"Mlýn u Vepřové povstal roku 1784, kdy familianti, pronajmuvší pozemky račínského dvora s poddanými vesnice Vepřové, prosili vrchnost, aby vystavěla mlýn pod novým rybníkem vepřovským, kde je po celý rok nadbytek vody a vrchnostenskému úřadu jest známo, s jakými obtížemi své obilí do okolních mlýnů dopravují zvláště v zimě za velkého množství sněhu. Nabídl se také jistý Jan Kremlíček, poddaný panství žďárského, že s povolením knížete vystaví svým nákladem u nového vepřovského rybníka mlýn o 1 složení a se 3 stoupami na kroupy. Proti zřízení nového mlýna protestoval jedině mlynář pekelský Jan Kasal, obávaje se, že mu ubudou mléči z Vepřové. Náhradou žádal snížení zákupní činže. Vrchní úřad odmítal jeho stesky, tvrdě, že Vepřovští jsou oprávněni vyhledávati nový mlýn, neboť patent ze dne 16. srpna 1783 dovoluje poddaným uchylovati se s melivem do nejbližších mlýnů na panství, ke kterému patří. V tom je chrání zemský zákon a pekelský mlynář nemůže se tím cítiti zkracován. Spočítá-li mlynář, kolik familií mu náleželo mletím před 15 roky, kdy mlýn koupil, a kolik té doby, pozná, že by se mu žádná újma nestala, i kdyby celá vesnice Vepřová od něho odpadla. Vzrůstající počet obyvatelstva na panství nahradil by mu tento úbytek. Usedlíci račínští nikdy nepřináleželi melivem pekelskému mlynáři, neboť v té době, kdy pekelský mlýn koupil, nebyli ještě v Račíně usazeni. Z bývalého dvora povstala v posledních letech osada, vzdálená toliko 200 kroků od sousedního panství žďárského, kam do Polničky by se s melivem uchylovali, kdyby se jim vlastní vrchnost nepostarala o mlýn nablízku na vlastním teritoriu. Nemohou přece býti nuceni, aby vozili své obilí do mlýna 3 hodiny vzdáleného, jmenovitě v zimě za vysokého sněhu a prudkých vánic, kdy každá delší cesta v této drsné krajině po neschůdných cestách spojena jest s nebezpečím života."
Poddanství lidu vesnického na bývalém panství polensko-přibyslavském, dle archivních zpráv sestavil MUDr. František Půža, vydáno: V Přibyslavi 1937
(P.Š.)
Prvním mlynářem, který pravděpodobně pocházel z Vepřové, kde mlýn v té době ještě nestál, byl Václav Vepřovský, který 1. ledna 1761 od vrchnosti koupil mlýn v Sobiňově za 2000 zlatých a 100 zlatých roční činže. Neměl však vrchností zaručené mleče. Před postavením mlýna u Vepřové byly Vepřovští přiděleni k mlýnu Pekelskému v Sázavě. Pod tento mlýn patřily dále obce Pořežín, Rosička, Sázava a Velká Losenice.
