Žádné mlýnské kolo neklape tak zlostně jako jazyk regensbergčanů.
(rčení z Porýní-Falce)

Borkovna, Kostečkův mlýn

Borkovna, Kostečkův mlýn
245
U sv. Víta
Třeboň
379 01
Jindřichův Hradec
Třeboň
49° 1' 9.5'', 14° 46' 52.2''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Dlouhá budova přestavěného mlýna stojí na hrázi Stupského rybníka. Mlýn je přestavěn na penzion.
Samota
Mlýnská stoka
veřejně přístupný

Obecná historie:

doplnění TM:

Borkovna (v poslední době mlýnského provozu znamá také jako Raifův nebo Kostečkův mlýn) byla jednou ze staveb, jejichž vybudování umožnilo přivedení vody do této oblasti tzv. Mlýnskou stokou. Mlýnská stoka byla odbočka ze Zlaté stoky u místa zvaného Hrdlo; vybudována byla v 1. pol. 16. st., přibližně v l. 1519–1554). (Podle až dodatečné informace stavbyvedoucího byly při přestavbě v 90. letech 20. st. pod budovou objeveny zkamenělé dubové trámy, což by mohlo posunout vznik první stavby zde do doby pravě pol. 16. st.)

Jméno odráží skutečnost, že předchůdkyní pozdějšího mlýna (se stoupou) byla stoupa na drcení kůry stromů (borek, borka) pro výrobu třísla, nezbytného pro koželuhy. Odtud také jméno blízkého rybníka: Stupský. Podle starých matrik zde např. r. 1691 působil Jakub Podruh s ženou Marjanou („ze stup u mlejna obecního“), v r. 1706 je uváděn Bartoloměj Koranda s ženou Kateřinou („ze stúp“).

Tato obecní tříslová stoupa byla r. 1710 prodána do dědičného nájmu třeboňskému koželuhovi Antonínu Reiterovi s povolením zbudovat zde i mlýn. Postupně se stavba rozrůstala, takže v r. 1871 je už uváděna s popisem: hlavní stavení Borkovny (o výměře 80 čtverečních sáhů /cca 288 m2/) a „další prodloužení téhož stavení, které se na dvakrát stalo“ /302 m2 a 76 m2/, dvě kolny, zahrada k Borkovně patřící. 

V r. 1881 je mlýn popisován takto: s dvěma obyčejnými českými složeními, z nichž každé je hnáno kolem na vrchní vodu.

V průběhu 2. pol. 19. st. bylo postupně rozšiřováno mletí na úkor tříselné stoupy, a postupně, především ke konci 19. st., byl mlýn alespoň částečně modernizován, především za Jana Raifa (výtahy na zrno, stroj na čištění obilí, hranolový vysévač mouky, transmise s převodním řemenem). 

Majiteli byli postupně Čeněk Knapp, Václav Hejda, Vojtěch a Terezie Košákovi, Emanuel a Juliana Honsovi, František a Marie Filišteinovi, Jan a Anna Raifovi, od r. 1934 pak František a Anna Kostečkovi.

V r. 1941 byl mlýn úředně zastaven, v r. 1945 podává Fr. Kostečka žádost o zrušení uzavíracího dekretu a 1948 o povolení renovace. V lednu 1949 vyživovací komise při ONV Třeboň žádá zavření mlýna pro politické postoje Kostečky a zanedbaný stav mlýna: „pro naprosto záporný poměr pana Kostečky k lidově demokratickému zřízení a proto, že budova a zařízení mlýna jest ve zchátralém stavu, takže prakticky nemůže býti mlýn uveden do provozu.

V r. 1985 prodává dcera pana Kostečky mlýn manželům Ondřichovým (kteří realizovali některé stavební úpravy), r. 1998 objekt (již se zcela zničením vybavením mlýnice) kupují manželé Venerovi. Dnes je využíván jako Penzion U sv. Víta. 

 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

(Podle až dodatečné informace stavbyvedoucího byly při přestavbě v 90. letech 20. st. pod budovou objeveny zkamenělé dubové trámy, což by mohlo posunout vznik první stavby zde do doby pravě pol. 16. st.)

Původní obecní tříslová stoupa (nejzazší možná doba vzniku:pol. 16. st.) byla r. 1710 prodána do dědičného nájmu třeboňskému koželuhovi Antonínu Reiterovi s povolením zbudovat zde i mlýn.

V r. 1881 je mlýn popisován takto: s dvěma obyčejnými českými složeními, z nichž každé je hnáno kolem na vrchní vodu.

V průběhu 2. pol. 19. st. bylo postupně rozšiřováno mletí na úkor tříselné stoupy, a postupně, především ke konci 19. st., byl mlýn alespoň částečně modernizován, především za Jana Raifa (výtahy na zrno, stroj na čištění obilí, hranolový vysévač mouky, transmise s převodním řemenem). 

V roce 1930 jako majitel mlýna uveden Václav Brůžek.

Od r. 1934 jsou majiteli mlýna František a Anna Kostečkovi.

V r. 1941 byl mlýn úředně zastavenv r. 1945 podává Fr. Kostečka žádost o zrušení uzavíracího dekretu a 1948 o povolení renovace. V lednu 1949 vyživovací komise při ONV Třeboň žádá zavření mlýna pro politické postoje Kostečky a zanedbaný stav mlýna: „pro naprosto záporný poměr pana Kostečky k lidově demokratickému zřízení a proto, že budova a zařízení mlýna jest ve zchátralém stavu, takže prakticky nemůže býti mlýn uveden do provozu.

V r. 1985 prodává dcera pana Kostečky (nefungující) mlýn manželům Ondřichovým (kteří realizovali některé stavební úpravy).

R. 1998 objekt (již se zcela zničením vybavením mlýnice) kupují manželé Venerovi. Dnes je využíván jako Penzion U sv. Víta. 

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Podruh
  • Koranda
  • Reiter
  • Knap
  • Hejda
  • Košák
  • Hons
  • Filištein
  • Raif
  • Brůžek
  • Kostečka

Historie mlýna také obsahuje:

1691 - Jakub Podruh se ženou Marjanou

1706 - Bartoloměj Koranda se ženou Kateřinou

1710 - Antonín Reiter

Čeněk Knap

Václav Hejda

Vojtěch a Terezie Košákovi

Emanuel a Juliana Honsovi

František a Marie Filišteinovi

konec 19. stol - Jan a Anna Raifovi

1930 - Václav Brůžek

1934 - František a Anna Kostečkovi.

1985 - manželé Oldřichovi

1998 - manželé Vernerovi

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    06 2014
      venkovský
      umělý kanál - stoka
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • klasicismus do roku 1850
      • 1945 – současnost
      zděná
      jednopatrový
      Poslední přestavby překryly starší dispozice mlýna. Zdivo a části mlýna mohou být postaveny před r. 1850 (zárubeň malých dveří).

      doplnění TM:
      Na zobrazení z r. 1904 je patrná i tehdejší dispozice budovy: první dveře zleva vedly z břehu (cesty) přímo do mlýnice (s malým okénkem); předsunutá šalanda ještě nebyla postavena; další dveře vedly také přímo z terénu (bez pozdější pavláčky) do síně s kuchyní; dvě dvojice oken od vstupu vpravo patří obytným místnostem.
      Původní dispozice je uvnitř budovy stále ještě patrná.
      \n

      konec 19. stol. - modernizace mlýna - výtahy na zrno, stroj na čištění obilí, hranolový vysévač mouky, transmise s převodním řemenem

      • dveře
      • komín
      • vrata, brána
      • klenba
      • krov
      • topeniště, kamna, pec
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • zcela bez technologie aj.
      Žádná položka není vyplněna
      U mýna je jeden mlecí kámen a torzo dalšího mlecího kamene
      Zaniklý
      • stoupa
      • jiné
      Dochovaný
      • hostinský provoz
      V 19. století sloužil objekt k výrobě potaši (mapa z let 1836-1852)

      doplnění TM
      továrna na potaš byla patrně mimo hlavní budovu mlýna;
      v průběhu historie mlýna dlouho s mletím fungovala nadále i stoupa na mletí borky
      • stavidlo
      • náhon
      • vantroky
      • rybník
      • lednice
      Stupským rybníkem protéká Mlýnská stoka, která dále protéká Mlýnským rybníkem a ústí do Prostřední stoky.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisV roce 1930 měl mlýn 2 kola na vrchní vodu, spád 2,3 m, výkon 5 HP.

      doplnění TM:
      V r. 1881 je mlýn popisován takto: s dvěma obyčejnými českými složeními, z nichž každé je hnáno kolem na vrchní vodu; ze Stupského rybníka se vede voda dřevěnými vantroky se stavidlem 8,15 m od přední podélné zdi mlýna. Vlevo vantrok se nachází kůlna, v které bývaly dříve stoupy na tlučení třísla, hnané pomocí řemenu vodním kolem podhorního složení. Nyní řemenem žene kolo podhorního složení: dvě stoupy se 4 vrcholky na dělání ječné krupice 1. kolo má 2,42 m v průměru a 1,05 m šíři, 2. kolo 2,37 m průměr, 1 m šíři.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisV roce 1930 měl mlýn 2 kola na vrchní vodu, spád 2,3 m, výkon 5 HP.

      doplnění TM:
      V r. 1881 je mlýn popisován takto: s dvěma obyčejnými českými složeními, z nichž každé je hnáno kolem na vrchní vodu; ze Stupského rybníka se vede voda dřevěnými vantroky se stavidlem 8,15 m od přední podélné zdi mlýna. Vlevo vantrok se nachází kůlna, v které bývaly dříve stoupy na tlučení třísla, hnané pomocí řemenu vodním kolem podhorního složení. Nyní řemenem žene kolo podhorního složení: dvě stoupy se 4 vrcholky na dělání ječné krupice 1. kolo má 2,42 m v průměru a 1,05 m šíři, 2. kolo 2,37 m průměr, 1 m šíři.
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      • pískovcový kámen | Počet:
      • AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydání
        Další upřesněníČeské Budějovice, str. 37
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydání
        Další upřesněníČeské Budějovice, str. 37
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorInternet
        Názevpenziony-třeboň.cz
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesněníPenzion Mlýn U sv. Víta
        Odkazhttp://www.penziony-trebon.cz/penzion-mlyn-u-sv-vita/
        Datum citace internetového zdroje13.6.2014
        AutorRenata Nováková
        NázevTřeboňské mlýny na Mlýnské stoce, 2., rozšířené vydání
        Rok vydání2014
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnívydala autorka vlastním nákladem; dostupné v Národní knihovně v Praze a k zakoupení v prodejně Ginkgo v Třeboni (tel.: 384722110)
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje21.3.2015

        Místo uloženíveškeré prameny a literatura uvedeny souhrnně v citované publikaci Renaty Novákové
        Název fondu
        Název archiválie
        Evidenční jednotka
        Inventární číslo, signatura
        Místo uloženíveškeré prameny a literatura uvedeny souhrnně v citované publikaci Renaty Novákové
        Název fondu
        Název archiválie
        Evidenční jednotka
        Inventární číslo, signatura

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Plány - stavební a konstrukční

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - interiér

        Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Ostatní

        Vytvořeno

        13.6.2014 12:32 uživatelem Helena Špůrová

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 21.4.2017 18:38
        třeboňský molinolog (TM) 21.3.2015 22:32