Abimelech šel až k věži a vzal ji útokem. Když se ale přiblížil ke vchodu do věže, aby ji zapálil, nějaká žena mu shodila mlýnský kámen na hlavu a rozbila mu lebku.
(Sd 9, 53)

Klášterní mlýn

Klášterní mlýn
3
Zlatá Koruna
382 02
Český Krumlov
Zlatá Koruna
48° 51' 14.8'', 14° 22' 12.9''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Bývalý klášterní mlýn prošel rekonstrukcí a slouží jako restaurace a penzion.
Restaurace a penzion ve mlýn uzavřeny, jsou na prodej - září 2015 (HŠ).
v centru
Vltava
přístupný po domluvě

Obecná historie:

Mlýn založen asi 1263, 1552 první písemná zmínka

Klášterní obilní mlýn ve Zlaté Koruně je pozoruhodnou stavbou, ukrývající dodnes ve  svém organismu konstrukce a prvky, ze kterých lze vyčíst někdy s jistotou, jindy alespoň hypoteticky jeho vývojové etapy. Stupeň dnešního poznání mlýna vychází ze zdrojů archivních, z terénního  a sondážního průzkumu přímo v objektu a ze studia analogických materiálů mlýnů typologicky, nebo hmotově podobných. Budova mlýna má svou lokaci danou především tokem řeky Vltavy jako dostatečné vodní síly k pohonu mlýnského zařízení a bezprostřední blízkostí klášterního  areálu, ohrazeného kamennou zdí. V logické vazbě k mlýnu byla sýpka, původně umístěná v jižním  křídle klášterního konventu a od 2. poloviny 17. století rozšířená o nový, samostatně stojící objekt v předklášteří, pekárna čp. 4 nad mlýnem a gotický dům čp. 5 (tzv. hospic), kde je od 2. pol. 17. stol. doložena sladovna.

Mlýn byl původně propojen dvěma komunikacemi od severovýchodu, přičemž jedna z nich  mířila k východní straně mlýna, kde byla hlavní vstupní a manipulační plocha. Cesta dále  pokračovala přes náhon a ostrov dále přes most na řece Vltavě. Západně od této lávky byl patrně brod, na jehož místě je dnes silniční most, jehož snad nejstarší předchůdce byl postaven roku 1820. Druhá cesta prochází kolem severní strany mlýna a pokračuje podél  mlýnského náhonu na západ do blízkého Rájova.

 

Zdroj: webové stránky mlýna


Historie mlýna obsahuje událost z období:

V roce 1930 byl majitelem mlýna a pily Alois Machník. (HŠ)

1936 - Kantor ? (PK) 

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Machník
  • Kantor

Historie mlýna také obsahuje:

1930 - Alois Machník (HŠ)

1936 - Kantor ? (PK) 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      vrchnostenský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • klasicismus do roku 1850
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      jednopatrový
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • pavlač, balkón
      • kamenické prvky barokní a mladší
      • dveře
      • okno
      • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
      • komín
      • zádlažba mlecími kameny

      ObjektKonstrukce/prvekRok smýcení
      mlýnmlýnské složení1821+
      • existující umělecké složení
      Umělecké mlecí složení bylo poháněno prostřednictvím (dochovaných) litinových ozubených kol a dvou litinových věnců s dřevěnými palci. Jde tak o mimořádný případ mezi českými mlýny, kdy je celokovový nejen pastorek, ale i velké ozubené kolo na hřídeli vodního kola! (RUr - průzkum v roce 2008)
      Žádná položka není vyplněna
      Zaniklý
      • pila
      V roce 1930 byla u mlýna pila (HŠ)
      • náhon
      • odtokový kanál
      Typvodní kolo na spodní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisV roce 1930 měl mlýn 2 kola na spodní vodu. spád 5 m, výkon 10,5 HP (HŠ)
      Typvodní kolo na spodní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisV roce 1930 měl mlýn 2 kola na spodní vodu. spád 5 m, výkon 10,5 HP (HŠ)
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      dvojnásobná
      • pískovcový kámen | Počet:
      • AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníČeské Budějovice, str. 11 - HŠ
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníČeské Budějovice, str. 11 - HŠ
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorTomáš Kyncl
        Názevhttp://dendrochronologie.cz
        Rok vydání
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://dendrochronologie.cz
        Datum citace internetového zdroječervenec 2017

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Obrazy

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Vytvořeno

        22.9.2014 11:19 uživatelem frufru

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 17.7.2017 21:58
        Helena Špůrová 28.9.2015 18:24
        Radim Urbánek 9.4.2016 23:42
        pkhistory (Petr Kozel) 12.5.2016 20:04