Úpský mlýn

Přemyslovský hrad v Jaroměři je zmíněn v písemných pramenech r. 1126. Asi 500 metrů východně od městské brány vzniklo ve 13. století Jakubské předměstí. Hřbitovní kostel sv. Jakuba je výslovně doložen k r. 1374. Město bylo v pozdějším středověku přístupné branami na západním a východním okraji ostrožny /Martin Ježek, disertační práce  FF UK Praha/.   

Jaroměř v 16. století zažívala hospodářský rozvoj...Mlynářství bylo provozováno v 6 mlýnech ve městě / Martin Dušánek, bakalářská práce/.

Josef Klempera ve své knize Vodní mlýny v Čechách díl VI doslova píše:

"Tento mlýn stával v Jaroměři nedaleko mostu přes Úpu. Záznam o něm máme z roku 1561, kdy obec prodala baštu mezi Úpským mlýnem a Šumberského zahradou Mikuláši, úpskému mlynáři, za 5 kop grošů českých.

Od roku 1612 patřil mlýn jaroměřské obci a důchodní úředníci brali ze mlýna nájem od mlynáře Jiříka Sturma.

Po roce 1620 o Úpském mlýnu městské knihy mlčí, ale mlýn existoval ještě roku 1641, neboť tehdy bylo podle záznamů pokřtěno dítě mlynáře z Úpy Martina.

Zprávy o dalších osudech mlýna chybějí". Konec citace.

V současné době naznačuje polohu středověkého mlýna jednak způsob a typ zástavby na přilehlé části Jakubského předměstí západně od bývalého mlýna, jednak zbytky po náhonu, který vedl po levém břehu Úpy. Mlýn stál pravděpodobně mezi Úpou a náhonem, jak naznačuje pětiboký pozemek na katastrální mapě. Celé okolí je však zásadním způsobem upraveno pro potřeby průmyslové zástavby níže po toku Úpy pod mostem, řeka viditelně regulována a břehy naváženy. Místo bývalého mlýna lze tedy určit jen přibližně.