Když mlátí jazyk, není žádný zisk ve mlýně.
(duryňské přísloví)

Horní, Střítezkých mlýn

Horní, Střítezkých mlýn
62
Desná
570 01
Svitavy
Desná u Litomyšle
49° 48' 16.9'', 16° 12' 57.3''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Jednoduchý čtyřkřídlý mlýn s uzavřeným dvorem na okraji obce, který již dlouho nemele.
horní okraj obce
Desná
nepřístupný

Obecná historie:

Horní mlýn v Desné se nachází na levém břehu Desné nad Ležákovským (Boštíkovým) mlýnem č.10 v Horním Újezdě - Cíkově, až téměř na hranici se sousedním Poříčím.

Ve středověku byla Desná roztříštěna majetkově mezi dvě vrchnosti. Západní část obce patřila pravděpodobně ve 14. a 15. století městu Litomyšli. Podle hlavní knihy litomyšlské, která obsahuje záznamy od r 1402, se v Desné počátkem 15.století připomínají dva mlynáři - Řehoř a Vít. Pro dalších 150 let o mlýnu nemáme žádnou zprávu. Je možné, že se příslušné zápisy nedochovaly, protože nejstarší gruntovní kniha městských vsí obsahuje záznamy z let 1516 - 1543, pak je mezera asi 30 let a další gruntovnice se datuje až v letech 1572 -1597. Pro Desnou nemáme k dispozici ani urbář, takový, který existuje pro vesnice zámeckého litomyšlského panství z r 1548.

 Pravděpodobně jde o mlýn, který roku 1408 vlastnil pověstmi opředený rytíř Vavřinec Toulovec z Třemošné. Ten toho roku učinil nadání ve prospěch litomyšlského špitálu. Dne 1.2.1408 odkázal špitálnímu kaplanovi "…polovici mlejna svého s půl zahradou a půl loukou k témuž mlejnu příležející ve vsi Desná před a blíž krčmy téhož Vavřince Toulovce ležící." Hlavní majetky Toulovcovy v Desné podle lidové pověsti byly ve východní části obce, takže lokalizace mlýna před a blíž krčmy, by podle toho mohla odpovídat dnešnímu dolnímu mlýnu. Toulovcův mlýn byl i nadále součástí rychmburského panství, protože daň zemskou měl z dobré vůle platit držitel hradu Rychmburka.

Další prameny se o mlýně zmiňují až v roce 1582, kdy pán na  Rychmburce, Václav Berka z Dubé, postoupil městu Litomyšli "…ve vsi Desné Ondřeje Kalaše a na něm platu svatojiřského jednu kopu sedum grošův, ouroku svatohavelského šest grošů dva peníze,… s mlejnem, na kterém Ondřej Kalaš [seděl]."

Někdy po roce 1557 získal tento mlýn Prokop, řečený Vésský. Pocházel zřejmě z Vésky, části Horního Újezda., kde se uvádí k r. 1548.

Dne 6. července 1566, v sobotu na den "svatého Mistra Jana Husi", dosvědčili rychtář desenský Marek a soused Jan Čermák poslední vůli mlynáře Prokopa Vésského ze vsi Desné, kterou, toho dne již nebožtík pořídil za jejich přítomnosti. Prokop odkázal mlýn v Desné s příslušenstvím svému synu Vávrovi za 286 kop míšeňských grošů. 30 kop má Vávra zaplatit závdavkem v hotových penězích a dále ročně splácet po 8 kopách. Vávra však na desenském mlýně dlouho nepobyl. Naposledy se zde připomíná k r. 1569, kdy v sobotu před sv. Žofií (14. května) "Vávra Vézský, syn Prokopův, přinesl z Sádku  spravedlnost Jakubovi, bratru nejmladšímu svému, náležitě 1 kopu 55 grošů a 3 d." a vypadá to, jakoby na mlýně už nehospodařil a novým mlynářem se stal bratr Jakub. Vávra téhož roku koupil mlýn pod Hraničkami v Horním Újezdě (č.p. 8). Co se stalo s mlýnem v Desné a komu dále patřil, nemáme bohužel zprávy.

Do roku 1674 mlýn vlastnil Jan Kalaš, který jej prodal městu Litomyšli a sám se stal litomyšlským měšťanem.Vzhledem k tomu, že roku 1679 se ve čtu městských příjmů objevuje i obnos z desenského mlýna 4 zlaté 5 krejcarů, lze předpokládat, že se mlýn v budoucích letech pronajímal. Martin Šejbal byl tak patrně nájemným mlynářem na městském mlýně. Již od roku 1704 spravoval desenský mlýn rod Veselíků. Po Františkovi se mlýna ujal roku 1754 Jiří Veselík. Cena mlýna byla 400kop a k mlýnu patřila pole a lad. Jiřík dal svému otci závdavek 90 kop a zbytek trhové ceny měskládat po 6 kopách ročně. K mlýnu dostal Jiřík ještě „…1 koně, Vůz, Pluch a Brány s Hřebíky Železnými, 1 krávu, 1 prase, 4 slepice a 1 kohouta a nádobí co patří ke mlejnu…“.Jiří Veselík odkázal roku 1799 polnosti synům Františkovi a Jiřímu a mlýn s menším polem a zahradou Václavovi za 650kop. „Při té živnosti postupující otec jemu zanechává 2 koně, 1 Wůz se všemi nástrojema, Pluch železem kovany, 1 Brány s Železnými Hřebíky , 1 Sekeru, Motiku, Lopatu, Kopáč, Widle hnojný, 1 Řezačku s Kosou a 1 Řetědlouhý, dále nádobí ke mlejnu potřebné, Kleště železný, 1 Sochor železný, 1Paalici železnou, 2 Woškrti, 1 Špic železný, 1 Pamerlice, 8 Nasejpek, 1 Půlměřici, 1 Čtrvtměřici, 1 Husu, 6 Slepic s 1 Kohoutem, 1 Krávu a 1 Jalovici…Povinnosti držitele živností této s Mlejnem jsou následující: Cís. Král.daně platiti, Vrchnosti pak své každotýhodně skrze celý Rok s jedním Koněm 3 dni Roboty tažní též od Sv. Jan do Sv. Václava 13 dní roboty ruční konati. Auroku pak Svatojiřského tak Svatohavelského každého po 58 zlatých 1 1 kr, z Gruntu 14 zl a z Wody 4zl. do důchodu spláceti neměně 1 kopu 45 gr kusů Šindele in Natura své milostivé Vrchnosti odváděti.“Jak je vidět i po rozdělení gruntu patřilo k mlýnu slušné hospodářství.

Majitelé mlýna:

1408 Vavřinec Toulovec z Třemošné (?)

do roku 1582 patřil pod panství Rychmburk

před 1582 Ondřej Kalaš

1582 část vsi Desné s mlýnem přešla pod městské panství litomyšlské

1619 Jan Kalaš

1666 Jiřík Kalaš

1674 Jan Schejbal

po 1674 Martin Schejbal 

1704 Petr Veselík

1747 František Veselík

1754 Jiří Veselík

1799 Václav Veselík 

V roce 1930 mlýn vlastní M. Střítezká.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Střítezský

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • podpis mlynáře
dochován bez větších přestaveb
05 2012
    venkovský
    mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      zděná
      jednopatrový
      • dveře
      • okno
      • komín
        • zcela bez technologie aj.
        Mlýnské prostory byly upraveny pro hospodářské účely.
        VýrobceBedřich Appl, Dolní Čermná
        PopisVe mlýně byla prokazatelně loupačka firmy Bedřich Appl. (RŠ)
        VýrobceBedřich Appl, Dolní Čermná
        PopisVe mlýně byla prokazatelně loupačka firmy Bedřich Appl. (RŠ)
        mezi lety 1654 - 1704 měl mlýn dvě složení
        • náhon
        • odtokový kanál
        Náhon je dobře patrný od mlýna až k místu, kde přecházel silnici. Odtokový kanál již téměř zanikl a je z větší části zasypaný.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisV roce 1930 mlýn pohání kolo na svrchní vodu s průtokem 0.075 m3/s, spádem 4.1 m o výkonu 3.5 k.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisV roce 1930 mlýn pohání kolo na svrchní vodu s průtokem 0.075 m3/s, spádem 4.1 m o výkonu 3.5 k.
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMiluše Vopařilová
        NázevMlynáři na Litomyšlsku (1650-1800)
        Rok vydání2008
        Místo vydáníinternet
        Další upřesněnídiplomová práce
        Odkazhttps://dspace.upce.cz/bitstream/10195/30158/1/VoparilovaM_Mlynari%20na%20Litomyslsku_PV_2008.pdf
        Datum citace internetového zdroje30.7. 2014

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Ostatní

        Vytvořeno

        10.10.2012 23:41 uživatelem Jaromír Lenoch

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 6.3.2014 14:59
        REAPERXCX 30.7.2014 00:33
        kkysilka 12.9.2013 23:12
        Jaromír Mayer 4.10.2017 19:16