Jen-mi-dej, jen-mi-dej, klape ve mlýně.
(německé pořekadlo)

Brouskův mlýn

Brouskův mlýn
24
Borovany - Třebeč
373 12
České Budějovice
Třebeč
48° 52' 27.1'', 14° 41' 47.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn se nachází nedaleko žst. Jílovice, resp. u silnice mezi Třebčí a Jílovicemi. Vedle něj je areál třebečské pily.
Podle mlýna je také pojmenovaná přírodní rezervace v nivě říčky Stropnice.
Nad vchodem do mlýnice je pěkný reliéf s datací.
1.3km východně centra Třebče
Stropnice
nepřístupný

Obecná historie:

pojmenování: Brouskův - přinejmenším od 17. st., ale označován také jako Červený (možná podle barvy střešní krytiny)

1534 Brousek od mostu z Blatníkova mlýna

1564 Bárta na Blatníkově

1591 Klement Brousek - v literatuře mlýn uváděn mezi zrušenými, přesto se v mletí pokračovalo a to i po30.leté válce.

1597 i 1612  Klement Brousek

Původně mlýn náležel ke keblanskému statku, s nímž ho koupili v roce 1650 zlatokorunští cisterciáci (mlynáři poddanými kláštera)

kolem 1640 je uváděn mlynář Martin Brousek, v roce 1650 Martin Brousek z Brouskova mlýna

1660 Martin Brousek, mlynář se žení s dcerou nebožtíka Havla Svitáka z Jednot

24. 9. 1661 potyčka u Brouskova mlýna - Daniel KOVÁŘ, Třebeč - jaká byla, jaká je, Borovany 2014, s. 13-16.
zde je jako účastník uveden mlynář Martin Höpfl neboli Brousek z Červeného mlýna, zemřel 1689.

Poté zde hospodařil František Heppl (Höpfl) nebo Brousek, zemřel 1732.

Od 1749 patrně Josef Fiala (před ním snad Kašpar), 11. listopadu 1760 ho postupuje nevlastnímu synovi Martinu Höpflovi, s podmínkou že Höpfl přenechá Fialovi a jeho ženě Evě nedaleký Noskův mlýn včetně pozemků a lávky. Cena Brouskova mlýna byla při předávání stanovena na 583 zl .a 20 krejcarů. Spolu s mlýnem přenechal Fiala i mnoho inventáře - viz. kniha Třebeč., s. 66. Cena mlýna tímto stoupla na 1086 zl. 48 kr. a 3 denáry. Koncem října 1786 učinil Martin Höpfl prohlášení, že po jeho smrti má mlýn připadnout synu Martinovi. Zřejmě pak předal hospodářství na Brouskově mlýně synovi a sám s odstěhoval na vedlejší mlýn Noskův. (*pozn. )

Mlynářem zde zůstal Martin Höpfl mladší asi 25 let. Asi v roce 1811 převzal mlýn syn Matěj Höpfl (v ceně 2550 zl.). Matějovou manželkou se stala Terezie roz. Dvořáková neboli Lospecová. V letech 1841-43 postavil Matěj H. se svolením vrchnosti ještě pilu.

Roku 1845 proběhlo úřední ocenění obou mlýnů:
Brouskův mlýn - 3900 zl. + pila 300 zl.
Nožičkův mlýn - 850 zl. + pozemky 1962 zl. 46 kr.

Mlynář Matěj Höpfl - Heppl zemřel 30. 5. 1850 - podle závěti připadly oba mlýny čp. 23 a 24 jeho synu Ondřeji Hepplovi v ceně 5000 zl. konvenční měny. Rozhodnutím budějovického okresního úřadu z 30. 11. 1854 bylo majiteli mlýna potvrzeno právo rybolovu v přilehlém úseku Stropnice. Na základě svatební smlouvy z roku 1864 se spolumajitelkou mlýnů a pozemků stala manželka Marie roz. Panská. Ta však po několika letech zemřela a celý majetek tak spravoval vdovec Ondřej Heppl (1869). Již na podzim 1869 se konala nová svatba a Ondřej opět pojistil spoluvlastnické právo nevěstě Marii roz. Hanzalové.

V srpnu 1879 se majitelkou stala Alžběta Chuchlová, od listopadu 1883 manželé Petr a Eva Sigmundovi - o rok později Petr umřel a tak se Eva Sigmundová stala jedinou držitelkou mlýna.

1903 - manželé Petr a Marie Sigmundovi

sčítání lidu 1921
mlynář Petr Sigmund (*1869 Buková)

Stav 1930
Třebeč čp. 24, Petr Zikmund, mlýn a pila, 2 kola na spodní vodu, průtok 2 m3/s, spád náhonu 0,5 m, výkon 4 HP

léto 1935 - Václav a Marie Sigmundovi

Po 1939
Mlynář Václav Sigmund doplatil na černé mletí - spolu s manželkou pak skončili v konc. táboře, oba však ve zdraví přežili (31. července 1944 došlo k zatčení rodiny Sigmundových – Václava a Marie z čp. 24 a Karla a Marie z čp. 30 kvůli ukrývání hledaných osob. Všichni byli vězneni do konce války, jen Marie z čp. 30 byla propuštěna po výslechu). Jiný zdroj uvádí, že Sigmund byl zatčen budějovickým gestapem v červenci 1944 kvůli přechovávání uprchlého vězně Doubka. Při výslechu byl týrán a bylo mu vyraženo několik zubů. Mlynář se však nepřiznal a zvláštní soud ho osvobodil. Vyšetřovatel Krannl odmítl Sigmunda propustit a ten bez soudu putoval do Terezína a poté do KL Flossenbürg, kde byl držen až do konce války.
(POZN. Nejspíš došlo ke zmatení - tj. možná jde i o jiné příslušníky rodiny S. než mlynáře ?!)
(PK via Jan CIGLBAUER, Hrdelní případy Mimořádného lidového soudu České Budějovice 1945-1948. Potrestání kolaborantů, udavačů a válečných zločinců z Českobudějovicka, Jindřichohradecka a Českokrumlovska, Praha 2018, s. 280.)

1951 - povodeň ohrožovala Sigmundův mlýn (D. KOVÁŘ, Třebeč, s. 34)

srpen 2002 - při povodni zaplaven z velké části Brouskův mlýn i s pilou

------------------

* pozn. - Brouskův mlýn a nedaleký Nožičkův (který dnes již neexistuje) bývaly pod jedním majitelem, Nožičkův (Nuskův, Noskův) sloužil jako výměnek pro mlynáře, kteří odstoupili Brouskův mlýn synům.

Třebeč - jaká byla, jaká je - s. 65-66.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1534 Brousek od mostu z Blatníkova mlýna

1564 Bárta na Blatníkově

1591 Klement Brousek - v literatuře mlýn uváděn mezi zrušenými, přesto se v mletí pokračovalo a to i po30.leté válce.

1597 i 1612  Klement Brousek

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1660 Martin Brousek, mlynář se žení s dcerou nebožtíka Havla Svitáka z Jednot

Původně mlýn náležel ke keblanskému statku, s nímž ho koupili v roce 1650 zlatokorunští cisterciáci (mlynáři poddanými kláštera)

kolem 1640 je uváděn mlynář Martin Brousek, v roce 1650 Martin Brousek z Brouskova mlýna

24. 9. 1661 potyčka u Brouskova mlýna - Daniel KOVÁŘ, Třebeč - jaká byla, jaká je, Borovany 2014, s. 13-16.
zde je jako účastník uveden mlynář Martin Höpfl neboli Brousek z Červeného mlýna, zemřel 1689.

Poté zde hospodařil František Heppl (Höpfl) nebo Brousek, zemřel 1732.

Od 1749 patrně Josef Fiala (před ním snad Kašpar), 11. listopadu 1760 ho postupuje nevlastnímu synovi Martinu Höpflovi, s podmínkou že Höpfl přenechá Fialovi a jeho ženě Evě nedaleký Noskův mlýn včetně pozemků a lávky. Cena Brouskova mlýna byla při předávání stanovena na 583 zl .a 20 krejcarů. Spolu s mlýnem přenechal Fiala i mnoho inventáře - viz. kniha Třebeč., s. 66. Cena mlýna tímto stoupla na 1086 zl. 48 kr. a 3 denáry. Koncem října 1786 učinil Martin Höpfl prohlášení, že po jeho smrti má mlýn připadnout synu Martinovi. Zřejmě pak předal hospodářství na Brouskově mlýně synovi a sám s odstěhoval na vedlejší mlýn Noskův. (*pozn. )

Mlynářem zde zůstal Martin Höpfl mladší asi 25 let. Asi v roce 1811 převzal mlýn syn Matěj Höpfl (v ceně 2550 zl.). Matějovou manželkou se stala Terezie roz. Dvořáková neboli Lospecová. V letech 1841-43 postavil Matěj H. se svolením vrchnosti ještě pilu.

Roku 1845 proběhlo úřední ocenění obou mlýnů:
Brouskův mlýn - 3900 zl. + pila 300 zl.
Nožičkův mlýn - 850 zl. + pozemky 1962 zl. 46 kr.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Mlynář Matěj Höpfl - Heppl zemřel 30. 5. 1850 - podle závěti připadly oba mlýny čp. 23 a 24 jeho synu Ondřeji Hepplovi v ceně 5000 zl. konvenční měny. Rozhodnutím budějovického okresního úřadu z 30. 11. 1854 bylo majiteli mlýna potvrzeno právo rybolovu v přilehlém úseku Stropnice. Na základě svatební smlouvy z roku 1864 se spolumajitelkou mlýnů a pozemků stala manželka Marie roz. Panská. Ta však po několika letech zemřela a celý majetek tak spravoval vdovec Ondřej Heppl (1869). Již na podzim 1869 se konala nová svatba a Ondřej opět pojistil spoluvlastnické právo nevěstě Marii roz. Hanzalové.

V srpnu 1879 se majitelkou stala Alžběta Chuchlová, od listopadu 1883 manželé Petr a Eva Sigmundovi - o rok později Petr umřel a tak se Eva Sigmundová stala jedinou držitelkou mlýna.

1903 - manželé Petr a Marie Sigmundovi

sčítání lidu 1921
mlynář Petr Sigmund (*1869 Buková)

Stav 1930
Třebeč čp. 24, Petr Zikmund

léto 1935 - Václav a Marie Sigmundovi

Mlynář Václav Sigmund doplatil na černé mletí - spolu s manželkou pak skončili v konc. táboře, oba však ve zdraví přežili (31. července 1944 došlo k zatčení rodiny Sigmundových – Václava a Marie z čp. 24 a Karla a Marie z čp. 30 kvůli ukrývání hledaných osob. Všichni byli vězneni do konce války, jen Marie z čp. 30 byla propuštěna po výslechu). Jiný zdroj uvádí, že Sigmund byl zatčen budějovickým gestapem v červenci 1944 kvůli přechovávání uprchlého vězně Doubka. Při výslechu byl týrán a bylo mu vyraženo několik zubů. Mlynář se však nepřiznal a zvláštní soud ho osvobodil. Vyšetřovatel Krannl odmítl Sigmunda propustit a ten bez soudu putoval do Terezína a poté do KL Flossenbürg, kde byl držen až do konce války.
(POZN. Nejspíš došlo ke zmatení - tj. možná jde i o jiné příslušníky rodiny S. než mlynáře ?!)
(PK via Jan CIGLBAUER, Hrdelní případy Mimořádného lidového soudu České Budějovice 1945-1948. Potrestání kolaborantů, udavačů a válečných zločinců z Českobudějovicka, Jindřichohradecka a Českokrumlovska, Praha 2018, s. 280.)

1951 - povodeň ohrožovala Sigmundův mlýn (D. KOVÁŘ, Třebeč, s. 34)

srpen 2002 - při povodni zaplaven z velké části Brouskův mlýn i s pilou

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Brousek
  • Höpfl
  • Fiala
  • Heppl
  • Zikmund
  • Sigmund

Historie mlýna také obsahuje:

pojmenování: Brouskův - přinejmenším od 17. st., ale označován také jako Červený (možná podle barvy střešní krytiny)

majitelé viz. historie

* pozn. - Brouskův mlýn a nedaleký Nožičkův (který dnes již neexistuje) bývaly pod jedním majitelem, Nožičkův (Nuskův, Noskův) sloužil jako výměnek pro mlynáře, kteří odstoupili Brouskův mlýn synům.

Třebeč - jaká byla, jaká je - s. 65-66.

 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • klasicismus do roku 1850
      • raná moderna do roku 1920
      zděná
      vícepodlažní
      Dům pochází přibližně z roku 1800, prodělal několik etap modernizací a rekonstrukcí.
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • prostup pro hřídel vodního kola
        • existující torzo polouměleckého složení
        Na severní straně navazuje objekt bývalé mlýnice z r. 1800 (modernizace v r. 1938), kde jsou zachovány zbytky technologie (mlecí stolice, kapsičkové výtahy).
        Žádná položka není vyplněna
        1841-43 postavena pila se svolením vrchnosti
        1930 - stále pila
          podél stěn objektu jsou zbytky náhonu
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1930 - 2 kola na spodní vodu, průtok 2 m3/s, spád náhonu 0,5 m, výkon 4 HP
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1930 - 2 kola na spodní vodu, průtok 2 m3/s, spád náhonu 0,5 m, výkon 4 HP
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          Autor
          NázevSeznam vodních děl k roku 1930
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnístav koncem roku 1930, sešit 2, OFŘ České Budějovice
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          Autor
          NázevSeznam vodních děl k roku 1930
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnístav koncem roku 1930, sešit 2, OFŘ České Budějovice
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorDaniel KOVÁŘ
          NázevTřebeč - jaká byla, jaká je
          Rok vydání2014
          Místo vydáníBorovany
          Další upřesněnís. 30, 34, 41, 65
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          Autor
          Název
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttps://sites.google.com/site/mlynarsti/mlynari/jihocesky-kraj/novohradsko/bukova
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Vytvořeno

          4.2.2015 20:11 uživatelem pkhistory (Petr Kozel)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 21.8.2017 21:00
          Radim Urbánek 13.7.2015 20:49