Čím více vody, tím lépe pro mlýn.
(kurdské přísloví)

Hlívkův, Panských, Šináglův mlýn

Hlívkův, Panských, Šináglův mlýn
194
Trhové Sviny
374 01
České Budějovice
Trhové Sviny
48° 49' 58.0'', 14° 38' 46.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Jedná se o nejudržovanější mlýn ze čtyř mlýnů JZ Svinů. Dnes slouží k obytným účelům a je rekonstruovaný. Mlýnské zařízení zde není prý zachované takřka vůbec žádné. Střecha byla z velké části poničená. Dispozice mlýna je prý zachována jen na části. V mlýnici je vše již přestavěno na byt. Obvodové zdi zůstaly, ale vnitřek je jinak. Z mlýnského zařízení zbyla jen turbína.
1km od středu Trhových Svinů, před Šimečkovým mlýnem
Svinenský potok
nepřístupný

Obecná historie:

pojmenování:

Hlifko M. (mapa 1869, 1:144 000, II. voj. mapování 1836-1852), Hlifka M. (3. voj. mapování 1877-1880, mapa 1895, 1:25 000), Hlívkův mlýn/ml. (1929, tzv. Bělohlavova mapa 1:75 000, topo s 1952)

Panských, "U Panských", Liffka m. (1. voj. mapování 1764-1768)- Ferdinand Panský, Bedřich Panský

Jako Šináglův ho zmiňuje Karel Hlubuček (Historické, umělecké a přírodní památky Trhosvinenska. Trhové Sviny 1 (rukopis), Trhové Sviny 1951.).

Vývoj pojmenování byl následující: Hlívkův mlýn - Panských mlýn (Bedřich Panský) - Šináglův mlýn.

Dle otisku stabilního katastru mlýn disponoval dvěma koly, každým na jednom břehu náhonu (jižní zřejmě v dřevěné mlýnici (nejspíš pila)). Objekt tvořily tři převážně kamenné obytné objekty ve tvaru L otevřené přibližně k západu. V okolí byly také pastviny a lesíky/keře. Příjezdové cesty k mlýnu vedly 2. Jedna ze severu, která však na otisku nenadále končí, resp. zřejmě končí jako zpevněná a dále přes pole vedla jako luční pěšina stejně jako dnes k cestě směrem k Denzingerovu/Hanzlovu mlýnu. Druhá vedla od Trhových Svinů, odbočovala z hlavní cesty od Svinů, která směřovala směrem na Sv. Trojici. Po několika stovkách metrů těsně nad potokem se odpojuje od hlavní cesty menší úvozová, která se kolem dvou dřevěných staveb napojuje na hlavní příjezdovou cestu k mlýnu. K mlýnu přes potok směřoval můstek a to zřejmě kamenný. Jižně od mostu byla zřejmě louka se stromy, možná ovocnými. Náhon mlýna se napojoval těsně za Reifovým mlýnem zřejmě formou většího jezu jako dnes.

Z historie

V roce 1711 se uvádí Filip Pešek z Hlívkova mlýna (možná příbuzny odtud http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/3277-peskuv-stojdluv-mlyn ?)

kolem 1850 - František Panský, mlynář v Trhových Svinech 194

Za zmínku stojí i fakt, že okolí mlýna má něco společného se začátky kopané v Trhových Svinech, které spadají do r. 1922, kdy byl založen fotbalový klub s názvem SK Trhové Sviny. Prvé hřiště bylo právě na louce u mlýna  "u Panských"‘.

K roku 1923 se uvádí hospoda Bedřicha Panského (Mé, tvé, naše Trhové Sviny, s. 65).

1930 - čp. 194, Václav Šinákl, mlýn, 2 kola na svrchní vodu, průtok 0,12 m3/s, spád 4m, výkon 4,4 HP

František Šinágl v Seznamu vesnických boháčů z r. 1953 (viz. fotogalerie Ostatní)

Popis dnešního stavu (XII. 2012)

Jedná se zřejmě o nejudržovanější mlýn ze čtyř jižně od TS na toku Svinenského potoka. Dnes slouží k obytným účelům a je rekonstruovaný. Dle sdělení syna dnešní majitelky (přímá pravnučka Bedřicha Panského) je celá údržba budovy mimořádně náročná. Mlýnské zařízení zde není prý zachované takřka vůbec žádné (rybáři jej v šedesátých letech zničili). Střecha byla z velké části poničená. Maminka majitele spolu s jeho dědem prý zachránili mlýn "takřka za pět minut dvanáct". Jinak by dnes byl ve stejném stavu jako okolní mlýny. Dispozice mlýna je prý zachována jen na části pana Kotmela. V mlýnici je vše již přestavěno na byt. Obvodové zdi zůstaly, ale vnitřek je úplně jinak. Z mlýnského zařízení zbyla jen turbína.
Na celý areál je zajímavý průhled skrze stromy ze silnice vedoucí nad chatami, což je ovšem podmíněno neolistěnými stromy. Začneme popisem náhonu, který začíná těsně u Reifova/Šimečkova mlýna poměrně mohutným jezem. Vedle mostku doporučujeme zhlédnout historický kilometrovník s číslovkou 14. Pokud budete postupovat podél náhonu, chovejte se ohleduplně. Zdejší území je velice mokré, takže pozor. Náhon protéká mostkem s kameninovou trubkou, poté hned následuje kamenný mostek z překladu a hned se ostře stáčí souběžně s proudem potoka (v skoro 90 stupňovém lomu). Po chvíli objevíme betonovou stěnu bývalé srážky, která ale dodnes funguje a odvádí přebytečnou vodu. Náhod voda opouští skrze proraženou kamenno betonovou zeď  (bývalá srážka ?). Dále tedy již koryto náhonu pokračuje suché. Objevíme velmi zajímavý kamenný mostek z překladu s vytesanými zářezy po jedné straně (proti uklouznutí ?). To jsme již téměř na dohled od mlýna. Náhon se zde pravděpodobně rozšiřoval jako u Reifova mlýna a tvořil zde malou retenční nádrž. Vlevo po proudu vidíme solidní hráz, která směřuje přímo k mlýnské budově. Zdálky můžeme vidět betonová vantroka (přímo před nimi je postaven bazén). Při pohledu na celý areál mlýna ze svahu nad ním je hezky vidět celý půdorys. Štít hlavní budovy také jasně prozrazuje klasicistní inspirace a je velmi pěkně rekonstruován. Z čelní strany také vidíme dispozici příjezdové cesty s můstkem přes potok a hlavní bránou.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

V roce 1711 se uvádí Filip Pešek z Hlívkova mlýna (možná příbuzny odtud http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/3277-peskuv-stojdluv-mlyn ?)

Dle otisku stabilního katastru mlýn disponoval dvěma koly, každým na jednom břehu náhonu (jižní zřejmě v dřevěné mlýnici (nejspíš pila)). Objekt tvořily tři převážně kamenné obytné objekty ve tvaru L otevřené přibližně k západu. V okolí byly také pastviny a lesíky/keře. Příjezdové cesty k mlýnu vedly 2. Jedna ze severu, která však na otisku nenadále končí, resp. zřejmě končí jako zpevněná a dále přes pole vedla jako luční pěšina stejně jako dnes k cestě směrem k Denzingerovu/Hanzlovu mlýnu. Druhá vedla od Trhových Svinů, odbočovala z hlavní cesty od Svinů, která směřovala směrem na Sv. Trojici. Po několika stovkách metrů těsně nad potokem se odpojuje od hlavní cesty menší úvozová, která se kolem dvou dřevěných staveb napojuje na hlavní příjezdovou cestu k mlýnu. K mlýnu přes potok směřoval můstek a to zřejmě kamenný. Jižně od mostu byla zřejmě louka se stromy, možná ovocnými. Náhon mlýna se napojoval těsně za Reifovým mlýnem zřejmě formou většího jezu jako dnes.

kolem 1850 - František Panský, mlynář v Trhových Svinech 194

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Za zmínku stojí i fakt, že okolí mlýna má něco společného se začátky kopané v Trhových Svinech, které spadají do r. 1922, kdy byl založen fotbalový klub s názvem SK Trhové Sviny. Prvé hřiště bylo právě na louce u mlýna  "u Panských"‘.

K roku 1923 se uvádí hospoda Bedřicha Panského (Mé, tvé, naše Trhové Sviny, s. 65).

František Šinágl v Seznamu vesnických boháčů z r. 1953 (viz. fotogalerie Ostatní)

Popis dnešního stavu(XII. 2012)

Jedná se zřejmě o nejudržovanější mlýn ze čtyř jižně od TS na toku Svinenského potoka. Dnes slouží k obytným účelům a je rekonstruovaný. Dle sdělení syna dnešní majitelky (přímá pravnučka Bedřicha Panského) je celá údržba budovy mimořádně náročná. Mlýnské zařízení zde není prý zachované takřka vůbec žádné (rybáři jej v šedesátých letech zničili). Střecha byla z velké části poničená. Maminka majitele spolu s jeho dědem prý zachránili mlýn "takřka za pět minut dvanáct". Jinak by dnes byl ve stejném stavu jako okolní mlýny. Dispozice mlýna je prý zachována jen na části pana Kotmela. V mlýnici je vše již přestavěno na byt. Obvodové zdi zůstaly, ale vnitřek je úplně jinak. Z mlýnského zařízení zbyla jen turbína.
Na celý areál je zajímavý průhled skrze stromy ze silnice vedoucí nad chatami, což je ovšem podmíněno neolistěnými stromy. Začneme popisem náhonu, který začíná těsně u Reifova/Šimečkova mlýna poměrně mohutným jezem. Vedle mostku doporučujeme zhlédnout historický kilometrovník s číslovkou 14. Pokud budete postupovat podél náhonu, chovejte se ohleduplně. Zdejší území je velice mokré, takže pozor. Náhon protéká mostkem s kameninovou trubkou, poté hned následuje kamenný mostek z překladu a hned se ostře stáčí souběžně s proudem potoka (v skoro 90 stupňovém lomu). Po chvíli objevíme betonovou stěnu bývalé srážky, která ale dodnes funguje a odvádí přebytečnou vodu. Náhod voda opouští skrze proraženou kamenno betonovou zeď  (bývalá srážka ?). Dále tedy již koryto náhonu pokračuje suché. Objevíme velmi zajímavý kamenný mostek z překladu s vytesanými zářezy po jedné straně (proti uklouznutí ?). To jsme již téměř na dohled od mlýna. Náhon se zde pravděpodobně rozšiřoval jako u Reifova mlýna a tvořil zde malou retenční nádrž. Vlevo po proudu vidíme solidní hráz, která směřuje přímo k mlýnské budově. Zdálky můžeme vidět betonová vantroka (přímo před nimi je postaven bazén). Při pohledu na celý areál mlýna ze svahu nad ním je hezky vidět celý půdorys. Štít hlavní budovy také jasně prozrazuje klasicistní inspirace a je velmi pěkně rekonstruován. Z čelní strany také vidíme dispozici příjezdové cesty s můstkem přes potok a hlavní bránou.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Hlívek
  • Panský
  • Šinákl
  • Pešek

Historie mlýna také obsahuje:

pojmenování:

1711 Filip Pešek z Hlívkova mlýna ?

Hlifko M. (mapa 1869, 1:144 000, II. voj. mapování 1836-1852), Hlifka M. (3. voj. mapování 1877-1880, mapa 1895, 1:25 000), Hlívkův mlýn/ml. (1929, tzv. Bělohlavova mapa 1:75 000, topo s 1952)

Panských, "U Panských", Liffka m. (1. voj. mapování 1764-1768)- Ferdinand Panský, Bedřich Panský, František Panský

Jako Šináglův ho zmiňuje Karel Hlubuček (Historické, umělecké a přírodní památky Trhosvinenska. Trhové Sviny 1 (rukopis), Trhové Sviny 1951.).

Vývoj pojmenování byl následující: Hlívkův mlýn - Panských mlýn (Bedřich Panský) - Šináglův mlýn.

1939 - Václav Šinágl (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • klasicismus do roku 1850
      zděná
      jednopatrový
      Dle otisku stabilního katastru mlýn disponoval dvěma koly, každým na jednom břehu náhonu (jižní zřejmě v dřevěné mlýnici). Objekt tvořily tři převážně kamenné obytné objekty ve tvaru L otevřené přibližně k západu. Štít hlavní budovy také jasně prozrazuje klasicistní inspirace.
      • zdobený zděný štít
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • dveře
      • okno
        • existující torzo uměleckého složení
        Jedná se o torzo v podobě kapsového výtahu a spirokapu - stav v roce 2007. (RUr)
        Žádná položka není vyplněna
        Zaniklý
        • výroba elektrické energie
        • jez
        • náhon
        • vantroky
        • jalový žlab
        • akumulační nádržka
        • turbínová kašna
        • most, propustek
        Náhon protéká mostkem s kameninovou trubkou, poté hned následuje kamenný mostek z překladu a hned se ostře stáčí souběžně s proudem potoka (v skoro 90 stupňovém lomu). Po chvíli objevíme betonovou stěnu bývalé srážky, která ale dodnes funguje a odvádí přebytečnou vodu. Náhod voda opouští skrze proraženou kamenno betonovou zeď (bývalá srážka ?). Dále tedy již koryto náhonu pokračuje suché. Objevíme velmi zajímavý kamenný mostek z překladu s vytesanými zářezy po jedné straně (proti uklouznutí ?). To jsme již téměř na dohled od mlýna. Náhon se zde pravděpodobně rozšiřoval jako u Reifova mlýna a tvořil zde malou retenční nádrž. Vlevo po proudu vidíme solidní hráz, která směřuje přímo k mlýnské budově. Zdálky můžeme vidět betonová vantroka (přímo před nimi je postaven bazén)
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisPodle hist. map. zřejmě dvě kola, každé na jednom břehu náhonu (jižní zřejmě v dřevěné mlýnici).

        1930 - 2 kola na svrchní vodu, průtok 0,12 m3/s, spád 4m, výkon 4,4 HP

        Z mlýnského zařízení dodnes zbyla jen turbína (nevíme jaká), zřejmě modernizováno v 30.-40. letech.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisPodle hist. map. zřejmě dvě kola, každé na jednom břehu náhonu (jižní zřejmě v dřevěné mlýnici).

        1930 - 2 kola na svrchní vodu, průtok 0,12 m3/s, spád 4m, výkon 4,4 HP

        Z mlýnského zařízení dodnes zbyla jen turbína (nevíme jaká), zřejmě modernizováno v 30.-40. letech.
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        • umělý kámen | Počet:
          • spirokap
          • kapsový výtah | Počet:
          • AutorČajan - Stráský
            NázevSvinenský poutník I
            Rok vydání2009
            Místo vydání
            Další upřesněníTrhovosvinenské listy 1/2009
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorČajan - Stráský
            NázevSvinenský poutník I
            Rok vydání2009
            Místo vydání
            Další upřesněníTrhovosvinenské listy 1/2009
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorHlubuček Karel
            NázevHistorické, umělecké a přírodní památky Trhosvinenska. Trhové Sviny 1
            Rok vydání1951
            Místo vydáníTrhové Sviny
            Další upřesněnírukopis - strojopis
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            Autor
            NázevChytilův adresář
            Rok vydání1915
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            Autor
            NázevHistorie kopané v Trhových Svinech
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesněníweb
            Odkazhttp://www.millousm.estranky.cz/clanky/historie-klubu/
            Datum citace internetového zdroje
            AutorTrhové Sviny 500 let městem
            Název
            Rok vydání1938
            Místo vydáníTrhové Sviny
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorJosef John
            NázevMé, tvé, naše Trhové Sviny
            Rok vydání1974
            Místo vydáníTrhové Sviny
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorVáclava Kodadová
            NázevKOLEKTIVIZACE A ZAKLÁDÁNÍ JEDNOTNÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH DRUŽSTEV V OKRESE TRHOVÉ SVINY, 1949 - 1959
            Rok vydání2009
            Místo vydáníČeské Budějovice
            Další upřesněnídiplomová práce
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            klasicky použity dobové mapy
            http://archivnimapy.cuzk.cz
            http://archiv.cbvk.cz/historicke_mapy/

            článek PKMODELY
            http://www.pkmodely.estranky.cz/clanky/trhovosvinensko--i-vojenska-historie---/vodni-stavby-na-trhovosvinensku-v.---ctverice-mlynu-na-svinenskem-potoce.html

            doplnění http://www.pkmodely.estranky.cz/clanky/trhovosvinensko--i-vojenska-historie---/vodni-stavby-na-trhovosvinensku-ix.---poznamky-k-blizkemu-okoli-ts.html

            doprovodná galerie 2011-2014 - mlýn C - ostatní fotografie právě zde.
            http://peterth.rajce.idnes.cz/Ctverice_mlynu_na_Svinenskem_potoce/

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Ostatní

            Vytvořeno

            28.8.2014 09:47 uživatelem pkhistory (Petr Kozel)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 21.8.2017 21:23
            Radim Urbánek 12.8.2015 16:38
            Radomír Roup 22.6.2018 11:16