Uživatel

Hledat

| Zaregistrovat se

Cestuje jako osel ve mlýně.
(německé přirovnání)

Lapáčkův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Lapáčkův mlýn

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Liderovice

PSČ

391 37

Okres

Tábor

Katastrální území

Liderovice

GPS

49° 28' 26.2'', 14° 39' 9.4''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Pozůstaky z dříve velkého mlýna stojí při silnici z Chotovin do Liderovic. Mlýnský náhon vedl okolo silnice. Nyní jsou viditelné jen zbytky.

Poloha vůči obci

Severovýchodně od obce.

Vodní tok

Košinský potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Obecná historie:

Bohatá historie mlýna je zdokumentována zpětně až do 16 století, kdy se historické prameny zmiňují o prvním majiteli mlýna panu Jindřichu Lapáčkovi již z roku 1565.

Po čtyři století tu celé generace mlynářských rodů mlely mouku. Ve svých nejlepších letech poskytoval mlýn poctivou obživu postupně rodinám Lapáčků, Vodáků, Mrzenů, Brederů, Farů, Kotašků, Cikhartů, Dvořáků a Halamů a teprve až výměrem VIII/1-515.33-1952 ze 4. března 1952 bylo poslednímu mlynáři na Lapáčkově mlýně v Liderovicích čp.15 Jiřímu Halamovi nařízeno vrátit živnostenský list s odůvodněním, že více než 6 měsíců neprovozuje svoji živnost. Marná byla snaha mlynáře se odvolat, KNV v Českých Budějovicích odvolání zamítl. Mlýnská technologie byla demontována a náhon ke kolu byl zasypán. Pozemky však zůstaly pohromadě a je tak možné jeho obnovení.

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

1565 Jindřich Lapáček

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

r. 1713 - Václav Mrzena, mlynář na Lapáčku (AS)
r. 1721 - Jan Kratochvíle (SOA Třeboň, Chotoviny 3, sn. 111) (mGh)
r. 1774 - Jiří Breder (SOA Třeboň, Chotoviny 5, sn. 107) (mGh)

1830 Tomáš Fára

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

František Chabr

První republika (1919–1938)

1930 mlýn a pila Václav Dvořák

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ

Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932

Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Tábor

Název toku: Borotínský potok

Obec, čp. : Liderovice 15

Podnikatel: Václav Dvořák

Druh živnosti: mlýn a pila

Počet a druh vodních motorů: 2 kola na svrchní vodu

Normální výkon v ks: 9,6

Hospodářský typ mlýna

Smíšený

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

Okresní úřad v Táboře /oddělení vyživovací a cenové/ (pep)
Č.j.27429/vyživ/1941 V Táboře 22. prosince 1941

Všem obecním úřadům a mlýnům.

Věc: Námezdní mletí ve mlýnech – konečná úprava

Číslo rejstříku: 1263

Jméno majitele mlýna a bydliště: Němec Josef, Liderovice 15, p.Chotoviny

Přidělení politických obcí: Chotoviny

Den příjmu obilí a výdeje výrobků: sobota

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

SokA Tábor, Fond ONV Tábor:

Výměrem VIII/1-515.33-1952 z 4. března 1952 bylo poslednímu mlynáři na Lapáčkově mlýně v Liderovicích čp.15 Jiřímu Halamovi nařízeno vrátit živnostenský list s odůvodněním, že více než 6 měsíců neprovozuje svoji živnost.
Marná byla snaha mlynáře se odvolat. KNV v Českých Budějovicích odvolání zamítl.

Události

Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Lapáček
Vodák
Mrzena
Bredera
Fara
Kotaška
Cikhart
Dvořák
Halama
Kratochvíle
Breder
Chabr
Fára
Němec

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

Jindřich Lapáček 1565

Václav Mrzena 1713

Jan Kratochvíle 1721
Jiří Breder 1774

František Mrzena 1778

Jiří Bredera 1783

Matěj Bredera 1793

Tomáš Fara 1820-1830

Josef Kotaška 1852

Vojtěch Cikhart 1869

Karel Dvořák 1878

Václav Dvořák 1930

Václav Halama 1931

Josef Němec 1941

Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Zobrazit více

Jihočeský sborník historický, Ročník VII. (1934)

Rud. Ez. Cikhardt: Osada chotovinská

Liderovice:

Čís. 10 (nové 15), mlýn od nepaměti Lapáčkovský zvaný. Byl zde rod Vodákův na panském mlýně, později Mrzenové. Koncem 18. stol. byl na mlýně rod Brederův (Bredův). R. 1875 zemřela Anna, žena Jiřího Bredery, mlynáře, který r. 1793 postoupil mlýn a při něm 6 j. 833 s. polí, 1 j. 486 s. luk, 1 j. 600 s. pastvin synu Matěji Brederovi, který měl za ženu Johanu, dceru Václ. Čížka z Tábora. V ceně zahrnuty podíly po 150 zl. dětí Matějě (nového držitele), Františka a Vojtěcha, nejmladšímu Josefovi 170 zl., matce 300 zl. a 280 zl. odstupující otec sobě pojistil. Roční činže do panského důchodu činila 106 zl. 30 kr. Později držel mlýn Tom. Fara a po něm rod Kotaškův. Po smrti Josefa Kotašky*) přešel mlýn na dceru Viktorii, již vzal si r. 1874 Josef Bican a od něho r. 1878 koupil mlýn Karel a Marie Dvořákovi a od syna jejich Václava koupí přešel r. 1931 mlýn Václ. Halamovi. Mlýn byl vícekráte přestavován, v srpnu r. 1853 shořela stodola a chlévy. Také vodní přívaly nejednou škody způsobily, např. roku 1873 a 1925.

Jihočeský sborník historický, Ročník IX. (1936)

R. Cikhart: Z MINULOSTI MLÝNA NA LAPÁČKU – strana 65

Mlýn Lapáček, usazený v půvabném údolí potoka Borotínského, zachoval nám jméno vymřelého rytířského rodu Lapáčků ze Rzavého, jichž původní sídlo jest nedaleko odsud.

Nejstarší známý držitel mlýna jest Jindřich Lapáček ze Rzavého, o němž máme zprávu z r. 1565, že byl „znamenitě“ okraden. Vyloupili mu včely, z chléva vzali 24 ovec, nadto mu sebrali i 23 slepic a oves.

V 16. stol. vyskytuje se na Táborsku mlynářský rod Lapáčků, o němž lze souditi, že vzal příjmí od tohoto mlýna.

R. 1644 připomíná se „Lapáčkovský mlýn“ při statku záhořském, s nímž zůstal již trvale spojen i po připojení k panství chotovskému (1750). Mlýn byl panský. Roku 1677 čteme jméno Kateřiny Lapáčkové „ze mlýna“, později vyskytuje se tu rod Vodákův.

R. 1681 přišel velký příval vody, který u „mlýna po Chotovinami“ - což nejlépe se hodí na tento mlýn – odplavil mnoho prken, s louky 60 a několik vozů sena a dvě osnovy příze.

R. 1713 má mlýn nového majitele. Jest to rod Mrzenů, který od 16. stol. vyskytuje se na různých mlýnech na Táborsku. Toho roku byl tu mlynář Václav Mrzena, maje ke mlýnu 7 strychů 3 ½ věrt. polí špatných a jen 3 věrt. prostředních, luk na 1 ½ vozu sena a ½ vozu otavy a v hospodářství choval 3 krávy a 1 jalovici. R. 1778 již se uvádí František Mrzena „ex mola sub Liderovic“ na chalupě č. 11, kde také zemřela r. 1784 Magdaléna, vdova po Václavu Mrzenovi. V zápisech táborského cechu mlynářského jmenuje se (1804) Martin Mrzena, vlastní syn Jiřího Mrzeny ze vsi Liderovic, ale to byl asi syn Jiř. Mrzeny, který hospodařil s manželkou Magdalenou roz. Zavadilovou na chalupě č. 10.

Na mlýně zatím hospodařil rod Brederů, zvaný později stručněji Bredů. Jmenuje se r. 1783 Václav, jež se t. r. (30. září) oženil s Barborou, dcerou po Mat. Cikhartovi, mlynáři v Košíně, avšak hospodářem na mlýně byl Jiří Bredera, uvedený r. 1785 v josefinském katastru. Manželka jeho Anna zemřela 5. července t. r. v stáří 50 let. R. 1793 postoupil Jiří Bredera mlýn s 6 jitry 833 sáhy polí, 1 jitrem a 486 sáhy luk a 1 j. 600 sáhy pastvin synu Matějovi, vymíniv mladším synům Františkovi a Vojtěchovi po 150 zl., nejmladšímu Josefovi 170 zl., matce 300 zl., sobě 280 zl. a nový držitel, jenž tu hospodařil s manželkou Johanou Čížkovou, měl svého podílu 150 zl.

R. 1820 jest již na mlýně Tomáš Fara vulgo Lapáček, po němž následoval Josef Kotaška. Vdova tohoto Eva provdala se znovu (22. června 1860) za Vojtěcha Cikharta a opětovně ovdověvši (1860), žila na mlýně na výměnku až do smrti (1911).

Mlýn přešel v majetek Josefa Bicana, jenž se oženil s Viktorií, dcerou Josefa Kotašky, ale r. 1878 prodal mlýn Karlu Dvořákovi, mlynáři z Modlíkova a jeho manželce Marii roz. Kvěchové. Syn a dědic těchto Václav Dvořák prodal mlýn r. 1931 Václavu Halamovi.

R. 1853 shořela stodola i chlévy u mlýna, který byl také několikrát přestavován. Nejednou uškodily mlýnu vodní přívaly, jak již uvedeno. Největší byly r. 1873 a 1925.

Kronika obecní obce Chotoviny

https://digi.ceskearchivy.cz/Kroniky-SOkA-Tabor-Kroniky-obecni-CH-Chotoviny

Strana 12. Mlýn Lapáček

Mlýn Lapáček má jméno asi od rytířů Lapáčků, ač již v 16. století vyskytuje se na Táborsku mlynářský rod Lapáčků. R. 1644 náležel mlýn Lapáčkovský k Červenému Záhoří, 1733 hospodařil na něm Mrzena a r. 1787 Jiří Breda.

Skrýt

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více

Částečný výpisy z matrik fary Chotoviny

https://digi.ceskearchivy.cz/matriky-rimskokatolicka_cirkev-ch-chotoviny

Matěj Vodák mlynář z Lapačkova mlýna a Kateřina

*11.11.1655 Martin

*20.7.1659 Markéta

*20.7.1659 Magdalena

Matěj Hlaváček mlynář a Kateřina

4.4.1666 kmotrou Kateřina mlynářka z Lapačkova mlýna

25.9.1667 kmotrem Mikoláš mlynář ze mlýna Lapáčkova

Mikoláš Bartoš mlynář, syn po nebožtíkovi Bartošovi ze vsi Obory z Panství bechyňského a oo20.2.1667 Kateřina vdova po nebožtíkovi Matěji Hlaváčkovi mlynáři ze mlýna Lapáčkova

*6.7.1670 Anna

Jiří Lapaček ze mlýna a Ludmila

*21.1.1680 Anežka

Vojtěch Kocour mlynář z Lapáčkova mlýna a Dorota

*?? Mariana +28.8.1701

*29.4.1701 Jakub

+21.12.1702 Jan Vojtěch Hromada mlynář z Lapáčkova mlýna

Václav Mrzena (*1664; +28.10.1752) mlynář z Lapáčkova mlýna a Mariana

*17.7.1704 Jakub

*31.1.1706 Dorota +12.6.1706

*11.4.1707 Jan +4.8.1707

*23.9.1708 Kateřina (kmotrou Anna Šeborová, svědkem Kateřina Chabrová)

*6.2.1712 Václav

*6.9.1716 Kateřina +12.9.1716

Jan Procházka mlynář z Lapáčkova mlýna a Kateřina

*7.10.1720 Kateřina

*8.6.1723 Magdalena

Jan Kratochvíle mlynář z Lapáčkova mlýna a Kateřina

*28.10.1721 Dorota

Václav Mrzena mlynář z Lapáčkova mlýna a oo15.7.1727 Magdalena roz. Říčanská dcera šenkýře z Moravče, poddaní k Červenému Záhoří

*14.12.1728 Magdalena

*10.2.1731 Anna Marie

*5.5.1733 Dorota

*20.8.1738 Ludmila

*28.6.1741 Barbora

*10.5.1744 Jan

Václav mladý Mrzena mlynář a Kateřina

*18.9.1741 Kateřina

*9.8.1745 Magdalena

Jiří Breder mlynář a Anna (*??; +1785) ze mlýna Lapáček, poddaní k Červenému Záhoří

*?? Kateřina +26.10.1755

*26.11.1758 Anna

*27.7.1761 Václav +12.8.1761

*2.12.1762 František

*17.4.1765 Vojtěch

*15.7.1767 Václav +24.4.1769

*8.9.1769 Jan +11.1.1770

*26.6.1771 Josef +11.2.1772

*17.3.1774 Josef(poprvé uvedeno čp.10)

Matěj Breder mlynář a Johana roz. Čížková z Tábora

*13.3.1795 Marie

*1.8.1796 František

*1.7.1799 Anna

*1.5.1801 Jan

*5.12.1803 Veronika

František Chaber mlynář a Marie Anna

*26.5.1804 Václav

Jan Dainka mlynář a Alžběta roz. Hamerschmied, poddaní k Chotovinám

*22.7.1808 Filip

*13.2.1810 Marie

Tomáš Fara mlynář na Lapáčku a Ludmila roz. Smetanová z Lukavce

*?? Karel (později mlynář na mlýně Krkavec)

*1806 Antonie

*14.3.1812 Josef

*17.10.1814 Eleonora

*20.4.1816 Marie

*21.4.1819 Josefa

*22.12.1821 Marie

Jan Kotaška (*28.2.1800 ; +1.4.1870) mlynář, syn mlynáře z Červenýho mlýna a oo6.11.1825 Antonie roz. Farová (*1806; +14.6.1848) – odešli na Dolní mlýn ve Vlksici

*18.8.1826 Josef

František Paukner pachtýř mlýna, syn mlynáře a Barbora roz. Šibalová, dcera mlynáře

*22.2.1849 Ignac

*24.11.1850 Kateřina +14.12.1850

*30.12.1851 Johanna

Josef Kotaška (*18.8.1826; +1.10.1856) mlynář, syn Jana Kotašky mlynáře z Vlksic oo1.7.1851 Eva roz. Míková z Jistebnice

*1.12.1852 Adelaide +25.11.1856

*11.4.1855 Antonie +7.4.1856

*3.8.1856 Viktorie

Josef Šebor mlynář na Lapáčku, syn mlynáře z Náchoda čp.1 a Eva ovd. Kotašková, roz. Míková

*3.12.1858 František +22.6.1859

*8.7.1860 Marie

Karek Fogl (*1821; 11.10.1866) mlynář a nájemník mlýna a ??

*1852 Jan +13.10.1866

Vojtěch Cikhart mlynář na Lapáčku, syn Vojtěcha Cikharta mistra mlynářského a majitele mlýna Na Pile v Borotíně čp.121 a Eva ovd. Šeborová roz. Míková z Jistebnice

*22.4.1869 Albertina +5.1.1873

*27.12.1870 Karel

Josef Bican mlynář na Lapáčku a Viktorie roz. Kotašková (*3.8.1856; +??)

*2.6.1874 Antonie

*16.5.1876 Marie (kmotři : František Cikhardt mlynář z Borotína čp.121, Marie Šeborová dcera Josefa Šebora mlynáře z Liderovic)

*4.3.1878 Berta

Karel Dvořák mlynář, syn Václava Dvořáka mlynáře z Modlíkova čp.6 a Marie roz. Kvěchová, dcera mlynáře ze Zahrádky čp.10

*11.3.1880 Marie (kmotři Alois a Marie Kosobudovi mlynáři ze Stádlce čp.62)

*5.10.1882 Božena

*1.4.1886 Alois +24.6.1886

*12.5.1891 Václav oo30.6.1934

Sčítání lidu pro čp.15 obce Liderovice

https://digi.ceskearchivy.cz/Scitani-lidu-SOkA-Tabor-1869-Soudni-okres-Tabor-L-Liderovice

Rok 1869

Vojtěch Cikhardt *1841 Borotín, mlynářství/samostatný podnikatel;

manželka Eva ovdovělá Šeborová, ovdovělá Kotašková *1833 Jistebnice;

dcera Viktorie Kotašková *1856;
dcera Marie Šeborová *1861;
dcera Vojtěška Cikhardtová *1869;
Vojtěch Černý *1848, mlynářství/pomocník;
Jan Doležal *1854, mlynářství/učeň;
a další jedna osoba.

Majetek – 2 kusy hovězího dobytka.

Rok 1880 – sčítací archy se nedochovaly.

Rok 1890

Karel Dvořák *14.1.1852 Modlíkov, mlynář/držitel, polní hospodářství/držitel;

manželka Marie *27.2.1857 Zahrádka;

dcera Marie *11.3.1880;
dcera Božena *5.10.1882;
Jan Jungwirth reste Hurz *30.8.1862, sekerník;
a další dvě osoby.

Majetek – 6 kusů hovězího dobytka; prase.

Rok 1900

Karel Dvořák *14.1.1852 Modlíkov, mlynář/majitel, polní hospodářství/majitel, trvale přítomný od r.1878;

manželka Marie roz. Kvěchová *20.3.1859 Zahrádka;

syn Václav *12.5.1891;
dcera Marie *11.3.1881;
dcera Božena *5.10.1883;
Eva Cikhartová *24.12.1830, vdova, výměnkářka;
František Dohnal *4.2.1882, Mlynářství/stárek;
a další dvě osoby.

Majetek – 8 kusů hovězího dobytka; 2 prasata.

Rok1910 – sčítací archy se nedochovaly.

Rok 1921- majitel domu Dvořák Václav

Václav Dvořák *12.5.1891, mlynářství/samostatný;

manželka Josefa *16.2.1894;
Marie Dvořáková *27.2.1857, vdova, výměnkářka;
Leopold Pumberger *2.1.1863, mlynářství/stárek;
Antonín Slaba *3.4.1904, mlynářství/učeň;
a další dvě osoby.

Skrýt

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

živnostenský list

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Dnešní podoba usedlosti sestává ze samotné podsklepené budovy mlýna s obyvatelnou dvojpodlažní částí, dále z větší stodoly, obyvatelného skladu s verandou, z menšího domku na nářadí, a ze samostatného sklepa zapuštěného ve skále, použitelného třeba k uchovávání vína.

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér