Historie
Obecná historie:
Mlýn je poprvé připomínán v písemných pramenech k roku 1595 a v literatuře lze sledovat jeho majetkový vývoj (např. v závěru 19. století byl v držení Lažanských z nedaleké Chyše). Na Nučickém mlýně se přestalo mlít po 1. světové válce, nadále však byla v provozu pila s katrem, která ukončila činnost v roce 1945. Ještě na počátku 20. století měl mlýn tři mlýnská složení, poháněná třemi vodními koly na svrchní vodu, čtvrté kolo pohánělo pilu s katrem. Na mapě Stabilního katastru z roku 1839 jsou zachyceny budovy ve stejné půdorysné skladbě jako dnes – jádrem mlýna byla hlavní nespalná budova tehdy s jedním mlýnským kolem, další dva objekty jsou značeny žlutou barvou jako spalné – jednak katr západně od hlavní budovy a hospodářská budova na východní straně. Voda byla k mlýnu přiváděna náhonem, vycházejícím z nedaleké řeky Střely; náhon se před mlýnem rozděloval na 2 větve (jedna vedla k pile a druhá k mlýnu) a vytvářel malý ostrůvek, na němž stála vlastní pila. Obě větve se za mlýnem opět spojovaly a náhon ústil zpět do Střely.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Založen patrně spolu se vsí Nučice ve 13. nebo na počátku 14. stol.
1595 zmíněn při dělení majetku zemřelého Jaroslava Libštejnského z Kolovrat mezi jeho dědice. Mlýn o dvou moučných kolech zdědil syn Mikuláš, mlynář měl za povinnost dávat vejmelného 40 strychů žita, tolikéž věrtelů otrub a vykrmit pánovi ročně 2 vepře na slaninu.
1599 Mikuláš Libštejnský prodal žihelský staek Václavu Chotkovi z Chotkova, mlýn však nebyl ve smlouvě výslovn zmíněn, ucházel se o něj proto Jáchym Libštejnský z Kolovrat, který "o sv. Havle přijel a s dalšími lidmi k mlýnu a poseklai vantroky tak, že se mlít nemohlo.." Václav Chotek jej za 600 kp způsobených škod pohnal k soudu, bylo dohodnuto, že Václav Chotek bude držet pustý mlýn a okolní pozemky Jáchym Libštejnský, smlouvy však nebyly dodržovány a docházelo k dalším konfliktům.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
1622 mlýn zkonfiskován Jiřímu Chotkovi a prodán Heřmanu Černínu z Chudenic
mlynáři:
1723 Václav Leicht
1782 Böhm
28. října 1822 od Jiřího Kromholze zakoupil Petr Zimmerhakl za 3600 zl.
1. května 1826 Petr Zimmerhakl si ponechal mlýn pro sebe
Petr Zimmerhakl prodal mlýn o jednom složení za 3000 zl. Josefu a Marii Orserovým
1880-1885 Vilém Hnátek
konec 19. stol. mlýn a pila, majitel hrabě Vladimír Lažanský z Chyše
mlynář Ondřej Baumgartl
První světová válka (1914–1918)
po I. sv. válce ukončeno mletí, pouze se šrotuje a řeže na pile
1930 majitel Prokop Lažanský
nájemce Josef Webr
po II. sv. válce zastaven i provoz pily a mlýn postupně zanikl
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Leicht
- Böhm
- Kromholz
- Zimmerhakl
- Webr
- Orser
- Hnátek
Historie mlýna také obsahuje:
-1595 Jaroslav Libštejnský z Kolovrat
1599 Václav Chotek z Chotkova a Jáchym Libštejnský z Kolovrat
1648- Černínové
1900 hr. Vladimír Lažanský z Chyše
1930 Prokop Lažanský
nájemci:
Václav Leicht
Böhm
Jiří Kromholz
Petr Zimmerhakl
1839 - Orser Josef
1880-1885 Vilém Hnátek
1930 Josef Wébr
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více
Mlynár na Nucickém mlýne mel dva syny a tri dcery.Synové byli škaredí a zlí.Lidé proto neradi do mlýna chodili.Zato dcery byly velmi krásné.Jedna z nich se zalíbila hrabeti Lažanskému z nedaleké Chyše.Ten se casto ve mlýne pod ruznými záminkami zastavoval.Mlynár a hlavne jeho synové to neradi videli a tak vždy hrabeti neco tajne provedli.Aby na ne nepadlo podezrení,zacali tvrdit,že ve mlýne straší a rádí rarášek.Jenomže raráška nikdo nikdy nevidel.A tak,aby lidé nerekli,že lže,rozhodl se mlynár ,že ho udelá z jednoho svého syna.Vybral toho menšího a vzteklejšího.Zavrel ho do sklepa a trápil hladem a žízní až syn onemocnel a behem zimy docela zcvrknul.Nebyl k poznání a šel z neho strach.
Casem druhý syn i obe dcery odešli do sveta a mlynár zustal se svým raráškem sám.Syn se otce velice bál,ale i otec se zacal bát syna.Tak se rozhodl,že se ho zbaví.Jednou,když prišla bourka a velká voda,vyvedl syna ven a privázal ho k mlýnskému kolu.Rozvodnená Strela kolo rychle roztácela,syn se potápel a zoufale volal o pomoc.Starý mlynár ale nemel slitování a nechal syna utopit.Za pár dní ho podstrcil pod vrbu a zavolal konšely z Chyše,aby se prišli podívat na raráška,který tak dlouho škodil mlýnu.Nikdo nepochyboval,že jde skutecne o raráška a mlynári uverili.Mlýnu to ale k dobré povesti stejne nepomohlo a mleci se mu vyhýbali ješte více.Starý opuštený mlynár se nakonec docista zbláznil a nakonec se sám pod vantroky utopil.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
