Mlýn, který neklape, pec, která nehřeje a matka,
která není ráda doma, jsou bezcenní.
(německé přísloví)

Dvorní, Přední mlýn

Dvorní, Přední mlýn
165/6
Mlýnská
České Budějovice
370 01
České Budějovice
České Budějovice 1
48° 58' 36.3'', 14° 28' 16.4''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Velmi dominantní budova mlýna z roku 1872 stojící na místě kde se nacházel mlýn již ve 14. stol.
Mlýn je chráněn jako kulturní památka.
V centru města
Malše
24111/3-5723
veřejně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn zvaný Dvorní (Hofmuel), stával na tomto místě již od konce 13. stol. - roku 1296 dán do dědičného majetku rychtáři Klaricovi.
Později se vžilo označení Přední mlýn, což pochází z polohy stavby vůči městské Mlýnské (Rybářské) bráně a druhému mlýnu zvanému Zadní. Přední mlýn byl postaven těsně za hradbami města, při parkánové linii, a byl zapojen do vnější linie městského opevnění.

1486 městu Prokop Hofleich postoupil Dvorní mlýn - město jej pak pronajímalo.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Jména jednotlivých nájemců lze díky městské evidenční knize sledovat od roku 1760. Jako první se dočteme o rodině Skopců (Skopetz), kteří provozovali mlýn, jenž měl šest složení o čtyřech stoupách. K mlýnu tenkrát patřily i přilehlé obytné stavby, vodní objekty a chlévy. V roce 1769 postoupil Ondřej Skopec mlýn Paulu Roblovi, kterého roku 1782 vystřídal kroupařský mistr Simon Haas, později rodina Hanisů a Karabáčků (Vincenc Karabáček)

Mlýn byl zobrazen také na vedutě Jana Willenberga z roku 1602 - 5 vodních kol (srv. Technické památky Českých Budějovic, s. 65-66)

Předěl v historii Předního mlýna znamenal 24. březen 1872, kdy byl objekt prodán živnostenskému společenstvu krupařů za 60 000 zlatých, kteří ještě v tomtéž roce zbořili starou budovu a zahájili mohutnou stavební činnost. (mlýn koupili krupaři a obchodníci František Francko, Karel Čertík, Hynek Kott, Josef Pillmann, Šimon Wotruba, Josef Spudt, Jan Litwan, Václav Koutek, Martin Kadlec a patrně i mlynář ze Zadního mlýna František Coufal)
Zdroj: http://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/mlynarske-remeslo-bylo-vazene-v-celem-meste-i-prilehlem-okoli-20160820.html

Dne 17. 4. 1872 byl (po necitlivém zboření rozsáhlého gotického hradebního úseku, kromě původních mlýnských objektů byla zbořena například i cenná gotická Rybářská brána) budějovickými krupaři položen základní kámen nového velkého mlýna. Stavba skončila v září 1872, na podzim bylo instalováno technické zařízení. Krupaři svůj mlýn označovali jako "První společenský umělecký mlýn". Přičemž slovo "společenský" mělo vyjadřovat společné vlastnictví objektu více osobami (společností) a označení "umělecký" vyplývalo ze skutečnosti, že do mlýna bylo instalováno nové mechanizované mlecí zařízení a využíval novou technologii mlecích válců. V Předním mlýně se zpracovávala pšenice na několik druhů mouk, krup a krupice. (+ edit PK http://www.budejckadrbna.cz/drbna/drbna-historicka/15941-drbna-historicka-u-predniho-mlyna.html)
Složení techniky bylo přibližně stejné jako u jiných velkých mlýnů té doby – v přízemí stály hnací stroje, transmisní rozvody, násypky do pater a kartáčovačka na čištění krup. Centrem provozu bylo první patro s válcovými mlecími stolicemi, loupačkou, váhou a pytlovacím zařízením. Ve druhém patře byla umístěna sila a aspirační jednotky, ještě o poschodí výše pak čističky, vysévače a reforma k oddělování krupice a otrub. Pod střechou byly transmisní pohony a strojovny výtahů.

Po požáru mlýna v roce 1884 proběhla celková rekonstrukce jeho strojního zařízení (1889), kterou provedla firma Julius Škrlandt, stroje a stavby mlýnů.

Mlýn měl již v roce 1892 vlastní zařízení k výrobě elektrické energie.

Z inzerátu vydaného roku 1902 se dozvídáme, že v této době mlýn sestával ze dvou budov – pětipatrové budovy pro pšeničné mletí a jednopatrového objektu pro žitné mletí. Popis Leopolda M. Zeithammera z roku 1904 dále uvádí, že "závod jest (...) poháněn 4 turbínami o 120 koňských silách a zařízen nejlepšími stroji, totiž 16 válcovými stolicemi, 11 francouzskými a 46 stroji pomocnými, a semele ročně 30–40 tisíc q pšenice a žita (...). Tento mlýn je elektřinou osvětlen."

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik budovy mlýna

Od 1915 majitelé bratři Zátkové.

V letech 1915-1921 byli nájemci mlýna bratři Zátkové, v letech 1921-1924 firma JUDr. Adolfa Krýsa, od roku 1924 pak Josef Havlíček.

V roce 1926 koupily mlýn Jihočeské elektrárny, ale hned v roce 1927 jej opět prodaly zpět Josefu Havlíčkovi (ovšem již bez vodního práva, mlýnu se pak říkalo Havlíčkův, poznámka 1). Josef Havlíček měl vystaven živnostenský list na živnost mlynářskou po továrnicku, obchod obilím a moukou. Zaměstnával 9 dělníků, dva učedníky a jednoho obchodního zástupce. (poznámka 2)

Vodu na Přední mlýn hnal původně dřevěný jez vedoucí přes rameno Vltavy ze Sokolského ostrova. Po regulaci Vltavy a Malše bylo v roce 1931 zařízení přestavěno na elektrický pohon.
List Republikán uveřejnil dne 25. srpna 1930: „Dnes prvně proplují vory novým řečištěm Vltavským a po prvé budou spuštěny pohyblivé válcové jezy. Přední mlýn se zařizuje v důsledku regulace Vltavy na pohon elektrický. Náhon bude panem Havlíčkem zasypán a na jeho místě zřízen sad.“  (zdroj http://www.budejckadrbna.cz/drbna/drbna-historicka/15941-drbna-historicka-u-predniho-mlyna.html)
Jihočeské elektrárny musely poté mlýn a vodní právo vykoupit vzhledem k plánované výstavbě elektrárny a Jiráskova jezu.

Přední mlýn prosperoval (až na výjimku před rokem 1939), mouku produkoval kvalitní, tak se postupně ustálil pro objekt název Havlíčkův mlýn.
Zdroj: http://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/josefa-havlicka-vyhnalo-z-predniho-mlyna-znarodneni-20120602.html

---------------
poznámka 1 - Josef Havlíček koupil Přední mlýn dne 11. listopadu 1927. Jako správce působil ve mlýně od roku 1924, přičemž zaměstnán byl ve mlýně již v době, kdy mlýn měli v nájmu bratří Zátkové (1915-1921). Jihočeské elektrárny musely vykoupit Přední mlýn a vodní právo na mlýně v roce 1926 v souvislosti s připravovanou regulací řek a stavbou Jiráskova bubnového jezu, ale mlýn provozovat nechtěly, takže jej hned prodaly. (PK - http://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/josefa-havlicka-vyhnalo-z-predniho-mlyna-znarodneni-20120602.html)

poznámka 2 - Josef Havlíček, původně zaměstnanec u banky Slavie, byl v období 1. republiky členem výboru Svazu československých obchodních mlýnů a ve městě mimo jiné členem tělovýchovné jednoty Sokol. (PK - http://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/josefa-havlicka-vyhnalo-z-predniho-mlyna-znarodneni-20120602.html)
Zdroj: http://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/josefa-havlicka-vyhnalo-z-predniho-mlyna-znarodneni-20120602.html

Po německé okupaci v roce 1945 byl Havlíčkův mlýn znárodněn na základě presidentského dekretu č. 5/1945, i když měl jen 12 pracovníků. Znárodnění bylo stvrzeno vyhláškou ministryně výživy ze dne 18. prosince 1947 č. 3268 Ú.l.

Po tzv. vítězném únoru 1948 byla na Přední mlýn uvalena národní správa rozhodnutím ministerstva výživy ze dne 18. května 1948. Další vyhláškou ministryně výživy ze dne 22. prosince 1948 č. 3380 Ú.l. byl mlýn začleněn do nového národního podniku Jihočeské mlýny. Mlynář Josef Havlíček se jistě nestačil divit, ale bylo ještě hůře. Jihočeské mlýny Josefa Havlíčka pověřily vedením Předního mlýna. To byla pravděpodobně zákulisní finta, poněvadž ještě téhož roku 1948 musel Josef Havlíček svůj zařízený mlýn opustit bez náhrady.

(doplněno PK http://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/josefa-havlicka-vyhnalo-z-predniho-mlyna-znarodneni-20120602.html)

 

Po roce 1948 bylo ve mlýně skladiště domácích potřeb - podnik Domácí potřeby České Budějovice jako vzorkovnu a sklad porcelánového zboží. Budova samotná však tímto provozem spíše trpěla a celkově chátrala.
Zdroj: http://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/josefa-havlicka-vyhnalo-z-predniho-mlyna-znarodneni-20120602.html

 

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Na to v roce 1949 Jihočeské mlýny nechaly stroje a zařízení mlýna vyvézt.

Ministerstvo výživy vyvlastňovací akci právně podchytilo výměrem ze dne 16. září 1949, ve kterém se určilo, co se Josefu Havlíčkovi znárodňuje a co se mu nechá. Výměr to detailně vyjmenovává, ale lze to říci jednoduše – nechala se mu pouze zahrada. To ještě spíše náhodou, protože výměr uváděl, že Jihočeské mlýny zahradu nepotřebují nezbytně. Kdyby ji potřebovaly, nezůstalo by Josefu Havlíčkovi nic. Ani včelín na zahradě. Ministerstvo výživy si ke všemu ještě stanovilo podmínky vynětí zahrady ze znárodnění tak, aby byly chráněny zájmy národního podniku.

Ty podmínky byly dvě. První, že Josef Havlíček do 31. října 1949 svým nákladem zajistí právo služebního volného vstupu ze zahrady na stavební parcelu mlýna za účelem udržování a oprav mlýnských objektů. Druhá mu přikazovala do téže lhůty zahradu oddělit od mlýnských objektů plotem tak, že k ní povede jediný plot dosavadními vrátky z ulice. Nebudou-li tyto podmínky v dané lhůtě splněny, učiní ministerstvo další opatření. Nehledě na to, jak Josef Havlíček tyto podmínky splnil, nemělo už ani cenu, aby na svou zahradu chodil.

Po roce 1948 bylo ve mlýně skladiště domácích potřeb - podnik Domácí potřeby České Budějovice jako vzorkovnu a sklad porcelánového zboží. Budova samotná však tímto provozem spíše trpěla a celkově chátrala.

(doplněno PK http://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/josefa-havlicka-vyhnalo-z-predniho-mlyna-znarodneni-20120602.html)

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

K rekonstrukci došlo až na začátku nového tisíciletí, kdy byl objekt podle návrhu Ing. arch. Jiřího Brůhy přebudován na hotel. Jedním z nejvýraznějších stavebních zásahů bylo zřejmě vybudování nového železobetonového skeletu zajišťujícího stabilitu budovy. V 1. NP hotelu nicméně zůstala zachována i původní dřevěná konstrukce. Objekt byl prohlášen za kulturní památku. V roce 2002 došlo ve mlýně k odhalení základového zdiva půlkruhové hradební bašty parkánové hradby. Od roku 2009 slouží budova mlýna jako hotel Budweis.

(doplněno PK I/2015, Technické památky ČB, http://www.industrialnitopografie.cz)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Skopec
  • Robl
  • Haas
  • Hanis
  • Karabáček
  • Zátka
  • Havlíček

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      městský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice bez obytné budovy
        zděná
        vícepodlažní
        \n
        • zdobený zděný štít
        • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
        • malovaná výzdoba fasád a štítů
        • kamenické prvky barokní a mladší
        • dveře
        • okno
        • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        • trámový strop
        • zcela bez technologie aj.
        Ve mlýně je nyní hotel, žádné pozůstatky technologie se nedochovaly.
        VýrobceJulius Škrlandt a spol., České Budějovice
        PopisPo požáru roku 1884 byl mlýn zařízen stroji firmy Škrlandt.
        VýrobceJulius Škrlandt a spol., České Budějovice
        PopisPo požáru roku 1884 byl mlýn zařízen stroji firmy Škrlandt.
        • jez
        • náhon
        Mlýn leží na bývalém vodním příkopu městského opevnění přebudovaném na mlýnskou stoku, na jejím vtoku do slepého ramena Malše
        StavZaniklý
        PopisV r. 1930 zde byly 2 turbíny Girard.
        1. průtok 1,143 m3/s, spád 1,53 m, výkon 17,5 HP
        2. průtok 1,345 m3/s, spád 1,53 m, výkon 20,5 HP
        StavZaniklý
        PopisV r. 1930 zde byly 2 turbíny Girard.
        1. průtok 1,143 m3/s, spád 1,53 m, výkon 17,5 HP
        2. průtok 1,345 m3/s, spád 1,53 m, výkon 20,5 HP
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorČeskobudějovický deník - Jan Schinko
        NázevHradby a věže byly trnem v oku mlynářům
        Rok vydání2008
        Místo vydáníČeské Budějovice
        Další upřesněnínovinový článek
        Odkazhttp://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/putovani_mlynska_ulice_cb20081219.html
        Datum citace internetového zdroje3.8.2014
        AutorČeskobudějovický deník - Jan Schinko
        NázevHradby a věže byly trnem v oku mlynářům
        Rok vydání2008
        Místo vydáníČeské Budějovice
        Další upřesněnínovinový článek
        Odkazhttp://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/putovani_mlynska_ulice_cb20081219.html
        Datum citace internetového zdroje3.8.2014
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMilan BINDER - Daniel KOVÁŘ
        NázevTechnické památky Českých Budějovic
        Rok vydání2013
        Místo vydáníČeské Budějovice
        Další upřesněnís. 65-66
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMilan BINDER - Jan SCHINKO
        NázevHistorie hotelu Budweis v Českých Budějovicích
        Rok vydání2010
        Místo vydáníČeské Budějovice
        Další upřesnění
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        Autor
        Název
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesněníinternetová encyklopedie ČB
        Odkazhttp://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/mlyny
        Datum citace internetového zdroje
        AutorLuděk Němec
        NázevKonverze budovy Předního mlýna na hotel Budweis v Českých Budějovicích
        Rok vydání2012
        Místo vydáníČasopis Stavebnictví VI - č. 06–07
        Další upřesněnís. 52–55
        Odkazhttp://www.casopisstavebnictvi.cz/konverze-budovy-predniho-mlyna-na-hotel-budweis-v-ceskych-budejovicich_N5093
        Datum citace internetového zdroje
        Autor
        Název
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesněníkarta mlýna v db
        Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJan Schinko
        NázevJosefa Havlíčka vyhnalo z Předního mlýna znárodnění
        Rok vydání2015
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/josefa-havlicka-vyhnalo-z-predniho-mlyna-znarodneni-20120602.html
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJAN SCHINKO
        NázevMlynářské řemeslo bylo vážené v celém městě i přilehlém okolí
        Rok vydání2016
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/mlynarske-remeslo-bylo-vazene-v-celem-meste-i-prilehlem-okoli-20160820.html
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJan Schinko
        NázevDRBNA HISTORIČKA: U Předního mlýna
        Rok vydání6/2017
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://www.budejckadrbna.cz/drbna/drbna-historicka/15941-drbna-historicka-u-predniho-mlyna.html
        Datum citace internetového zdroje
        Autor.
        Název.
        Rok vydání
        Místo vydání
        Další upřesněníodkazy na foto i video - i z historie
        Odkazhttp://www.hotelbudweis.cz/fotogalerie-a-videa
        Datum citace internetového zdroje

        Žádná položka není vyplněna

        I/2015 - doplněna historie, foto a zdroje PK

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Ostatní

        Vytvořeno

        3.8.2014 13:22 uživatelem Franklyn (Lukáš Racocha)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 4.6.2015 07:57
        Radomír Roup 4.9.2014 11:26
        pkhistory (Petr Kozel) 29.6.2017 20:36