Když se mlynáři bouří,
musí se zavázat jejich pytle.
(německé přísloví)

Anderlův, Tužínský mlýn

Anderlův, Tužínský mlýn
36
Tužín
507 13
Jičín
Tužín
50° 27' 48.8'', 15° 26' 33.2''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Patrový zděný trojdílný mlýn s třípodlažní mlýnicí.
Mlýn se nachází v intravilánu obce.
Tužínský potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

V roce 1930 vlastnil mlýn Jakub Anderle. (RŠ)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na nestálé vodě (10 - 50 l/s)
      mlýnice je součástí dispozice domu
      • klasicismus do roku 1850
      zděná
      vícepodlažní
      Klasicistní patrový zděný trojdílný dům s třípodlažní mlýnicí krytý sedlovou střechou.
      • skládaný bedněný štít
      • kamenické prvky barokní a mladší
      • dveře
      • dveře
      • existující torzo obyčejného složení
      • existující torzo polouměleckého složení
      Mlýn s unikátně dochovaným polouměleckým složením, a to v nejvyspělejší podobě, jaká se v Čechách dochovala, tj. s čistírenskou i vysévací částí, jaké známe z jednodušších venkovských periodických mlýnů.
      Přízemí:
      Výstroj – na hřídeli vodního kola (které se ovšem nedochovalo) paleční kolo s čelními palci, zapadá do cévního kola na krátké dřevěné hřídeli s palečním kolem s lícními palci.
      Torzo mlýnské hranice.
      Ventilátor ke štosce (poškozený). Torzo dřevěných závěsů (typického lichoběžníkového tvaru), proti nim torzo klikové hřídele s litinovým setrvačníkem a s dřevěnou ojnicí (zlomená) a s dřevěnou řemenicí s osedláním – jedná se o zbytky celého zařízení k zavěšení a pohonu žejbra pod štoskou.
      Litinová hřídel s 1 litinovou a 3 dřevěnými řemenicemi (na dvou z těchto dřevěných vysoustružené? drážky).
      Mlecí podlaha:
      1 mlecí kamenné složení s násypným košem a signalizačním zvonkem, průměr kamenů cca 110-120 cm, na jeho železí dřevěná řemenice pro plochý řemen k pohonu sousedního malého kamenného složení (špičák)
      1 špicovací kamenné složení s násypným košem (pohozený vedle – jeho čelu ve tvaru slunce), v běhounu zděř s 1 výstupkem pro pohyb rejholce(!),průměr kamenů cca 55-65 cm
      1 kratší hranolový vysévač (cca 220-230 cm) s hustým plátěným sítem (nepochybně moučný), tři vysévací pole
      1 štoska (čtyřkrupičná) s žejbrem nad sebou (a s druhým pod sebou (viz přízemí)
      1 transmise s 3 litinovými a 5 dřevěnými řemenicemi (z dřevěných jedna s archaickým osedláním)
      Mlecí podlaha díky své poměrně velké ploše sloužila zároveň jako manipulační.

      Podstřeší:
      Není členěno - ani technologicky – na dvě podlaží.
      1 čistící hranolový vysévač a drátěným potahem
      1 tarár (snad) domácí výroby, na něj je napojená dvoukomorová prašná komora
      delší (cca okolo 2 m) moučná truhla se 2 komorami, snad na míchání mouky

      Přes všechna 3 podlaží procházely původně 3 kapsové výtahy, nyní z přízemí 2 odstraněny.
      Výrobcemlynář, sekerník
      Popis
      Výrobcemlynář, sekerník
      Popis
      • normální znamení
      • lednice
      StavZaniklý
      PopisV roce 1930 bylo u mlýna vodní kolo na svrchní vodu a využívalo průtok 37 l/s, na spádu 7,73 m, o výkonu 2,48 HP.
      StavZaniklý
      PopisV roce 1930 bylo u mlýna vodní kolo na svrchní vodu a využívalo průtok 37 l/s, na spádu 7,73 m, o výkonu 2,48 HP.
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      dvojnásobná
      • pískovcový kámen | Počet: 2
        • válcový
        • čistírenský vysévač | Počet:
        • moučný vysévač | Počet:
          • kapsový výtah | Počet: 1
          • AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 14, sešit 8
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 14, sešit 8
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorLuděk Štěpán, Magda Křivanová
            NázevDílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách
            Rok vydání2000
            Místo vydáníPraha
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorLuděk Štěpán, Radim Urbánek, Hana Klimešová a kolektiv
            NázevDílo mlynářů a sekerníků v Čechách II.
            Rok vydání2008
            Místo vydáníPraha
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorRadim Urbánek
            NázevVodní mlýny a posuzování jejich hodnot
            Rok vydání2010
            Místo vydání
            Další upřesněníZprávy památkové péče, ročník 70, s. 23-30.
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Unikátní z hlediska technologického vybavení – jde o jeden ze tří mlýnů v Čechách, kde je nyní známé a dochované poloumělecké složení. Zde je ovšem v nejvyšší fázi vyspělosti.

            Mlýn vlastnila i Marie Andrlová, která jako první žena na Jičínsku složila mlynářskou zkoušku (viz Štěpán – Křivanová 2000).

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            7.10.2012 23:24 uživatelem Radim Urbánek

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 12.10.2016 20:28
            kolssteyn 8.10.2014 12:18