Musel by mít hodně mouky,
kdo by chtěl všem zlým lidem zalepit hubu.
(německé přísloví)

Vodičkův, Buchtovský mlýn

Vodičkův, Buchtovský mlýn
Zarybník
Měřín
594 42
Žďár nad Sázavou
Měřín
49° 23' 30.3'', 15° 52' 42.2''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
První zmínka o mlýně pochází ze 16. století. Od roku 1896 až do roku 1962 byl ve vlastnictví rodiny Vodičkovy. Po znárodnění roku 1962 přešel mlýn do vlastnictví Jihomoravských mlýnů.
Balinka
nepřístupný

Obecná historie:

V místě stojí obdelníková budova mlýna. Na západ od mlýna stojí budova pily.

30. března 1936 mlýn vyhořel, ale díky pojistce byl roku 1937 znovu obnoven. Mlýn a pilu poháněly dvě vodní kola.Od roku 1950 byl místo vodních kol používán elektrický pohon. Mlýn byl znárodněn roku 1962 a jeho provoz  byl ukončen v roce 1975.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1550 mlynář Jaroš

1585 Štěpán Buchta platí vrchnosti 2x po 7 gr. a 5 gr. za robotu

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1626 od svého tchána Petra Buchty koupil za 350 kop gr. Vít Nejezchleb, sirotkům a vdově vyplácí po 100 kopách, 50 kop splácí věřitelům

1657 za 200 kop gr. koupil nevlastní Vítův syn Šimon Buchta

1690 za 200 kop gr. koupil jeho zeť Augustin Šimkovský

1841 od Šimkovského koupil Alois Hamža, mlýn nově vystavěl

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1881 Josef a Růžena Kloudovi

1888 kupují Gustav a Marie Schilbachovi

mlýn zadlužen

1894 v dražbě koupil Karel Rumler

1896 za 7000 zl. mlýn prodal Aloisi Vodičkovi (*1.11.1866) a jeho manž. Olze roz. Nevolové, dcerou mlynáře Nevoly z Nových Mlýnů u Chrudimi, u něhož se Vodička vyučil mlynářem.,

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1930 Alois Vodička

1935 Alois Vodička pronajal mlýn s pilou Janu Langovi za čtvrtletní nájemné 3 000 Kč, vyplácené dopředu, a přestěhoval se do sousedního čp. 299.

30. března 1936 kol. 1 hod. 30 minut vypukl ve mlýně požár, oheň byl spozorován pozdě, kdy již hořelo I. poschodí a půda. Dřevěné stropy prohořely a veškeré nespalné strojní zařízení padalo na betonovou podlahu v přízemí. Poškozena všechna okna a dveře a na střeše zůstal plech, co byl přes šindelovou krytinu. Shořela 3 vodní kola a pila. Janu Langovi shořelo nebo bylo zničeno 10 q žita, 13 q žitné mouky, 6,36 q otrub a další obilí zákazníků. Příčina požáru nebyla zjištěna. Aloisi Vodičkovi vznikla škoda na mlýně a zařízení za 200 000 Kč, Janu Langovi na osobním majetku za 13 842 Kč. Oba byli pojištěni, za peníze z pojistky byl znovu postaven a zařízen. Koncem roku 1937 obnoven provoz.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1940 převzal syn Alois Vodička ml. (25.2.1915-17.9.1978), oženil se s Miladou Čížkovou (*2.12.1919), dcerou jircháře z Měřína

1950 mlýn znárodněn a začleněn do n.p. Středomoravské mlýny Brno

po znárodnění vedl tovaryš Zachoval z Vídně a po něm Bradáč z Pavlínova

1950-1952 Alois Vodička zasatával funkci předsedy ONV ve Velkém Meziříčí

1956 zdědil nezl. vnuk Alois Vodička

1962 přebírá n.p. Jihomoravské mlýny

1975 ukončen provoz

17.9.1978 zemřel Alois Vodička

1991 restituován zákonným dědicům

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Vodička
  • Buchta
  • Nejezchleb
  • Šimkovský
  • Hamža
  • Klouda
  • Schilbach
  • Rumler
  • Lang

Historie mlýna také obsahuje:

1550 Jaroš

1585 Štěpán Buchta

-1626 Petr Buchta

1626-1657 Vít Nejezchleb

1657-1690 Šimon Buchta

1690- Augustin Šimkovský

-1841 Šimkovský

1841- Alois Hamža

1881-1888 Josef Klouda

1888-1894 Gustav Schilbach

1894-1896 Karel Rumler

1896-1939 - Alois Vodička (RR)

1935- Jan Lang (nájemce)

1940-1956 Alois Vodička ml.

1956-1962 Alois Vodička nejml.

1950-1962 Středomoravské mlýny n.p. Brno

1962-1975 n.p. Jihomoravské mlýny

 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        zděná
        vícepodlažní
        Budoav zděná dvouposchoďová, obdélníkového půdorysu, na západnín starně mlýnice, východní část byla obytná. Na jv straně hospodářské budovy, na západní starně dřevěná satvba pily. Vše v chatrném stavu.
        • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
        • dveře
        • okno
        • vyskladňovací otvor
        • komín
        • prostup pro hřídel vodního kola
          • existující torzo uměleckého složení
          • zcela bez technologie aj.
          1995 (zařízení instalované po požáru 1936):
          1 loupačka od fy. Kašpar
          2 stolice žitné od fy Jeřábek, Velké Meziříčí
          1 pšeničná stolice od fy Prokop, Pardubice
          rovinné vysévače
          šrotovník
          Žádná položka není vyplněna
          1891:
          české a francouzské složení
          špičák
          1936 před požárem:
          3 mlecí stolice, loupačka a šrotovník
          Zaniklý
          • pila
          • pekárna
          • stoupa
          • krupník
          1891: 1 krupník se 4 stoupami a 1 pila jednuška
          Pila byla umístěna v budově na západní straně mlýna. Budova pily v současné době slouží jako skladiště. Nicméně se v ní stále nachází rám pily.
          Pekárna zřízena 1912 přestavbou kotelny parního stroje.
          • jez
          • rybník
          • lednice
          Jez zbudován ze dřeva a z kamene, šíře prahu 5,32 m, výše 1,84 m.
          Udržování náhonu a dřevěného můstku náleží majitelům mlýna.
          1950 splav a vodní strouha zrušeny
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis1891: 4 koreční kola, 3 x prům 3,47 m, šíře 1 m, 4. kolo (pro pilu) šíře 0,75 m
          1930: 3 kola na svrchní vodu, hltnost 0,4 m3/s, spád 3,6 m, výkon 14 HP
          před 1950: 2 kola (pro mlýn a pro pilu)
          1950 kola zrušena
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis1891: 4 koreční kola, 3 x prům 3,47 m, šíře 1 m, 4. kolo (pro pilu) šíře 0,75 m
          1930: 3 kola na svrchní vodu, hltnost 0,4 m3/s, spád 3,6 m, výkon 14 HP
          před 1950: 2 kola (pro mlýn a pro pilu)
          1950 kola zrušena
          Typelektrický motor
          StavNezjištěn
          Popispo r. 1950 na elektrický pohon
          Typelektrický motor
          StavNezjištěn
          Popispo r. 1950 na elektrický pohon
          Typparní stroj, lokomobila
          StavZaniklý
          PopisParní stroj zrušen před rokem 1912, kotelna přestavěna na pekárnu.
          Historické technologické prvky
          AutorVladimír Makovský
          NázevMlýny a mlynáři na Velkomeziříčsku V.
          Rok vydání2006
          Místo vydáníVelké Meziříčí
          Další upřesněnís. 79-97
          AutorVladimír Makovský
          NázevMlýny a mlynáři na Velkomeziříčsku V.
          Rok vydání2006
          Místo vydáníVelké Meziříčí
          Další upřesněnís. 79-97
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 14 (Jihlava), s. 34

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

          Ostatní

          Vytvořeno

          6.4.2014 21:49 uživatelem Pavla

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 30.4.2014 21:10
          Radomír Roup 26.6.2018 18:21
          doxa (Jan Škoda) 1.3.2021 17:11