Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
V Nízké Srbské stávaly dva mlýny, jeden z nich patřil do roku 1406 k šolcovně. Tyto mlýny klášter prodal právem zákupním pod roční nájemné; mlynáři za to odváděli vrchnosti ročně po 6 groších. Podle urbáře z r. 1727 platil nájemce tzv. hořejšího mlýna 35 zlatých a tzv. dolního mlýna 67 zlatých 40 krejcarů. Hořejší mlýn koupil r. 1721 opat Otmar od sedláka Lukáše Klimše zpět. Kdy jej sedlák Klimeš koupil, není známo. Dolejší mlýn patřil pravděpodobně svobodníku. Později přibyly ještě další tři mlýny, celkem jich bylo pět. Čtyři se dochovaly do r. 1918. Později byly tři z nich přeměněny na vodní pily. Zůstal pouze mlýn Martincův. Ševcův mlýn – nyní u Dostálů za lesem – zanikl.
Zdroj: http://www.baroni.estranky.cz/
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
V r. 1930 je psán majitel mlýna a pily Antonín Král
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Král
Historie mlýna také obsahuje:
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
