Kněžské děti, mlynářův dobytek,
pekařovo prase bývají dobře krmeni.
(německé přísloví)

Peškův, Štojdlův mlýn

Peškův, Štojdlův mlýn
22
Borovany
373 12
České Budějovice
Borovany
48° 52' 51.9'', 14° 40' 40.6''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn severně nedaleko Třebče na řece Stropnici. Vede k němu velmi pěkná polní úvozová cesta.
800m severně od centra Třebče
Stropnice
nepřístupný

Obecná historie:

Peškův mlýn - čp. 22 (staré čp. 36, pak čp. 45)

Mlýn existoval nejpozději počátkem 17. st. - tehdy uváděn jako Moravcův.

1655-1663 - uváděn mlynář Jiří Pešek (bez datace uváděn i mlynář Filip Pešek)

1696 uváděn Řehoř Pešek mlynář a jeho manželka Rozina

1. třetina 18. st. - Linhart Pešek, zvaný Houško/Haußl - *2. 11. 1660 - +1740 (zřejmě pocházel z nedalekého Čutkova mlýna http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/3260-sirkuv-cutkuv-mlyn), na Peškově mlýně byl mlynářem do 14. prosince 1734, tehdy mlýn za cenu 280 kop míšeňských převzal syn Říha (Řehoř) Houško - Pešek. Ten ale zemřel v poměrně mladém věku.

Syn Antonín díky nízkém uvěku nemohl mlýn převzít. Novým mlynářem se zde stal od 20. 11. 1754 Jiří Benák (z Nuskova mlýna pod Střížovem) a vzal si vdovu Kateřinu. Mlýn pronajala vrchnost na 12 let, poté měl mlýn převzít dědic. Namísto toho uběhly pouhé 4 roky a dne 18. listopadu 1758 převzal mlýn od svého nevlastního otce Říhův syn Antonín Houško - ten zde hospodařil po 30 let. Na jeho vlastní příjmení se však zapomnělo a lidé mu říkali Pešek dle mlýna.

Když Pešek zemřel, vdova Anna se znovu provdala za Josefa Pflegera. Podle svatební smlouvy z 19. listopadu 1792 mu byl mlýn propůjčen na 24 let, kdy měl Pfleger vyplatit příslušné dědické podíly Peškovým dětem. Jeho hospodaření trvalo jen 21 let.

30. prosince 1813 převzal mlýn od nevlastního otce Václav Pešek.

Dne 16. dubna 1828 koupil mlýn s pilou za 4000 zl. konvenční měny František Plach, roku 1831 se stali držiteli manželé Dreyerovi, v roce 1849 potom Josef Dreyer.

popis mlýna po roce 1875 - tři mlýnská složení (hebery) na spodní vodu - dva žlaby z říčního koryta, třetí upouštěl přebytečnou vodu

1. června 1876 přešel mlýn pod Františka Trajera - v létě 1884 zde ale proběhla exekuce.

Majitelem se stal od března 1885 Ondřej Kubíček.

8. ledna 1890 koupil mlýn František Bican, který o měsíc později převedl polovinu majetku ženě Veronice (roz. Markové). Od května 1919 byla majitelkou Marie Bicanová provdaná Štojdlová (1922-30 měl polovinu připsanou manžel František Š.), od roku 1931 znovu provdaná za Josefa Škardu.

sčítání lidu 1921 čp. 22
mlynář František Štojdl (* 1889)
mlynářský pomocník Jan Běhounek

1927 - František Štojdl - modernizace Francisovou turbínou

Stav 1930
Třebeč 22, František Štojdl, mlýn, 1 turbína Francis, průtok 1m3/s, spád náhonu 1,5m, výkon 15 HP

30. října 1942 připadl mlýn Jaroslavu Štojdlovi, od července 1949 opět polovina Růženě Štojdlové.

Mlynář z Trebče čp. 22 Josef Škarda byl 9. listopadu 1943 zatčen pro černé mletí mouky pro své spoluobčany a v dubnu 1944 zemřel v koncentračním táboře. (PK)

1951 - povodeň ohrožovala Štojdlův mlýn

--------------------------
(sčítání 1921, Seznam vodních děl 1930, D. KOVÁŘ, Třebeč, s. 34, 61-63)


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Peškův mlýn - čp. 22 (staré čp. 36, pak čp. 45)

Mlýn existoval nejpozději počátkem 17. st. - tehdy uváděn jako Moravcův.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1655-1663 - uváděn mlynář Jiří Pešek (bez datace uváděn i mlynář Filip Pešek)

1696 uváděn Řehoř Pešek mlynář a jeho manželka Rozina

1. třetina 18. st. - Linhart Pešek, zvaný Houško/Haußl - *2. 11. 1660 - +1740 (zřejmě pocházel z nedalekého Čutkova mlýna http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/3260-sirkuv-cutkuv-mlyn), na Peškově mlýně byl mlynářem do 14. prosince 1734, tehdy mlýn za cenu 280 kop míšeňských převzal syn Říha (Řehoř) Houško - Pešek. Ten ale zemřel v poměrně mladém věku.

Syn Antonín díky nízkém uvěku nemohl mlýn převzít. Novým mlynářem se zde stal od 20. 11. 1754 Jiří Benák (z Nuskova mlýna pod Střížovem) a vzal si vdovu Kateřinu. Mlýn pronajala vrchnost na 12 let, poté měl mlýn převzít dědic. Namísto toho uběhly pouhé 4 roky a dne 18. listopadu 1758 převzal mlýn od svého nevlastního otce Říhův syn Antonín Houško - ten zde hospodařil po 30 let. Na jeho vlastní příjmení se však zapomnělo a lidé mu říkali Pešek dle mlýna.

Když Pešek zemřel, vdova Anna se znovu provdala za Josefa Pflegera. Podle svatební smlouvy z 19. listopadu 1792 mu byl mlýn propůjčen na 24 let, kdy měl Pfleger vyplatit příslušné dědické podíly Peškovým dětem. Jeho hospodaření trvalo jen 21 let.

30. prosince 1813 převzal mlýn od nevlastního otce Václav Pešek.

Dne 16. dubna 1828 koupil mlýn s pilou za 4000 zl. konvenční měny František Plach, roku 1831 se stali držiteli manželé Dreyerovi, v roce 1849 potom Josef Dreyer.

popis mlýna po roce 1875 - tři mlýnská složení (hebery) na spodní vodu - dva žlaby z říčního koryta, třetí upouštěl přebytečnou vodu

1. června 1876 přešel mlýn pod Františka Trajera - v létě 1884 zde ale proběhla exekuce.

Majitelem se stal od března 1885 Ondřej Kubíček.

8. ledna 1890 koupil mlýn František Bican, který o měsíc později převedl polovinu majetku ženě Veronice (roz. Markové).

Od května 1919 byla majitelkou Marie Bicanová provdaná Štojdlová (1922-30 měl polovinu připsanou manžel František Š.), od roku 1931 znovu provdaná za Josefa Škardu.

sčítání lidu 1921 čp. 22
mlynář František Štojdl (* 1889)
mlynářský pomocník Jan Běhounek

1927 - František Štojdl - modernizace Francisovou turbínou

Stav 1930
Třebeč 22, František Štojdl, mlýn, 1 turbína Francis, průtok 1m3/s, spád náhonu 1,5m, výkon 15 HP

30. října 1942 připadl mlýn Jaroslavu Štojdlovi, od července 1949 opět polovina Růženě Štojdlové.

Mlynář z Trebče čp. 22 Josef Škarda byl 9. listopadu 1943 zatčen pro černé mletí mouky pro své spoluobčany a v dubnu 1944 zemřel v koncentračním táboře. (PK)

1951 - povodeň ohrožovala Štojdlův mlýn

--------------------------
(sčítání 1921, Seznam vodních děl 1930, D. KOVÁŘ, Třebeč, s. 34, 61-63)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Moravec
  • Pešek
  • Benák
  • Houško
  • Pfleger
  • Plach
  • Dreyer
  • Trajer
  • Kubíček
  • Bican
  • Štojdl
  • Haußl
  • Škarda

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • klasicismus do roku 1850
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      jednopatrový
      Samostatná jednoprostorová mlýnice, která se vyvíjela od objektu pro obyčejného složení, k vícepodlažnímu objektu se složením uměleckým.
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • dveře
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • vyskladňovací otvor
        • existující torzo obyčejného složení
        po 1875 - tři mlýnská složení (hevery) na spodní vodu - dva žlaby z říčního koryta, třetí upouštěl přebytečnou vodu
        Žádná položka není vyplněna
        Dochovaná mlýnská hranice a zanáška - jde o případ s různpou výškovou úrovní a tedy snadným rozeznáním mlecí podlahy a zanášky.
        Zaniklý
        • pila
        pila zmíněna k 1828
        • stavidlo
        • náhon
        • turbínová kašna
        Nahon dochován torzálně. Kamenné okno stavidla, kamenné boční části a "dlažba" jalového žlabu.
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        VýrobceUnion a. s., České Budějovice
        Popisstav 1930 - 1 turbína Francis, průtok 1m3/s, spád náhonu 1,5 m, výkon 15 HP
        zřízeno Františkem Štojdlem 1927
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        VýrobceUnion a. s., České Budějovice
        Popisstav 1930 - 1 turbína Francis, průtok 1m3/s, spád náhonu 1,5 m, výkon 15 HP
        zřízeno Františkem Štojdlem 1927
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        Autor
        NázevSeznam vodních děl k roku 1930
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesnění
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        Autor
        NázevSeznam vodních děl k roku 1930
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesnění
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorDaniel KOVÁŘ
        NázevTřebeč - jaká byla, jaká je
        Rok vydání2014
        Místo vydáníBorovany
        Další upřesněnís. 29, 61
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        Autor
        Názevudání na mlynáře Škardu
        Rok vydání1942
        Místo vydání
        Další upřesněníarchiv S-ČB, Jan Ciglbauer
        Odkazhttps://www.facebook.com/media/set/?set=a.840213282710014.1073741832.120062214725128&type=1
        Datum citace internetového zdroje

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Plány - stavební a konstrukční

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Ostatní

        Vytvořeno

        4.2.2015 20:16 uživatelem pkhistory (Petr Kozel)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 10.9.2017 20:28
        Radim Urbánek 8.7.2015 16:09