Kamenný, Podskalský mlýn,Pod kamenem

Podskalský, nebo Kamenný mlýn byl založen v ranném středověku.

1443 prosince 13. Znojmo

Mikuláš, syn někdy Stanislava z Paulau, veřejný notář, zlistiňuje, že Přibyslav, opat loucký, na žádost jistých šesti přísežných znojemských přivolil dobrovolně, aby postavili u mlýna Pod kamenem pod hradem znojemským na místě, kde dosud  stávala lávka pro pěší, most přes řeku Dyji.

Od 16. století z něj byl unikátním vodovodním potrubím napájen znojemský hrad.

Nedostatek vody ve městě vyřešila znojemská radnice roku 1877, pod vedením starosty Jungnickla, výstavbou tlakového užitkového vodovodu z řeky Dyje. Čerpací stanice pro tento vodovod, nízká historizující budova s plochou střechou a vížkou, byla postavena při ústí Gránického potoka, v sousedství velkého říčního jezu (zrušeného při výstavbě znojemské přehrady roku 1965). K výtlaku vody sloužila původně jen vodní turbína, roku 1892 byl pohon posílen záložním parním strojem. .

 V roce 1897 Podskalský mlýn vyhořel. Na jeho místě nechalo město vystavět roku 1903 vkusnou neorenesanční budovu městské vodní elektrárny.

Byla vybavena moderní dvojitou Francisovou turbínou o výkonu 50 koňů, kterou poháněla voda z náhonu, vedoucího od velkého jezu a vodárny podél ulice U Obří hlavy. Spotřeba užitkové vody a elektřiny však rostla tak rychle, že již v následujících desetiletích musely být vodárna i elektrárna několikrát přestavovány a modernizovány (r. 1909 dieselový agregát v elektrárně, r. 1911 nová úpravna vody s filtračními nádržemi.

V roce 1917 proběhla přestavba elektrárny.

Roku 1929 proběhla výměna pístových čerpadel vodárny za centrifugální. V roce 1937 proběhl výstavba nových strojoven, které dnes slouží jako loděnice a restaurace.

S provozem vodárny souvisel starší cihelný komín s dekorativně řešeným soklem, přiléhající ke skále pod hradem. Dnes je budova vodní elektrárny celkově rekonstruována a je v ní zřízeno soukromé muzeum automobilových veteránů.