Nikdo nesmí vzít do zástavy domácí mlýnek, ba ani jeho horní kámen – vždyť by vzal do zástavy sám život!
(Dt 24, 6)

Janečkův mlýn

Janečkův mlýn
Dolina
Halenkovice
763 63
Zlín
Halenkovice
49° 10' 29.4'', 17° 27' 34.5''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn byl postaven Napajedelskou vrchností v roce 1791.
Provoz mlýna byl ukončen v roce 1951.
Mlýn i s pozemky odkoupilo v roce 1987 JZD Agrokombinát Slušovice a byla zde vybudována výroba obytných kontejnerů. Dnes firma Lignumont s.r.o.
Mlýn se nacházel v západní části obce nazývané Dolina.
Vrbka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn č. 237 v Halenkovicích na Dolině byl dle smlouvy z z 15. května 1791 zbudován vrchností na panském vykoupeném pozemku a opatřen 21 ½ měřicemi pozemků. Zato byl mlynář povinen:

1. platit roční dědičné činže 100zl. a smluvního poplatku ročně 1 zl. 30kr.

2. při změnách majitelů příbuzných 5% a cizích 10% z hodnoty majetku, získané odhadem nebo kupem, jako schvalovacího polatku, tj. laudemia.

3. semlít vrchnostenským sluhům halenkovického dvora deputátní obilí bez jakékoli srážky mírek, mouky nebo spropitného a tato práce se mu počítala v penězích za 66 zl 1 kr v poměru celkové povinnosti semlít pro vrchnost ročně 168 ¼ měřice obilí a v poměru k průměrným takovým cenám a mzdě za mletí.

Naproti tomu měl mlynář právo:

1. na dovoz mlýnských kamenů ze vzdálenosti čtyř mil čtyřspřežením robotním povozem, kdykoli bylo třeba, což se mu cenilo jako roční čtyřspřežní robotní den,

2. na roční robotní dovoz jednoho červeného a dvou bílých buků, pak každý třetí rok jedné třípalcové dubové fošny, což vše se počítalo v ceně 5 zl.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Poslední mlynář v Halenkovicích pan Josef Janeček koupil vodní mlýn v exekuční dražbě po paní Františce Opravilové v roce 1933. postupně mlýn včetně vodního díla rekonstruoval a modernizoval. V roce 1936 to byl již válcový mlýn. Mlýnská budova byla postavena z materiálu ohnivzdorného, podlahy byly vesměs dřevěné (v patrech) střecha byla sedlová dřevěné konstrukce pokryta lepenkou a z části břidlicí.

Mlýn byl v provozu až do žní roku 1951, kdy v důsledku všeobecného zastavení provozu mlýnů, byl zastaven i mlýn v Halenkovicích a uveden do klidu. Mlýn byl zařazen do skupiny C, to je mlýny zastaveny a majitelům zůstaly jako jejich osobní majetek. Skupina A byly podniky sestátněné, skupina B byly podniky združstevnělé.

15. března 1952 byl pan Janeček donucen předat klíče celého objektu včetně veškerého příslušenství a zařízení čtyřem osobám zastupující tehdy vzniklé předsednictví JZD v Halenkovicích, které mělo záměr tyto prostory využívat pro své skladovací plochy a šrotování obilí pro dobytek.

Tím prakticky začala neoprávněná a násilná postupná likvidace a zánik Halenkovického mlýnu.

Mlynář pan Josef Janeček byl v srpnu roku 1952 zatčen a nakonec pro údajné znečistění družstevního obilí pilousi uskladněného ve mlýně do kterého neměl od odebrání klíčů přístup, odsouzen k trestu vězení a peněžité pokuty. Soud proběhl veřejně v Halenkovicích v neděli 18.srpna 1952 v pohostinství u Lhotských.

Novým nástupcem Halenkovického JZD bylo v roce 1972 JZD Agrokombinát Slušovice. Toto JZD se svým právním oddělením a v té době neomezenou mocí po mnohých jednání docílilo, že vyčerpaný a zlomený bývaký mlynář pan Josef Janeček nakonec podepsal dne 23.12.1987 kupní smlouvu k prodeji objektu mlýnu č.p.237 a přilehlých parcel nabyvateli JZD Agrokombinátu Slušovice. Cena nebyla ani jedna desetina hodnoty dle vypracovaných posudků v době funkčnosti mlýnu, což nabyvatel odmítal uznat.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Mlynář pan Josef Janeček zemřel 18.června 1990 ve věku 83 let.

V současnosti na místě bývalého mlýnu a přilehlých pozemcích je zbudována firma Fagus Container System s.r.o. který vyrábí obytné kontejnery.

Z mlýnských budov, zařízení včetně vodních děl se již nic nenachází.

 

 

Události
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Historie mlýna také obsahuje:

 

První mlynář byl Josef Kopečný ze Slušovic 1791-1820.

Druhý mlynář byl Martin Tuřan z Přerova 1820-1850.

Třetí mlynář byl Jan Komárek 1850-1870.

Čtvrtý mlynář byl Augustin Rokos ze Starého Města přibližně 1870-1885.

V roce 1874 majitel mlýnu Augustin Rokoš žádal o zaknihování, že jeho mlýn byl již zbaven břemen.

Pátí mlynáři byli Josef Novák a následné jeho syn Josef 1885-1930.

Šestý mlynář byla Františka Opravilová 1930 – 1933 přivedla mlýn do ex. dražby.

Sedmý mlynář byl Josef Janeček který v roce1933 koupil mlýn v ex. dražbě.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      mlýn na „potoku“ (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • baroko do roku 1800
      vícepodlažní
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          Část budovy sloužila za obytné místnosti a mlýnský prostor byl rozdělen na tři etáže.

          V první etáži byla postavena hnací transmise chráněna dřevěným zábradlím odělena od ostatního prostoru, který sloužil za skladiště obilí. Ve zvýšené první etáži byly umístěny 2 režné stolice o 600mm délky a o 300mm průměru. Dále byla v téže etáži jedna loupačka a šrotovník. V téže etáži v oddělené sousední místnosti byla jedna dvojitá pšeničná stolice. Druhá etáž sloužila za manipulační podlahu a ve třetí etáži (podstřeší) byly postaveny dva žitné hranolové vysévače, jeden rovinný vysévač, dvojitá reforma, čistička a dvoje filtry.

          Veškeré tyto mlýnské stroje byly poháněny řemenovými převody z hlavní transmise, která byla poháněna jednak vodním kolem na svrchní vodu o výkonu až 10KS a jednak motorem na nassávaný koksový plyn o výkonu 30 až 35 KS, dodaný frmou Ing. Lorenz, Kroměříž. Generátor se spodním hořením, s mokrým a suchým filtrem.

          Strojovna s místností pro generátor byla postavena ve dvorním traktě jako přístavba k mlýnici.

          V roce 1938 bylo ve mlýně semleto 2.040 q pšenice a 1.860 q žita.

          Strojové vybavení po roce 1939.

          Čistírna – 1. hrudový vysévač výrobce Jrřábek 200x80 čistění obilí

          2. magnet výrobce Jeřábek 4lamp. čistění obilí

          3. triuer výrobce Kohout 180x60 čistění obilí

          4. loupačka výrobce Kašpar čistění obilí

          4.

          5. prach.vysevač výrobce Jeřábek 200x80 čistění obilí po loupání

          Stroje mlecí - 1. válce rýhované 1pár 600x300 výr. Breifeld-Daněk pro žito

          2. válce rýhované 1pár 600x300 výr. Prokop pro žito

          3. válce rýhované 1pár 600x250 výr. Kohout pro pšenici

          4. válce porculánové 1pár 650x300 výr. Kohout pro pšenici

          5. válce rýhované 1pár 600x300 výr. Prokop na domílku

          Stroje vysévací – 1. hranolový žitný 3.000 x 800 výr. Kohout pro žito

          2. hranolový 3.000 x 800 výr. Kohout pro žito

          3. rovinný 2skříně 1.800 x 480 výr. Kohout pro pšenici

          Reformy - 1. dvoj. reforma 60 x 40 výr. Prokop čist. krupice

          Šrotovník se stojatými kameny od fy R.Škoda Rouchovany, průměr 400, sloužil ke šrotování krmiv.

          Ve mlýně bylo používáno filtrů tlakových. Kroupy a krupky se vyráběly na loupacím stroji.

          Mlýn byl zařízen tak, že se mohla pšenice a žito mleti současně. Pšeničné a žitné zařízení bylo na sobě nezávislé.
          • stavidlo
          • náhon
          Vodní právo mlýna č.237 v Halenkovicích – majitel Josef Janeček.

          1.září 1940 bylo schváleno Vodní právo výše uvedeného mlýna se zápisem do vodní knihy pod číslem protokolu 14591/1-X.

          Podstatnou součástí vodního práva jsou nově zbudovaná díla:

          1. Jez vzdouvací na potoku Trávníček 640m nad mlýnem zřízen jest betonový jez v délce 8.80m.

          3.

          2. Jez vzdouvací na přítoku zv. „Divoká voda“. Za účelem zvýšení přítokového množství vody.¨

          3. Náhon přívodní 640m dlouhý a vede v přirozené zemině a je otevřený.

          4. Stavidlo jalové u mlýna 0.40m světlé šířky. výšky 0.30m.

          5. Stavidlo nápustné na vodní kolo. V km 0.0. betonového zdiva jest nápustné stavidlo (pracovní) na vodní kolo. Stavidlo je dřevěné konstrukce a vytahování děje se ručně. Stavidlo jest 0.60m světlé šířky, výšky 0.35m

          6. Vodní kolo. Korečkové na svrchní vodu vnější průměr 500cm, šířka mezi věnci 100cm, hloubka 25cm, počet obrátek za minutu 9.5, nejvyšší výkonnost 10 KS.

          7. Náhon odpadní. Voda od vodního kola je odváděna náhonem o délce 7m klenutým a 28m otevřeným do potoka Trávníček.

          8. Ham. Vodní dílo číslo pop. 237 v Halenkovicích jest zahamováno kamenem u mlýna a má kotu 270.02 a byl zasazen r.1940

          9. Služebnosti pasivní a udržovací. Majitelé mlýna a jejich právní nástupci mají povinnost udržování a obsluhy zařízení vodních.¨
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis Vodní kolo. Korečkové na svrchní vodu vnější průměr 500cm, šířka mezi věnci 100cm, hloubka 25cm, počet obrátek za minutu 9.5, nejvyšší výkonnost 10 KS.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis Vodní kolo. Korečkové na svrchní vodu vnější průměr 500cm, šířka mezi věnci 100cm, hloubka 25cm, počet obrátek za minutu 9.5, nejvyšší výkonnost 10 KS.
          Typplynosací motor
          StavZaniklý
          VýrobceTovárna na benzinové motory a slévárna Ing. Lorenz, Kroměříž
          Popis Motor na nassávaný koksový plyn o výkonu 30 až 35 KS, dodaný frmou Ing. Lorenz, Kroměříž. Generátor se spodním hořením, s mokrým a suchým filtrem.
          Typplynosací motor
          StavZaniklý
          VýrobceTovárna na benzinové motory a slévárna Ing. Lorenz, Kroměříž
          Popis Motor na nassávaný koksový plyn o výkonu 30 až 35 KS, dodaný frmou Ing. Lorenz, Kroměříž. Generátor se spodním hořením, s mokrým a suchým filtrem.
          Historické technologické prvky
          • Válcová stolice s 1 párem hladkých válců v dřevěné skříni
          Žádná položka není vyplněna

          Žádná položka není vyplněna

          Mlýn č. 237 v Halenkovicích na Dolině byl dle smlouvy z z 15. května 1791 zbudován vrchností na panském vykoupeném pozemku a opatřen 21 ½ měřicemi pozemků. Zato byl mlynář povinen:

          1. platit roční dědičné činže 100zl. a smluvního poplatku ročně 1 zl. 30kr.

          2. při změnách majitelů příbuzných 5% a cizích 10% z hodnoty majetku, získané odhadem nebo kupem, jako schvalovacího polatku, tj. laudemia.

          3. semlít vrchnostenským sluhům halenkovického dvora deputátní obilí bez jakékoli srážky mírek, mouky nebo spropitného a tato práce se mu počítala v penězích za 66 zl 1 kr v poměru celkové povinnosti semlít pro vrchnost ročně 168 ¼ měřice obilí a v poměru k průměrným takovým cenám a mzdě za mletí.

          Naproti tomu měl mlynář právo:

          1. na dovoz mlýnských kamenů ze vzdálenosti čtyř mil čtyřspřežením robotním povozem, kdykoli bylo třeba, což se mu cenilo jako roční čtyřspřežní robotní den,

          2. na roční robotní dovoz jednoho červeného a dvou bílých buků, pak každý třetí rok jedné třípalcové dubové fošny, což vše se počítalo v ceně 5 zl.


          První mlynář byl Josef Kopečný ze Slušovic 1791-1820.

          Druhý mlynář byl Martin Tuřan z Přerova 1820-1850.

          Třetí mlynář byl Jan Komárek 1850-1870.

          Čtvrtý mlynář byl Augustin Rokos ze Starého Města přibližně 1870-1885.

          V roce 1874 majitel mlýnu Augustin Rokoš žádal o zaknihování, že jeho mlýn byl již zbaven břemen.

          Pátí mlynáři byli Josef Novák a následné jeho syn Josef 1885-1930.

          Šestý mlynář byla Františka Opravilová 1930 – 1933 přivedla mlýn do ex. dražby.

          Sedmý mlynář byl Josef Janeček který v roce1933 koupil mlýn v ex. dražbě.

          Po žních v roce 1951 bylo státem zastaveno mletí pouze se šrotovalo obilí pro krmení dobytka.

          Poslední mlynář v Halenkovicích pan Josef Janeček koupil vodní mlýn v exekuční dražbě po paní Františce Opravilové v roce 1933. postupně mlýn včetně vodního díla rekonstruoval a modernizoval. V roce 1936 to byl již válcový mlýn. Mlýnská budova byla postavena z materiálu ohnivzdorného, podlahy byly vesměs dřevěné (v patrech) střecha byla sedlová dřevěné konstrukce pokryta lepenkou a z části břidlicí.

          Mlýn byl v provozu až do žní roku 1951, kdy v důsledku všeobecného zastavení provozu mlýnů, byl zastaven i mlýn v Halenkovicích a uveden do klidu. Mlýn byl zařazen do skupiny C, to je mlýny zastaveny a majitelům zůstaly jako jejich osobní majetek. Skupina A byly podniky sestátněné, skupina B byly podniky združstevnělé.

          15. března 1952 byl pan Janeček donucen předat klíče celého objektu včetně veškerého příslušenství a zařízení čtyřem osobám zastupující tehdy vzniklé předsednictví JZD v Halenkovicích, které mělo záměr tyto prostory využívat pro své skladovací plochy a šrotování obilí pro dobytek.

          Tím prakticky začala neoprávněná a násilná postupná likvidace a zánik Halenkovického mlýnu.

          Mlynář pan Josef Janeček byl v srpnu roku 1952 zatčen a nakonec pro údajné znečistění družstevního obilí pilousi uskladněného ve mlýně do kterého neměl od odebrání klíčů přístup, odsouzen k trestu vězení a peněžité pokuty. Soud proběhl veřejně v Halenkovicích v neděli 18.srpna 1952 v pohostinství u Lhotských.

          Novým nástupcem Halenkovického JZD bylo v roce 1972 JZD Agrokombinát Slušovice. Toto JZD se svým právním oddělením a v té době neomezenou mocí po mnohých jednání docílilo, že vyčerpaný a zlomený bývaký mlynář pan Josef Janeček nakonec podepsal dne 23.12.1987 kupní smlouvu k prodeji objektu mlýnu č.p.237 a přilehlých parcel nabyvateli JZD Agrokombinátu Slušovice. Cena nebyla ani jedna desetina hodnoty dle vypracovaných posudků v době funkčnosti mlýnu, což nabyvatel odmítal uznat.

          Mlynář pan Josef Janeček zemřel 18.června 1990 ve věku 83 let.

          V současnosti na místě bývalého mlýnu a přilehlých pozemcích je zbudována firma Fagus Container System s.r.o. který vyrábí obytné kontejnery.

          Z mlýnských budov, zařízení včetně vodních děl se již nic nenachází.


















          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Vytvořeno

          2.11.2014 11:02 uživatelem jbarcuch

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 17.5.2017 21:36