francisovu turbínu vyzděný z cihel, pod nímž protékal mlýnský náhon a který nahradil krytou lednici dřevěné konstrukce s vantroky.

    Přízemí vyzděné z opukového lomového zdiva bude pravděpodobně pocházet z poloviny 18. století, kdy probíhaly stavební úpravy mlýna. Této době odpovídá i provedení valené klenby s pětibokými výsečemi v obytné části mlýna. Nelze však úplně vyloučit variantu, že mlýn nebyl obnoven kompletně, ale že z předchozí stavby mohla nějaká část objektu zůstat zachována.

    V interiéru obytné části se dochovaly zajímavé a na tehdejší dobu pokrokové prvky z 1. poloviny 20. století – koupelna s historickými bateriemi, splachovací záchod s plechovou nádrží, skříňový mrazák apod.
    • pavlač, balkón
    • kamenické prvky barokní a mladší
    • dveře
    • okno
    • vyskladňovací otvor
    • komín
    • vrata, brána
    • klenba
    • krov
    • dveře
    • existující torzo obyčejného složení
    • existující torzo uměleckého složení
    Ačkoli není stavebně-technický stav budovy nejlepší, vnitřní vybavení mlýna se dochovalo téměř kompletně a v dobrém stavu. V přízemí mlýnice se nachází transmise (podkolí) s litinovým věncem s dřevěnými palci. Transmise zajišťovala přenos hnací síly ke strojům. Je zde také zachována mlýnská hranice, která dle zdobné profilace nepochybně náležela ještě ke staršímu českému složení. V dalších podlažích mlýnice jsou z technologie uměleckého složení dále zachovány mlecí válcové stolice v litinových skříních, jahelka, rovinný vysévač, hranolový vysévač, koukolník, čtyřrámečková reforma archaického typu, vzduchový filtr a horní transmise (podstřeší). Přenos zrna a meliva zajišťovaly kapsové výtahy.
    VýrobceJosef Kohout, Praha Smíchov
    Popis
    VýrobceJosef Kohout, Praha Smíchov
    Popis
    VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
    Popis
    1862:
    3 české kameny
    jahelka na výrobu jahel
    holendr na výrobu krup
    1872 francouzské kameny a Amerikán
    1893 válcová stolice
    xx
    původně vodní kola poháněla hlavní hřídel (tzv. val), následně paleční kolo, pastorek a vřeteno, které otáčelo tzv. běhoun
    1903 po instalaci turbíny byl val nahrazen hlavní řemenicí, která otáčela hřídelí a převáděla sílu pomocí řemenů upevněných na jednotlivé transmise do všech strojů ve mlýně
    xxx
    Za Hrnčířů došlo ke zlomovému momentu v technologickém vývoji mlýna. V roce 1872 bylo osazeno umělecké neboli amerikánské složení, které nahradilo starší, méně dokonalé složení obyčejné, zvané též české. Roku 1893 byla pořízena mlecí válcová stolice a o deset let později byla místo vodních kol na spodní vodu instalována vodní Francisova turbína o výkonu 24 koňských sil. Roku 1906 bylo pořízeno dynamo na osvětlení mlýna a okolních domů.
    Zaniklý
    • výroba elektrické energie
    1906 dynamo na osvětlení mlýna, hostince u Marelů, obchodu A. Machače čp. 93, řeznictví V. Kvasničky čp. 76 a několika dalších okolních domů, mlynář nabídl osvětlení celé obce, byl však odkázán na pozdější dobu
    zbytek obce elektrifikován až 1920
    • náhon
    • lednice
    Mlýnský potok od Opočna tekl původně přes areál dnešního cukrovaru, v místě nové technické brány cukrovaru se stočil k návodní zdi mlýna (obrácené směrem k silu), kde byla umístěna dřevěná lednice s mlýnskými koly. Poté pokračoval přes pozemek dnešní mateřské školy a stočil se směrem do ulice Julia Fučíka, kterou de facto kopíroval. Těsně nad místem, kde se dnes tato ulice poprvé dotýká říčky Dědiny, do Dědiny ústil.
    Typturbína Francisova
    StavNezjištěn
    VýrobceJos. Prokopa synové v Pardubicích
    Popisinstalována 1903
    V r. 1930 zde byla Francisova turbína, průtok 1,08 m3/s, spád 3,15 m, výkon 23,25 k.
    Typturbína Francisova
    StavNezjištěn
    VýrobceJos. Prokopa synové v Pardubicích
    Popisinstalována 1903
    V r. 1930 zde byla Francisova turbína, průtok 1,08 m3/s, spád 3,15 m, výkon 23,25 k.
    Typvodní kolo na spodní vodu
    StavZaniklý
    Výrobce
    Popispůvodně 3 kola na spodní vodu (spád pouze 2,1 m), jedno vysoké až do prvního poschodí
    1903 namísto kol instalována Francisova turbína 24 HP
    Typnaftový motor
    StavZaniklý
    Výrobce
    Popispořízen 1912, 1920 nahrazen elektromotorem
    Typnaftový motor
    StavZaniklý
    Výrobce
    Popispořízen 1912, 1920 nahrazen elektromotorem
    Typelektrický motor
    StavNezjištěn
    Výrobce
    Popiszakoupen 1920 za 36 000 Kč, výkon 17 HP
    Historické technologické prvky
    • ozubená kola, pastorky (průmyslový výrobek)
    • transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)
    dvojnásobná
    • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v litinové skříni
    • Válcová stolice kombinovaná a to 1 pár hladké a 1 pár rýhované válce v dřevěné skříni
    • čistírenský vysévač | Počet:
    • moučný vysévač | Počet:
    • předvysévač | Počet:
      • jednoduchá
      1
      • sací filtr
      • válcová
      • kapsový výtah | Počet:
      • AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 04 (Hradec Králové), s. 10
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 04 (Hradec Králové), s. 10
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJosef Hejzlar
        NázevKronika mlýnů na Zlatém potoku II.
        Rok vydání1962
        Místo vydáníNedvězí
        Další upřesněnís. 149-154
        Odkazuloženo v SOkA Rychnov nad Kněžnou
        Datum citace internetového zdroje

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Obrazy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - interiér

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Vytvořeno

        22.12.2013 19:02 uživatelem doxa (Jan Škoda)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 6.2.2019 20:37
        Radim Urbánek 15.4.2018 09:54
        Radomír Roup 9.11.2016 14:31