Melou na jednom mlýně.
(německé rčení)

Příkopský, Zelenkův, Ciprýnův mlýn

Příkopský, Zelenkův, Ciprýnův mlýn
222
Třeboň
379 01
Jindřichův Hradec
Třeboň
49° 0' 7.3'', 14° 46' 24.8''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Založen 1633 jako vrchnostenský; postaven vedle alespoň zčásti zachované věže jinak zaniklého vnějšího předsunutého opevnění města. Situován v ohybu Zlaté stoky, v cípu mezi ní a jižní částí hradebního příkopu (odtud jméno) vnitřního předsunutého opevnění. Měl 4 kola s vantroky, 4 mlýnská složení, 3 stoupy a 1 olejový lis, od r. 1747 i vodní stroj na čerpání vody do pivovaru a zámku. 1904 Otakarem Zelenkou přestavěn na válcový, 1931 vodní turbína. Provoz ukončen v 50. letech, budova přestavěna na bytové jednotky. Dnes součást areálu pivovaru Regent.
Od r. 1958 památkově chráněn.
Na okraji města pod hradbami
Zlatá stoka
41007/3-2336
nepřístupný

Obecná historie:

Příkopský mlýn (dále jen PM) byl založen r. 1633 hejtmanem třeboňského panství Janem z Eckersdorfu jako mlýn panský, vrchnostenský. Hlavním důvodem stavby byl úbytek mlýnské kapacity po zániku panského mlýna v jedné z věží hlavního (vnitřního) předsunutého opevnění města, a zejména po navrácení Opatovického mlýna, do té doby využívaného pro potřebu panství, obnovenému třeboňskému klášteru.

Podle existujících vyobrazení byl mlýn postaven vedle alespoň zčásti zachované věže vnějšího předsunutého opevnění města (jinak už zcela zaniklého, především v souvislosti se stavbou rybníka Svět a také pro svou už zaniklou obrannou funkci) z 20. let 16. století; je pravděpodobné, že se tento objekt nějakým způsobem využíval i pro potřeby mlýna (např. v roce 1805 tam byly umístěny stáje).

Situovám byl v ohybu Zlaté stoky, v cípu mezi Zlatou stokou a jižní částí hradebního příkopu - odtud i jméno Příkopský (Příkoper Mühle, Podpříkopský, Grabenmühle, Stadtgrabnermühle; hned po dokončení i jako "Neumühle", s odkazem na vlastníka i "Herschaft Mühl"). 

Mlýn měl 4 kola s vantroky, 4 mlýnská složení, 3 stoupy a 1 olejový lis.

V r. 1747 zřídila vrchnost kvůli úspoře rour, které by byly nutné k vybudování vlastního vodovodu, na vlastní náklady u PM vodní stroj (Wassermaschine) k zásobování vodou knížecího pivovaru a zámku. Ponechala si však právo nadále používat městský vodovod (jako tomu bylo dříve) v případě, že toto vodní kolo by bylo zničeno, zpustlé nebo mimo provoz. 

Prvními známými mlynáři zde byli kolem r. 1638 Kryštof s ženou Margaritou a kolem r. 1663 Jiřík Ryneš s ženou Salomenou. 1759 získává PM do emfyteutického nájmu Paul Jan Wolf. Později zde mlynařili především rody Veselých a Fiedlerů. Posledními majiteli byli Otokar Zelenka a Stanislav Ciprýn.

Ve starém (cca 80. léta 19. st.) zápisu do Vodní knihy je Fiedlerův mlýn uveden jako se 4 českými složeními a 1 tříjamkovou stoupou na kroupy. V náhonu pak 4 vodní kola o průměru 2,8 m a šíři 62 cm. Kromě toho 1 hnací kolo pro vodovod

Otakar Zelenka koupil mlýn 1903 a 1904 ho přestavěl na moderní válcový, s čímž souvisela i vnější přestavba budovy – navýšení o jedno patro – a výrazná změna vnitřní dispozice. 1904 získává také povolení na místě stájí a kůlny zřídit „strojírnu ku umístění přepravní lokomobily". Plány z r. 1908 na zřízení elektrárny zůstaly nerealizovány. 1909 zřízena u PM pekárna, nebyla však patrně nikdy uvedena do provozu.

V r. 1931 byla vodní kola nahrazena turbínou v nově vybudované tzv. kašně. 1931 je také povolena výstavba pily - nenalezen však doklad o realizaci tohoto záměru.

Od r. 1940 byl nájemcem a později majitelem mlýna Stanislav Ciprýn. Ten také – kromě nového vybavení mlýna (Továrna mlýnských strojů Pardubice) a nové turbíny (Union České Budějovice) – zřídil v rohu dvora mlýna skautskou klubovnu. Zřízené dynamo na výrobu elektřiny stačilo pokrýt potřebu mlýna a dodávalo elektřinu i do pivovaru.

1950 je uváděna kapacita mlýna 66 q. Ciprýnův mlýn byl v provozu až do poloviny 50. let. Po znárodnění byl objekt majetkem Jihočeských mlýnů. Mlynářova rodina se musela vystěhovat a odvézt všechny osobní věci. 1964 (již v majetku Velkovýkrmen Státního statku Třeboň) byl PM přestavěn na bytové jednotky. V současnosti je v soukromém vlastnictví (součást areálu pivovaru Regent).

Od r. 1958 je objekt památkově chráněn. 

 

 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1633 mlýn zřízen

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1903 kupuje mlýn Otokora Zelenka a přestavuje na válcový

V letech 1903 až cca 1940 byl majitelem mlýna Otakar Zelenka.

Hospodářský typ mlýna
Obchodní

Asi v r. 1940 kupuje mlýn Stanislav Ciprýn.

Hospodářský typ mlýna
Obchodní

V 50. letech je mlynář i s rodinou vystěhován a mlýn připadl státu. V r. 1964 byl celý objekt přestavěn na bytové jednotky pro Státní statek.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Ryneš
  • Wolf
  • Veselý
  • Fiedler
  • Zelenka

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • podpis mlynáře
  • výuční list
  • živnostenský list
zcela přestavěn - s historickými hodnotami
10 2017
    vrchnostenský
    mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      zděná
      vícepodlažní
      Budova mlýna bývala průchozí, takže přístup byl jak po můstku přes Zlatou stoku, tak od města, resp. od hráze rybníka Svět v linii někdejšího hradebního příkopu přes dvůr mlýna. Na konci této cesty stála brána do dvora mlýna pro povozy; vpravo pak menší dřevěná branka pro pěší. V severní části dvora navazovala na budovu mlýna šalanda přimykající se až k severo-západní stěně dvora. V této části šalandy byla také chodba se schody do 1. patra, kde byla kancelář mlynáře.

      V (průchozí) hlavní budově mlýna se obě části (severní, výrobní, a jižní, v přízemí obytná) dispozičně lišily.

      Jižní část byla třípodlažní, severní čtyřpodlažní. Tato diference se srovnala v úrovni 2. podlaží jižní části (dále „2. patro“): severní část měla 1. podlaží jako snížené přízemí („podzemí“), sahající stropem do poloviny první řady oken nad Zlatou stokou, a 2. podlaží („přízemí“) sahající stropem do úrovně stropu 1. podlaží (přízemí) jižní části; jižní část měla sice své 1. podlaží („přízemí“) výš než první podlaží části severní, ale strop až k úrovni stropu 2. podlaží části severní.
      Tato diference byla zřejmá v průchozí chodbě mlýna: zde se do obytné části vcházelo po asi 6 schůdcích nahoru k dvojitým dveřím (vnější plechové měly chránit byt proti moučnému prachu, vnitřní byly běžné dřevěné), zatímco výrobní část byla pod úrovní této chodby, přístupná přes dva široké/dlouhé (po celé této stěně) schody dolů.
      V 1., přízemním podlaží v partii ke Zlaté stoce na garáž navazovala prádelna (s jedním oknem), přístupná jen dveřmi z garáže. Následoval obývací pokoj (s dvěma okny) a pokojík syna mlynáře (s jedním oknem, nejblíže stavidlům). V partii do dvora sousedila s pokojíkem syna a částí obývacího pokoje ložnice (dvě okna), v rohu s trezorem, následovala klenutá kuchyně (jedno okno); s prádelnou pak sousedila koupelna a WC, chodba od vstupu před garáží a z chodby přístupný (po několika schůdcích dolů) sklep (okénko na dvůr).
      V místnosti v 2. patře bylo hned za vstupními dveřmi (jež byly ve stěně nad chodbou mlýna) vpravo uloženo nářadí a další prostor u stěny situované do dvora mlýna (a to až ke schodišti do podkroví) byl využit jako dílna. Větší část místnosti podél stěny nad Zlatou stokou byla skladištěm mouky v pytlích a ve své nejjižnější části pak skladem prken, pytlů apod.
      V 3. patře (podkroví) byl menší sklad.
      Severní, pouze výrobní část budovy měla tuto dispozici:
      1. podlaží (s podlahou pod úrovní okolního terénu) bylo možné dobře přehlédnout z průchozí chodby mlýna. Zde také de facto celý „výrobní proces“ začínal: při vstupu (přes 1 schod) do chodby ze dvora mlýna byly vpravo hned za schody ke vstupu do obytné části dvě velké osazené/vybetonované násypky, od kterých vzhůru podél stěny obytné části mlýna vedly výtahy na zrno (korečkové elevátory). Za těmito násypkami v levé části chodby (před schodem vedoucím na lávku přes náhon) byla váha a registrační stůl. Celá tato levá část chodby neměla pevnou stěnu, pouze v části již za dvěma schody dolů dřevěné zábradlí, takže bylo dobře vidět do pracovní dolní části/místnosti.
      V této místnosti prvního „podzemního“ podlaží v její ohrazené části začínaly/končily kapsové výtahy (korečkové elevátory) na zrno a mouku, probíhající v dřevěných „rourách“ s půdorysem čtverce (a také nosné sloupy podlahy dalšího patra). Tyto výtahy vedly až k půdě; z kapsiček se obilí/mouka cestou mezi přízemím a podkrovím vyklápělo/a na ta patra, kde bylo/a třeba. Za touto ohrazenou částí paralelně se Zlatou stokou (resp. s přístřeškem turbíny) probíhaly transmise (spojené hlavním, 30 cm širokým řemenem s turbínou). V severo-západním rohu tohoto podlaží (opět již za ohrazením) pak bylo dynamo. Kolem dynama vedla přístupová chodbička do šalandy. V nejsevernější partii západní stěny (z průchozí chodby mlýna viděno tedy vpravo vzadu) byl zároveň chodbičkou přístup do prostoru turbíny.
      Do 2. podlaží vedly schody z chodby mlýna hned za vstupem ze dvora. Ani místnost tohoto podlaží neměla v části paralelní s chodbou mlýna pevnou stěnu (pouze dřevěné zábradlí), takže byla částečně osvětlovaná z této chodby. V místnosti byly podél stěny paralelní se Zlatou stokou umístěny (postupně od zábradlí) loupačka (odstraňovala špičky zrn), šroťák a 3 mlecí stolice s náhony. Prostředkem místnosti probíhaly korečkové elevátory. Za stěnou, která je oddělovala, pak v části místnosti paralelní se dvorem mlýna (postupně od zábradlí, resp. schodiště): dřevěné díže, do nichž se při vážení do pytlů zrno odhazovalo nebo z nich přibíralo, váha, stolek (pro registraci a vybrané peníze), šoupačka (po ní se spouštěly naplněné a odvážené pytle dolů na dvůr), pytlovače/pytlovací lávka. V samém rohu místnosti pak byl vstup do chodby ke kanceláři mlynáře nad šalandou (pod touto chodbou bylo dynamo) a schody do 3. podlaží („2. patra“).
      V 3. podlaží („2. patře“) zabíraly největší část čelní stěny (proti schodům z nižšího podlaží), tedy stěny paralelní se Zlatou stoku, hlavní násypky, s dřevěným ohrazením až ke stropu; v ohrazení byla zašupovací okénka pro obsluhu. Před těmito hlavními násypkami byly pytlovače na „poloprodukt“, ukládaný pak ve vedlejší místnosti skladu; některá mouka se však odtud už transportovala o podlaží níž k distribuci. Vedle těchto hlavních násypek i vedle pytlovačů byla uvnitř rozdělená násypka, v níž se mouka míchala. V stěně nad chodbou mlýna byl vchod do skladu (nad obytnou částí). A ještě hned vedle schodiště z nižšího podlaží byly dveře do skladu rezervních věcí, umístěného nad kanceláří mlynáře.
      Ve 4. podlaží („3. patře“, podkroví) byl hned proti schodům, které v západním rohu místnosti pokračovaly z nižšího podlaží, umístěn stroj na prvotní třídění mouky a vedle něho pak dva rovinné vysévače, tzv. plansichtry neboli planťáky, v nichž se třídila mouka. Zbývající prostor místnosti (směrem k stěně nad chodbou mlýna) pak byl určen na uložení obilí.




      \n

      1904  - mlýn přestavěn na moderní válcový


      1931  - vodní kola nahrazena turbínou v nově vybudované tzv. kašně.


      1940 - nové vybavení mlýna a nová turbína

      • zdobený zděný štít
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • okno
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • krov
      • existující torzo uměleckého složení
      v kašně zachovaná turbína z Union České Budějovice
      VýrobceUnion a. s., České Budějovice
      Popisv kašně zachovaná turbína z Union České Budějovice - ale zatím v provozu neschopném stavu (rozebraná, zanesená)
      VýrobceUnion a. s., České Budějovice
      Popisv kašně zachovaná turbína z Union České Budějovice - ale zatím v provozu neschopném stavu (rozebraná, zanesená)
      V mlýně bylo kompletní vybavení válcového, tzv. uměleckého mlýna, jak dokládá vložka Vodní knihy s „Návrhem na rekonstrukci mlýna pana Otakara Zelenky v Třeboni – leden 1904“. Z doby po r. 1940 nejen vzpomínky syna posledního majitele mlýna, ale i rysy vytvořené v souvislosti s návrhem na adaptaci mlýna na byty 1964 (v archivu MěÚ Třeboň)
      Zaniklý
      • pekárna
      • výroba elektrické energie
      Jedno mlýnské kolo bylo vyčleněno pro čerpání vody do zámku a pivovaru.
      • jez
      • stavidlo
      • jalový žlab
      • normální znamení
      • rybník
      • odtokový kanál
      • turbínová kašna
      • lednice
      • most, propustek
      • turbínový domek
      Zlatá stoka plnila funkci náhonu. V době starého českého složení vedly ke kolům v lednici vantroky.
      Nivelizační značka byla vysazena 1818 (v podobě měděné destičky s knížecím znakem) - jakási značka zachována jen nepatrně.
      Pokud se vody ve Zlaté stoce nedostávalo (počasí, větší odběr nebo pouštění do Opatovického rybníka u Opatovického mlýna), vypomohla voda ze Světa, odkud směl (minimálně poslední mlynář) po dohodě s rybáři vodu brát. Voda se přiváděla otevřenou stokou z nádrže vybudované pod sádeckou výpustí Světa, přičemž pod dnešní silnicí (přibližně v místě býv. Technických služeb) vedla stoka pod klenutým můstkem (nádrž i stoka jsou dodnes zachovány, byť stoka je už ve většině své délky vedena pod zemí; její vyústění do Zlaté stoky je vidět po pravé straně, jdeme-li od mlýna cestou kolem Zlaté stoky na jih).

      U mlýna je zachovalý turbínový domek s původním oknem.
      Typvodní kolo na spodní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisV roce 1930 měl mlýn 4 kola na spodní vodu, spád 4,5 m, výkon 12 HP
      Typvodní kolo na spodní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisV roce 1930 měl mlýn 4 kola na spodní vodu, spád 4,5 m, výkon 12 HP
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      VýrobceUnion a. s., České Budějovice
      Popis1. turbína - 1931
      nová turbína - 1940 (Union Č.B.)
      zachována pouze zanesená turbína v kašně
      Typparní stroj, lokomobila
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis
      Typparní stroj, lokomobila
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis
      Typdynamo
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis
      Historické technologické prvky
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam vodních děl Republiky československé
      Rok vydání1932
      Místo vydání
      Další upřesněníČeské Budějovice, str. 37
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam vodních děl Republiky československé
      Rok vydání1932
      Místo vydání
      Další upřesněníČeské Budějovice, str. 37
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorInternet
      NázevSeznam kulturních památek v Třeboni
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_kulturn%C3%ADch_pam%C3%A1tek_v_T%C5%99eboni
      Datum citace internetového zdroje11.6.2014
      AutorInternet
      NázevNemovité památky
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesněníZelenkův vodní mlýn, s omezením: bez obytné budovy čp. 1114 a hosp. objektu
      Odkazhttp://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&CiRejst=41007/3-2336
      Datum citace internetového zdroje11.6.2014
      AutorInternet
      NázevZelenkův vodní mlýn - Třeboň (vodní mlýn)
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttp://www.krasnecesko.cz/lokality/9908-zelenkuv-vodni-mlyn-trebon-vodni-mlyn.htm
      Datum citace internetového zdroje11.6.2014
      AutorInternet
      NázevTřeboň - Příkopský mlýn s baštou - Pohledy
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesněníhistorická pohlednice
      Odkazhttp://www.filatelie-stosek.cz/index.php?da=59854
      Datum citace internetového zdroje11.6.2014
      AutorRenata Nováková
      NázevPříkopský mlýn na Zlaté stoce. 4. vydání
      Rok vydání2018
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněníkniha; k dispozici v Národní knihovně v Praze a ve Státním oblastním archivu v Třeboni
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje18.3.2015

      Místo uloženíuvedeny souhrnně v publikaci Renaty Novákové "Příkopský mlýn na Zlaté stoce", 3., doplněné vydání, Praha 2014
      Název fondu
      Název archiválie
      Evidenční jednotka
      Inventární číslo, signatura
      Místo uloženíuvedeny souhrnně v publikaci Renaty Novákové "Příkopský mlýn na Zlaté stoce", 3., doplněné vydání, Praha 2014
      Název fondu
      Název archiválie
      Evidenční jednotka
      Inventární číslo, signatura

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Plány - stavební a konstrukční

      Historické fotografie a pohlednice

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - vodní dílo

      Současné fotografie - technologické vybavení

      Vytvořeno

      11.6.2014 20:56 uživatelem Helena Špůrová

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Rudolf (Rudolf Šimek) 10.9.2017 20:31
      Radomír Roup 22.6.2018 15:25
      třeboňský molinolog (TM) (Renata Nováková) 21.10.2018 12:23