Mlít umletou mouku.
(německé rčení)

mlýn U Sedláčků

mlýn U Sedláčků
44
Člupek
561 18
Svitavy
Němčice u České Třebové
49° 53' 47.9'', 16° 21' 32.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Jedná se o velmi vzácný mlýn, zachovaný po své technické stránce. Na vodní kolo o Ø 8 metrů byla voda přivedena náhonem přes speciální betonový vantrok s uzavíratelným vtokem. Mlýn neztratil svůj původní ráz a taktéž uvnitř nalezneme kompletně zachovanou mlýnskou technologii.
Člupek
Zlatý pásek
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1899 - Jos. Sedláček, člen výboru Spolku mlynářů pol. okr. Litomyšlského (Fr. Duška, Kapesní kalendář mlýnů česko-moravských, r. 1899) (HŠ)

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

V roce 1930 je zde uváděn v seznamu vodních děl mlynář Josef Sedláček, mlýn.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Sedláček

Historie mlýna také obsahuje:

1899 - Jos. Sedláček (HŠ)

1939 - Josef Sedláček (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • podpis mlynáře
  • reklama, inzerát
  • razítko
dochován bez větších přestaveb
05 2012
    venkovský
    mlýn na nestálé vodě (10 - 50 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
    • baroko do roku 1800
    • klasicismus do roku 1850
    • historizující a architektura druhé pol. 19. století
    • raná moderna do roku 1920
    • moderní 1920 – 1945
    zděná
    vícepodlažní
    Mlýn několikrát přestavěn, postupně navýšena mlýnice do několika pater v důsledku modernizace strojního zařízení. Dochovány architektonické prvky z 2. pol. 19. stol., arch. ráz budovy z 1. pol. 20. stol.
    • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
    • kamenické prvky barokní a mladší
    • dveře
    • okno
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
    • schodiště
    • vyskladňovací otvor
    • prostup pro hřídel vodního kola
    • tesařsky zdobené podpůrné sloupy
    • trámový strop
    • krov
    • dveře
    • schodiště
    • historický mobiliář
    • existující umělecké složení
    Hřídel z lednice od vodního kola prochází do podkolí. Na hřídeli je nasazeno velké paleční kolo čelní, jehož zuby (palce) zapadají do pastorku na předlohové hřídeli (1. rychlostní převod). Na konci předlohové hřídele je další větší paleční kolo a to boční – pravoúhlý převod. Jeho zuby (palce) zapadají do pastorku další předlohové hřídele (2. rychlostní převod). Na konci hřídele je velká plochá řemenice (3. rychlostní převod), ta řemenem roztáčela hlavní transmisi uloženou na cihlových patkách. Transmise přes řemeny roztáčela mlýnské stroje - (4. rychlostní převod), mlecí kameny přes polozkřížený převod a další rozvodové hřídele. V podkolí je také dochována jedna dvojice sloupů mlýnské hranice a prochází sem paty kapsových výtahů. Na válcové podlaze stojí dvouválcové stolice od fa J. Prokop Pardubice z 30. let 20. stol. s litinovou skříní. Dále: loupačka periodická s variátorem, kartáčovací stroj, dva skříňové filtry, pytlovací lávky, původní elektrorozvodná deska, aspiratér na čištění zrna, váha a kamenné šrotovací mlecí složení s lehkým zdobením dřevěných podpěrných sloupků. O patro výše stojí několik pytlovacích lávek, prochází zde zásobníky a kapsové výtahy, je zde velký moučný hranolový vysévač, šnekový dopravník, regulace stavidla vodního kola a malá štoska, asi jeden z nejstarších dochovaných strojů ve mlýně z konce 19. stol. Většina zařízení (hranolové vysévače, míchačka, kapsové výtahy, zásobníky) je od firmy Bedřich Appl – Čermná u Kyšperka, r. výroby pravděpodobně 1929 a 30. léta, ostatní od fa J. Prokop – Pardubice (filtry, aspirace, rovinný vysévač) a J. Fantl – Praha (reforma). V podstřeší se nachází vrchní část míchačky a zásobníků, rovinný vysévač, reforma, hranolové vysévače rozdělovací, hranolový předvysévač, filtry: (hadicový filtr a odlučovací zařízení spirokap/autokap), šnekové dopravníky, aspirace přes exhaustory, hlavy kapsových dopravníků a 3 rozvodové transmise.

    David Veverka - výzkum vzácné strojní technologie mlýnů (2013)
    VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
    VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
    VýrobceFantl a spol., Praha Vysočany
    VýrobceBedřich Appl, Dolní Čermná
    Části vodního kola, turbíny.
    Dochovaný
    • výroba elektrické energie
    • pohon zemědělských strojů
    Elektrorozvodná deska-disponuje ampérmetrem a dvěma voltmetry. K regulaci napětí pro osvětlení sloužil pákový potenciometr, umístěný pod měřiči. Dále deska obsahuje hlavní vypínač a malou pojistkovou krabičku s krytem.
    • jez
    • stavidlo
    • náhon
    • vantroky
    • jalový žlab
    • odtokový kanál
    • lednice
    Od malého jezu šla voda delším náhonem vysoko před mlýn, kde vtékala do vstupního tělesa betonového vantroku, nebo přes krytý jalový přepad do vodoteče. Betonový vantrok vede nad přístupovou cestou do mlýna a vytváří tak určité přemostění. Voda byla tímto náhonem přivedena do malé vyrovnávací nádržky a poté přes stavidlo přes speciální vtokový objekt byla vedena na vodní kolo do lednice. Po vykonání práce pak volně odcházela z lednice zpět do vodoteče.
    Typvodní kolo na vrchní vodu
    StavZaniklý
    Výrobce
    PopisBylo zde vodní kolo na vrchní vodu s litinovými lopatkami, dřevěnými věnci a rameny. Ramena uchycena na dvou litinových discích naklínovanými na hřídeli (kovová rozeta). Vodní kolo mělo Ø 8 metrů, lednice vysoká téměř 10 metrů. Vodní kolo pocházelo pravděpodobně z 1. čtvrtiny 20. století. Vodní tok je totiž nestálý, proměnlivá voda, kde hladina často kolísala. Proto zde zůstalo unikátně dochováno toto velké vodní kolo, protože na rozdíl od turbiny více vyhovuje pro pohon mlýna při proměnlivé vodě (neklesají tolik otáčky, síla a výkon v důsledku jeho velké setrvačnosti i při malém průtoku).
    Typvodní kolo na vrchní vodu
    StavZaniklý
    Výrobce
    PopisBylo zde vodní kolo na vrchní vodu s litinovými lopatkami, dřevěnými věnci a rameny. Ramena uchycena na dvou litinových discích naklínovanými na hřídeli (kovová rozeta). Vodní kolo mělo Ø 8 metrů, lednice vysoká téměř 10 metrů. Vodní kolo pocházelo pravděpodobně z 1. čtvrtiny 20. století. Vodní tok je totiž nestálý, proměnlivá voda, kde hladina často kolísala. Proto zde zůstalo unikátně dochováno toto velké vodní kolo, protože na rozdíl od turbiny více vyhovuje pro pohon mlýna při proměnlivé vodě (neklesají tolik otáčky, síla a výkon v důsledku jeho velké setrvačnosti i při malém průtoku).
    Typturbína Francisova
    StavZaniklý
    Výrobce
    PopisV roce 1930 zde byla Francisova turbína, průtok 0,050 m3/s, spád 7,55 m, výkon 4,0 HP.
    Typturbína Bánki
    StavZaniklý
    Výrobce
    PopisPracovaly zde i dvě turbiny jen na výrobu proudu (Francisova, Bánkiho). Turbiny se zde ale neosvědčily, proto byly později demontovány.
    Typelektrický motor
    StavDochovaný
    Popis
    Typelektrický motor
    StavDochovaný
    Popis
    Historické technologické prvky
    • pískovcový kámen | Počet:
      • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v litinové skříni
      • Válcová stolice s 1 párem porcelánových válců v litinové skříni
      • periodická
      • válcový
      • čistírenský vysévač | Počet: 1
      • moučný vysévač | Počet: 1x, třídil 4 sorty + výskok
      • jiný | Počet: 1x předvysévač, rozdělovací vysévače
        • dvouskříňový
        1
        1
        • sací filtr
        • šneková
        • šnekový dopravník | Počet:
        • kapsový výtah | Počet:
        • pytlový skluz - exteriér | Počet:
        • AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníSešit 7., str. 17, číslo 36
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníSešit 7., str. 17, číslo 36
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorFr. Duška
          NázevKapesní kalendář mlýnů česko-moravských
          Rok vydání1899
          Místo vydáníPraha,Tiskárna Dra Grégra
          Další upřesněnístr. 29, viz Ostatní, (HŠ)
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

          Ostatní

          Vytvořeno

          25.9.2012 22:11 uživatelem David Veverka (David Veverka)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 30.9.2017 11:23
          Helena Špůrová 14.3.2019 21:45
          Jaromír Lenoch 19.10.2013 09:26
          Radomír Roup 15.6.2018 13:02
          meisl (Zdeněk Meisl) 7.3.2016 00:16
          TofikLupus (Marek Fiala) 19.10.2013 21:40
          Jaromír Mayer 4.10.2017 18:32