Pekaři a mlynáři se hašteří, kdo z nich je větší lotr.
(německé rčení o sněhu s deštěm)

Frantův mlýn

Frantův mlýn
14
Brdo
331 01
Plzeň-sever
Brdo u Manětína
49° 59' 35.2'', 13° 17' 30.7''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Velký udržovaný mlýn stojí u soutoku Manětínského potoka s Hrádeckým. Současný majitel opravuje dlouhý náhon z Manětínského potoka a připravuje zprovoznění turbíny.
V okolí jsou rekreační chaty.
Samota, v okolí rekreační chaty
Manětínský potok
103721
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1651 - mlynářka Anna Frantová (nebyla poddaná), syn Jan, dcery Káča, Anna, Justina

1672 - Karel Maxmilián Lažanský koupil ves Brdo i s panským mlýnem, Frantův mlýn uveden jako pustý

1718 - mlynář Václav Karásek, manželka Kateřina, syn Matěj, dcery Magdalena a Apolena, chasník

1730 Tereziánský katastr: obecní mlýn o 1 kole na nbestálé vodě

1734 - Matěj Karásek, přijat za souseda města Manětín

1736 - Jan Karásek, lidový písmákj, píšící rodovou kroniku, koupil mlýn od Matěje Karáska za 700 zl.

1740 - Jan Karásek se oženil s Kateřinou Stelzigovou z Manětína

1.6.1768  - Jan Karásek se svolením hraběte Maxmiliána Václava Lažanského mlýn prodal Josefu Dobiaschovi za 1050 zl, mlýn měl dvojí složení a pilu, cena navýšena z důvodu přestaveb a přístaveb

1832 - svatební smlouva mezi Janem Tobiášem, majitelem panského Frantova mlýna, a Františkou Ripplovou z Lubence

1839 Jan Dobiáš

10. června 1840 splav poškozen povodní

1. června 1848 Jan Tobiasch (syn Josefa Dobiáše) spolu s dalšími mlynáři žádá o snížení nebo zrušení činží

 

 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

2.11.1862 - Františka Tobiášová a Jan Tobiáš postoupili mlýn synovi Františkovi a jeho nevěstě Johaně Bulínové z Újezda.

od r. 1863 se narodilo 7 dětí - Marie, Jan, František, Valentýn, Růžena, Ladislav, Štěpán

1872 - 1875 - stavba jezu, který brala velká voda. Mlynář se zadlužil a postavil jez z vrb. Ten vydržel do povodně v r. 1978

1872 mlýn odhadnut na 10 000 zl., značně zadlužený, k mlýnu patří 25 strychů polí, ,6 strychů luk a 22 strychů lesa, škody po povodni komisionálně odhadnuty na 4480 zl., mlynář obdržel výpomoc 50 zl., navženo přidělit dalších 300 zl.

5.5.1906 převzal mlýn František Tobiáš ml. s manelkou Františkou

1911 - František Tobiáš postoupil polovinu nemovitostí své manželce, byl místopředsedou dozorčí rady Hospodářského skladištního pro okres  Manětínský

         

1930 - uváděn majitel František Tobiáš, mlýn a pila. Mlýn patřil k obci Brdo

konec 30. let - František Tobiáš s manželkou a schovankou Marií se odstěhovali do vlastníoho  domku v Plasích.

7.5.1937 - prodej mlýna Alžbětě Homolkové z Prahy, 16.10.1937 se provdala za elektrotechnika Matěje Hece z Černic u Plzně

Zavedeno elektrické osvětlení v celém objektu, zřízen hostinec, modernizace pily

20.12 1939 - František Tobiáš zemřel

Za 2. světové války se mlelo na černo.

1943 - ve mlýně se přestalo mlít

1946 - Hecová prodala mlýn svému švagrovi Hecovi, který měl na práci ve mlýně německou rodinu. Ta byla odsunuta.

1947 - prodej mlýna Ludvíku a Růženě Vojdzionským z Trnové u Pardubic, v provozu byla jen pila, provozovali hospodářství. Nebyli v JZD.

28.3.1978 - zemřela Rúžena Vojdzionská

1992 - zemřel Ludvík Vojdzionský

Pole zdědil syn Vlastimil, mlýn dcera Zdenka Zelenková

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Franta
  • Karásek
  • Tobiáš
  • Lažanský
  • Hec
  • Dobiáš

Historie mlýna také obsahuje:

1672 - Karel Maxmilián Lažanský

1768  - Maxmilián Václav Lažanský

Josef Dobiasch

1832 - Jan a FrantiškaTobiášovi

1839 Jan Dobiáš

1862 - František a Johana Tobiášovi

1906 - František Tobiáš ml.

1937 - Alžběta Homolková - Hecová

1939 - ing. Matěj Hec (RR)

1946 - Hec

1947 - Ludvík a Růžena Vojdzionští

1992 - Zdenka Zelenková

1872-4, 1978 - Jez brala velká voda

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    06 2016
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      jednopatrový
      Starší přestavby zakryly novější opravy\n

      1872-4 - stavba nového jezu


      1937 - modernizace pily, zavedeno elektrické osvětlení, hostinec


      před 1768 Jan Tadeáš Karásek přistavěl zděnou obývací místnost v poschodí, novou kolnu, nově přestavěl mlýnské stáje , postavil novou zeď kolem zahrady.
      • dveře
      • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
      • vrata, brána
          Žádná položka není vyplněna
          1872: 2 složení a pila
          Zaniklý
          • pila
          • pohon zemědělských strojů
          • hostinský provoz
          Dochovaný
          • výroba elektrické energie
          před 1768 místo malé pily zřízena větší
          • jez
          • stavidlo
          • náhon
          • jalový žlab
          • akumulační nádržka
          • turbínová kašna
          1757 vybudována nová mlýnská strouha
          1895: Původní jez z kamenných kvádrů dlouhý 28,45 m, 1872 zničen povodní, zůstala pouze kamenná prsa na obou stranách, nahrazen provizorním jezem z větví zasypaných štěrkem, dlouhým 24,50 m. Při vtoku do náhonu stavidlo široké 1,55 m a vysoké 1,45 m. Nedaleko před mlýnem jalový odpad, u mlýna nová vantroka, v jejichž čele jsou tři stavítka - na hořejší kolo, na kolo pily nebo jalové a na podhorní kolo.
          Voda je vedena ke mlýnu dlouhým opraveným náhonem od jezu na Manětínském potoce. Na náhonu jsou stavidla a dva jalové žlaby. U mlýna je nově instalovaná turbína. Současný majitel připravuje zprovoznění turbíny, Prozatím ze náhon z větší části bez vody.
          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          Výrobce
          PopisOd r. 1937 - turbína
          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          Výrobce
          PopisOd r. 1937 - turbína
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1895: 3 kola
          hořejší výška 4,50 m
          podhorní výška 4,46 m
          pro pilu výška 3,87 m
          V roce 1930 měl mlýn 2 kola na vrchní vodu, hltnost 0,209/0,111 m3/s, spád 5,10/4,60m, výkon 9,1/4,4 HP.
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníPlzeň, str. 28
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníPlzeň, str. 28
          AutorInformační tabule u mlýna
          NázevFrantův mlýn
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesněníviz foto v "Ostatní"
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJaroslav Sklenář
          NázevVoda - mlýny a mlynáři na Kralovicku a Manětínsku
          Rok vydání1997
          Místo vydáníČistá
          Další upřesněnís. 207-213

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Ostatní

          Vytvořeno

          16.6.2016 08:07 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 22.4.2017 21:18
          Radomír Roup (Radomír Roup) 8.6.2018 22:08
          doxa (Jan Škoda) 25.10.2023 16:37