Ďáblova mouka se změní v otruby.
(švýcarské přísloví)

Nadostrovecký, Zimův mlýn, Mlýn hořejší Podostrovský

Nadostrovecký, Zimův mlýn, Mlýn hořejší Podostrovský
12
Ostrovec
338 08
Rokycany
Ostrovec u Terešova
49° 55' 9.5'', 13° 44' 4.9''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Roubená poschoďová stavba z r. 1652. V r. 1772 si vzal vdovu Annu po mlynáři Janu Desortovi mlynář František Sýkora. Od r. 1874 mlynář František Zima.
Pod Ostrovcem
Zbirožský potok
14297 / 4-2565
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1366 Michal ze Sedlce koupil poplužní dvůr a poddanské dvory v Ostrově a mlýn pod Ostrovem od Buška z Rosejovic, ketrý tento majetek měl od Karla IV.

1605 hejtman křivoklátského panství pronajal mlýn pod Ostrovcem Matoušovi Uhrovi na období od sv. Havla 1605 do sv. Havla 1606, roční nájem 54 strychů žita , rozřezat 2 kopy klád z císařkých lesů (z každé klády 7 prken) a vykrmit 2 vepře na sádlo.

1610 Hořejší i Dolejší mlýn pod Ostrovcem pronajaty Jakubovi Slapničkovi ze vsi Hradiště, z Hořejšího mlýna nájem 30 strychů žita a vykrmit 1 vepře

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1645 Zikmund Kapoun, mlynář pod Ostrovcem (1647 na Podměsteckém mlýně ve Zbirohu)

1651 (soupis poddaných dle víry)  Jan Berounský (52 let), manželka Alžběta (30 let), syn Martin (12 let)

1652 (urbář): 2 moučná kola, 1 ječná stoupa, nájem 30 strychů žita, 4 kopy míšeňské z vykkrmení vepře, při mlýně 1 pila, však mnoho let zpustlá, ke mlýnu povinny v této době poddaní z vesnic Třebnuška, Ostrovec, Mlečice, Vejvanov, Kladruby, Bujesily

1656-1657 mlynářka Zuzana Malinka

1658 mlynář Václav Malina

1669 mlynář Adam Slavík žádá o úlevu skrz sucho, nemohl mlít 9 týdnů

1676 nájemce Jiří Sýkora, o nájem se uchází mlynářka z Drahoňova Kateřina Kalinová, která však má dluh 20 strychů žita za nájem Podzbirožského mlýna, tudíž byl Sýkora upřednos těn. Ještě téhož roku však Sýkora zakoupil mlýn jinde a zdejší mlýn si skutečně pronajímají Kalinovi.

1680 mlynářka Kateřina Kalinová zv. Turková

1685 zemřel Tomáš Kalina, dcera Anna se provdala za mlynářského tovaryše pod Ostrovcem Jakuba Vodrážku, ten tudíž mlýn vyženil

1691 Mlečice, Třebnušku a Ostrovec postihla průtrž mračen, voda sebrala vodní kolo a 2 paleční kola, podemlela stěnu mlýna a zanesla náhon.

1698 zemřel nájemce Jan Ott, syn Adam Ott žádá o převod nájmu, jelikož je všakk mladý a nezkušený, byl mu nájem prozatím povolen jen na 1 rok. Z mlýna se platí 4 kopy grošů a 30 strýchů žita ročně. Adam Ott se osvědčil a drží nájem až do roku 1710.

1703 + Dorota Ottová (matka Adama) ve věku 60 let, 1709 + Dorota, manželka Adama, II. manželka Marie Magdalena

1715 mlynářka Uršula Vodrážková

1718 mlynář Jakub Koutský se oženil s Polyxenou Uršulou, roz. Šulcovou, na mlýně do roku 1725

1728 Jan Ogir s manželkou Benignou

1729 Česká komora nařídila emfyteutický prodej všech dosud neprodaných mlýnů na panství, Jan Ogir však nemá zájem

1730 mlýn prodán Jakubu Desortovi (manželka Anna) za 130 zl. (splácel do r. 1735)

1756 + Anna v 51 letech, František Desort se znovu oženil s Barborou

1767 Fr. Desort zemřel v 78 letech (vdova Barbora + 1785 v 70 letech)

1767 mlýn předal mladšímu synovi Janovi Desortovi s manželkou Annou, mlýn o 2 složeních oceněn na 260 zl., z mlýna se platí 4 zl. 40 kr. za vepře a 34 strychů žita.

1772 Jan Desort zemřel ve věku 37 let, vdova Anna (+ v 80 letech) se ještě téhož roku provdala za Františka Sýkoru (+ 1803 v 56 letech), syna mlynáře z Třebnušky

1772-1794 František Sýkora

1794-1800 Jan Desort, syn Jana Desorta,  s manželkou Marií

1800 mlýn koupil Josef Běhoun

1801 Josef Plic

1807 + mlynář Ivan Stříbrný v 70 letech, vdova Anna

1816 František Mašek s manž. Josefou

1824 František Trejbal (syn mlynářského mistra Václava Trejbala) s manž. Dorotou (+ 1850 v 66 letech)

1833 dceru Františka Trejbala Annu si vzal zbirožský poddaný Jan Zíma (20 let), syn mlynáře a zdejší mlýn vyženil

1844 Jan Zima + v 31 letech na tuberkulózu, mlýn sparvuje vdova Anna s mladým stárkem Ignácem Ciprou, 19letý Ignác Cipra však spadl pod paleční kolo, které mu rozmačkalo hlavu a prsa

 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

1862 vdova Anna zemřela v 45 letech, mlýn převzal syn Josef Zima

1863 Josef Zima se v 28 letech oženil Annou, dcerou mlynáře (již 1860 s ní měl nemanželské dítě)

1892 Josef Zima zemřel ve věku 58 let, mlýn zdědil syn František Zima s Josefou roz. Šímovou z mlynářské rodiny

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Ukončeno mletí, pouze hospodářství

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1930 František Zíma s manželkou Josefou roz. Šímovou

1937 mlýn zdědil syn Josef Zima

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1958 mlýn prohlášen kulturní památkou

vdova Marie Zimová prrodala stodolu a zahradu k výstavbě chat

Marie Tatarová

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Jedlička
  • Desort
  • Sýkora
  • Zima
  • Uher
  • Slapnička
  • Kapoun
  • Berounský
  • Malina
  • Slavík
  • Kalina
  • Vodrážka
  • Ott
  • Koutský
  • Ogir
  • Běhoun
  • Plic
  • Stříbrný
  • Mašek
  • Trejbal
  • Zíma

Historie mlýna také obsahuje:

Nájemci:

1605-1606 Matouš Uher

1610  Jakub Slapnička

1636 Jan Jedlička

1645 Zikmund Kapoun

1651 Jan Berounský

1656-1658 Václav Malina

1669  Adam Slavík

1676 Jiří Sýkora,

1676-1685  Tomáš Kalina a Kateřina Kalinová zv. Turková

1685 Jakub Vodrážka

-1698  Jan Ott

1698-1710 Adam Ott

1715 Uršula Vodrážková

1718-1725 Jakub Koutský

1728 Jan Ogir

Majitelé:

1730-1767 František Jakub Desort

1767-1772 Jan Desort

1772-1794 František Sýkora

1794-1800 Jan Desort ml.

1800 Josef Běhoun

1801 Josef Plic

-1807 Ivan Stříbrný

1816 František Mašek

1824 František Trejbal

1833-1844 Jan Zíma

1844-1862 Anna Zímová

1862-1892 Josef Zima

1892-1937 František Zima

1937- Josef Zima

Marie Zimová

Marie Tatarová


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • baroko do roku 1800
      roubená
      jednopatrový
      Ostrovecký mlýn na Zbirožském potoce je významná památka z doby kol. roku 1800. Celoroubená patrová stavba, krytá šindelovou mansardovou střechou. Světnice je dvoutraktová. Nad vstupem do síně je pavláčka s vyřezávanou balustrádou, dveře mají dosud trámkové zárubně a dochovaly se pěkně skládané. Sloupky pavláčky podpírají přesah střechy. Na portálku do síně je datace 1804. Ke mlýnu vedou z kamene vyzděné vantroky a lednice. (JP)
      1772: síně, sednice, v ní 2 okna, kamna zelená, v nich kamnovec, železný, výstupek se sešlými kamny a se dvěma okny, ve kterých jsou železné mříže, klenutá kuchyně, chlebová pec se zděným komínem, vše v dobrém stavu. Toto obytní stavení bylo 7 sáhů dklouhéa 5,5 sáhu široké a odhadnuté na 50 zlatých. Z druhé starny byly 3 chlévy a mlátek (11 x 3 sáhy),, jak ve stavení, tak na krytině sešlé.. Také tu byl malý zděný mléčný sklípek s oknem a železnou mříží a na něm sýpka. Mlýnice se zděným komínem a velkým oknem s železnou mříží, na níž byla sýpka s prkny položen, byla odhadnuta na 70 zl.
      1794: v sednici 2 obrazy malované na plátně, za kuchyní komůrka na 3 starny od zdi přistavěná, pod výstupkem klenutý sklep 8 x 6 loktů. Z druhé strany 3 chlévy a mlátek, při něm kůlnička a další chlívec, celkem 13 x 3 sáhy. Sýpka na mlýnici byla sešlá, roubení prostřední.
      Augustin Sedláček: Celoroubené patrové stavení se vymyká běžné zástavbě vesnice, zejména vysoká je úroveň tesařského zpracování tradiční konstrukce. Ojediněle dochovaný typ technického zařízení s výrazným vlivem na stavební vytváření objektu.
      • pavlač, balkón
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • prostup pro hřídel vodního kola
          Žádná položka není vyplněna
          1652 - 2 kola moučná
          1877: 2 složení
          Zaniklý
          • pila
          Dochovaný
          • stoupa
          1652 - pila uváděna již jako zpustošená, 1 stoupa ječná
          • náhon
          • lednice
          1772 9 sáhů dlouhé vantroky s lednicí
          1877: Nad mlýnem 17,8 m dlouhý a 5,34 m široký jez, k mlýnu vede 4,5 m dlouhý, metr široký a 0,8 m hluboký splav, opatřený 1,75 m vysokým a 1,5 širokým stavítkem, mlýnská strouha 500 m dlouhá, 2 m široká, 2 m hluboká s třemi stavítky (jedno pro jalovou vodu), 3,8 m vysokými a 0,8 m širokými. Vantroky vedoucí ke kolům 5 m dlouhé, 1,75 m šitroké a metr hluboké.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1772: 2 kola
          1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,14 m/s, spád 4,41 m, výkon 5,3 HP
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1772: 2 kola
          1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,14 m/s, spád 4,41 m, výkon 5,3 HP
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníSešit 01 (Praha), s. 41
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníSešit 01 (Praha), s. 41
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách I.
          Rok vydání2000
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 140
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorFrantišek Batěk, Hana Hrachová, Petr Prášil
          NázevZbirožsko na starých pohlednicích
          Rok vydání2007
          Místo vydáníHostivice
          Další upřesněnís. 216
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorPetr Rožmberský
          NázevMlýny na Zbirožsku IV.
          Rok vydání2017
          Místo vydáníRokycany
          Další upřesněníSborník Muzea Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech 29/2017, s. 5-13
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Místo uloženíSOA Praha
          Název fonduVelkostatek Zbiroh
          Název archiválieUrbář
          Evidenční jednotkakniha
          Inventární číslo, signatura1
          Místo uloženíSOA Praha
          Název fonduVelkostatek Zbiroh
          Název archiválieUrbář
          Evidenční jednotkakniha
          Inventární číslo, signatura1

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Vytvořeno

          7.10.2012 09:32 uživatelem Jan Pešta (Jan Pešta)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 14.4.2019 22:58
          Piskot 11.10.2012 16:07
          doxa (Jan Škoda) 5.6.2020 10:56
          Jiří Smitka (Jiří Smitka) 28.5.2019 12:27