Osli nosí němě své pytle do mlýna.
(německé přísloví)

Hejlovský mlýn

Hejlovský mlýn
17
Částkovice
393 01
Pelhřimov
Částkovice
49° 24' 11.6'', 15° 9' 42.4''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Areál mlýna se nachází pod hrází stejnojmenného rybníka. V současnosti je využíván jako penzion a zázemí pro rybáře na přilehlém rybníce.
Samota východně od obce
Hejlovka
přístupný po domluvě

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Hejlovský mlýn byl založen před mnoha stoletími. Na kamenném portálu jedněch dveří je vytesán letopočet 1559 a jméno Waczlav ze Sper. Lze usuzovat, že šlo o jednoho z bývalých majitelů, který údajně patřil k významným pelhřimovským měšťanům.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1886 dražba na mlýn s pozemky a lesem v odhadní ceně 10.000 zl. (RR)

V dokladech z devatenáctého století se dozvíme, že  tehdy bylo v mlýně pět vodních kol. Každé z nich pohánělo jeden stroj. Byly zde dvě mlýnské stolice, jednolistová pila, šindelka a krupník.  Když bylo potřeba spustit určitý stroj, pustila se voda na to kolo, s nímž byl spojen. V roce 1901 proběhla velká rekonstrukce a modernizace. Dosavadních pět kol bylo nahrazeno dvěma většími a ve sklepě mlýnice byla instalována asi 30 metrů dlouhá transmise, kterou kola společně roztáčena. Z ní se síla vody přenášela na jednotlivé stroje pomocí kožených řemenů, které se podle potřeby využití strojů buď nahazovaly nebo sundavaly. Transmise mohla pohánět také důmyslné kapsové dopravníky, což byly dlouhé svislé textilní pásy s plechovými kapsičkami, které dopravovaly zrní nebo mouku do zásobníků v podkroví. Transmise i dopravníky se dochovaly dodnes.

K radikální změně došlo v roce 1921. Dosluhující vodní kola byla nahrazena Francisovou turbínou. Musel být vybudován nový náhon z rybníka, turbínová kašna, strojovna turbíny, dvě stavidla a zregulován odpadní kanál. Síla vody se pak přenášela na dosavadní transmisi širokým řemenem a z ní na jednotlivé stroje. Výkon turbíny, která funguje dodnes, je při spádu 5,1 metru a spotřebě půl kubíku vody 32,5 koňských sil. Oproti vodním kolům šlo nepochybně o velký nárůst. Turbína byla vyrobena firmou Breitfeld Daněk a spol. v Blansku. Celý projekt stavby, včetně stavebního povolení i kolaudace, se tehdy vešel na jeden list papíru o velikosti asi 80 x 120 cm. Těžko si představit kolik papírů by na podobnou stavbu bylo potřeba dnes. Tento dokument se dochoval a jeho kopie je vystavena v mlýnici.

V hejlovském mlýně se mlelo ještě počátkem padesátých let. Pak byl jeho provoz prohlášen za neefektivní, provoz byl zastaven a mlýnské stroje odvezeny údajně někam do Polska. Turbína však zůstala a k jejímu hnacímu kolu byl připojen generátor na výrobu elektřiny. V této podobě vyrábí elektřinu pro potřeby objektu dodnes.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Historie mlýna také obsahuje:

1939 - pravděpodobně Jan Lahodný (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        vícepodlažní
            • existující torzo uměleckého složení
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • pila
            • krupník
            • šindelka
            Dochovaný
            • výroba elektrické energie
            • rybník
            Typturbína Francisova
            StavDochovaný
            VýrobceBreitfeld, Daněk i spol. Blansko
            PopisVýkon turbíny, která funguje dodnes, je při spádu 5,1 metru a spotřebě půl kubíku vody 32,5 koňských sil.
            Typturbína Francisova
            StavDochovaný
            VýrobceBreitfeld, Daněk i spol. Blansko
            PopisVýkon turbíny, která funguje dodnes, je při spádu 5,1 metru a spotřebě půl kubíku vody 32,5 koňských sil.
            Typsynchronní alternátor
            StavDochovaný
            Popis
            Typsynchronní alternátor
            StavDochovaný
            Popis
            Historické technologické prvky
            • kapsový výtah | Počet:
            • AutorFrantišek Pleva
              NázevŽelivka naše řeka
              Rok vydání2003
              Místo vydáníPelhřimov
              Další upřesněnís. 8
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorFrantišek Pleva
              NázevŽelivka naše řeka
              Rok vydání2003
              Místo vydáníPelhřimov
              Další upřesněnís. 8
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Plány - stavební a konstrukční

              Současné fotografie - technologické vybavení

              Vytvořeno

              13.6.2015 22:12 uživatelem petrdivis

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 27.8.2017 22:24
              Radomír Roup 25.6.2018 12:37
              pepino 7.5.2017 15:55