Kdo jde do mlýna, zmoučí se, kdo jde do nebe,
stane se blahoslaveným,
ale lepší je být zmoučený než blahoslavený.
(německé přísloví)

Anderlův, Tužínský mlýn

Anderlův, Tužínský mlýn
36
Tužín
507 13
Jičín
Tužín
50° 27' 48.8'', 15° 26' 33.2''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Patrový zděný trojdílný mlýn s třípodlažní mlýnicí.
Mlýn se nachází v intravilánu obce.
Tužínský potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

V roce 1930 vlastnil mlýn Jakub Anderle. (RŠ)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na nestálé vodě (10 - 50 l/s)
      mlýnice je součástí dispozice domu
      • klasicismus do roku 1850
      zděná
      vícepodlažní
      Klasicistní patrový zděný trojdílný dům s třípodlažní mlýnicí krytý sedlovou střechou.
      • skládaný bedněný štít
      • kamenické prvky barokní a mladší
      • dveře
      • dveře
      • existující torzo obyčejného složení
      • existující torzo polouměleckého složení
      Mlýn s unikátně dochovaným polouměleckým složením, a to v nejvyspělejší podobě, jaká se v Čechách dochovala, tj. s čistírenskou i vysévací částí, jaké známe z jednodušších venkovských periodických mlýnů.
      Přízemí:
      Výstroj – na hřídeli vodního kola (které se ovšem nedochovalo) paleční kolo s čelními palci, zapadá do cévního kola na krátké dřevěné hřídeli s palečním kolem s lícními palci.
      Torzo mlýnské hranice.
      Ventilátor ke štosce (poškozený). Torzo dřevěných závěsů (typického lichoběžníkového tvaru), proti nim torzo klikové hřídele s litinovým setrvačníkem a s dřevěnou ojnicí (zlomená) a s dřevěnou řemenicí s osedláním – jedná se o zbytky celého zařízení k zavěšení a pohonu žejbra pod štoskou.
      Litinová hřídel s 1 litinovou a 3 dřevěnými řemenicemi (na dvou z těchto dřevěných vysoustružené? drážky).
      Mlecí podlaha:
      1 mlecí kamenné složení s násypným košem a signalizačním zvonkem, průměr kamenů cca 110-120 cm, na jeho železí dřevěná řemenice pro plochý řemen k pohonu sousedního malého kamenného složení (špičák)
      1 špicovací kamenné složení s násypným košem (pohozený vedle – jeho čelu ve tvaru slunce), v běhounu zděř s 1 výstupkem pro pohyb rejholce(!),průměr kamenů cca 55-65 cm
      1 kratší hranolový vysévač (cca 220-230 cm) s hustým plátěným sítem (nepochybně moučný), tři vysévací pole
      1 štoska (čtyřkrupičná) s žejbrem nad sebou (a s druhým pod sebou (viz přízemí)
      1 transmise s 3 litinovými a 5 dřevěnými řemenicemi (z dřevěných jedna s archaickým osedláním)
      Mlecí podlaha díky své poměrně velké ploše sloužila zároveň jako manipulační.

      Podstřeší:
      Není členěno - ani technologicky – na dvě podlaží.
      1 čistící hranolový vysévač a drátěným potahem
      1 tarár (snad) domácí výroby, na něj je napojená dvoukomorová prašná komora
      delší (cca okolo 2 m) moučná truhla se 2 komorami, snad na míchání mouky

      Přes všechna 3 podlaží procházely původně 3 kapsové výtahy, nyní z přízemí 2 odstraněny.
      Výrobcemlynář, sekerník
      Popis
      Výrobcemlynář, sekerník
      Popis
      • normální znamení
      • lednice
      StavZaniklý
      PopisV roce 1930 bylo u mlýna vodní kolo na svrchní vodu a využívalo průtok 37 l/s, na spádu 7,73 m, o výkonu 2,48 HP.
      StavZaniklý
      PopisV roce 1930 bylo u mlýna vodní kolo na svrchní vodu a využívalo průtok 37 l/s, na spádu 7,73 m, o výkonu 2,48 HP.
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      dvojnásobná
      • pískovcový kámen | Počet: 2
        • válcový
        • čistírenský vysévač | Počet:
        • moučný vysévač | Počet:
          • kapsový výtah | Počet: 1
          • AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 14, sešit 8
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 14, sešit 8
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorLuděk Štěpán, Magda Křivanová
            NázevDílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách
            Rok vydání2000
            Místo vydáníPraha
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorLuděk Štěpán, Radim Urbánek, Hana Klimešová a kolektiv
            NázevDílo mlynářů a sekerníků v Čechách II.
            Rok vydání2008
            Místo vydáníPraha
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorRadim Urbánek
            NázevVodní mlýny a posuzování jejich hodnot
            Rok vydání2010
            Místo vydání
            Další upřesněníZprávy památkové péče, ročník 70, s. 23-30.
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Unikátní z hlediska technologického vybavení – jde o jeden ze tří mlýnů v Čechách, kde je nyní známé a dochované poloumělecké složení. Zde je ovšem v nejvyšší fázi vyspělosti.

            Mlýn vlastnila i Marie Andrlová, která jako první žena na Jičínsku složila mlynářskou zkoušku (viz Štěpán – Křivanová 2000).

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            7.10.2012 23:24 uživatelem Radim Urbánek

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 12.10.2016 20:28
            kolssteyn 8.10.2014 12:18