Proti zduření krku jdi mlčky do mlýna,
ukradni tam špagát z pytle
a uvaž si ho kolem zduřelého krku.
(německá pověra)

Podzámecký mlýn

Podzámecký mlýn
875
Mladoboleslavská
Bělá pod Bezdězem
294 21
Mladá Boleslav
Bělá pod Bezdězem
50° 30' 3.3'', 14° 48' 36.8''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí u hlavní silnice od železniční trati do města. Budova není udržovaná a je zchátralá.
Na kraji města
Bělá
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Pro počátky provozu nejsou známy jména mlynářů. Poprvé v roce 1450 je zmínka o podhradském mlynáři Matějovi, který figuroval při prodeji Podfortenského mlýna, při jehož dalším prodeji v roce 1473 je uveden Blažek, mlynář podhradský. Blažek je na mlýně uváděn ještě dvakrát, naposledy v roce 1484.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Více informací poskytují městské knihy pro 16. století. Pro ukázku uvádím, jak je možno seřadit informace o posloupnosti držitelů usedlosti. Roku 1521 je zmíněn Matěj mlynář z obecního mlýna. K roku 1531 je datován jeho kšaft, ve kterém je uveden už jako nebožtík. Svůj statek odkazuje manželce a dětem a v případě jejich smrti mlynáři Petrovi, jenž pracoval v jeho mlýně. Ještě téhož roku mlýn kupuje Blažek za 230 kop míšeňských. Za pět let je mlýn „pod zámkem“ opět prodán Bartoňovi Barákovi, ale již za 320 kop míšeňských. Krátce nato, roku 1538, je cena mlýna nižší – 300 kop míšeňských. Může to být dáno tím, že nový držitel Jan je synem Matěje a všichni předchozí mlynáři mu ještě po otci dlužili celkem vysoké částky. V zápise o koupi mlýna je mlýn popsán jako „pod hradem obecní“ a platil se z něj „úrok k obci“ 16 grošů měsíčně. Roku 1547 je mlýn prodán Petrovi, řečenému Vendrlík za 410 kop míšeňských. Obecní úrok činí již 1 kopu a 2 groše míšeňských. Splácení jednotlivých pohledávek je přímo ukázkové pro tehdejší poměry. Petr Vendrlík ročně splácel 15 kop míšeňských, které obecní konšelé rozdělovali všem předchozím držitelům, kteří neměli ještě doplaceno. Do toho se mísili sirotci a dědicové po zemřelých mlynářích a následně do toho vstupují i spekulanti (v tomto případě z řad nižší šlechty), kteří jednotlivé dlužné sumy odkupují. Splátky se táhnou nezřídka přes 20 let. Není tedy divu, že zápisy v městské knize jsou pro nás někdy naprosto nerozluštitelné, pokud k tomu ještě přidáme variabilitu ve jménech. Kolem roku 1550 je nájemcem ve mlýně „pod hradem u lázni“ Matěj, který za něj platí mlynáři Adamovi. V Adamově kšaftu je vyjmenováno také tradiční mlynářské nářadí jako oškrdy (5 ks), železná palice, pila, klamry, špicy (2 ks), nebozezy (6 ks) a dláto. Roku 1561 se sňatkem s mlynářkou Evou do mlýna dostal mlynářský tovaryš Václav. Eva si na mlýně vymínila 80 kop míšeňských. Stejná situace se opakuje o dva roky později, dalším manželem Evy je Matouš. Společně pak následujícího roku mlýn „pod zámkem Bělou“ se zahradou, loukou a nejmenovaným příslušenstvím prodali za 530 kop míšeňských Jiříkovi Šmidlovi z Eberka. Z doby Jiříka Šmidla, z roku 1568, je dochován rejstřík důchodů z Podzámeckého mlýna. Za každý úřad, tj. 4 neděle, činil 1 kopu a 2 groše míšeňské, tedy stejně jako roku 1547. Jiný obecní úrok 44 grošů platil roku 1573 mlynář Adam. Nelze ovšem zjistit, zda to byl pravidelný měsíční plat, nebo jeho část. Před rokem 1582 se mlýn dostává do rukou vrchnosti – Jana Berky z Dubé, je totiž doplacen Evě manželce Ambrože Kouřimského. Vzhledem k běžné délce splácení není vyloučeno, že Ambrož Kouřimský mlýn držel ještě před Adamem, a ten platil obci nějaký zvláštní plat. Patrně tentýž Adam je v panském mlýně uváděn v letech 1587 a 1591. V druhém případě se jedná o mlynářův kšaft, sepsaný kvůli „těžkosti“, která ho sužovala skrze zbití mlynářem Valentinem z Brodce.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V roce 1930 byl majitelem mlýna Karel Lauermann.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Blažek
  • Vendrlík
  • Šmídl
  • Lauermann

Historie mlýna také obsahuje:

1473 - 1484 - Blažek

1547 - Petr Vendrlík

1568 - Jiřík Šmídl

1930 - Karel Lauermann

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    10 2010
      městský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • baroko do roku 1800
      • klasicismus do roku 1850
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      přízemní
      • malovaná výzdoba fasád a štítů
      • kamenické prvky barokní a mladší
      • dveře
      • prostup pro hřídel vodního kola
        • existující umělecké složení
        Žádná položka není vyplněna
        Dochovaný
        • pohon zemědělských strojů
        • vantroky
        • rybník
        • lednice
        Vantroky provedeny v železobetonové variantě. Nese je na jedné straně návodní stěna mlýnice a na druhé pilíř z použitých mlecích kamenů a snad i otesků. (RUr)
        Popis
        Popis
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, spád 3,585 m, výkon 3,42 HP.
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        • pískovcový kámen | Počet:
        • francouzský kámen | Počet:
          • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v dřevěné skříni
          • Válcová stolice s 1 párem porcelánových válců v dřevěné skříni
          • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v litinové skříni
          • průchodová
          • moučný vysévač | Počet:
            • válcová
            • šnekový dopravník | Počet:
            • kapsový výtah | Počet:
            • AutorKolka Miroslav
              NázevSborník referátů ze semináře Vodní mlýny II
              Rok vydání2010
              Místo vydáníVysoké Mýto
              Další upřesnění
              Odkazhttp://vodnimlyny.cz/poznavame-mlyny/ke-stazeni
              Datum citace internetového zdroje18. 10. 2012
              AutorKolka Miroslav
              NázevSborník referátů ze semináře Vodní mlýny II
              Rok vydání2010
              Místo vydáníVysoké Mýto
              Další upřesnění
              Odkazhttp://vodnimlyny.cz/poznavame-mlyny/ke-stazeni
              Datum citace internetového zdroje18. 10. 2012
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam vodních děl Republiky československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníJičín, str. 24
              Další upřesnění
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Současné fotografie - exteriér

              Současné fotografie - vodní dílo

              Vytvořeno

              10.10.2012 19:49 uživatelem Helena Špůrová

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 18.10.2012 19:00
              Radim Urbánek 12.8.2015 17:49