Uživatel

Hledat

| Zaregistrovat se

Sedí u klapajícího mlýna.
(německé rčení)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Podvohařský, Řejvodův mlýn

Podvohařský, Řejvodův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Ohař

PSČ

398 04

Okres

Písek

Katastrální území

Ohař

GPS

49° 32' 37.2'', 14° 2' 0.5''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Tento mlýn je dalším z krásně usazených v krajině. I přes dvě výrazné přístavby si zachovává svůj původní charakter budovy, postavené před 2. polovinou 19. století. Ony změny v půdorysu stavení pouze vypovídají o modernizaci mlýna a potřebě rozšíření obydlí. Ve mlýně je dochované kompletní umělecké složení se dvěma stolicemi a vším, co ke mlýnu v letech mezi dvěma světovými válkami patřilo.

Poloha vůči obci

mlýn leží asi 0,5 km jihozápadně od centra obce Ohař

Vodní tok

Hrádecký potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Obecná historie:

Ze starší historie se o tomto mlýnu nepodařilo zjistit téměř nic. Prvně je mlýn zakreslen již na I. vojenském mapování. Na II. vojenském mapování je mlýn zřetelně označen a pojmenován „Řegwoda M“. Nechybí ani na III. vojenském mapování. Z archivních materiálů mlynářského ústředí v Praze se dozvídáme o mlynáři Václavu Hrudkovi, který objekt převzal v roce 1913 od mlynáře Josefa Fialy. Pravděpodobně z důvodu nepotřebnosti byla 24. listopadu 1941 budova zapečetěna a uzavřena. A teprve 16. listopadu 1945 opět uvedena do provozu. Na jak dlouho, nevíme. Mlýn se zastavil někdy v 50. letech. Dnes bydlí ve mlýně potomci Václava Hrudky, kteří zde nadále hospodaří. Mlýnice však v provozu není.

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

1587 mlýn pod Vohaří náležel mlynáři Jírovi Farkašovi, který jej měl zcela zaplacený

1599 mlýn o dvou kolech moučných koupil Havel, mlynář z Plíškovic, za 400 kop gr. míš.

1601 za 400 kop koupil Havel Špička z Letů

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

po r. 1620 vykoupila mlýn orlická vrchnost, která je až do roku 1759 pronajímala

před 1757 Jan Králík

1759 od orlické vrchnosti emfyteuticky vykoupil mlýn Hřejvodský pod vsí Ohaří na potoce ležící Václav Králík za 450 zl., které ihned hotově složil. Mlýn měl dvě složení moučná a tři stoupy, řádný inventář, stavidla a žlaby v dobrém stavu a patřilo k němu 14 str. polí. Povinně sem mletím náležely vsi Těchařovice, Životice, Mýšlovice, Ohař, Kozárovice (část orlická) a polovina Letů. Z mlýna musí odváděr 7 zl. roční činže, namísto výkrmu 2 vepřů odvádí 2 str. pšenice, 45 str. žita, z 9 str. dominikálních polí, které k mlýnu náležely, platí ročně 6 zl. činže, všechny zemské daně musí platit sám. Mlýn musí udržovat v dobrém stavu, rozsáhlejší opravy a přístavby smí provádět jen s povoleníém vrchnosti, na povolené a schválené opravy má pak dostávat zdarma stavební dříví a šindel. Prodat mlýn může jen s povolením vrchnosti, při postupu povinen zaplatit do panského důchodu stanovené akcidence.

1762 mlýn Hřejvodský převzal syn František Králíček v ceně 350 zl.

1794 za 400 zl. převzal syn Karel Králík (+ 1812)

1820 připsán synu Václavu Králíkovi v ceně 450 zl. 1835 se oženil s Josefou Dubcovou.

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1868 po + Václavu Králíkovi připsán dceři Anně provd. Antonové v postupní ceně 5.000 zl.

1879 koupil Antonín Černý

1881 postupní a svatební smlouvou převzali Josef a Anastazie Fialovi

1913 postupní a svatební smlouvou Václav a Rosalie Hrudkovi

První republika (1919–1938)

1930 Václav Hrudka

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

1942 1/2 připsána Václavu Hrudkovi ml.

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

Události

Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Sládek
Fiala
Hrudka
Králík
Farkaš
Špička
Králíček
Anton
Černý

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1587-1599 Jíra Farkaš

1599-1601 Havel

1601 Havel Špička

1620-1759 orlická vrchnost

před 1757 nájemce Jan Králík

1759-1762 Václav Králík

1762-1794 František Králíček

1794-1812 Karel Králík

1820-1868 Václav Králík

1868-1879 Anna Antonová

1879-1881 Antonín Černý

1881-1913 Josef Fiala

1913 Václav Hrudka

1942 1/2 Václav Hrudka ml.

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.

Sčítání lidu 1890:

Josef Fiala, nar. 1853, nar. Lazce u Příbrami, mlynář

Anastázie Fialová, nar. 1857, nar. v Myslíně

Josef Fiala, syn, nar. 24. 10. 1882

Marie Fialová, dcera, nar. 2. 7. 1881

Emilie Fialová, dcera, nar. 17. 7. 1884

Albína Fialová, dcera, nar. 3. 5. 1888

Josef Sládek, stárek, nar. 1851, ze Svojšic, ženatý, mlynář

Josef Rozhoň, 23. 7. 1872, nar. Nestrašovice, bydlí Ohař, svobodný, oráč

Marie Zelenková, služka, 1872, nar. Nestrašovice, bydlí Šerkov (Písek)

Václav Hrudka převzal mlýn od Josefa Fialy v roce 1913 po sňatku s jeho dcerou Emilií. Mlýnářská živnost byla zrušena v dubnu 1951, protože tehdejší mlynář Václav Hrudka ml. nesouhasil s přechodem mlýna pod státní správu. Od té doby se ve mlýně oficiálně nemlelo. (Václav Hrudka)

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice je součástí dispozice domu

Stavební etapy

baroko do roku 1800
moderní 1920 – 1945

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

zdobený zděný štít
malovaná výzdoba fasád a štítů
kamenické prvky barokní a mladší
dveře
okno
epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
vyskladňovací otvor

Historické stavební prvky – interiér

krov
schodiště

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

existující torzo uměleckého složení

Stav mlýnské technologie – popis

Mlýnské zařízení je dosud téměř kompletně dochováno.
Poměrně kuriózní je případ zdejší mlýnské hranice s kamennými prvky. V souvislosti s destrukcí spodní části dřevěných sloupů hranice byly tyto zkráceny a podloženy kamennými patkami, které jsou ve dvou případech upravenými slemky, tj. omletými a vyřazenými spodními mlecími kameny. (RUr)

Převody, kamenné složení a další již ve mlýně není. (RŠ 2022)

Technologické vybavení

VýrobceUnion a. s., České Budějovice

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Nacházejí se zde dva prostupy pro hřídel vodního kola. Lze předpokládat, že zde byl ještě prostup třetí.
Po pomocném motoru zbyla jen strojovna a výfuk. Motor byl prodán sběrateli.
1759: 2 složení a 3 stoupy

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

stoupa
výroba elektrické energie

Doplňkové a další provozy – popis

1759 3 stoupy

Cesta vody ke mlýnu

náhon
normální znamení
akumulační nádržka
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

Po výrazných změnách na začátku náhonu, dnes nelze vodní dílo obnovit. Brání tomu i to že mlýn a pozemek, po kterém náhon vedl, má jiného majitele.

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

PopisV minulosti až tři vodní kola
1830: 2 vodní kola
1930: 2 kola na svrchní vodu, hltnost 0,23 m3/s, spád 3,8 m, výkon 7,5 HP

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

PopisV minulosti až tři vodní kola
1830: 2 vodní kola
1930: 2 kola na svrchní vodu, hltnost 0,23 m3/s, spád 3,8 m, výkon 7,5 HP

Pomocné motory a generátory

Typelektrický motor

StavDochovaný

Popis

Typelektrický motor

StavDochovaný

Popis

Historické technologické prvky

transmise, řemenice, převody

paleční kola, pastorky a cévníky (řemeslný výrobek)
ozubená kola, pastorky (průmyslový výrobek)
transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)

mlýnská hranice

Varianta: vícenásobná

mlecí kámen

pískovcový kámen | Počet:

kamenné složení (šrotovací, mlecí)

násypný koš

válcová stolice

Válcová stolice s 1 párem porcelánových válců v dřevěné skříni
Válcová stolice s 2 páry rýhovaných válců v litinové skříni

loupačka

periodická

koukolník

válcový

vysévač hranolový

čistírenský vysévač | Počet:

reforma

Počet: 1

míchačka

šneková

výtahy a dopravníky

šnekový dopravník | Počet:

kapsový výtah | Počet:

pytlový skluz - exteriér | Počet: 1

elektrická rozvodná deska

mlynářské nářadí

pachole

Prameny

Literatura / Internet

AutorRudolf Šimek

NázevPamátková hodnota mlýnů na Hrádeckém potoce

Rok vydání2008

Místo vydáníOlomouc

Další upřesněníbakalářská práce

Odkazhttp://theses.cz/id/ugucu1/

Datum citace internetového zdroje3. 5. 2012

AutorRudolf Šimek

NázevPamátková hodnota mlýnů na Hrádeckém potoce

Rok vydání2008

Místo vydáníOlomouc

Další upřesněníbakalářská práce

Odkazhttp://theses.cz/id/ugucu1/

Datum citace internetového zdroje3. 5. 2012

Autor

Název

Rok vydání0

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttp://digi.ceskearchivy.cz/cs/115134/1

Datum citace internetového zdroje29. 1. 2015

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 10

AutorJan Toman

NázevDějiny zemědělských usedlostí na středním Mirovicku

Rok vydání1948

Místo vydáníMirovice

Další upřesněnís. 189-190

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Historické mapy

Současné fotografie - exteriér

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Pohled na jižní štít mlýna s namalovanými slunečními hodinami, 2007, © Šimek, (Prvky na obrázku: malovaná výzdoba fasád a štítů)

Pohled na mlýn ze severu, v pravé části obrázku v terénu patrná akumulační nádrž, 2007, © Šimek, (Prvky na obrázku: zdobený zděný štít)

Pohled na hlavní vchod do mlýna. Ve spodní části okna kovová oka na zavěšení šoupačky., 2007, © Šimek, (Prvky na obrázku: vyskladňovací otvor)

Světlík nad hlavními dveřmi do mlýnice s dvojjazyčným nápisem na plechové ceduly., 2007, © Šimek, (Prvky na obrázku: okno, epigrafické památky (nápisy, datování aj.))