Matoušovský mlýn

1374 - smlouva o dělení zboží  mezi bratry Petra, Jana a Oldřicha z Rožmberka: k Oldřichovu dílu náležely mlýny pod Dražicemi (nynější Bredovský), tři mlýny pod Klokoty,  mlýn Na Vrbici a nynější mlýny Brdlíkovský, Papírna a Kvěchovský.

1459 Jan z Rožmberka prodává vsi Zahrádku a Dražice se třemi mlýny a lesy Vlásenici a Ohrazenici Petru Růžovi a Beneši Haldovi, měšťanůn táborským

na mlýnech tehdy hospodařili mlynář Dušek, který platil 33 1/2 grošů, mlynář Křížek, jež platil Dražickému faráři ročně 20 grošů a každý pátek ryb za 8 denárů, mlynář Klíma, jenž oplatil faráři dio roka 14 1/2 grošů. Tito mlynáři byli patrně držiteli pustého Vrbického mlýna a mlýnů Matouškovského a Kvěchovského, nelze ale určit, který pocházel z kterého mlýna. 

1602 Jakub Bejlovec koupil mlýn za 200 kop

1642 Matěj Přerovský

1679 Jan Hromada

1717 mlýn měl 2 složení

V roce 1830 vlastnil mlýn Mečička Adalbert (nebo Měčička Albert?).

Vlastníci v 19. století až do roku 1881 byli Měřičkovi, vdovu Karolinu (šejharovou) si po předčasně zemřelém Janu Měřičkovi vzal František Kobrzek, syn mlynáře z Dražic, a společně s bratrem Antonínem mlýn vedli.

V roce 1930 vlastnil mlýn František Kobrzek.

SokA Tábor, Fond ONV Tábor: Výměrem VIII/1-515.33-1952 10. prosince 1952 bylo poslednímu mlynáři na Matoušovském Mlýně Karlu Zemanovi nařízeno vrátit živnostenský list s odůvodněním, že více než 6 měsíců neprovozuje svoji živnost.