Před sviněmi mlynáře a dcerami hostinského
se člověk musí mít na pozoru.
(německé přísloví)

Podvinný mlýn

Podvinný mlýn
73
Podvinný mlýn
Praha - Libeň
190 00
Hlavní město Praha
Libeň
50° 6' 34.6'', 14° 29' 10.5''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn je připomínám ve středověku spolu se vsí Podvinní. Z mlýna se dochovala stavidla a části náhonu.
Na okraji Libně pod železniční tratí
Rokytka
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

První zmínky o tvrzi Podvinní jsou ze 14. století - citace článku - "Ostatní"

Na konci 16. stol. byla uváděna tvrz jako pustá, zůstává pouze mlýn.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Na konci 21. století byl mlýn zapálen a stržen. Pozemek mlýna a okolní pozemky zakoupila italská firma vybudovala zde nové obytné domy.

Stavba z druhé poloviny 18.století byla v 90. letech 20. století neznámými vandaly zapálena, zřítil se krov a mansardová střecha…, zanikly také ostatní historické budovy ve dvoře.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    03 2009
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            • stavidlo
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorHanzlíková Kateřina
            NázevVěstník klubu Za starou Prahu
            Rok vydání3
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníčlánek
            Odkazhttp://www.zastarouprahu.cz/ruzne/podvin.htm
            Datum citace internetového zdroje
            AutorHanzlíková Kateřina
            NázevVěstník klubu Za starou Prahu
            Rok vydání3
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníčlánek
            Odkazhttp://www.zastarouprahu.cz/ruzne/podvin.htm
            Datum citace internetového zdroje
            AutorInternet - Kateřina Hanzlíková
            NázevPodvinný mlýn ve Vysočanech vyhořel
            Rok vydání2001
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttp://stary-web.zastarouprahu.cz/ruzne/podvin.htm
            Datum citace internetového zdroje10.6.2015

            Žádná položka není vyplněna

            V červnu byla Domácí rada informována o zkáze barokního mlýna na Rokytce archivářem Prahy 8 Zdeňkem Kovaříkem. Stavba z druhé poloviny 18.století stojící dnes zcela osamoceně ve svahu při trati a sloužící již nějaký čas squoterům nejhrubšího ražení, byla neznámými vandaly zapálena, zřítil se krov a mansardová střecha…, zanikly také ostatní historické budovy ve dvoře. Okolní pozemky i s objektem mlýna čp. 73 zakoupila italská firma pro výstavbu obytných domů (mimochodem klidné prostředí v zeleni je pro tuto funkci více než vhodné), objekt mlýna měl být v rámci projektu rehabilitován jako restaurace či společenské centrum. Byl proveden řádně zjišťovací archeologický výzkum, který se bohužel musel omezit pouze na parcely budoucích domů a vynechal historicky nejzajímavější areál mlýna, protože zde se s novou výstavbou nepočítalo. Přesto byly základní obhlídkou pracovníky archeologické společnosti zjištěny zajímavé skutečnosti dokládající starší původ mlýna, než se obecně předpokládalo. Na sever od stávající budovy byly objeveny základy opěrné zdi a s ní i rozsáhlá destrukce většího objektu, k němuž patřil i sklípek vyzděný z lomového zdiva. Na severní straně západně od náhonu se také nalézala monumentální vstupní brána do dvora, z níž jeden z dvojice pilířů zakončený renesanční profilací, dosud stojí. Nepřímo tak byla potvrzena domněnka, vyslovená na základě studia starší místopisné literatury - stojíme na místě zaniklé středověké tvrze v Podvinní, jež byla doposud známa pouze z písemných pramenů a s jejímž vlastnictvím jsou spojena jména význačných pražských měšťanů husitské doby. Minimum z historie tvrze v Podvinní Podvinní bylo původně samostatnou vsí, rozkládající se mezi panstvím libeňským a vysočanským při úpatí Sovích vrchů, u potoka Rokytky. První známá zmínka o Podvinní pochází z první čtvrtiny 14. století. Prvním majitelem byl měšťan Pavel, připomínaný zde roku 1326. V letech 1394-1398 vlastnil Podvinní jiný pražský měšťan Franěk, který ke svému jménu připojoval přídomek ”z Podvinní”. (Sedláček, 1898, 300). Na samém sklonku 14.století se tento majetek uvádí v držení významného pražského rodu Bavorů, rodu obchodníků s vínem založeného v dobách krále Jana Lucemburského. Bavorové náleželi mezi týnské osadníky a jejich moc a vliv se udržel až do časů Václava IV. (Hejtmánek 1896, 34). Nejpozději za jejich vlastnictví byly okolní kopce vysázeny vinicemi, ale pravděpodobně ještě dříve před známými karolinskými viničními privilegii, jak by pro to svědčil starý název ”Podvinní”. Oldřich Bavor se oženil s Kristinou z rodu Kokotoviců, jiné zámožné staroměstské rodiny, které náležel kupříkladu dům U Kohouta, dnes v areálu Staroměstské radnice. Vdova Krista Podvinská pak vládla Podvinním v letech 1395 - 1405 sama a po její smrti majetek přešel na pana Adama Podvinského. Jeho dva blízcí příbuzní - Jan a Mikuláš Podvinský - se angažovali v politickém dění té doby. Mikuláš Podvinský, mistr Karlovy university, byl známým ideovým odpůrcem Husovým a dokonce proti němu svědčil před úřadem arcibiskupa. Byl ve značné přízni krále Václava IV. Po sesazení novoměstských konšelů roku 1419 jmenován na místo nového purkmistra a nedlouho poté shozen spolu s ostatními z oken radnice. Zámožný Adam z Podvinní (který dříve půjčoval peníze i králi), si zachránil holý život útěkem z tvrze do ciziny (Hejtmánek 1896, 35, Sedláček 1998, 300). V polovině 15.století přechází tvrz v Podvinní do majetku Lukáše z Lerojid a Podvinní (po matce vnukovi Adama Podvinského), který se roku 1470 připomíná ve službách krále (Hejtmánek 1896, 36). Starší literatura shodně spekuluje o tom, je-li to týž rytíř Podvinský, kterého dal - podle Bartošovy Kroniky pražské - král Vladislav mučit roku 1490 na Pohořelci pro úklady na králův život. Jeho obvinění se později prokázalo jako mylné. Vyznání domnělého zločince na mučidlech je zachováno ve třeboňském archivu a citováno literaturou (Palacký, 296, Sedláček 1998, 300). Na konci 16. století tvrz v Podvinní postupně upadá, je součástí Bryknarovského libeňského panství a je označována jako pustá. Po ztrátě její funkce i jako hospodářského dvora je mlýn jedinou živou součástí, přežívající jako jediný článek středověkého areálu do současnosti. Je smutné, když mizí památky ještě dříve, než je stačíme ”poznat” a uvědomit si jejich význam pro historii městské čtvrti. A to se týká především pražských obvodů. Nelze v této souvislosti nevzpomenout na nedaleké židovské ghetto v Libni, které zaniká doslova před našima očima bez řádné dokumentace a stavebně historického průzkumu. Kdyby se památky takového významu nalézaly v centru Prahy, uvnitř městské památkové reservace, byla by jim nepochybně věnována patřičná pozornost. Se zánikem Podvinného mlýna zanikne zanedlouho poslední fyzicky existující doklad o historické vsi a tvrzi Podvinní, rozkládající se kdysi mezi Vysočany a Libní… Kateřina Hanzlíková

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Vytvořeno

            29.9.2012 22:02 uživatelem Helena Špůrová

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 7.10.2017 18:23