Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Na druhém Němčickém mlýně byl hospodářem v roce 1650 Jan Podhajský, který jej koupil po svém otci. Cena nemovitosti byla stejná jako v případě Langrova mlýna, tedy 600 kop. Jan Podhajský mlynařil na tomto mlýně jistě ještě roku 1662.
K roku 1704 je v Němčicích uvedeno hned pět mlýnů o jednom mlýnském složení, z nichž se do vrchnostenského důchodu odváděly 2 strychy pšenice a 5-14 strychů jiného obilí.
Druhý mlýn /č.p.36/ měl v roce 1704 Mattes Brechtl. V polovině 18. století zde hospodařil mlynář z rodu Podhajských Jan Podhajský a po něm Tobiáš Wondra.
1839 Antonín Dvořák
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 je zde uváděn v seznamu vodních děl mlynář Josef Stránský, mlýn a pila.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Stránský
- Podhajský
- Brechtl
- Wondra
- Vondra
- Dvořák
Historie mlýna také obsahuje:
1650-1662 Jan Podhajský
1704 Matěj Brechtl
1750 Jan Podhajský
Tobiáš Wondra
1839 Antonín Dvořák
1930 Josef Stránský
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
