Mlýn ve vsi Sedlišťka o jednom složení vystavěný vrchností u panského dvora „…spolu s jedním nade mlejnem ležícím k zdržování vody potřebným rybníkem…“ koupil roku 1694 Jiřík Buchta. Na mlýn v hodnotě 100 kop zavdal 30 kop a ostatek měl platit po 5 kopách ročně. Z meliva odváděl ročně stálého platu po 6 kopách do důchodu zámeckého. K mlýnu patřilo toto mlýnské nádobí: „…1 Běhoun, 2 Spodky, 1 Vřeteno, 2 Čepy, 4 Zdeře na hřídeli, 2 Voškrti, 1 Špice,1 Pamerlice, 1 Kleště podpínací,1 Zdeře do kamene, 4 Zdeře na kladnici, 1 Pytlík, 1 Mlejnská,1 Strojecí truhla,1 sochor železný, palice není…“. V roce 1707 má mlýn „…náležitě zaplacený…“.
Od Jiříka Buchty koupil mlýn roku 1716 Jakub Kolář. Cena mlýna byla stanovena na 150 kop. Zavdati měl 50 kop, ale měl jen 15 kop a tak zbytek závdavku bude platit o sv. Václavu po 5 kopách a ostatní gruntovní peníze taktéž až do vyjití celé sumy. Mimo stálé platy bude platit z meliva ročně po 6 kopách. Ke gruntu dostává navíc 1 krávu, osení na zimu a jarního ječmena, „…z nichž sobě prodávající vymiňuje třetí snop…“. Vlastnické vztahy na tomto mlýně však byly poněkud složitější. Podle toho, že nový mlynář měl vydat „…vejpravu dětem po Jakubovi Buchtovi Matějovi, Anně a Dorotě…“, usuzuji, že po Jiříkovi Buchtovi hospodařil na mlýně jeho syn Jakub. Jiřík Buchta proto mlýn Jakubu Kolářovi, který se přiženil k vdově po Jakubu Buchtovi, pouze propůjčuje. Právoplatným dědicem živnosti byl Jiřího vnuk Matěj. Pokud by se ten učil mlynářskému řemeslu, měl po 20 letech převzít tento mlýn. Pokud by se však rozhodl pro jiné řemeslo, měl mu hospodář po postoupení mlýna v jeho volbě pomáhati. Prodávající si se svou ženou vymiňuje výminek. Jak vyplývá z dalšího zápisu „…protože dědic Matěj před několika lety zběhl z panství, dal se na vojnu a teď o něm nikdo nic nev…í“, získal Jakub Kolář přece jenom mlýn pro sebe a své potomky. Z rodiny Buchtových žila na mlýně ještě Jakubova dcera Anna Buchtová, které měl mlynář v případě potřeby vypravit odpovídající věno.
Po svém otci Jakubovi Kolářovi hospodařil od roku 1756 na mlýně syn Václav Kolář.
Za čtyřicet let, kdy byl Jakub mlynářem na mlýně u Sedliťského dvora, se mlýn přistavěl a cena mlýna se zvýšila na 200 kop, na kterou měl nový mlynář zavdat 100 kop. Navíc byl povinen dát svým sourozencům Jakubovi, Kateřině, Josefovi, Žofii a Janovi odpovídající výbavu. Nejmladšímu Janovi měl poskytnout byt a stravu a podporovat ho na zvoleném řemesle. Mlynář Václav je v gruntovním zápise zmiňován ještě v roce 1765.
