Kdo nechce mlít, nedostane mouku.
(německé přísloví)

Trávnický, Soukenický mlýn

Trávnický, Soukenický mlýn
18
nábřeží Doktora Beneše
Rakovník
269 01
Rakovník
Rakovník
50° 6' 4.4'', 13° 43' 55.4''
Mlýniště bez mlýna
Zaniklý mlýn v Rakovníku zakreslený v mapách Stabilního katastru stával na místě dnešního autobusového nádraží. Byl postaven u tzv. Sladovnického neboli Trávnického rybníka. Zanikl koncem 19. století.
Mlýn se nacházel asi 280 m jihozápadně od kostela sv. Bartoloměje na Žižkově náměstí.
Rakovnický potok
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

pol. 14. stol. majitel Racek Knotek

jeho syn mlýn zdědil a 1377 prodal měšťanu Mikuláši Hengrlovi  za čtyři kopy grošů ročního nájmu s podmínkou, že v jeho majetku musí zůstat nejméně po tři roky. kdyby ne, připadne zpět Knotkovi

Mikuláš Hergrle na mlýně vytrval, jeho syn 12. května 1388 stvrdil, že místní farář bude dostávat z mlýna jednu kopu grošů ročního platu

poč. 15 stol. rod Cetléřů

Prvnější držitelé toho mlýna byli podle ustanovení z r. 1432 povinni, každou sobotu od nešpor a v neděli po celý den vodu z mlýnské strouhy do rybníka sladovníků (Trávníka) pouštěti.

1437 Jan Řepinský, Cetléřův zeť, prodává mlýn bez příslušenství Petru Kočkovi, který roku 1440 k němu připojil i dvě chalupy Cetléřových a 1447 27 jiter pozemků.

1447 mlýn získává lovčí Václav Cetléř

1462 Václav Cetléř prodává mlýn mlýn Otmarovi ze Žatce

1465 mlýn se vrací Mikuláši Cetléřovi, synu lovčího

1470 Mikuláš Cetléř prodává mlýn Jiřímu Novákovi

1473 Jan Řepínský prodal mlýn s dvěma chalupami Vackovi a Jiřímu Novákovi za 110 kop gr.

1473 jelikož mletí sladů bylo soustředěno do Bosáku, byla při Trávníku pořízena soukenická valcha, aby soukeníci nemuseli dojíždět až do vzdáleného Řepína

1473 Vacek a Jiří Novák  nechali nad mlýnem zřídit velký rybník Trávník na místě louky Jana Řepínského. Napouštěn byl z mlýnské strouhy,  což zůstávalo na dobré vůli mlynáře.

1487 po Vackově smrti přešla první polovina rybníka na obec, druhá polovina po Jiříkově smrti 1500.

R. 1490 od Jiřího Nováka koupilo 9 zámožnějších soukeníků mlýn ten se dvěma chalupami za 100 kop m., pořídili při něm valchu, která tu byla ještě v polovici 17. století. Vantroka při tom mlýně byla vždy о 1/4 lokte nížeji, než u ostatních mlýnů, a jestliže některé kolo zaraženo bylo, musil mlynář na prázdno pustiti, aby se dolejším mlynářům vody jinam nesráželo. (Zdroj: F. Levý)

podmínkou bylo, aby ten kdo v mlýně zasedne, nechovakl víc než 10 slepic a kohouta

soukenické konsorcium drželo mlýn až do konce 16. stol.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Strouha mezi panským a trávnickým mlýnem, o niž roku 1557 obci s soukeníky rozepře vznikla, sluje podnes (r. 1874 – pozn. MK) „soukenická“, a koželuzi měli v ní na třech místech pohodlí k močení kůží.

Václav Sedlčanský přijal díl na trávnickém mlýně od Kláry po soukeníku Havlovi a roku 1560 ho pustil Jiřímu Malému, Janu Rejčkovi, Janu Malinovskému a Pavlu Černému.

konec 2. pol 16. stol. Jan st. Malinovský a Jan Rejček

1591 Malinovský odkázal svůj díl vnuku Janu ml. Malinovskému, od něhož jej 1595 koupila bába (vdova po Janu st.) Anna Mariana s mužem svým Václavem Píseckým

Polovice Rejčkova přešla na syna Šimona a od jeho vdovy na její příští manžele - Jana ml. Grylla (1595) a Augustina Malinovského z Hlavačova (1600)

Roku 1611 vykoupil primas Aug. Malinovský z Hlavačova od Václava Píseckého z Třebska díl jeho na tom mlýně za 200 kop a po 4 letech díl Simona Rejčka za 200 kop, „tak že mu náležel celý mlýn, který ještě ku konci 16. stol. soukeníků jich vlastní se byl jmenoval. Malinovský odkázal jej manželce své Barboře a nevlastní dceři Alžbětě, provdané Salátové, která jej r. 1658 obci, ta pak, poněvadž jej pro důležité potřeby držeti nemohla, roku 1660 Janu Rafaelovi Galydesovi z Rosendorfu postoupila, který naň při koupi 434 zl. složil. (Zdroj: F. Levý)

 5. března 1625 Malinovský odkázal jej manželce své Barboře, rozené Kerbicové, a nevlastní dceři Alžbětě, provdané Salátové, která jej r. 1658 postoupila obci, ta pak, poněvadž jej pro důležité potřeby držeti nemohla, roku 1660 Janu Rafaelovi Gallidesovi z Rosendorfu postoupila, který naň při koupi 434 zl. složil. (Zdroj: F. Levý)

od Gallidese získává rod Rudlofů

zpět do majetku obce, ta jej pronajímá, pachtýř platí ročně 20 zlatých a 36 korců žita

konec 18. stol.  nájemce Václav Renč za 350 zl. a 35 korců žita

4. listopadu 1773 město prodalo mlýn za 350 zl. r. a 20 zl. r. a 35 korců žita ročníčinže Janu Ciplovi

1849 dle zákona o vyvazení majetku se mlynář vykoupil od činže a emfyteutických dávek a byly mu postoupeny pohraniční grunty, s tím, aby v pořádku udržoval břehy při potoce neb rybníce, jakož i sousední cestu

1870 rozhodnuto, že nad mlýnem bude zbudováno nádraží Buštěhradské dráhy, Hospodářský spolek v Rakovníku proto pojímá záměr vybudovat mezi mlýnem a nádražím akciový cukrovar a mlýn s přilehlými pozemky vykupuje

1875 mlýn spojen s cukrovarem

Poté, co byl po povodni 1872 zrušen pískem a zeminou zanesený Trávnický rybník, využíval mlýn vodu z Cukrovarského rybníka. Po roce 1883 došlo i k přeložení a napřímení Rakovnického potoka.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Plechatý
  • Knotek
  • Hergrle
  • Cetléř
  • Řepinský
  • Kočka
  • Novák
  • Těžký
  • Malinovský
  • Salát
  • Gallides
  • Rudlof
  • Renč
  • Malý
  • Rejček
  • Gryll
  • Písecký
  • Cipl

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      městský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • valcha
            • náhon
            • rybník
            • odtokový kanál
            Valtroka mlýnu soukenického byla o čtvrt lokte nížeji než u mlýnů ostatních. Zaraženo-li bylo některé kolo, musil mlynáž na prázdno pustit, aby dolejším mlynářům voda jinam se nesrážela.
            Strouha soukenická mezi Trávníkem a mlýnem Danielovským, v níž sděláno koželuhům na třech místech pohodlí k močení koží, měla míti jako celá strouha mlýnská, tři lokte pražské míry zšíři a cíděna měla být vždycky co nejhlouběji a nejlépe pro odpad vody od mlýna hořejšího.
            1612 přísežní zemští mlynáři nařídili, aby práh příště hlouběji se položil. Druhý cejch vržen byl vedle samého kolu při louce obecní pod hořejším mlýnem, kde pro odpad vody v stejné výšce s cejchem odchodní prah v světle zdéli tři lokte se kladl.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorFrantišek Levý
            NázevStaří pořádkové řemeslničtí v Rakovníku.
            Rok vydání1874
            Místo vydáníPamátky archeologické 9
            Další upřesněnístr. 127
            Odkazhttp://kramerius4.nkp.cz/search/i.jsp?pid=uuid:28f9ab00-d39b-11e4-8565-005056827e52#periodical-periodicalvolume-periodicalitem-page_uuid:fcc9fb60-d8a0-11e4-ae4e-5ef3fc9ae867
            Datum citace internetového zdroje
            AutorFrantišek Levý
            NázevStaří pořádkové řemeslničtí v Rakovníku.
            Rok vydání1874
            Místo vydáníPamátky archeologické 9
            Další upřesněnístr. 127
            Odkazhttp://kramerius4.nkp.cz/search/i.jsp?pid=uuid:28f9ab00-d39b-11e4-8565-005056827e52#periodical-periodicalvolume-periodicalitem-page_uuid:fcc9fb60-d8a0-11e4-ae4e-5ef3fc9ae867
            Datum citace internetového zdroje
            AutorFrantišek Biedermann
            NázevZbourané stavby města Rakovníka. Válcový mlýn Františka Hradce
            Rok vydání2010
            Místo vydáníRakovník
            Další upřesněníVěstník musejního spolku
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách I.
            Rok vydání2000
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 93 - 94
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorFrantišek Levý
            NázevDějiny královského města Rakovníka
            Rok vydání1896
            Místo vydáníRakovník
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Vytvořeno

            26.3.2016 19:51 uživatelem Tekla

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 26.3.2016 22:33
            doxa (Jan Škoda) 5.10.2018 11:10